Radek Novotný - strana 1

Daň z převodu nemovitostí byla s účinností od 1.1.2014 nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí.1) Jednou z podstatných změn, které nová právní norma přinesla, bylo zrušení (podmíněného) osvobození vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti nebo družstva (nově jsou tyto dva pojmy podřazeny pod pojem obchodní korporace).2) Vzhledem k poměrně bohaté judikatuře3) zabývající se výkladem tohoto osvobození se může jevit, že jakýkoli vklad nemovité věci4) společníka do vlastního kapitálu obchodní korporace od 1.1.2014 podléhá dani z nabytí nemovitých věcí. Tento obecně přijatý výklad podporuje jak systematika předmětné právní normy, tak záměr zákonodárce vyjádřený v důvodové zprávě. Autoři tohoto článku se však s tímto výkladem neztotožňují. Cílem článku je předložit argumenty pro výklad opačný a zároveň poskytnout ucelený pohled na tuto komplexní daňově-právní problematiku.

Autor děkuje Ing. Simoně Hornochové za podnětné diskuse o této problematice. Nejvyšší správní soud vydal na jaře tohoto roku revoluční rozhodnutí zabývající se definicí zdanitelného příjmu ve vztahu k nerealizovaným kurzovým rozdílům.1 Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dovodil, že nerealizované kurzové zisky zachycené v účetnictví poplatníka nepředstavují zdanitelný příjem. Domnívám se, že právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem v tomto rozhodnutí představuje nejpřevratnější a zároveň nejkontroverznější posun v interpretaci daňových zákonů za dobu jejich existence. Tato problematika si tedy nepochybně zaslouží hlubší zamyšlení.

Nejvyšší správní soud vydal na počátku tohoto roku rozsudek, ve kterém se zabývá daňovým režimem zaměstnaneckých opčních plánů.1 Právní názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v tomto rozsudku potvrdil dlouhodobou praxi daňových subjektů i správců daně, a do značné míry tak odstranil dosavadní nejistotu, zda je tato praxe v souladu se zákonem. Je nesporné, že předmětný rozsudek potěšil celou řadu daňových poplatníků a daňových poradců. V tomto článku se hlouběji zamýšlím nad jednotlivými argumenty použitými Nejvyšším správním soudem, a zejména pak „nad tím, zda a do jaké míry lze právní názor vyslovený v předmětném rozsudku zobecnit a vztáhnout na jakékoli zaměstnanecké opční plány.“

Dne 30. listopadu 2011 byl publikován zákon č. 355/2011 Sb. , kterým se s účinností od 1. ledna 2012 mění zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“ a „zákon o přeměnách“). Novela představuje nejrozsáhlejší revizi zákona o přeměnách od nabytí jeho účinnosti. Součástí této novely jsou i změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) a zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“).1 Některé z přijatých změn budou mít významný dopad na společnosti zúčastněné na přeměně. Tento článek představuje vybrané nejpodstatnější změny z právního, ale i účetně-daňového pohledu.

Sledování daňové judikatury patří již řadu let do běžné činnosti daňových poradců, ale i samotných daňových poplatníků. Shrnutí aktuálních vybraných soudních rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, jsou běžnou součástí časopisů zaměřených na daňovou problematiku. Obdobně daňoví poradci seznamují své klienty s větším či menším počtem zajímavých rozhodnutí. Přesto si jistě každý z nás již položil otázku, zda je konkrétní rozhodnutí možné zevšeobecnit a vztáhnout myšlenky v něm uvedené i na jinou (svoji) situaci. V tomto článku se krátce zamýšlíme nad tím, za jakých podmínek lze uvažovat o zobecnění rozhodnutí soudu, a kdy naopak je odůvodnění soudu relevantní pouze pro posuzovaný případ.

Dne 8. prosince 2010 byl ve Sbírce zákonů publikován pod číslem 346/2010 Sb. předpis s účinností od 1. ledna 2011 novelizující zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „novela“ a „zákon o daních z příjmů“). Novela je obecné veřejnosti známa zejména z titulu zrušení osvobození příjmů z provozu elektráren z ekologických zdrojů, především solárních elektráren. Autoři tohoto článku si kladou za cíl posoudit novelu z pohledu evropského práva. Článek se zabývá nejen ustanoveními, která byla do konečného znění novely vtělena, ale i ustanoveními, která byla předmětem diskusí v rámci legislativního procesu.