JUDr. Vlasta Víghová - strana 1

V § 7 odst. 4 živnostenského zákona se mluví o splnění praxe v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru. Mohu se tedy domnívat, že dohoda o provedení práce je považována za obdobný poměr? Dohoda o provedení práce trvá celý rok, odpracuje se 300 hodin, resp. co je myšleno tím, že pokud je podmínka splnění praxe jeden rok, jedná se o osmihodinový úvazek po dobu jednoho roku, anebo může být úvazek kratší, když v dnešní době je možné mít více pracovních poměrů současně. Je zde nějaká hranice v hodinách?

Jak mají postupovat členové SVJ, když zjistili, že výbor se zapisovatelkou udělali zápis ze schůze, ve kterém je méně než polovina projednaných a rozhodnutých bodů. Chybí tu podstatná rozhodnutí z členské schůze. Tento neúplný zápis byl vložen do rejstříku.

OSVČ podniká na hlavní činnost v taxislužbě, nemocenské pojištění si nehradí. Od 20. 11. 2021 mu byla nařízena karanténa s pozitivním testem covid-19. Následně 28. 11. 2021 byl převezen do nemocnice kvůli akutnímu stavu. Následovalo uvedení do umělého spánku a následně převoz na specializované zařízení. V tomto zařízení je stále. Může OSVČ žádat o kompenzační bonus listopad, prosinec 2021, když tržby jsou 0 Kč z důvodu dlouhodobé hospitalizace s onemocněním covid-19?

V podnikání při zaměstnání vystavuji za celý rok cca 4 faktury. Příjem za tyto služby přichází na můj soukromý bankovní účet, do peněžního deníku uvádím pouze tuto platbu ( a výpis z banky na došlé částky). Je možné aby při kontrole na živnostenském úřadě byl tento způsob prokazování zpochybněn ? Děkuji

U jakých dokumentů/smluv je povinnost mít úředně ověřený podpis, pokud na obou stranách je stejný člověk (jednatel)? (např. u smlouvy o výkonu funkce tato povinnost je, ale pokud jednatel půjčuje úročenou půjčku do své společnosti, je zde také povinnost?) Úředně ověřený podpis - je akceptovatelný i z pošty?

Společnost má svoji firemní jídelnu pro potřeby svých zaměstnanců. Je zde také možnost objednat obědy, které si zaměstnanci mohou vzít domů, zavakuované, a to za cenu obvyklou. Máme nyní možnost „dodávat“ obědy pro jinou společnost (jedná se sice o dceřinou společnost, ale účetně se jedná o samostatnou firmu), která sídlí v jiném městě. Obědy by se tedy uvařily v jídelně a naložily by se do připravených jídlonosičů či várnic. (Je také případně možnost je zavakuovat, pokud by to změnilo situaci.) Měsíčně by se pak vystavovala faktura za prodané obědy za cenu obvyklou. Jídelna má aktuální HACCP a kupující firma by si vytvořila pro své zaměstnance zase své HACCP (že by jídlo mělo požadovanou teplotu atd...). Je nutné mít živnost na hostinskou činnost, nebo stačí volná živnost č. 7?

Je možné a legální nastavit všem TRV ventily tak, aby otopná tělesa nebylo možné úplně vypnout, ale stále temperovala místnosti alespoň v minimálním rozsahu. Toto částečně zajišťují svislé rozvody (stoupačky) pokud si je vlastník bytu neobalí tepelnou izolací nebo jinak nezakryje. Nevím, zda si něco takového můžeme na Shromáždění vlastníků odsouhlasit. Pokud by s tím všichni souhlasili, tak by nebyl problém. Ale pokud by byl někdo proti, tak nevím, zda na to máme právo. Částečně se domnívám, že bychom na to právo měli s odvoláním na stavební zákon a na výpočet tepelných ztát jednotlivých místností. Obytné místnosti, které sousedí s jiným bytem, nejsou navrhované na to, že je v místnosti jiná teplota než ta se kterou počítá tepelná technika.

Je možné čerpat kompenzaci nákladů z programu Antivirus A v listopadu a prosinci 2021 za dobu nařízeného uzavření provozu v restauracích od 22 hodin do 5,00 hodin, které bylo nařízeno při vyhlášení nouzového stavu a kdy je zaměstnancům vyplácena náhrada mzdy ve výši 100 % z důvodu překážek práce? Nebo je tento program Antivirus A, který je prodloužen do 28. 2. 2022, určen jen na kompenzaci nákladů za vyplacené náhrady zaměstnanců za dobu izolace, karantény, případně uzavření provozu hygienickou stanicí z důvodu karantény zaměstnanců a nevztahuje se na nařízené uzavření provozu v listopadu a prosinci v době trvání nouzového stavu?

Dva jednatelé a jediní společníci s. r. o. (manželé) by v souvislosti s poklesem tržeb za prosinec o cca 40 % oproti třem po sobě jdoucím měsícům v roce 2021 (červen-srpen) měli nárok na kompenzační bonus. Mají tento nárok i případě, že pobírají pravidelnou měsíční mzdu z téže firmy na základě smlouvy o jednatelství? Konkrétní čísla: pravidelná měsíční mzda = 40 000 Kč hrubého pro každého, tržby s. r. o. za prosinec 1,5 mil., průměr tržeb za červen - srpen 4 mil.

Jednatel a zároveň společník v jednočlenné společnosti má uzavřenu smlouvu o výkonu funkce, pobírá odměnu, a ve smlouvě je uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady. Má nárok při použití vozidla příbuzného nárok i na základní náhradu nebo jenom za spotřebované PHM? Ujednání: „.... Jednatel má nárok na náhradu výdajů, jež účelně vynaložil pro společnost. Za služební cesty obdrží jednatel náhrady. Pro stanovení výše cestovních náhrad budou použita příslušná ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů.“

OSVČ si koupila v 11/2021 osobní automobil na úvěr. Ve smlouvě o úvěru je tato forma zajištění: zajišťovací převod vlastnického práva s rozvazovací podmínkou. Předpokládáme, že nelze uplatnit paušální výdaj na dopravu. Je naše úvaha správná? Doposud jsme se ovšem s pojmem „s rozvazovací podmínkou“ nesetkali. Zatím všichni naši klienti měli pouze zapsáno zajišťovací převod vlastnického práva. Jaký je mezi tím rozdíl?

Společnost s r. o. zjistila, že do Sbírky listin neposlala účetní závěrky za roky 2009 až 2014. Je možné je doposlat datovou schránkou na příslušný městský soud, nebo jakým způsobem je třeba postupovat?

Jednočlenná s. r. o. (1 společník a zároveň jednatel). Tento společník pracuje také na základě pracovní smlouvy. Chce si od společnosti půjčit částku 750 000 Kč na dobu 1 roku. Podle § 23 odst. 7 by cena za tuto zápůjčku byla být v obvyklé výši. Pokud se tak nestane a bude zápůjčka bezúročná, vzniká společníkovi (jednateli) bezúplatný příjem, který by měl být zdaněn v § 10 ZDP. Pokud tento příjem nepřesáhne za rok 100 000 Kč, je podle § 4a ZDP osvobozen. Je možné si takto opravdu od společnosti půjčit (vlastně bezúročně, protože do osvobození se patrně vejde)? Jak je to s § 40 odst. 5 zákona o obchodních korporacích - není to zakázáno?

Společnost s r. o. najímá vůz na operativní leasing, toto vozidlo je používáno managerem jen pro soukromé cesty, firemně se auto nepoužívá. Přidanění 1 % PC auta do mzdy je v tomto případě totožné? Manažer má v pracovní smlouvě ujednáno, že auto je poskytnuto bezplatně pro služební i soukromé účely. 

Fyzická osoba, podnikatel, koupil zánovní vozidlo v Německu za 12 400 EUR v hotovosti. Je to problém z hlediska naší vyhlášky o omezení plateb v hotovosti? Dále prodejce řekl, že stačí vozidlo přihlásit na policii v ČR. Je třeba vozidlo také proclít?

Může být společník v. o. s. v této společnosti zaměstnán dle zákoníku práce v některém z pracovněprávních vztahů, tedy na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce?

Společnost s ručením omezeným má dva společníky (fyzické osoby) s podíly 85 % a 15 %, nejednají ve shodě. Společník s podílem 85 % je zapsán v evidenci skutečných majitelů, avšak společník s podílem 15 % zapsán není, neboť výše jeho podílu nedosahuje 25 %. Jak se do evidence skutečných majitelů zapisují i společníci s. r. o. s podílem nižším než 25 %?

V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?

Jsem společníkem vícečlenné s. r. o. V této společnosti jsem zároveň jednatelem a již několik let zde pracuji na základě DPČ. Na základě § 6 odst. v) zákona o dani z příjmů jsem si chtěl od s. r. o. bezúročně zapůjčit 300 000 Kč. Zákon o obchodních korporacích však od roku 2021 společníkům zakázal bezúročné zápůjčky od vlastní kapitálové společnosti. Bylo by přesto možné si zapůjčit bezúročně s odůvodněním, že jsem i zaměstnanec? 

Firma dováží většinou z Polska náhradní autodíly, zahraniční dodavatel na faktuře neuvádí výši recyklačního poplatku např. u žárovek nebo autobaterií. Jaká vzniká povinnost tuzemskému prodejci těchto dílů v souvislosti s recyklačním poplatkem, jak zjistit jeho správnou výši?