Ing. Simona Kropáčková - strana 1

Možná si říkáte, jestli je v dnešní době toto téma aktuální. V roce 2020 vzniklo 27 228 společností, což je nejnižší počet za šest let. Doufejme, že se tento počet bude opět zvyšovat.

Navazujeme na článek Mgr. Tikala, který jsme zveřejnili v časopisu DHK č. 3/2021 na s. 34Tento článek se zabýval právní stránkou likvidace obchodních společností. My se stručně podíváme na účetní a daňovou stránku této problematiky.

Doba Koronaviru sebou přináší mnoho problémů, ale také inovace, nové nápady. Možná místo hrnečků jako reklamního a propagačního předmětu budeme více rozdávat roušky. A jak by to bylo v takovém případě z pohledu daně z příjmů a DPH? Pojďme si zopakovat pravidla pro reklamní a propagační předměty a obchodní vzorky.

Stále dostávám otázku, kdy máme v účetnictví účtovat o rezervách a kdy máme účtovat na dohadné účty (aktivní a pasivní). Dalším problémem je případ, kdy o rezervách není účtováno vůbec, přesto jejich tvorba v případě významných položek vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “). Nebo je místo účtování o rezervách účtováno na dohadné účty. To může mít zásadní dopad. V prvním případě jsme porušili zákon o účetnictví . Druhý případ má obvykle za následek nesprávně vypočtenou daňovou povinnost.

Společnosti s. r. o., vystavila fakturu se splatností 14 dní. Zákazník fakturu neuhradil v době splatnosti ale později o 10 dní, po splatnosti faktury. Může si společnost s. r. o. účtovat úrok z prodlení (po zaplacení faktury), pokud ano v jaké výši a jaký bude postup zaúčtování?

Klient vede daňovoui evidenci, fakturuje za své služby částku v EUR. K 2. 1. 2020 si vnitřním předpisem stanoví, že bude používat pevný kurz od tohoto data. Ke konci roku přeúčtuji jednotným kurzem (pokud je částka vyplacena v EUR) a tato částka vstupuje do DPFO. Jak postupovat, pokud fakturovanou částku v EUR pošle odběratel na účet v Kč? Přímo tato částka zaplacená na účet vstoupí do DP a nepřepočítává se na konci roku jednotným kurzem? Doplnění dotazu: Klient vede DE, fakturuje za své služby částku v EUR. Vnitřním předpisem stanoví, že bude používat pevný kurz.( např. fa 2.1.2019 = 100 eur kurz 25,75 = 2575 Kč. Na EUR účet zasláno 100 EUR dne 31.1.2019. Přepočtu pevným kurzem 25,75 ??? a na konci roku přeúčtuji jednotným kurzem rok 2019 = 25,66 = 2.566 Kč a tato částka vstupuje do DP ) ? Faktura vystavena v EUR bude placena na EUR účet. Kdy mohu použít jednotný kurz stanovený dle pokynu č. GFŘ - D - 42

V účetnictví platí pravidlo, kontrolovat a zase kontrolovat. Nejdůležitější kontroly celého účetnictví se hlásí o slovo právě v období před podáním daňového přiznání. Ono se to lehko řekne. Ale jak to udělat? Připravila jsem pro vás základní manuál. Věřím, že si ho upravíte a doplníte podle vašich potřeb.

Společnost s r. o. pronajímá kancelář a měsíčně vystavuje faktury na zálohy na energie. Na konci r. 2018 byla vytvořena položka na účtě 388 v očekávání, že se v r. 2019 přeúčtují nájemci náklady na spotřebovanou energii dle faktur došlých v r. 2019. Na přeúčtování se zapomnělo a přeúčtovávat se bude až v r. 2020. Jak naložit s částkou na účtě 388 vytvořenou na konci r. 2018? Mám tam tu částku k 31. 12. 2019 ponechat? Je třeba zůstatek na účtu 388 k 31. 12. 2019 analyticky rozlišit, tj. na částku vytvořenou v r. 2018 a na částku vytvořenou v r. 2019?

Firma, česká s. r. o., pořizuje webové stránky (prezentace služeb) a aplikaci pro mobily, ze kterých si budou moct zákazníci službu za poplatek objednat. Mezitím vše účtujeme na účet 041. Blíží se konec pořizování webových stránek a mobilní aplikace. Máme vývoj webových stránek a mobilní aplikace zařadit do jedné majetkové skupiny, nebo jde o rozdílné produkty, které máme zařadit zvlášť a do jaké skupiny - zda 013 či 014?

Mnoho z nás je členem různých organizací a hradí každoroční členský příspěvek. Brzy nastane čas, kdy budeme platit členské příspěvky na rok 2020 a zároveň řešit daně roku 2019. A jak to bude v daních? Jen pro málo z nás vyplývá povinnost členství přímo ze zákona nebo je podmínkou k provozování předmětu podnikání. Častou chybou daňových poplatníků je, že zahrnou do svých výdajů (nákladů) příspěvky, u kterých povinnost členství nevyplývá ze zákona. Jednoduše nerozpoznají „hranici potřebnosti“. Musíme se tedy vždy ptát, jestli je členství v zájmové organizaci k výkonu naší činnosti nezbytné.

Společnost s r. o. soudně vymáhá pohledávku a vznikly ji náklady na exekuci od exekutora. Lze tyto náklady považovat za daňově účinné již při vynaložení? Nebo tento náklad je daňový až v případě, kdy dojde k příjmům z exekuce? Jak případně zaúčtovat?

Uplatňování paušálního výdaje na dopravu může být výhodné zejména pro fyzické osoby, neplátce DPH. Může být ale také vhodné u malých firem, právnických osob, plátců DPH. Například pokud si plátce neuplatní odpočet DPH u pohonných hmot spotřebovaných vozidlem z důvodu snížení administrativní zátěže (vedení knihy jízd), nebo má podnikatel skutečné výdaje na pohonné hmoty a parkovné nižší než stanový paušální výdaj na dopravu.

V dnešní době má mnoho zaměstnavatelů problém se získáním kvalifikovaných pracovníků. Stále častěji proto hledají „hlavy“ nebo „šikovné ruce“ již na školách. Aby měl budoucí zaměstnavatel jistotu, že u něj po dokončení studia žák nebo student nastoupí, uzavírá s ním smluvní vztah. Ve smlouvě se může firma zavázat, že bude budoucímu zaměstnanci poskytovat tzv. motivační příspěvek.

Mnoho firem již odevzdalo účetní závěrku spolu s přiznáním k dani z příjmů. Účetní jednotky, kterým daňové přiznání sestavuje daňový poradce, mají poslední den pro odevzdání 3. 7. 2017. Pojďme si proto připomenout navazující povinnosti, zejména schválení účetní závěrky valnou hromadou a její zveřejnění ve Sbírce listin.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nejedno zjištění z praxe. V některých případech zaměstnavatelé, společenství vlastníků jednotek nebo zaměstnavatelé - fyzické osoby, nejsou přihlášeni k zákonnému pojištění odpovědnosti (dále jen „zákonné pojištění“). Znamená to, že neodvádí příslušné platby pojištění, přesto, že mají zaměstnance, se kterými mají uzavřen pracovněprávní vztah, a tedy jim tuto povinnost ukládá zákon. V mnoha případech o této povinnost ani neví. Nesprávná je také úvaha, že zaměstnavatel tuto povinnost nemá, pokud má zaměstnance pouze na dohodu o provedení práce. Ráda bych proto přispěla k lepší informovanosti zaměstnavatelů o jejich zákonných povinnostech týkajících se zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Financování vlastního bydlení nebo investičního bytu hypotékou může nyní změna hypotečního financování komplikovat. Česká národní banka již zhruba v polovině roku vydala kvantitativní a kvalitativní doporučení bankám pro poskytování úvěrů zajištěných nemovitostí. Nejvýraznější změnou je konec tzv. 100 % hypotéky. Zatímco dříve mohly banky poskytnout hypotéku až do výše 100 % z ceny nemovitosti, od 1. 10. 2016 se absolutní limit snížil na 95 %. Z pohledu věřitele přináší větší důraz na posouzení úvěruschopnosti klienta také novela zákona o spotřebitelském úvěru 1). Na druhou stranu tato novela přinesla změny v hypotečních úvěrech týkajících se předčasného splacení a mimořádných splátek, které budou ve většině případů bez sankcí.

Ve své praxi stále zaznamenávám k náhradám cestovních výdajů velké množství dotazů. Zabývám se zde proto vymezením osob, u kterých je nárok na cestovní náhrady podmíněn jejich sjednáním ve smlouvě. Neoprávněné vyplácení náhrad nebo jejich vyšší vyplácení, které není v souladu se zákoníkem práce , má daňový dopad, který nesmíme opomíjet. V některých případech jsou naopak nároky zaměstnanců z pracovních cest zkracovány, například při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a v dalších případech vymezených v § 152 ZP .

Ze vzájemných vztahů nájemce - pronajímatel, nájemce - podnájemce nebo nájemce - bytové družstvo vyvstávají otázky, kdo a v jakém případě hradí náklady na opravu v bytě. Je nutné uvést na pravou míru nesprávný výklad, se kterým jsme se setkaly, podle kterého se nařízení vlády č. 308/2015 Sb. týká také vztahu vlastník bytové jednotky - společenství vlastníků jednotek. Toto tvrzení není pravdivé, neboť zde nejde o nájemní vztah. Člen společenství je vlastníkem bytové jednotky.

Ze statistik zjistíme, že celkový počet bytových jednotek ve společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) byl v roce 2014 v ČR celkem 1 373 244 jednotek1) a tento počet se stále zvyšuje. Pociťuji to na zvýšeném počtu dotazů mých klientů na tuto problematiku.

Po vyhotovení účetní závěrky, jejím schválení a připojení podpisového záznamu statutárního orgánu přichází na řadu zveřejnění závěrky ve sbírce listin. Stále se však v praxi setkávám s otázkami, zda je povinnost zveřejňovat účetní závěrku společenství vlastníků jednotek a spolků. Cílem článku je proto upozornit na nesprávné zveřejňování účetních závěrek, včetně možných sankcí a pokut.