JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský - strana 1
Působí v advokátní kanceláři Specialis s.r.o. Je expertem na daňové právo správní i trestní. Samostatným advokátem je od roku 2010, od roku 2021 společník advokátní kanceláře Specialis. Od roku 2020 členem stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy. Daňovým sporům se intenzivně věnuje již od roku 2007. Jeho hlavní agendou je daňové právo trestní, kde se osobně podílí na obhajobě klientů a účastní se hlavních líčení. Pro DAUČ od roku 2010 okomentoval již více jak 600 daňových rozsudků Nejvyššího správního soudu.
Počet vyhledaných dokumentů: 1143
Řadit podle:
Nejvyšší správní soud nepopírá, že žalobkyní předložené daňové doklady (paragony) mají určité, správcem daně vytýkané, formální nedostatky (nejsou číslovány, předmět a rozsah plnění je uveden jen obecně). Ovšem za situace, kdy provedené důkazy ve svém ...
Žalobce do položky, kde měl uvést rodné číslo dětí, vepsal deset nul. Rodné číslo je obecně údaj sestávající z devíti (u osob narozených před rokem 1954) či z desíti číslic. Tomuto požadavku podání žalobce vyhovuje. Dle stěžovatele šlo však o neplatné ...
Podle platné a účinné právní úpravy je možné daňovou kontrolu zahájit a ukončit právě oznámením o zahájení či ukončení daňové kontroly. Možnost zásahu do právní sféry daňových subjektů prostřednictvím daňové kontroly, resp. nemožnost v zásahu pokračovat ...
Není překážkou opravy výše daně podle § 43 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, že nesprávnost uvedené daně vycházela z fiktivní povahy plnění, bylo-li včas zcela odstraněno nebezpečí ztráty daňových příjmů. Povinnost tvrdit a prokazovat ...
Nejvyšší správní soud souhlasí s posouzením krajského soudu, že plná moc Mgr. Gemmela je tzv. generální plná moc, na základě níž byl Mgr. René Gemmel, advokát, oprávněn stěžovatelku zastupovat ve všech řízeních před správcem daně. Z jejího textu jasně ...
Primárně bude prokazování obvykle směřovat k tomu, že „alternativní“ odběratel byl konkrétní osobou povinnou k dani, třeba takovou, která se ve skutečnosti „skrývala“ (z nejrůznějších důvodů) za odběratelem deklarovaným. Že to tak bylo a jak to bylo ...
Z popsané právní úpravy i podle Nejvyššího správního soudu vyplývá, že k tomu, aby mohla být plátci DPH uložena pokuta, musí být plátce DPH v prvé řadě subjektem, kterému vznikla povinnost podat kontrolní hlášení. Nejvyšší správní soud tedy především ...
Z vyjádření žalobkyně v odvolacím řízení ze dne 2. 5. 2023 však vyplývá, že zcela konkrétně označila spis vedený Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, územním odborem Kladno, oddělením hospodářské kriminality, pod č. j. ...
Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní rozhodovací činnosti známo, že velmi často dochází v praxi správce daně k tomu, že daňový subjekt při zahájení daňové kontroly ihned neposkytne odpovědi na všechny položené otázky a nepředloží všechny požadované ...
V obecné rovině naopak nelze za legislativní zkratku považovat soubor slov, který se svým jazykovým vyjádřením od znění zkratky odlišuje, tedy například užívá slova ve zcela jiném či opačném pořadí anebo jsou do něj vložena další plnovýznamová slova, která ...
Tvrzení stěžovatele, že se žalobkyně nemusela obávat toho, že by při zesplatnění úvěrů poskytnutých bratry Š. trpěla nedostatkem prostředků na dlouhodobé financování jejího finančního plánu, neboť bratři Š., kteří jej schválili prostřednictvím společnosti ...
Náklady vynaložené na motivaci dlužníka k dřívější úhradě (jež snižují marži dosaženou z prodeje) proto jsou bez rozumných pochyb vynaloženy na dosažení zdanitelných příjmů. Těmito „příjmy“ je přitom třeba rozumět výnosy z dodatečně vyrobeného zboží díky ...
Probíhající řízení o žalobě proti rozhodnutí správce daně o registraci daňového subjektu k dani z přidané hodnoty nezpůsobuje stavení lhůty pro stanovení daně z přidané hodnoty podle § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu.
Tvrdí-li stěžovatelka, že správce daně „nevytěžil“ obsah trestního spisu dostatečně, měla předně možnost identifikovat listiny, které dle jejího názoru v daňovém spise chybí. V kasační stížnosti tvrdí, že vzhledem k časovému odstupu od provedení ...
Jakkoliv Nejvyšší správní soud nezpochybňuje elementární logiku tohoto tvrzení (v případě prozrazení zdroje by stěžovatelka mohla zboží nakoupit napřímo, aniž by k tomu potřebovala zprostředkování skrze svého dodavatele), v kontextu zbylých zjištěných ...
Krajský soud stejně jako žalovaný kladli stěžovatelce k tíži, že vycházela toliko z účetních závěrek za rok 2013 a 2014, přičemž ke schvalování uvedeného partnera docházelo až v polovině roku 2016. V takové situaci si dle mínění soudu měla stěžovatelka u ...
Delegace určitých činností na externí subjekt je v podnikatelském prostředí zcela obvyklá. Nelze přitom a priori předpokládat, že kvalita kontroly provedená třetím subjektem bude vždy nižší než v případě, že daňový subjekt zboží kontroluje sám ...
Nejvyšší správní soud sdílí též názor žalobkyně, že jestliže je z pohledu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů daňově účinným nákladem úrok z úvěru načerpaného za účelem financování výplaty dividend akcionářům (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ...
Pouhá skutečnost, že plátce DPH pořídil zboží nebo služby, i když nějakým způsobem věděl, že se tímto pořízením účastní plnění, které je součástí úniku na DPH spáchaného na vstupu v řetězci dodání zboží či poskytnutí služeb, je pro účely směrnice ...
Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelkou, že srovnání cen elektroniky obchodované stěžovatelkou v nyní posuzované věci s cenami na portálu Zbozi.cz (tzn. cenami pro koncového zákazníka) je značně nevypovídající a lze jej brát v úvahu jen velmi ...