Ing. Christian Žmolík - strana 4

Máme sjednanou licenční smlouvu, ve které jsou zvlášť sjednané úpravy a integrace. Licence je poskytnuta jako nevýhradní, měsíční odměna za poskytnutí licence je též sjednána ve smlouvě. Ve smlouvě je i zmínka o odkupu licence, cituji "okamžikem úhrady částky XXX je licence poskytnuta na nejdelší zákonem možnou dobu 70 let od provedení úhrady". Dle právníka není možné sjednat u licence dobu neurčitou. Dle vnitřní směrnice se bude jednat o dlouhodobý nehmotný majetek. Jak v tomto případě postup s odpisy, odpisovou dobou? Je možné majetek odepisovat dle předpokládané doby užití nebo ho musíme odepisovat 70 let? Je možné sjednat licenční práva na dobu neurčitou a dle jakého zákona a paragrafu? 
Vydáno: 22. 10. 2021
Společnost s. r. o. v roce 2021 nepřispěla svým zaměstnancům na stravování - ani stravenkami, ani nepoužila stravenkový paušál. Nyní se ekonomická situace společnosti zlepšila, může společnost zpětně - to znamená od ledna 2021 - vyplatit svým zaměstnancům stravenkový paušál do října?
Vydáno: 19. 10. 2021
V roce 2020 jsme prodali zboží v hodnotě 25 520 na Slovensko. Faktura byla v CZK, ale uhradili nám v eurech na náš korunový účet menší částku. Tudíž vznikl rozdíl ve výši 625 Kč (naše pohledávka). Není to kurzový rozdíl z mého pohledu, protože faktura nebyla vystavena v EUR. Ráda bych tuto částku odepsala do nákladů. Je to možné v roce 2021? Nebo jak postupovat správně, abych tuto malou částku "zlikvidovala". Naše společnost, vzhledem k novele zákona z května o propagaci zdravotnických prostředků, končí činnost, chtěla bych to mít ukončené.
Vydáno: 18. 10. 2021
Společnost nevykazuje žádnou ekonomickou činnost, ke které byla založena. Společnost má pouze příjem ve formě: 1. úroků z poskytnutých dvou úvěrů, 2. kurzových zisků z přecenění závazků a pohledávek, 3. přijaté dividendy plynoucí od dceřiné společnosti. Společnost vykazuje tyto režijní (nepřímé) náklady: • audit účetní závěrky, vedení účetnictví, poradenství z oblasti IFRS, finančnictví, daní, právní poradenství, služby notářské, • překlady do cizího jazyka, poštovné, spotřeba kolků • nájemné nebytových prostor, pojistné majetku, • nákladové úroky z provozního úvěru, bankovní poplatky z běžného účtu, • správní poplatky – ověření podpisu, konverze dokumentu. Částka odpovídající 5 % z přijatých dividend je vyšší, než jsou celkové náklady společnosti související s veškerými činnostmi společnosti. Dotaz: Jak stanovit výši nepřímých nákladů souvisejících s držbou podílu v dceřiné společnosti dle § 25 odst. 1 zk) ZDP? Je potřeba vyloučit veškeré režijní (nepřímé) náklady (jelikož 5 % z dividend je vyšší než celkové náklady), nebo je možné například využít poměr osvobozených a celkových příjmů, a tímto poměrem násobit celkové režijní (nepřímé) náklady?
Vydáno: 12. 10. 2021
Právnická osoba s. r. o., neplátce DPH, zakoupila byt a zařadila jej do majetku společnosti. Může uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku, když tento byt žádným způsobem nevyužívá, tedy například nepronajímá? Změnilo by se něco, kdyby měla společnost v tomto bytě své sídlo?
Vydáno: 03. 10. 2021
Jednatel s. r. o. (je zároveň jediný společník) má kancelář ve svém domě a rozhodl se vybavit ji vlastním starožitným nábytkem. Původní (již hodně použitý nábytek: kancelářské skříně, skříňky a stoly) nechal odvézt na likvidaci a starožitný nábytek si nechal přestěhovat z bytu do kanceláře (ze třetího podlaží do prvního). Za odvoz na likvidaci a přestěhování byla vystavena přepravcem faktura na firmu. Jedná se mi o to, zda je možné fakturu dát do daňově uznatelných nákladů a nic víc neřešit (chceme to udělat co nejjednodušeji) anebo zda je potřeba nějak zdokumentovat ten nový nábytek do firmy. Dalo by se to brát jako např. bezplatné zapůjčení nábytku? A pokud ano, je nutné k tomu vyhotovit nějakou smlouvu, protokol apod.? Jednatel sám pro sebe doklad nechce, jedině, pokud by to bylo nutné z hlediska s. r. o. 
Vydáno: 26. 09. 2021
Zaměstnavatel potřebuje, aby si zaměstnanec rozšířil řidičský průkaz - na velké nákladní automobily. Zaplatil mu toto rozšíření cca 50 000 Kč (faktura s DPH). Zároveň na tomto zaměstnanci požaduje, aby mu částku uhradil formou půjčky ve splátkách. Takže budu fakturu za rozšíření řidičského průkaz účtovat nedaňově, a neuplatním proto DPH?
Vydáno: 21. 09. 2021
Společnost s ručením omezeným uzavřela kupní smlouvu na nákup vozidla a uhradila zálohu v hotovosti, na kterou obdržela daňový doklad k přijaté platbě. Další měsíc na totéž vozidlo uzavřela nájemní smlouvu s týmž prodejcem, a to s tím, že za každý měsíc obdrží fakturu za nájemné a po určitém čase dle vzájemné dohody pak vozidlo odkoupí. Bude fakturované nájemné u kupujícího daňově uznatelné?
Vydáno: 16. 09. 2021
Právnická osoba (s. r. o.) poskytla dar fyzické osobě nezletilému dítěti závislému na péči osoby pečující (otec dítěte). Byla sepsána darovací smlouva, mezi dárcem (s. r. o.) a obdarovaným (nezletilé dítě zastoupené osobou pečující), kde předmětem daru je finanční dar ve výši 6 000 Kč. Částka byla zaslána bezhotovostně na bankovní účet fyzické osoby. Ve smlouvě se obdarovaný zavazuje použít dar za účelem rehabilitačního pobytu v centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením. Ke smlouvě byla přiložena faktura od dodavatele: Centra pro rehabilitaci na rehabilitační pobyt dítěte. Jako odběratel ve faktuře figuruje nezletilé dítě. Může si s. r. o. tento dar na základě výše zmiňované darovací smlouvy uplatnit jako tzv. odčitatelnou položku od základu daně v rámci svého daňového přiznání?
Vydáno: 16. 09. 2021
Společnost s. r. o. má pohledávky splatné v roce 2015, 2016, 2017 a 2018. Tyto pohledávky jsou za firmou, která je v konkursu. Společnost si tyto pohledávky nepřihlásila do insolvenčního řízení. Lze v roce 2021 udělat opravnou položku k těmto pohledávkám, pokud ano v jaké výši a bude daňově uznatelná? Jakým účetním zápisem se toto zaúčtuje?
Vydáno: 09. 09. 2021
Jestliže provedu technické zhodnocení na majetku, který byl pořízen před rokem 2021, tak počítám s částkou 80 000 Kč nebo jen 40 000 Kč? Jen poznamenám, že se řídíme hranicí, která je uvedena v zákoně o daních z příjmů. Uvažuji pouze teoreticky. 
Vydáno: 06. 09. 2021
Kupujeme na firmu nové automobilu a potřebujeme k němu nakoupit zimní pneumatiky (kola s ráfky na výměnu za letní) do výbavy, na auto nám bude z části poskytnuta dotace 300 000 Kč, pokud nám dodavatel napíše na fakturu i nová zimní kola, bude hodnota těchto kol součástí vstupní ceny? Nejsme plátci DPH.
Vydáno: 18. 08. 2021
Pokud si matka s. r. o. bere od dcery s. r. o. (matka je 100% společník) nerozdělený zisk minulých let, je tato transakce osvobozená od srážkové daně?
Vydáno: 20. 07. 2021
Otec daroval synovi obchodní podíl v s. r. o. Bezúplatný příjem je osvobozený od daně z příjmů. Jak se však ocení hodnota obchodního podílu, abychom mohli tento osvobozený příjem oznámit na FÚ? Vychází se ze znaleckého posudku (reálné ocenění s. r. o.) nebo z výše základního kapitálu, který je ve výši 100 000 Kč nebo z vlastního kapitálu? Dle rozvahy jsou aktiva a pasiva kolem 5 mil. Kč.
Vydáno: 30. 06. 2021
Může právnická osoba odečíst od základu daně poskytnutý dar konkrétní fyzické osobě (zaměstnanci) na odstranění následků živelné pohromy (tornádo - zničilo rodinný dům)?
Vydáno: 26. 06. 2021
Pokud prodám zvýhodněně zboží zaměstnancům místo běžné ceny 24 000 Kč (20 000 + 4 000 DPH) za 18 000 (15 000 + 3 000 DPH) včetně DPH, tak dodaním do mzdy podle § 6 odst. 3 rozdíl ve výši 6 000 Kč, který bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Jak je to ale se zdaněním firmy u této transakce ve vztahu k § 23 odst. 7 - počítá se zaměstnanec jako (jinak) spojená osoba a je nutné dále zvýšit základ daně o 3 000 (18 000 -3 000) Kč v přiznání DPPO firmy, nebo nikoliv? Dalo by se nezvýšení základu opřít podobně jako benefit zaměstnance při využití firemního auta i pro soukromé účely, kde již v DPPO nic nedaníme (pouze se to daní ve mzdách zaměstnance)?
Vydáno: 25. 06. 2021
Na základě výzvy finančního úřadu (nikoliv platebního výměru) z důvodu nesouladu katastru nemovitostí se skutečným stavem (do dnešního dne nezkolaudovaná výrobní hala) jsme v červnu letošního roku podali dodatečná přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2019, 2020 a 2021 a uhradili nedoplatky na dani za tato období. Rozdíly za rok 2019 a 2020 jsme zaúčtovali nedaňově do roku 2021. V případě, že bychom ještě mohli zaúčtovat rozdíl v daňové povinnosti do roku 2020, ale daň by byla zaplacena až v roce 2021, bylo by možné snížit základ daně o zaplacený nedoplatek na dani viz § 23 odst. 3 bod b) písm. 3 ZDP? Pokud jsou rozdíly na dani z nemovitostí z důvodů dodatečných přiznání za rok 2020 (příp. 2019) zaúčtované i zaplacené v roce 2021 jako nedaňově náklady. Jak správně postupovat při sestavení přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021? 
Vydáno: 24. 06. 2021
Společnost s r. o. koupila před cca 10-15 lety postupně 5 nemovitostí, na jejichž pořízení vložil do společnosti půjčku jediný společník a jednatel. Společnost dlouhodobě nevyvíjí žádnou podnikatelskou aktivitu. Dnes mají tyto nemovitosti vyšší tržní hodnotu. Nyní by chtěl tento jediný společník a jednatel zlikvidovat společnost a tyto nemovitosti, které jsou v podstatě jedinými aktivami společnosti, převést na sebe. Lze tyto nemovitosti společníkovi např. jen darovat? Jednoduše vyjmout z účetnictví, přepsat na katastru? Nebo je nutný jiný působ? Jaký případně? Vyplynuly by z této transakce nějaké daňové povinnosti ať společnosti nebo společníka?
Vydáno: 15. 06. 2021
Právnická osoba společnost s ručením omezeným přijala úročenou zápůjčku od společníka fyzické osoby v prosinci 2020. K 31. 12. 2020 zápůjčka včetně úroku nebyla splacena. Úrok byl k 31. 12. 2020 vyčíslen a zaúčtován. Z důvodu aplikace § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů se jedná o nedaňovou položku. Můj dotaz se vztahuje k § 25 odst. 1 písm. w), zda je nutné k 31. 12. 2020 provádět i test kapitalizace u tohoto nezaplaceného úroku ze zápůjčky od společníka fyzické osoby už v roce vypočtení úroku dle smlouvy o zápůjčce? A případně provádět již v tomto roce příplatek mimo základní kapitál? Nebo se může provádět test kapitalizace až v roce vyplacení úroků fyzické osobě společníkovi? A i až v tomto roce případně provádět příplatek mimo základní kapitál? Jde o to, abychom v budoucnu z tohoto neuskutečněného testu kapitalizace a případné úpravy vlastního kapitálu nepřišli o možnost daňové účinnosti těchto úroků? 
Vydáno: 15. 06. 2021
Společnost s r. o. ukončila předčasně leasingovou smlouvu s odkupem vraku automobilu na základě totální škody po roce leasingového splácení dle nových podmínek, jelikož byl leasing pořízen po 1. 1. 2020 a odpočet DPH byl uplatněn z celkové částky předmětu leasingu v daném roce 2020. Otázka zní, zda u leasingu, kdy odkup vraku vozidla byl v hodnotě nižší než je zůstaková cena vozidla při rovnoměrném odepisování v roce 2021 musíme podat tedy dodatečné DPPO za rok 2020 a provést úpravy leasingových splátek jako nedaňové a současně můžeme už v roce 2020 hodnotu neuplatněných leasingových splátek zahrnout do vstupní ceny předmětu leasingu bez jakýchkoliv pojistných příplatků k ceně leasingu a odpis už uplatnit v roce 2020? A následně, zda když v roce 2021 došlo k prodeji autovraku bude tedy zbytek zůstatkové ceny v r. 2021 ke dni prodeje daňově uznatelný proti výnosu prodejní ceně v roce 2021? Opravdu tedy musíme podat dodatečné DPPO 2020 anebo celé můžeme opravit v běžném roce 2021? 
Vydáno: 07. 06. 2021