Ing. Ivan Macháček - strana 3

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP v souvislosti se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), související se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém zvoleném pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na tuto skutečnost, bude rozdílně vysoká i paušální daň a paušální veřejná pojistná.

V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.

V článku se budeme zabývat uplatněním § 38v a 38w zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají oznamovací povinnosti poplatníka dně z příjmů fyzických osob v případě obdržení příjmů osvobozených od daně z příjmů ve výši vyšší než 5 mil. Kč.

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6-9 ZDP . Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy, a přitom je nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP .

V článku se blíže zabýváme uplatněním slevy na dani na manželku v roce 2022, především pak z pohledu nepřekročení limitující hranice příjmů manželky ve zdaňovacím období jako podmínky pro uplatnění této slevy manželem.

Řada občanů pobírajících starobní důchod zůstává i nadále výdělečně činná. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak potřeba v současné době zvýšit své příjmy s ohledem na výrazný růst inflace a na dopady růstu cen energií a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít o dosažení příjmů v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) - například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování na burze cenných papírů apod. V článku se zaměříme na daňové řešení pokračování aktivní činnosti starobních důchodců v rámci závislé činnosti a v rámci podnikání. Připomeňme si, že dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je v roce 2022 od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 583 200 Kč za zdaňovací období a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP .

Účast zaměstnavatele na odborném rozvoji zaměstnanců, zejména pak na prohlubování a zvyšování jejich kvalifikace můžeme počítat k významným motivačním prvkům zaměstnanců. V textu si ukážeme daňové řešení prohlubování a zvyšování kvalifikace, které souvisí a které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, a odpovíme si na otázku, jaký je rozdíl v nepeněžním nebo peněžním plnění zaměstnavatele na prohlubování a zvyšování kvalifikace. Zmíníme se rovněž o rekvalifikaci zaměstnanců.

V příspěvku se zaměříme na nejbolavější situaci v rodině, a to na úmrtí jednoho z členů rodiny. Ukážeme si, jak je nutno z hlediska daně příjmů postupovat, pokud tento člen rodiny vykonával samostatnou výdělečnou činnost jako podnikatel, popřípadě měl příjmy z pronájmu, a dále pokud tento člen rodiny měl příjmy ze závislé činnosti jako zaměstnanec.

Manažerským vozidlem rozumíme bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Daňové řešení tohoto benefitu u zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-22. Zákonem č. 142/2022 Sb. došlo k dílčím daňovým změnám týkajících se poskytnutí nízkoemisního motorového vozidla zaměstnanci.

V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.

V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají příspěvky související s tzv. home office (práce z domova), benefity související s péčí o zdraví, příspěvky na penzijní a soukromé pojištění a rovněž poskytování stravenek a stravenkového paušálu. K žádaným benefitům patří i nadále bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto) a ve stávající tíživé finanční situaci domácností z důvodu inflace a extrémních cen energií jsou to i zvýhodněné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům. V současném období se při získávání nových pracovníků dostává u některých firem do popředí poskytování různě vysokého náborového příspěvku. My se zde však zaměříme na daňové řešení benefitů, o kterých se sice moc nemluví, ale přitom jejich poskytnutí zaměstnavatelem vždy zaměstnance potěší.

V článku si s využitím příkladů ukážeme daňové řešení důsledků porušení podmínek pro uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění u poplatníka a daňové řešení důsledků porušení podmínek pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů vynaloženého na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance.

V příspěvku se budeme zabývat vymezením autorských honorářů dle autorského zákona a zdaněním daní z příjmů jednak autorských honorářů autora získaných v rámci pracovněprávního vztahu a jednak autorských honorářů zdaňovaných jako příjmy ze samostatné činnosti. Ukážeme si rovněž zdanění příjmů získaných ze zděděných autorských práv.

Zákonem č. 609/2020 Sb. byla v zákonu o daních z příjmů opětovně zavedena možnost uplatnění takzvaných mimořádných odpisů, a to pro hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, pokud byl tento hmotný majetek pořízen v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. V článku si rozebereme možnost uplatnění mimořádných odpisů v roce 2022.

V příspěvku si ukážeme situace, ve kterých podnikatel, jenž je v paušálním režimu a platí měsíční paušální zálohy na daň, nemá po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. V tomto případě sice poplatník zůstává v paušálním režimu, ale po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného.

V článku se zaměříme na daňové podmínky výdělečné činnosti studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „ZP “), specifikuje omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243-247 ZP , přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „ObčZ “), vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

V následujícím článku se zaměříme na vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a na její uplatnění. Jednak si ukážeme uplatnění daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku a dále si uvedeme možnosti řešení neuplatněné daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku ve smyslu aktuálního znění § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).

Fyzická osoba může pronajímat nejen zakoupený nemovitý majetek, ale i nemovitý majetek, který získala zděděním nebo darem. Zaměříme se na otázku, jak v tomto případě bude postupováno při daňovém odpisování pronajímané nemovitosti (bytu).