Zdeněk Kuneš

  • Článek
V určitých případech může být plátce finančním úřadem označen za nespolehlivého plátce. Institut nespolehlivého plátce je v zákonu o DPH upraven v § 106a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, rozhodne správce daně, že je nespolehlivým plátcem.
Vydáno: 12. 04. 2019
  • Článek
V současné době je podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraven v § 44 postup pro opravu výše daně při řešení úpadku u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V srpnu roku 2018 vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.
Vydáno: 13. 03. 2019
  • Článek
Při podnikání ve společnosti dochází od 1. 1. 2019 k podstatným změnám při uplatňování daně z přidané hodnoty. Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), účinnou od 1. července 2017, byly v zákonu o DPH zrušeny specifické postupy pro uplatňování daně z přidané hodnoty ve společnosti, které byly součástí zákona o DPH od počátku jeho účinnosti. Společníkům, kteří postupovali do konce června 2017 podle původních pravidel, uvedených v zákonu o DPH pro společnost, bylo podle přechodných ustanovení zákona o DPH umožněno postupovat podle těchto původních pravidel nejdéle do konce roku 2018.
Vydáno: 11. 01. 2019
  • Článek
Následující článek se zabývá problematikou uplatnění správné sazby daně z přidané hodnoty při poskytnutí stavebních nebo montážních prací u nové výstavby staveb pro sociální bydlení. Výstavbou stavby se rozumí prvotní originální výstavba podle projektové dokumentace, při které vzniká nová věc, tedy výstavba nových rodinných nebo bytových domů a bytů.
Vydáno: 05. 12. 2018
  • Článek
Problematiku uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení řeší § 48 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Podle tohoto ustanovení se u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na dokončené stavbě pro bydlení, nebo na stavbě pro sociální bydlení, uplatní první snížená sazba daně 15 %.
Vydáno: 01. 11. 2018
  • Článek
Problematika uplatnění daně z přidané hodnoty při přepravě zboží a při dovozu zboží je upravena v § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Problematika uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží byla předmětem jednání Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Závěry jsou uvedeny v zápisu č. 522/02.05.18, který byl uzavřen na jednání dne 20. 6. 2018. Z tohoto důvodu opět tuto problematiku uveřejňujeme.
Vydáno: 03. 10. 2018
  • Článek
Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je důležité rozlišovat, co je nájmem a co je ubytovací službou. V následujícím příspěvku si teoreticky i na příkladech probereme specifika obou situací z hlediska daně z přidané hodnoty.
Vydáno: 03. 10. 2018
  • Článek
Běžně se stává, že plátce, který poskytl plnění, udělá chybu například tím, že u poskytnutého zdanitelného plnění uplatní chybnou sazbu daně nebo na plnění osvobozené od daně omylem uvede daň, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede osvobození od daně, případně uvede daň u plnění, která nejsou předmětem daně. Všechny tyto omyly je nutno napravit.
Vydáno: 07. 08. 2018
  • Článek
V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. V těchto případech se jedná o opravy základu daně a opravy výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů.
Vydáno: 03. 07. 2018
  • Článek
Pokud nastane situace, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění pro jiného plátce a nezaplatil finančnímu úřadu z tohoto plnění daň, tak plátce, příjemce tohoto zdanitelného plnění, v případech uvedených v § 109 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), ručí za tuto daň nezaplacenou poskytovatelem. Finanční úřad přistoupí na ručení u příjemce zdanitelného plnění v případě, že vyčerpá všechny možnosti, které má pro vymožení daně u poskytovatele zdanitelného plnění.
Vydáno: 22. 06. 2018
  • Článek
Podle zákona o dani z přidané hodnoty se v určitých případech z osoby povinné k dani stává identifikovaná osoba. Identifikované osoby jsou v zákonu č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vymezeny v § 6g až 6l.
Vydáno: 09. 05. 2018
  • Článek
Generální finanční ředitelství vydalo 2. ledna 2018 informaci k jednotnému přístupu k uplatňování DPH při osvobození poskytnutí služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží ve smyslu § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 29. června 2017 ve věci C-288/16 L. Č.
Vydáno: 12. 02. 2018
  • Článek
Dne 16. ledna 2018 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů nález Ústavního soudu, týkající se zákona o evidenci tržeb. Z rozsudku vyplývá, že zákon o evidenci tržeb zůstává dále nepřetržitě v platnosti, vyjma vybraných ustanovení zákona, která se ruší uplynutím 28. února 2018, resp. 31. prosince 2018.
Vydáno: 12. 02. 2018
  • Článek
Podle zákona o DPH je plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby povinen přiznat daň z přidané hodnoty ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však před uskutečněním zdanitelného plnění přijme úplatu (zálohu), je povinen přiznat daň z této přijaté úplaty. To však neplatí, není-li zdanitelné plnění, na které je úplata přijata, ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Vydáno: 01. 12. 2017
  • Článek
Novinky a změny v právních předpisech Ing. Zdeněk Kuneš Dočasně vyloučené tržby z evidence tržeb Dne 14. 11. 2017 bylo ve Sbírce zákonů v částce č. 132/2017 Sb. zveřejněno...
Vydáno: 01. 12. 2017
  • Článek
Generální finanční ředitelství vydalo 11. 10. 2017 Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb. Důvodem je skutečnost, že v současné době je velice rozšířené poskytování ubytovací služby prostřednictvím internetových platforem. Jednou z nich je webová služba zprostředkující pronájem ubytování, kterou v roce 2008 založila společnost Airbnb Inc. v San Francisku.
Vydáno: 15. 11. 2017
  • Článek
Společnost, dříve sdružení, není daňovým subjektem ani účetní jednotkou. Společnost se nepovažuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Práva a povinnosti při uskutečňování plnění ve společnosti vznikají jednotlivým společníkům společnosti, nikoliv společnosti jako takové.
Vydáno: 15. 11. 2017
  • Článek
Povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby je v zákonu o DPH s účinností od 1. 7. 2017 upravena v § 20a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata na zdanitelné plnění, které je v okamžiku přijetí úplaty známo dostatečně určitě, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.
Vydáno: 01. 11. 2017
  • Článek
Novelou zákona o DPH účinnou od 1. 7. 2017 byl v zákonu o DPH vedle institutu nespolehlivého plátce zaveden ještě institut nespolehlivé osoby. Cílem zavedení tohoto institutu nespolehlivé osoby je zamezit účelovému rušení registrace nespolehlivých plátců za účelem „očištění“ se a opětovnému návratu do stavu plátců.
Vydáno: 18. 10. 2017
  • Článek
Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se vývozem zboží rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vývoz zboží je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno.
Vydáno: 04. 10. 2017