Ing. Christian Žmolík - strana 6

Firma s. r. o. má dva společníky a jednoho jednatele, který není společníkem firmy. Na firmu s. r. o. byl zakoupen osobní automobil a k podnikání pro s. r. o. ho využívá jeden ze společníků. Ten nemá se s. r. o. uzavřenou žádnou pracovní nebo jinou smlouvu. Nepobírá tedy měsíčně žádné peníze. Lze uplatnit u tohoto auta plný nárok na odpočet a paušální výdaj na dopravu? Není to podmíněno tím, že by měl být společník zaměstnancem firmy? Předpokládáme, že musí být vedena kniha jízd i když nebudeme nárokovat odpočet DPH z PHM. Jak by to bylo v případě, že by se auto využívalo zčásti u společníka i pro soukromé účely?

Lze vytvořit daňově účinnou opravnou položku k nepromlčené pohledávce, která nebyla přihlášena u soudu?

Firma v roce 2022 vytvořila zákonnou opravnou položku k pohledávce dle § 8a zákona o rezervách ve výši 1500 Kč. K 31. 12. 2022 byla pohledávka odepsána a opravná položka byla rozpuštěna. V daňovém přiznání bude částka 1500 Kč jen v příloze II. oddíl C řádek 6? Opravná byla položka byla pouze tato jediná. V tom samém roce firma odepsala nedaňově pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Opravná položka vytvořena nebyla. V daňovém přiznání bude tato částka na řádku 40 a v příloze II. oddíl C řádek 12?

Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?

Akciová společnost, vlastník nemovitostí fakturuje spojené osobě (s. r. o.) nájemné v cenách obvyklých (dle znaleckého posudku). V roce 2022 a.s. snížila nájemné v souvislosti s masivním poklesem hospodářského výsledku s.r.o vlivem Covidových opatření a zvýšení cen vstupních surovin na polovinu. Od roku 2023 bude již dále fakturovat nájem v běžných cenách. Je nutné dodaňovat daní z příjmů právnických osob rozdíl mezi obvyklým a sjednaným nájemným?

Marketingová společnost zajišťuje pro své klienty na základě smlouvy veškeré marketingové služby. Jedná se o veškeré činnosti od výroby vizitek, přípravy dárkových balíčků až po pořádání konferencí. Veškeré činnosti fakturuje svým odběratelům jako poskytnutí služby. Z těchto činností odvádí DPH ve výši 21 %. Jelikož se jedná o zdanitelný příjem, tak také náklady s tímto příjmem související uplatňuje jako daňový náklad. Je tento postup správný? Pokud firma zajišťuje například občerstvení od subdodavatelů na akci klienta, kterou pro něj na základě smlouvy pořádá, může si uplatnit odpočet DPH na vstupu?

1) V prvním případě společnost s. r. o. zahájila finanční leasing u vozidla 1. 2. 2018 a od leasingové společnosti ho odkoupila k 3. 8. 2022. Do té doby zaplatila 54 splátek. Byla tedy v tomto případě dodržena minimální doba leasingu a považuje se to vůbec za předčasné ukončení? Je v tomto případě nutné posuzovat, zda byla kupní cena vyšší než předpokládaná zůstatková cena?  2) Pořizovací cena vozidla při zahájení finančního leasingu k 1. 2. 2019 byla 1 543 100 Kč. Kupní cena při ukončení leasingu k 12. 9. 2022 byla 428 657 Kč. Počítám správně, že při rovnoměrném daňovém odpisování by předpokládaná zůstatková cena byla 515 010 Kč? Hraje tam nějaký vliv to, že zbývající podíl akontace vstupní ceny 10 %, která se účtovala do nákladů dle jednotlivých měsíců poměrnou částkou (1/60), byl 43 721 Kč. Platí tedy, že nebyla dodržena podmínka, aby KC byla vyšší než předpokládaná ZC? 3) U vozidla v případě č. 2 byly zaplacené splátky od počátku finančního leasingu ve výši 1 202 112 Kč. Platí, že pokud nebyla splněna podmínka KC vyšší než ZC, není nutné podávat dodatečné DPPO, ale musí se o celou tuto částku zvýšit VH v DPPO na ř. 40? Auto bylo ale hned v prosinci 2022 prodáno dalšímu majiteli. Je možné o tu samou částku opět snížit VH v DPPO na ř. 112, protože vstupuje do vstupní ceny pro výpočet daňových odpisů? Nebo se nebude projevovat na ř. 112, ale bude zahrnuta v rozdílu odpisů na ř. 150? Budou potom daňové odpisy ve výši celkové daňové vstupní ceny, a to 428 657 Kč + 43 721 Kč + 1 202 112 Kč = 1 674 490 Kč?   4) Jak by se prosím postupovalo v případě, že vozidlo z bodu č. 2 by se neprodalo dalšímu majiteli v tomtéž roce, ale až v následujícím roce, konkrétně hned 4. 1. 2023?

Společnost s ručením omezeným přihlásila svoji pohledávku v rámci insolvenčního řízeni vyhlášeného 20. 12. 2018, úpadek byl řešen reorganizací. Insolvenční řízení bylo skončeno 26. 10. 2022 (usnesení o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu). Přihlášená pohledávka byla uznána v plné výši 40 000 Kč, splatnost pohledávky 1. 12. 2018. Na tuto pohledávku nebyla vytvořena opravná položka. Dle reorganizačního plánu byla přijata částečná úhrada pohledávky ve výši 4 000 Kč. Lze po ukončení insolvenčního řízení na pohledávku pohlížet jako na nepromlčenou (promlčecí lhůta za trvání soudního řízení / reorganizace) neběží? Tedy 3letá promlčecí lhůta běží od 1. 12. 2018 do 20. 12. 2018, od 27. 10. 2022 do 12. 10. 2025? Lze k neuhrazené části pohledávky vytvořit opravnou položku v souladu s § 8a zákona o rezervách?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Koupili jsme 9 šicích strojů pro naše švadleny (do zásoby) v celkové hodnotě 90 000 Kč, tedy 10 000 Kč za jeden šicí stroj a dále 600 ks střihů v hodnotě 120 000 Kč. Prosím o radu, jak tyto šicí stroje a střihy zaúčtovat. V účetnictví máme stanovenou hranici 40 000 Kč pro odpisování majetku.

Naše FIRMA s.r.o. (podvojné účetnictví) v lednu 2023 zaslala na MPO Žádost Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. V podkladech pro žádost: Způsobilým obdobím je období od 1. února 2022 do 31. října 2022. a Referenčním obdobím je období od 1. ledna do 31. prosince 2021. Pokud bude naší žádosti vyhověno, bude to v roce 2023, a obdržíme částku 3 mio Kč na bankovní účet. Jak bude tato položka v podvojném účetnictví zaúčtována? Pokud bude tento příjem zaúčtován do daňových výnosů, tak v jakém období? Daňový výnos roku 2022 nebo 2023?

Společnost s r. o. v lednu 2023 (tedy v době, kdy ještě účetní není uzavřen rok 2022) přijala fakturu na opravu nákladního automobilu ve výši 150 000 CZK bez DPH. Je správné na tuto částku vytvořit k 31. 12. 2022 rezervu? Domnívám se, že z důvodu zásady opatrnosti ano, když vím, že ten výdaj skutečně nastane. Byla by rezerva daňově účinná jako rezerva na opravu HIM v případě, že by byla tvořena skutečně jen do výše fakturované částky a faktura by byla ještě v 01/2023 dodavateli uhrazena? Společnost by tedy peníze nepřeváděla na žádný speciální účet? 

Společnost s r. o. měla v obchodním majetku os. automobil. Daňová zůstatková cena je 300 0000,- Kč. Dne 5. 12 .2022 došlo k prodeji osobního automobilu. Byla vystavena faktura, došlo ihned k zaplacení. Dále byla podepsána i kupní smlouva. K převodu v technickém průkazu však došlo až 5. 1. 2023. Předpokládáme, že toto není problém a můžeme dát celou zůstatkovou cenu do daňových nákladů v roce 2022?

Jednatel s. r. o. neustále posílá dárcovské SMS, a dává dary prostřednictvím svých dodavatelů kteří umožňují k nákupu zboží přidat ještě dar např. na potravinovou banku, obědy pro děti, svobodné matky a tak podobně. Dary se pohybují od 30 do 250 Kč na jeden dar. A z faktur dodavatele ani z účtů za telefon se nedá přesně zjistit kdo je příjemce daru a ani to že jej skutečně obdržel. Můžeme je nechat v účetnictví s. r. o. jako nedaňový výdaj nebo je máme přeúčtovat jednateli k úhradě, když dary nesplňují minimální hranici daru a není úplně jisté kam ty peníze došly?

Jsme s. r. o., plátce DPH, pořizujeme zboží z JČS a prodáváme v tuzemsku. Náš tuzemský odběratel reklamoval závadu u zboží v záruce, zboží jsme vyzvedli a odeslali zpět výrobci/našemu dodavateli v JČS na opravu. Faktura za dopravné je vystavena na nás a nebudeme částku přefakturovávat výrobci (rozhodnutí jednatele - jedná se o částku 5 000 Kč bez DPH). Můžeme ponechat v daňově uznatelných nákladech s uplatněním DPH? Pokud ne, jak to nejlépe ošetřit - např. zaúčtovat jako daňově neuznatelný náklad bez uplatnění DPH?

Zaměstnanci používají firemní vozidla i pro soukromé účely, co vše musíme udělat, kromě toho, že dodaníme 1% ceny vozidla včetně dph do mzdy? Musíme krátit daňové náklady - tj. odpisy aut, PHM, opravy podle počtu ujetých km soukromě a tímto koeficientem krátit odpočet DPH u všech nákladů spojených s provozem vozidla i odpočet DPH ze vstupní ceny vozidla? 

Firma zajišťuje pro zaměstnance dobrovolný výjezd do zahraničí na jeden týden. Účelem cesty je se zaměstnanci probrat strategický plán pro rok 2023, ale zároveň tím chce zaměstnavatel poděkovat zaměstnancům za dobře odvedenou práci a bude organizovat volnočasové aktivity. V rámci cesty bude zaměstnavatel hradit cestovní náklady, ubytování, stravu a vstupy na atrakce. Jak postupovat z pohledu daně z příjmů u firmy a uznatelnosti nákladů? Jak na toto pohlížet z pracovněprávního vztahu? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele? Je zaměstnavatel povinnen řešit také pojištění zaměstnanců, případně je třeba řešit BOZP?

Společnost s r.o., plátce daně zakoupila na úvěr vozidlo, nemůže uplatňit paušální výdaj na dopravu, účtuje nákup PHM na účet 501 , ale neuplatňuje z nákupu pohonných hmot DPH. Musí vést společnost ,,Knihu jízd"?

Polský podnikatel, registrovaný pouze v Polsku (daňový rezident Polska), si chce na tržišti v Praze otevřít stánek s hračkami po dobu čtyřech měsíců. Jsou správné mé následující úvahy? Daň z příjmu: dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v ČR nevznikne stálá provozovna pro daň z příjmu [čl. 5, bod 3, písmeno b)], proto se zde nemusí registrovat. DPH: dle § 6f odst. 2 zákona o DPH se může registrovat dobrovolně k DPH, nebo pokud se zaregistruje v Polsku k OSS, nemá povinnost se registrovat k DPH v ČR a daňovou povinnost si vypořádá pak v Polsku v rámci režimu OSS.  

Společnost prodala automobil, který byl v jejím obchodním majetku. Povinné ručení na tento automobil bylo účtováno přes účet 548xxx, jak zaúčtovat vratku přeplatku tohoto pojistného při ukončení smlouvy s pojišťovnou z důvodu prodeje vozidla 1. mínusem na MD stejný účet 2. plusem na DAL stejný účet 3. plusem na účet 648xxx?

Na který řádek v daňovém přiznání k daním z příjmů právnických osob uvést rozdíl mezi zůstatkovou cenou účetní a daňovou při prodeji HM?