Ing. Ivan Macháček - strana 4

Vymezením hmotného majetku pro účely daně z příjmů se zabývá § 26 odst. 1 zákona o daních z příjmů , jeho odpisováním pak § 26 až § 32 zákona o daních z příjmů . V příspěvku se podíváme na dvě specifické oblasti daňového odpisování hmotného majetku, a to v případě, že je hmotný majetek darován anebo zděděn a je použit poplatníkem k jeho podnikání nebo pronájmu.

V článku si připomeneme základní zásady spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), uvedeme si hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale pozornost zaměříme i na určité záludnosti spolupráce osob, na které podnikatel i spolupracující osoba nesmějí zapomenout.

V následujícím článku si ukážeme odlišné daňové řešení situací, pokud získá zaměstnanec formou bezúplatné zápůjčky peněžní prostředky poskytnuté jeho zaměstnavatelem k řešení svých osobních nebo rodinných potřeb anebo si zapůjčí bezúplatně pro účely svého podnikání podnikatel finanční prostředky od svých blízkých nebo známých.

Zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, došlo ke „znovuobnovení“ uplatnění tzv. mimořádných odpisů u hmotného majetku novelizací § 30a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a to v určitém časovém omezení pořízení tohoto majetku. Ukážeme si, jak jde tuto kategorii odpisů uplatnit v roce 2022.

Podnikatel může využít ke svému podnikání jednak svůj vlastní majetek, respektive majetek ve společném jmění manželů, ale může použít i majetek ve spoluvlastnictví. V článku zaměříme pozornost na vymezení spoluvlastnictví v občanském zákoníku a dále si ukážeme, jak je postupováno při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků a jak bude postupováno v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

V článku si uvedeme souvislosti podnikání manželů z hlediska vymezení společného jmění manželů a dále ve vazbě na občanský zákoník, zákoník práce , živnostenský zákon a insolvenční zákon a blíže se zaměříme na podnikání manželů z hlediska zákona o daních z příjmů .

Zaměstnavatelé mohou poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách, a to zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek) a poskytování peněžitého příspěvku na stravování. V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2022 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele.

Osvobozením příjmů z prodeje hmotné movité věci se zabývá § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se budeme zabývat zdaněním příjmů z prodeje hmotné movité věci, které ovlivňuje skutečnost, zda tento majetek je nebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zda poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje, a rovněž skutečnost, když dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je zařazen do obchodního majetku, případně není zařazen do obchodního majetku poplatníka.

Daňové zvýhodnění na studující dítě Ing. Ivan Macháček V článku si shrneme zásady uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované dítě poplatníkem v roce 2022, zaměříme se dále na podmínky uplatnění...

V současné době řada občanů volí investování svých volných finančních prostředků do cenných papírů (akcií společností) a do podílových fondů jednotlivých bank. Souvisí to především s nízkým úročením na spořicích účtech bank, které je výrazně nižší než vývoj inflace v současné době. Další skutečností je, že v důsledku omezení výdajů občanů následkem opatření souvisejících s epidemií covid-19 (nemožnost cestování, uzávěrka restaurací, karanténa apod.) došlo k nárůstu volných peněžních prostředků občanů. V článku se podíváme na problematiku zdanění odkupu akcií a podílových listů a na podmínky osvobození těchto příjmů od daně z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

V úvodu textu si připomeneme termíny řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021. Následně si uvedeme sankce vyplývající jednak z pozdě podaného daňového přiznání a jednak z pozdě zaplacené daně. Budeme se zabývat i otázkou opravy řádného daňového přiznání při zjištění chyby po termínu pro jeho podání formou dodatečného daňového přiznání a otázkou daňového řešení posečkání daně.

V článku se zaměříme na podnikání příslušníků rodiny v rámci rodinného závodu, přičemž si ukážeme jak právní řešení rodinného závodu, tak zdanění příjmů z tohoto způsobu podnikání. V závěru si uvedeme vymezení rodinného podniku ve smyslu usnesení vlády č. 899 ze dne 18. 10. 2021.

V článku si ukážeme možnosti paušalizace výdajů a náhrad zaměstnancům ze strany zaměstnavatele a jejich daňové řešení. Půjde o paušalizaci cestovních náhrad a paušalizaci náhrad v rámci home office.

Pokud očekává poplatník daně z příjmů za zdaňovací období vyšší základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a ve zdaňovacím období roku 2021 pořídil nový hmotný majetek, může využít k daňové optimalizaci uplatnění mimořádných odpisů. V článku si ukážeme blíže, jak mimořádné odpisy hmotného majetku uplatnit.

V příspěvku zaměříme pozornost na daňové řešení související se společným jměním manželů. Uvedeme si postup podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou se budeme zabývat, je uplatnění daňových výdajů, pokud majetek ve společném jmění využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. Následně si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku u manželů.

S blížícím se termínem podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termínem zaplacení vypočtené daně z příjmů za rok 2021 si v článku připomeneme sankce, které vyplývají jednak z pozdě podaného daňového přiznání, jednak z pozdě zaplacené daně a rovněž z opravy řádného daňového přiznání formou dodatečného daňového přiznání. Tyto sankce za výše uvedené daňové prohřešky za rok 2021 ovlivňuje novela daňového řádu vycházející ze zákona č. 283/2020 Sb. a také výrazně se zvyšující repo sazba vyhlašovaná Českou národní bankou.

Ne každý podnikatel, který vstoupí do paušálního režimu, má po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. I když zůstává poplatník v paušálním režimu, může dojít k situaci, že po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného, i když po dobu 12 měsíců zdaňovacího období hradil paušální zálohy. V příspěvku si objasníme výše uvedené situace a rovněž si ukážeme situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít z daňové evidence nebo z paušálních výdajů do paušálního režimu.

Příspěvek zaměříme na objasnění rozdílu mezi pojmy „vstup do paušálního režimu“ dle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) a „daň je rovna paušální dani po skončení zdaňovacího období“ dle § 7a ZDP . Současně si ukážeme na příkladech různé situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu dobrovolně vystoupit z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít od 1. 1. 2022 do paušálního režimu.

V článku si s využitím příkladů ukážeme základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2022, a to v různých situacích poplatníka jak v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak v rámci zálohy na daň a ročního zúčtování záloh u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti.

Příspěvek shrnuje placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení daňového řádu a zákona o daních z příjmů a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob.