Ing. Josef Rajdl - strana 2

Poplatník má několik příjmů ze závislé činnosti. Jde o hlavní příjem ze zaměstnání a odměny člena statutárního orgánu od více firem, ze kterých je vždy sražena srážková daň. Dále má přijem - odměnu člena statutárního orgánu ze Slovenska, ze kterého byla zaplacena zálohová dan. Myslím si dobře, že poplatník má povinnost podat daňové přiznání k DPFO a musí tam zahrnout příjem ze zaměstnání, ze kterého byla placena zálohová daň, a příjem ze Slovenska? A odměny člena statutárního orgánu z ČR, ze kterých byla sražena srážková daň, se do daňového přiznání k dani z příjmů FO uvádět nemusí?

Žalobce, zastoupený advokátem (oba plátci DPH), měl v občanskoprávním sporu plný úspěch ve věci (§ 142 o. s. ř.). Soud proto rozsudkem mimo jiné uložil žalovanému, aby nahradil žalobci k rukám advokáta náklady řízení sestávající z odměny advokáta 9 000 Kč, náhrady hotových výdajů 1 000 Kč a DPH 210 Kč (§ 149, § 151 odst. 2 o. s. ř.), celkem tedy 10 210 Kč. Žalovaný celou částku 10 210 Kč uhradil na účet advokáta žalobce a ten ji obratem přeposlal žalobci (protože je to nárok žalobce a ne jeho advokáta, advokát je pouze platebním místem). Vzniká někomu povinnost vystavit fakturu, na jakou částku a s jakým DUZP? Vzniká žalobci povinnost z takto přijaté částky odvést DPH a v jaké výši, popř. daň z příjmu? Může si žalovaný, který částku uhradil, uplatnit odpočet DPH (za předpokladu, že je plátcem DPH) a v jaké výši, popř. uplatnit jako daňově uznatelný výdaj?

Osoba se účastnila taneční soutěže, doslala honorář ve výši 300 000 Kč. Honorář jsem zdanila v DPFO jako příjem v § 7 ZDP, náklady paušálně ve výši 40 %. Tato osoba nemá jiné příjmy jako OSVČ. Má povinnost podat Přehledy na OSSZ a ZP? Podléhá tento příjem sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Podnikající fyzická osoba vstoupila v roce 2021 do paušálního režimu. V roce 2021 nakoupila jako soukromá osoba kryptoměnu, za fixaci každý měsíc obdrží bonus v určitém procentu. Nyní tato osoba obdržela roční výpis a zde je uvedeno, že obdržené bonusy (úroky) vstupují do daňového přiznání v § 10 ZDP (celková hodnota bonusu činí 8 258 Kč po přepočtu). Musí tato osoba podat daňové přiznání a jak je to se slevou na poplatníka, když je vedena v paušálním režimu? Pokud ano, jak bude vypadat daňové přiznání? 

V roce 2021 jsem zrušila životní pojištění, kde jsem si v průběhu minulých let zahrnovala zaplacené příspěvky do daňového přiznání a uplatňovala slevu na dani. Když jsem pojistku, rušila měla jsem nárok na výplatu odkupného, to jsem si však nenechala vyplatit, abych nemusela v přiznání za rok 2021 vracet daň z předešlých let. Odkupné tak pojišťovna poslala na nově uzavřenou smlouvu životního pojištění v jiné pojišťovně. Nyní jsem se rozhodla nechat si odkupné vyplatit, a bude mi tedy vyplaceno z nové pojistky, pojistka však vyplacením nezanikne. Je potřeba toto zohlednit v přiznání r. 2021, kdy byla zrušena smlouva, nebo až v roce 2022, kdy bylo odkupné vyplaceno? A měla bych vrátit daň z příspěvků za 5 nebo 10 let?

Společnost s. r. o. zapůjčila peníze svému jednateli ve výši 1 mil. Kč v roce 2010. Každý měsíc je jednateli srážena ze mzdy splátka ve výši cca 4 500 Kč. Jak má být tato půjčka úročena? Dočetla jsem se, že o tento úrok má být navýšena hrubá mzda jednatele jako o nepeněžitý příjem, ze kterého má být odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Proč tento úrok navyšuje hrubou mzdu jednatele, když se jedná o závazek jednatele vůči firmě, tzn. firmě dluží?

Maminka, zaměstnankyně (hlavní pracovní poměr), z něhož pobírá peněžitou pomoc v mateřství a současně OSVČ (vedlejší činnost). Může současně pobírat PPM a vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, aniž by jí bylo odepřena dávka PPM? Dále při podávání přehledu o příjmech a výdajích vyplní měsíce, v nichž pobírala PPM a současně vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (jako vedlejší činnost), bude v těchto měsících povinna odvádět pojistné z daňového základu?

Jak to bude se mzdou a odvody v případě zaměstnání občana, který je v evidenci ÚP a ten za něj platí zdravotní pojištění? Je mi jasné, že si může na zkrácený úvazek vydělat jen 8 100 Kč za měsíc. Bude se dopočítávat ZP do minima a kdo to bude případně platit, zda firma nebo zaměstnanec? Budou se vypočtené odvody na SP a ZP za zaměstnance i firmu odvádět v plné výši nebo se nějak zohlední platba ÚP na ZP? Má firma nebo zaměstnanec nějaké oznamovací povinnosti vůči ÚP?  

Při podpisu prohlášení na rok 2022, zaměstnanec vyplnil, že od letošního roku si bude dítě uplatňovat jeho partnerka (matka dítěte) uvedl jejího zaměstnavatele a žádal pro přítelkyni o potvrzení druhého z poplatníků, že neuplatňuje daňové zvýhodnění. Při osobním pohovoru se zaměstnancem bylo zjištěno, že jeho přítelkyně je zaměstnána již asi 8 měsíců, ale zaměstnanec to neoznámil (v předchozích letech byla nezaměstnaná). Současně si požádal o roční zúčtování za rok 2021. Mzdová účtárna jeho přítelkyně asi dříve daňové zvýhodnění neuplatňovala, protože teprve od ledna 2022 žádá o potvrzení druhého z poplatníků. Ale nemám o tom žádný důkaz/průkaz. Když budu vycházet z prohlášení na rok 2021 tak o tom, že je jeho přítelkyně zaměstnána nevím. A v prohlášení na rok 2022 není uvedeno od kdy je zaměstnaná. Mohu mu provést roční zúčtování včetně daňového zvýhodnění na dítě bez požadování dalšího důkazu?

Klient po vážné dopravní nehodě v r.2020 pobíral pojistné plnění z povinného ručení viníka dopravní nehody ve formě náhrady ztráty na výdělku cca do poloviny roku 2021, následně mu byl přidělen invalidní důchod a z téhož povinného ručení pobírá pojistné plnění ve formě renty. Můj dotaz zní - obě tyto formy pojistného plnění - náhrada ztráty na výdělku i renta se zdaňují dle § 10 ZDP? DTento klient nemá v roce 2021 žádné jiné příjmy než výše popsané, má 3 děti, manželka je se třetím na RD. Přestože součet náhrady ztráty na výdělku a renty překročí šestinásobek minimální mzdy, domnívám se správně, že nárok na daňové zvýhodnění na děti (daňový bonus) nemá, protože jeho příjmy nepocházejí z § 6 a § 9? 

Pokud mám příjmy ze zaměstnání z ČR, z OSVČ a k tomu zdaněnou mzdu ze Slovenska, kam tento příjem z SK uvést v daňovém přiznání? Žádné potvrzení příjmů ze Slovenska není, neboť zaměstnavatel udělal roční zúčtování. Má se tento příjem uvést do ř. 31 (již ale není ř. 32) nebo do přílohy č. 3? Dle § 38f odst. 4 ZDP by se mohla využít metoda vynětí.

Fyzická osoba dá peněžní dar synovi své manželky z předchozího vztahu, která již v době poskytnutí daru nežije. Bude tento dar osvobozen dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP zákona o dani z příjmů?

Zaměstnanec, občan Ukrajiny. V ČR udělen dlouhodobý pobyt podle § 98l zákona o zaměstnanosti od čevna 2021. Je možné u zaměstnance měsíčně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, nebo až při ročním zúčtování daně po předložení potvrzení o daňovém domicilu?

Manželé žijící ve společné domácnosti se rozhodli, že manžel bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši na první a druhé dítě a manželka ve výši na třetí a čtvrté dítě. Mzdová účtárna manželky vystavila pro manžela "Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (dále jen Potvrzení)" kde uvedla v tabulce u daňového zvýhodněné pro první a druhé dítě "N" třetí a čtvrté dítě výše "3" v příslušném sloupci. Mzdová účtárna manžela odpověděla, že to nejde, a chtějí potvrzení s kde bude uvedeno, u prvního a druhého dítěte "N" a u třetího a čtvrtého výše 1 a 2. Přijde mi to jako nesmysl. Protože by se ani jeden z manželů nedostal k vyššímu zvýhodnění ve výši "3" tj. 27840 Kč ročně pro třetí a čtvrté dítě. Má účtárna manžela vydat pro mzdovou účtárnu manželky vydat Potvrzení, kde bude u prvního dítěte uplatnění "1" a u druhého uplatnění ve výši "2" a u třetího a čtvrtého dítěte "N" akceptovat potvrzení manželčiny mzdové účtárny, kde je uvedeno daňové zvýhodněné pro první a druhé dítě "N" třetí a čtvrté dítě výše "3" v příslušném sloupci? A tím pádem dojde k uplatnění daňového zvýhodnění ve správné výši 15.204Kč na první, 22.320 Kč na druhé (u manžela) a 27.840 Kč na třetí a čtvrté dítě ročně (u manželky)?

Jednatel má bezplatnou smlouvu o výkonu funkce jednatele. Nemá ve firmě sjednanou ani pracovní smlouvu. Mohou mu být poskytnuty stravenky? Nemá ani určenou délku směny. Budou stravenky jako nepeněžní přijem na straně jednatele osvobozeny? Do daňové účinných nákladů nelze - není splněna délka směny 3 hodin. Přesto by jednatel měl zájem o stravenky i když se bude jednat o nedaňový náklad.

Fyzická osoba v roce 2005 koupila družstevní podíl k bytu. V roce 2021 za manželství (nemají rozdělené SJM) odkoupil byt do osobního vlastnictví. V roce 2021 došlo k prodeji tohoto bytu v osobním vlastnictví a peníze byly použity na potřebu k bydlení (nákup RD). Předpokládám správně, že tento prodej bytu je tedy osvobozený? Dále související otázka. V případě, že tento byt spadá do SJM, počítá se tedy prodej do příjmů (i když asi osvobozených) do příjmů i manželky? Manželka je na RD a neměla žádné jiné příjmy. Fyzická osoba by chtěla uplatnit odpočet na manželku.

Pani má příjmy jen z pracovního poměru. V polovině února 2021 nastoupila nemocenskou a celý rok i k 31.12.201 byla na nemocenké. Z příjmů počatkem roku odvaděla zálohu závislé činnosti. Za rok 2021 bude dávat daňové přiznání fyzických osob.Stačí doložít potvrzení zdanitelných příjmů od zaměstnavatele? Určitě na potvrzení od zaměstnavatele bude období 1-12/2021.Nebo doklad o nemocenské?Náhrada mezd se nezdaňuje? Na dítě nebude moci uplatnít daňový bodus, nemá příjem 6násobek minimální mzdy a otec dítěte nežije? děkuji

Dcera má příjmy v ČR z pronájmu podle § 9 ZDP a výdaje bude uplatňovat ve výši 30 %; uplatní si i slevu na poplatníka, takže daň z příjmů zaplatí v ČR. Má trvalý pobyt v ČR. Dcera je vdaná (5 dětí) a žije v Irsku, sama nepracuje, je v domácnosti, manžel cizinec v Irsku pracuje už více než 12 let, kde platí daně a dostává „přídavky na děti“ atp. Dětí chodí do školy v Irsku a mají české občanství i trvalý pobyt jako matka, naše dcera. Musí platit dcera nějaké daně z příjmu v ČR také i v Irsku? Údajně manžel daní společně i s manželkou, která nemá v Irsku žádné příjmy. Myslíme si, že když bude daň platit v ČR a z nemovitostí (3 byty v osobním vlastnictví) v ČR, tak to v Irsku jejich finanční úřad už nemusí zajímat.

Fyzická osoba před 10 lety podnikala, vlastní živnostenský list a má přerušené provozování živnosti. Je již 10 let pouze zaměstnancem. Dne 31. 3. 2022 by chtěla ukončit pracovní poměr a od 1. 4. 2022 znovu obnovit živnost. Bude se jednat o obchod. Nyní už v lednu, v únoru a březnu bude vynakládat výdaje - vybavení obchodu (regály, stůl, pokladna), drobné úpravy prostoru (bude v nájmu - malování, osvětlení atd...) a nákup zásob. Předpokládáme, že dle § 5 odst. 7 ZDP se bude jednat o daňově uznatelné výdaje. Fyzická osoba povede daňovou evidenci. Může již být na fakturách přijatých v lednu, únoru a březnu IČO této fyzické osoby, i když skutečně obnoví živnost až v 4/2022? Potřebuje již nakoupit zásoby za nižšší cenu, a tudíž vystupovat jako OSVČ. Nebo musí nakupovat ještě jako nepodnikatel (bez IČa) než obnoví živnost? Co všechno se považuje za nezbytně vynaložené výdaje?

Občan měl za období 1-9/2021 příjmy pouze z pronájmu, které převýšily částku 15 000 Kč. Současně byl hlášen na úřadu práce v období 1-11/2021. Od prosince začal podnikat a přihlásil se k paušální dani. V této dani pokračuje i v roce 2022, příjmy z pronájmu zatím nemá. Je povinen podat za rok 2021 přiznání k dani z příjmu a jak má zohlednit poslední měsíc v paušálním režimu?