Ing. Ivan Macháček - strana 1

Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, nejen jako výkonu práce z domova (tzv. home office), ale i jako možnosti výkonu práce v dohodě se zaměstnancem také z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.

V článku se především zaměříme na daňové řešení nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců prostřednictvím poskytování stravenek a na daňové řešení peněžního příspěvku zaměstnavatele formou stravenkového paušálu. Rovněž si rozebereme daňové řešení pracovních obědů a občerstvení na pracovišti včetně poskytnutí pracovních snídaní, obědů a večeří při setkání s obchodními partnery.

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce založená v roce 1999 k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členskými organizacemi jsou od založení do současnosti Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR, Svaz účetních a VŠE v Praze zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 ZDP a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

Daňové řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely (zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů (ZDP ) a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59. K určitým zpřesněním daňového řešení došlo s účinností od 1. 1. 2024 na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Ukážeme si, jak využít k optimalizaci daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období roku 2023 vhodně zvolený postup při uplatnění daňových odpisů hmotného majetku. Půjde jak o hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku a použitý jak k podnikání, tak k jeho nájmu (zdanění dle § 7 ZDP ), tak o hmotný majetek nezahrnutý v obchodním majetku a použitý k dosažení příjmů z nájmu (zdanění dle § 9 ZDP ).

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. Ukážeme si, k jakým změnám v uplatnění progresivní daně dochází v roce 2024 na základě novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček).

Zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází v zákonu zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmůs účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám v uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP , které se nově mohou uplatnit pouze u silničních motorových vozidel, která jsou bezemisními vozidly pořízenými v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028. Dle bodu 9 přechodných ustanovení novely ZDP se na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 a odpisovaný podle § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku použije § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V souvislosti s přípravou zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2023 si uvedeme některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat. Článek neobsahuje změny vyplývající z novely ZDP v rámci konsolidačního balíčku, které se nepromítají do postupu přípravy daňového přiznání za rok 2023, protože jsou účinné od 1. 1. 2024.

V rámci novely zákona o daních z příjmů , která je součástí zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jsou obsaženy i změny, omezující uplatnění slevy na dani na manžela. V článku si uvedeme podmínky pro uplatnění této slevy na dani v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 a následně si uvedeme změny účinné od 1. 1. 2024, ke kterým při uplatnění slevy na manžela dochází.

Těžištěm daňového řešení zaměstnaneckých benefitů u zaměstnance je ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo také „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytovaných zaměstnavatelem v nepeněžní formě. Osvobození těchto benefitů poskytovaných v nepeněžní formě mělo být v původním vládním návrhu zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 zcela zrušeno, a to zrušením ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP . Na základě následné Úpravy konsolidačního balíčku schválené stranami vládní koalice došlo k ponechání tohoto ustanovení v ZDP s omezením výše osvobození u zaměstnance. Následně došlo ke schválení zákon a ke konsolidaci veřejných rozpočtů obsahující novelu zákona o daních z příjmů , s účinností od 1. 1. 2024.

V článku se zaměříme na daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele, která je způsobena činností podnikatele, v důsledku živelní pohromy anebo odcizením (krádeží) neznámým, resp. zjištěným pachatelem.

V článku se zabýváme postupem podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou zde řešíme, je uplatnění daňových výdajů, pokud společný majetek využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. A v závěru si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku ve SJM u manželů.

V článku si ukážeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je v právních podmínkách roku 2023 povinen podat daňové přiznání za kalendářní období, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí. V úvodu si shrneme podmínky vyplývající z daňového řádu pro včasné podání daňového přiznání a následky opožděného podání daňového přiznání a opožděné úhrady daně.

V článku si blíže vymezíme nájem nemovité věci a zdanění tohoto nájmu dle § 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a následně si rozebereme daňové řešení ukončení a přerušení nájmu zdaňovaného dle § 9 ZDP .

V souvislosti se současným růstem rodinných výdajů se řada zaměstnanců rozhoduje o rozšíření své výdělečné činnosti a kromě pokračování ve výkonu závislé činnosti zahájit souběžné podnikání v různých profesích a oborech. Vlastní podnikání je nerozlučně spjato s obchodním majetkem, který dotyčný podnikatel k provozování své podnikatelské činnosti nezbytně potřebuje. V článku si odpovíme na nejdůležitější otázky spojené s existencí obchodního majetku. Budeme se zabývat zahájením podnikání a zařazením dříve pořízeného majetku do obchodního majetku a stanovením vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku.

Řada seniorů pobírajících starobní důchod je i nadále výdělečně činná. Důvodem je jednak zvýšení své životní úrovně a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu, dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí, a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování s akciemi apod. V článku se podíváme blíže na zdanění příjmů dosahovaných seniorem v rámci podnikání a v rámci pracovněprávního vztahu v právních podmínkách roku 2023.

Podstatou svěřenského fondu je, že zakladatel svěřenského fondu vyčlení majetek ze svého vlastnictví a svěří ho svěřenskému správci k určitému účelu, a to na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti, přičemž svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. U svěřenského fondu rozeznáváme tři osoby – zakladatel, svěřenský správce a obmyšlený. V článku si ukážeme jednak právní řešení svěřenského fondu dle § 1448 až 1474 občanského zákoníku a jednak daňové řešení související s činností svěřenského fondu a daňové řešení plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu.

V článku se zabýváme zdaněním příjmů získaných prodejem soukromého automobilu ve vlastnictví poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Půjde o případy, kdy tento automobil je, anebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka, kdy poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje a o případy, kdy dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je, anebo není zařazen do obchodního majetku poplatníka.

V článku si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí.