Ing. et Ing., Mgr. et Mgr. Richard Blatný, FINS., IOM.

Je možné zaměstnat cizince z třetí země bez pracovního povolení - tj. na volný vstup na trh práce? Ukrajinka, má vízum D/VC/24 do 31. 8. 2023, studovala jazykový kurz ČJ - zam.na odbornou a jazykovou přípravu ke studiu akreditovaného studijního programu, absolvováno 30. 5. 2023. Nyní přijata na VŠ Česká zemědělská univerzita, prezenční, bakalářské studium. Donesla potvrzení o studiu od 10. 7. 2023, ale dle rozhodnutí o přijetí (a všeobecných informací) se studentem stává dnem zápisu. Ten je rozhodnutím děkana stanoven na 25. 9. - 1. 10. Má tato studentka volný vstup na trh práce již nyní od července? 
Vydáno: 27. 07. 2023
Společník firmy pronajímá jako fyzická osoba (FO) halu do své s. r. o. Jedná se o velkou částku, proto chce stanovit cenu tak, aby neměl problém při kontrole se správcem daně u FO ani s. r. o. s ustanovením § 23 odst. 7 ZDP, že by se cena lišila od ceny mezi nespojenými osobami. Hala má nějaké příslušenství, kolem jsou zpevněné plochy apod. Firma má vypracovaný odborný posudek na odhad výše tržní hodnoty nájemného za účelem pronájmu mezi spřízněnými osobami. Majetek je oceněn tržní hodnotou ve smyslu § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Na posudku je napsáno, že použití administrativních oceňovacích metod je v daném případě v rozporu se smyslem požadavku ocenění při stanovení jeho tržní hodnoty. Jedná se zřejmě o to, že administrativní ceny neodpovídají tržním cenám, za který se v okolí haly pronajímají. Je tento postup správný? Případně jak se má v takových případech postupovat, aby FO měla co nejsilnější důkazní prostředek pro § 23 odst. 7, že se cena neliší od spojených osob?
Vydáno: 13. 07. 2023
Koupili jsme novou výrobní halu. V kupní smlouvě je přesně vyčíslená hodnota jednotlivých pozemků a nemovitostí v celkové hodnotě 126.000.000,- za kterou jsme tuhle nemovitost pořídili. Ve znaleckém posudku je vyčíslena i hodnota přípojek, oplocení, retenční nádrže, zpevněných ploch. Do majetku zařadím v hodnotě dle kupní smlouvy, tedy jen pozemky a nemovitosti nebo vypočítám poměrem k jednotlivým položkám dle znaleckého posudku? Pokud bych prováděla zařazení poměrem ke všem položkám ve znaleckém posudku zařadila bych pozemky v hodnotě vyšší jak jsou v kupní smlouvě a to se mi moc nelíbí.
Vydáno: 08. 12. 2022
Nájemce kancelářských prostor bude pronajímané prostory opouštět a s majitelem kancelářských prostor se dohodl, že ponechá veškerý majetek nájemce v opouštěných prostorách. Toto řešení je výhodné pro obě strany – majitel majetek použije pro budoucí podnikání v daných prostorách a nájemce redukuje stavy kanceláří, takže pro majetek nemá využití. Ujednaná cena je tedy symbolická, řekněme 10 EUR za celý soubor movitého majetku (kancelářské stoly, židle, kontejnery). Jaké je správné daňové a účetní řešení dané situace u majitele kancelářských prostor? Může dohodnutou cenu považovat za vstupní cenu majetku? Nebo je z daňového pohledu potřeba pro ocenění do majetku majitele a správný odvoď daně z příjmu jiné ocenění?
Vydáno: 06. 12. 2022
Dárce má v úmyslu darovat svému vzdálenému příbuznému nemovitost (více parcel, které fakticky tvoří jeden celek - orná půda, sad a ostatní plocha - cesta). Stupeň příbuzenství není takový, aby se uplatnilo osvobození na straně obdarovaného z bezúplatného příjmu. Jak se určí cena nemovitosti pro účely daně z příjmu - je potřeba znalecký posudek, nebo si obdarovaný stanoví cenu sám např. podle cenové mapy nebo něčeho podobného - lze vyjít z ceny, která je uvedena u BPEJ na katastru? Pro případ, že by cena daru byla menší než 15 000 Kč (pozemky jsou relativně malé), a tudíž by byl dar od daně osvobozený, uvádí se v daňovém přiznání? Bylo by daňově výhodnější a realizovatelné, pokud by "dárce" nemovitosti místo darování prodal za nízkou cenu, např. za 1 000 Kč?
Vydáno: 01. 12. 2022
Vlastník nemovitostí (jde o rodinný dům, garáže a pozemky) prodává své majetkově spřízněné osobě - tzn. „spojené osoby“ tyto nemovitosti a nový vlastník firma bude tento majetek využívat pro svoji ekonomickou činnost. Znalecký posudek při určení ceny obvyklé těchto nemovitostí ocenil tyto nemovitosti jako celek porovnávací metodou – na základě vyjádření znalce nelze rozdělit centu na stavby a na pozemky. Do kupní smlouvy chce kupující rozdělit cenu na stavby a na pozemky tak aby byla stanovena pořizovací cena odpisovaného majetku (tj. staveb) a neodpisovaného majetku (tj. pozemků), celková cena kupní se bude rovnat ceně znalecké - jak však rozdělit cenu na stavby a pozemky zvlášť tak aby to bylo v souladu se zákonem o účetnictví a odpovídající vyhlášce č. 500/2002 Sb.? Může výpočet ceny pozemků vycházet z následujícího: celková výměra pozemků × cena/m2 dle cenové mapy s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu (např. porovnámím s cenami „obdobných pozemků“)?
Vydáno: 06. 10. 2022
Účetní jednotce s. r. o. je propachtován pozemek - vinice - od fyzické osoby. Cena je sjednaná ve smlouvě jako 2 metráky hroznů za období. Doba pronájmu zasahuje do dvou účetních období. Jak máme oceňovat a účtovat náklad za pacht u firmy s. r. o.? Přepokládáme, že budeme účtovat nájem MD 518/D 321 a úhradu nájem hrozny budeme účtovat jako MD 321/D 12x (úbytek hroznů). Ovšem nevíme jakou metodou máme nájem (pacht) za tyto hrozny ocenit.
Vydáno: 23. 03. 2022
  • Článek
Problematika oceňování nemovitých věcí (pozemků a staveb spojených se zemí pevným základem) je složitým oborem s bohatou historií i terminologií. Každá nemovitá věc je výjimečná svou povahou a podstatou (sui generis), které jsou dány její polohou, velikostí, příslušenstvím, sítěmi, stavem, údržbou, vzhledem, okolím atd. Správně každou takovou věc ocenit vyžaduje vedle dobrých znalostí a zkušeností i jistý talent, cit a vlohy – asi jako hra na housle.
Vydáno: 22. 09. 2021
Společnost s. r. o, vlastník bytového domu, pronajímá v domě byty fyzickým osobám-osvobozené nájemné. Jeden byt o velikosti 1+1 zamýšlí vlastník domu spojit s bytem druhým (garsonkou), byty mají společnou zeď, ve které se udělá otvor pro nové pokojové dveře (koupí se futra, pokojové dveře + klika) a tím dojde k propojení místností a stávající byt 1+1, bude zvětšen na byt 1+2. Vstupní vchodové dveře u garsonky se zazdí a u vchodových dveří u bytu 1+1, se koupí nová futra + nové vchodové dveře, protože je potřeba, aby byly vchodové dveře u nového bytu na druhé straně, než byly původní. V garsonce je stávající podlaha prkenná. Prkna jsou poškozená, tudíž dojde k položení OSB desek a potom k položení nového lina, nebo plovoucí podlahy. Celková předpokládaná cena úprav nepřesáhne 80 000 Kč. Bude se jednat o technické zhodnocení budovy, anebo o opravu?
Vydáno: 29. 07. 2021
Fyzická osoba dlouhodobě pronajímá komerční nemovitost právnické osobě. Tato právnická osoba (nájemce) provedla před více než 5 lety na této najaté nemovitosti technické zhodnocení, který se souhlasem vlastníka odpisuje. Fyzická osoba se rozhodla prodat tuto nemovitost jiné právnické osobě (tj. nejedná se o nájemce). Vzhledem k tomu, že se jedná o spřízněnou právnickou osobu, byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou a nemovitost byla za tuto cenu stanovenou znaleckým posudkem prodána. Nájemní smlouva byla převedena a běží za stejných podmínek dále, tj. nový vlastník dále pronajímá nemovitost původnímu nájemci. Původní nájemce tak nadále odpisuje provedené technické zhodnocení. Otázka je, zda je správné, aby nový vlastník odpisoval nemovitost z celé vstupní ceny (kupní cena dle znaleckého posudku), když tato vstupní cena odráží aktuální stav nemovitosti, tj. vč. jejího technického zhodnocení. Dochází tak k tomu, že nájemce odpisuje provedené technické zhodnocení a de facto ho současně v rámci kupní ceny odpisuje i nový vlastník nemovitosti.
Vydáno: 08. 07. 2021
  • Článek
Již mnoho měsíců se množí dotazy na ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru i na právníky, zda postupuje zaměstnavatel legálně v případě, kdy navrhne zaměstnanci výběr ze dvou možností – buď se nechá proti své vůli očkovat proti SARS Covid-19, nebo mu bude dána výpověď z pracovního poměru. Nutno zdůraznit, že toto očkování není povinné, a to ani pro některé profese jako podmínka pro výkon zaměstnání. Důvodem k nezájmu o očkování bývá ve většině případů nedůvěra zaměstnanců k narychlo vyrobeným vakcínám, ne apriori nevyhovět přání zaměstnavatele. V obecné rovině není zaměstnanec povinen svůj důvod nezájmu o očkování zaměstnavateli sdělit. Ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (zákon č. 285/2020 Sb. , změna zákoníku práce a některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů) obsahuje uzavřený výčet důvodů, pro něž může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď. Těchto důvodů je osm [písm. a) až h)], nepodrobení se nepovinnému očkování nelze subsumovat do jejich výkladového obsahu.
Vydáno: 15. 06. 2021
Firma se chystá prodávat byt, kupujícím bude spojená osoba - firma se stejným vlastníkem. Chceme-li cenu nenapadnutelnou od FU -tj. v intervalu ceny obvyklé dle par 23/7, kterou si obhájí prodejce, tak je možné vycházet z obdobného bytu prodaného v této době? Nebo je lepší mít posudek? Zmiňuji "posudek", ale nevím, zda je lepší mít posudek soudního znalce nebo odhadce ceny. Pokud si čtu znění par. 23/7 - tak je zde - "cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku". Podle mého názoru se znalec a odhadce někdy i výrazně liší, jelikož odhadce reflektuje spíš tržní cenu, která by logicky byla spíš obvyklá. Na druhou stranu zákon se odkazuje na "cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku", což znamená spíš cena určená soudním znalcem? Můžete mi tento problém prosím zodpovědět a doporučit jakého z těchto znalců zvolit a zda je jejich váha před správcem daně tolerována obdobně nebo je tam rozdíl.
Vydáno: 21. 04. 2021
Dcera koupila obytný dům od otce. Oba fyzické osoby. Příjmy z pronájmu jsou zdaňovány dle § 9 zákona o daních z příjmů. Nemovitost nebyla vložena v obchodním majetku. Dcera také nebude vkládat do obchodního majetku. Nejedná se o podnikatele. Při převodu byl vypracován znalecký posudek. Ve znaleckém posudku však není uvedena hodnota pozemku. Znalec považuje pozemek za součást budovy (pozemek navázán na stavbu). Jak však postupovat, aby bylo možné správně odloučit hodnotu pozemku od stavby z důvodu stanovení odpisů. Budovu bude fyzická osoba odepisovat. Je možné vycházet z cenové mapy pozemků? Nebo znaleckého posudku realitní společnosti, která je ochotna stanovit cenu jak budovy, tak pozemku. Nebo jak se v takovém případě postupuje? 
Vydáno: 24. 02. 2021
  • Článek
Od konce května došlo k rozvolňování krizových opatření, nicméně nyní, v létě, je aktuální téma dovolené. Její důvod a původ, stručný vývoj i zamyšlení, jaká bude v nových podmínkách, přinášejí další řádky.
Vydáno: 03. 08. 2020
Společnost si nechává vyvíjet software na zakázku od softwarové společnosti. Jsou konzultační služby, které k tomu také vyžívá, ale které poskytuje jiná společnost, součástí technického zhodnocení? Je to nějak limitováno cenou těchto konzultačních služeb - jednotlivě nebo souhrnnou částkou?
Vydáno: 27. 04. 2020
  • Článek
V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2020 na s. 28. V příspěvku dále pokračujeme v problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Vydáno: 16. 03. 2020
Občan A (nepodnikatel) uzavřel smlouvu o zřízení služebnosti inženýrských sítí a stezky, cesty se svým sousedem (občan, nepodnikatel). Ve smlouvě není specifikovaná doba, takže je patrně na dobu neurčitou. Ve smlouvě je stanovena jednorázová odměna 500 Kč při podpisu smlouvy, kterou dostane občan A. Žádné jiné plnění za tuto službu nedostane. Za rok 2019 bude podávat přiznání FO. Jakou hodnotou ocenit hodnotu věcného břemena? Mohu v § 10 ZDP danit jen Kč 500, které skutečně dostal nebo musím oceňovat dle zákona - např. Kč 10 000 pokud neumím stanovit nebo desetinásobek? Při zrušení věcného břemena je nutné dělat nějaké operace v souvislosti s daní z příjmů?
Vydáno: 28. 02. 2020
  • Článek
Zaměstnávání osob zdravotně postižených (dále také „OZP“) je velkým problémem každé rozvinuté ekonomiky. Vedle přímých společenských nákladů na jejich podporu a obživu se jedná o snahy jejich začlenění do společnosti. Tato skutečnost je aktuální pro velký počet osob. Je-li kvalita řetězu závislá na pevnosti jeho nejslabšího článku, lze i kvalitu společnosti posuzovat dle kvality péče o tyto osoby.
Vydáno: 26. 02. 2020
Podnikající fyzická osoba zakoupila výrobní areál, zahrnující několik budov a několik pozemků od insolvenčního správce. K dispozici má jen znalecký posudek, který objednal insolvenční správce pro stanovení tržní hodnoty této nemovitosti a ta jen porovnává ceny jiných podobných prodávaných objektů, rozdělení na stavby a pozemky v žádném poměru neuvádí. Jak stanovit ceny staveb a pozemků pro účely odpisů? Je nutný znalecký posudek? Pokud ano, jaký?
Vydáno: 06. 02. 2020
Společnost vlastní velký pozemek, který nechala na základě vypracovaného geometrického plánu rozdělit na tři menší pozemky. Zároveň byl zpracován další geometrický plán na zřízení služebnosti stezky a cesty na jednom ze tří uvedených pozemků (kvůli přístupu ke všem pozemkům). Pozemky se budou v budoucnu prodávat. Náklady na vypracování geometrických plánů můžeme zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů nebo budou součástí ceny pozemků a do nákladů je zahrneme až při prodeji pozemků? Budeme účtovat o zřízené služebnosti? 
Vydáno: 14. 01. 2020