Ing. Josef Rajdl - strana 4

Vlastním nemovitost, kterou pronajímám společnosti s. r. o. a daním v § 9 ZDP příjmy z pronájmu. Chci tuto nemovitost darovat synovi. Tento bezúplatný příjem bude osvobozen od daně. Předpokládám, že syn nebude moci uplatňovat odpisy - § 27 písm. j) ZDP. Je moje úvaha správná?

Zaměstnanec neobdrží akcie, ale peníze (dolary) účelově na nákup akcií. Peníze pošle brokerovi na zaměstnancovo jméno a broker je v daném termínu zakoupí. Jak a zda zdanit tento zaměstnancův příjem?

OSVČ, 63 let, uplatňoval léta zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění ve svém daňovém přiznání. Dochází k dodanění v § 10 ZDP při řádném ukončení pojistky např. v 65 letech? Jak by to bylo v případě, kdyby sám předčasně ukončil smlouvu v 63 letech?

Je nákup vitamínů a potravinových doplňků u profesionálních sportovců daňově uznatelný náklad s možností odpočtu DPH?

Existuje prosím nějaký jednodušší způsob výplaty odměny než na DPP? Jedná se mi konkrétně o činnost dobrovolníků a jejich jednorázovou odměnu. Působí na různých akcích pořádaných spolkem (např. soutěže - pomocný organizátor, plesy - šatnářka) . Případně jaké jsou limity, povinnosti z daňového hlediska a odvodů SP a ZP na straně "zaměstnance" a "zaměstnavatele"? 

Chovám myši za účelem prodeje jako krmení pro hady. Mám oprávnění zemědělského podnikatele na živošišnou výrobu i živnostenský list na chov zvířat. Myši usmrtím a zpracuji jako zavakuovanou potravinu a prodávám chovatelům hadů. Výdaje uplatňuji procentem z příjmů. Jaké procento paušálního výdaje je správné, 80 % nebo 60 %?

Firma zaplatila franšízový vstupní poplatek, který dává do daňových nákladů poměrem podle doby, na kterou byla uzavřena smlouva - 5 let. Nyní po dvou letech se dohodli na předčasném ukončení smlouvy. Lze dát zbytek poplatku do daňových nákladů celý při ukončení smlouvy?

Občan je veden na úřadu práce. S úřadem práce uzavře dohodu o zřízení společensky účelného prac. místa za účelem výkonu sam. výdělečné činnosti a poskytnutí příspěvku. Výše příspěvku je Kč 60 000 Kč a bude použit na nákup 1 počítače a 2 ks 3D tiskáren. Pokud se OSVČ rozhodne v prvním roce podnikání uplatnit daňové výdaje % podle § 7 odst. 7 ZDP, bude se tento příspěvek počítat do daňového příjmu podle § 7 nebo ne? Pokud se OSVČ rozhodne použít skutečné výdaje příspěvek bude nedaňový příjem a nákup HM z tohoto příjmu bude nedaňový výdaj? 

Máme od září 2020 zaměstnaného Slováka. Trvalé bydliště má na Slovensku. Manželku a dítě má též na Slovensku. Vystavila jsem mu potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2020 (ze zaměstnání u českého zaměstnavatele 9-12/2020), aby si mohl podat přiznání na Slovensku. Přišel teď s tím, že by potřeboval udělat daňové přiznání i tady v Čechách, aby nepřišel o zálohovou daň, která byla odvedena ze mzdy FÚ v Čechách. Jeho účetní na Slovensku mi volala, že má v ČR 90% příjmů, protože od 1-6/2020 měl slovenskou živnost, 7 ukončil živnost a 7-8/2020 byl na úřadu práce. Nikdy předtím jsem se s tím nesetkala. Zpracovávám především právnické osoby a mzdy. Mohli byste mi, prosím, poradit, co všechno potřebuji za doklady k sestavení DAP FO v Čechách (mám jen to české potvrzení o zdanitelných příjmech 9-12/2020)? Jak mám postupovat a co mám zjišťovat? A zda se také bude jednat o nějakou smlouvu o zamezení dvojího zdanění? 

Nezletilá tenistka má příjmy z výher v ČR, které jsou zdaněny srážkovou daní. Tyto výhry do daňového přiznání neuvádíme. Dále má příjem z reklamy jednou v roce a jednou ze soutěže v ČR, který nebyl zdaněn. Příjem jsme uvedli do § 10 ZDP bez uplatnění výdajů, jelikož svojí výší není zapotřebí uplatnit výdaje. V letošním roce ovšem začíná mít její příjem pravidelný charakter, kdy má vyplácené příjmy z mezinárodních soutěží, tyto jsou při výplatě zdaněny. Za letošní rok při podání DP budeme příjmy ze zahraničí uvádět do § 10 ZDP a dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění budeme uplatňovat buď zápočet nebo vyjmutí. Zbývající příjmy z reklamy a případně nezdaněné výhry ze soutěží již chceme uplatňovat v § 7 ZDP jako příjem z nezávislého povolání a uplatnit si výdaje související s výkonem (pronájem sportovišť, masér, nákup oblečení, vybavení, stravné a cestovné). Pokud jsou výhry ze zahraničních soutěží zdaněny a budeme je uvádět v § 10 ZDP, nemůžeme uplatnit výdaje (cestovné a stravné), které náleží k těmto soutěžím. Pokud začneme příjmy zdaňovat v § 7 ZDP vzniká povinnost přihlásit se na sociální a zdravotní pojištění, kde se bude zohledňovat její statut studenta. Je náš postup správný?

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Dle vnitřní směrnice společnosti jsou náklady na žádost o pracovní povolení/vízum budoucího zaměstnance hrazeny společností. Lze tyto náklady považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Společník a zároveň jednatel s. r. o. nemá ve smlouvě o výkonu funkce stanoven nárok na žádnou odměnu, má v ní však stanoven nárok na proplácení cestovného a případného školného souvisejícího s předmětem činnosti firmy. Firma provádí projekční a konzultační práce ve stavebnictví. Jednatel si nyní bude prohlubovat znalosti a začne studovat na VŠ ekonomické „Oceňování nemovitých věcí“ s tím, že tyto vědomosti při činnosti firmy následně využije. Faktura za školné je ve výši 52 000 Kč + DPH, jako odběratel je uvedena s. r. o. 1) Je nutné, aby na faktuře bylo uvedeno jméno studenta? 2) Je možno tento náklad považovat za daňově uznatelný a zároveň tento nepeněžní příjem nemusí jednatel nijak dodaňovat? Pokud by měl dodaňovat, jak toto provést? 3) Je možno si z faktury uplatnit DPH?

OSVČ poskytovala v roce 2020 ubytovací služby v § 7 ZDP (uplatňuje skutečné výdaje). Vlastní nebytový prostor, začátkem roku 2020 provedla opravy prostoru a jeho vybavení nábytkem, tyto výdaje jsou v § 7. Vzhledem k pandemii musela v polovině loňského roku tento prostor pronajmout k dlouhodobému pronájmu. Ve kterém § má uplatnit odpisy prostoru - v § 7 nebo v § 9 ZDP, když z nemovitosti měla příjmy zdaňované podle obou paragrafů? Odpis je poměrně vysoký a ovlivní podle svého zařazení platby na ZP a SP.

Jednatel v jednočlenné s. r. o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 2 500 Kč, Hlavní pracovní poměr - podepsané prohlášení a Dohoda o provedení práce 10 000 Kč. HPP je jasné, výkon funkce jednatele je zdaněn srážkovou daní? Sociální pojištění se neodvádí (limit pro rok 2021 je 3 500 Kč) správně? A u zdravotního pojištění podléhá odvodu, pro ZP limit u jednatele neplatí. DPP jen srážková daň? Nebo pokud má podepsané prohlášení na HPP, funkce jednatele se připočítává a odvádí se zálohová daň? 

Syn podniká a chtěl si pro svoje podnikání zakoupit stroj. Protože podniká první rok nedostane u banky úvěr na stroj, vezme si tedy u banky úvěr jeho matka. Synovi potom částku z úvěru poskytne pro zakoupení stroje. Syn hradí matce zpátky jistinu i úrok, který matka zaplatí své bance. Matka tedy zaplatí bance jistinu a úrok a stejnou částku jí vrací syn. Je u matky úrok zdanitelný příjem, který musí uvádět do svého daňového přiznání? Pokud ano, nemůže být uvedeno v § 10 zákona o daních z příjmů - kde by se uvedl příjem úroku od syna a zároveň částka úroku uhrazena bance do výdajů, tedy by základ daně byl 0 Kč? Ona na tom nic nezíská, pouze pomohla synovi k získání finančních prostředků na nákup stroje, který potřebuje k podnikání. Lze u syna uplatnit úrok do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů?

Umělec (OSVČ) by rád požádal o kompenzační bonus na období únor a březen 2021. Splňuje všechny formální podmínky, splňuje podmínku poklesu příjmů o 50% z důvodu covidových opatření a také splňuje podmínku majoritního příjmu. Na podzim roku 2020 umělec požádal o podporu z programu „Covid-kultura“ výzva 2. Tato provozní dotace se vztahovala k období říjen až prosinec 2020. V lednu a v únoru 2021 má tento umělec nulové příjmy. Dne 2. 2 .2021 však na účet přijal dotaci z programu „Covid-kultura“, přiznanou za rok 2020. Bude při vyplňování žádosti o kompenzační bonus za březen 2021  do kolonky „měsíční příjem za srovnávané období únor 2021“ uvádět nulu, anebo zde má uvést příjem z podpory „Covid-kultura“ ve výši 60 000 Kč?

Zaměstnanec od 03/2020 zaměstnán jako řídící pracovník ve společnosti, příjmy před 03/2020 plynuly z území třetí země, zaměstnanec, od 03/2020 příjem na území ČR závislá činnost + příjem odměna člen dozorčí rady plynoucí z třetí země. Středisko rodinných zájmů má v ČR a zdržuje se od 03/2020 bytem na území ČR. Zaměstnavatel na území ČR nemůže provést roční zúčtování z důvodu souběhu jeho příjmů. Vzniká zaměstnanci povinnost podat daňové přiznání na území ČR a přiznat celosvětový příjem v ČR? 

Může manželka uplatnit daňové zvýhodnění na děti v daňovém přiznání, když manžel v Čechách děti neuplatňuje? Manžel pracuje na Slovensku (příjmy má pouze ze zahraničí) a na víkendy jezdí domů do Čech za manželkou a dětmi. Na Slovensku si daňové zvýhodnění na tytéž děti uplatňuje. V Čechách však nepodává daňové přiznání. Stačí pro náš FÚ pouze čestné prohlášení manžela, že děti neuplatňuje? Ostatní podmínky na slevu na děti manželka splňuje.

Občan ČR, trvalé bydliště na území ČR, pracuje dlouhodobě v Nizozemí, do ČR jezdí jen příležitostně. Má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zaměstnání v Nizozemí, kde je má zdaněné podle jejich zákonů. V roce 2020 nakoupil a prodal pozemky v ČR. Jakým způsobem provést zdanění z příjmů z prodeje pozemků v ČR? V Nizozemí už za rok 2020 podával daňové přiznání ze svých příjmů ze závislé činnosti.