Zdeněk Kuneš - strana 1

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 12-13/2023 na s. 35. V článku se budeme dále věnovat stanovení místa plnění při poskytnutí služby v případech uvedených v § 10a až 10i podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “).

Článek se zabývá stanovením místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. Podle § 10 zákona o dani z přidané hodnoty je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci místo, kde se nemovitá věc nachází. V praxi to znamená, že se místo plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci stanoví podle umístění nemovité věci bez ohledu na to, kdo je příjemcem této služby. Podle toho, kdo je příjemcem služby vztahující se k nemovité věci, se potom správně uplatní daň z přidané hodnoty. Mezi služby vztahující se k nemovité věci patří služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru.

V článku je řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby v případech uvedených v § 10a až 10i podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “). Jedná se o stanovení místa plnění při poskytnutí přepravy osob (§ 10a zákona o DPH ), při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH ), při poskytnutí stravovací služby (§ 10c zákona o DPH ), při poskytnutí nájmu dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH ), při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani (§ 10e), při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani (§ 10f zákona o DPH ), při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani (§ 10g zákona o DPH ), při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani do třetí země (§ 10h zákona o DPH ) a při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani (§ 10i zákona o DPH ).

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém je za pomocí praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “).

V následujícím příspěvku Vám přinášíme pokračování článku z minulého čísla časopisu DHK č. 9/2023, ve kterém je za pomocí praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu. Věnujeme se stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku, při pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

V článku je za pomoci praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upravuje registraci osoby povinné k dani za plátce. Této problematice je věnován i následující příspěvek.

Od 1. 1. 2023 je účinná novela zákona o dani z přidané hodnoty . Jedná se o navýšení obratu pro povinnou registraci plátce, upřesnění problematiky stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku a dále o změny, které se týkají podávání kontrolního hlášení.

V určitých případech může být plátce finančním úřadem označen za nespolehlivého plátce. Institut nespolehlivého plátce je v zákonu o DPH upraven v § 106a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, rozhodne správce daně, že je nespolehlivým plátcem.

V současné době je podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraven v § 44 postup pro opravu výše daně při řešení úpadku u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V srpnu roku 2018 vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.

Při podnikání ve společnosti dochází od 1. 1. 2019 k podstatným změnám při uplatňování daně z přidané hodnoty. Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), účinnou od 1. července 2017, byly v zákonu o DPH zrušeny specifické postupy pro uplatňování daně z přidané hodnoty ve společnosti, které byly součástí zákona o DPH od počátku jeho účinnosti. Společníkům, kteří postupovali do konce června 2017 podle původních pravidel, uvedených v zákonu o DPH pro společnost, bylo podle přechodných ustanovení zákona o DPH umožněno postupovat podle těchto původních pravidel nejdéle do konce roku 2018.

Následující článek se zabývá problematikou uplatnění správné sazby daně z přidané hodnoty při poskytnutí stavebních nebo montážních prací u nové výstavby staveb pro sociální bydlení. Výstavbou stavby se rozumí prvotní originální výstavba podle projektové dokumentace, při které vzniká nová věc, tedy výstavba nových rodinných nebo bytových domů a bytů.

Problematiku uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení řeší § 48 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Podle tohoto ustanovení se u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na dokončené stavbě pro bydlení, nebo na stavbě pro sociální bydlení, uplatní první snížená sazba daně 15 %.

Problematika uplatnění daně z přidané hodnoty při přepravě zboží a při dovozu zboží je upravena v § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Problematika uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží byla předmětem jednání Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Závěry jsou uvedeny v zápisu č. 522/02.05.18, který byl uzavřen na jednání dne 20. 6. 2018. Z tohoto důvodu opět tuto problematiku uveřejňujeme.

Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je důležité rozlišovat, co je nájmem a co je ubytovací službou. V následujícím příspěvku si teoreticky i na příkladech probereme specifika obou situací z hlediska daně z přidané hodnoty.

Běžně se stává, že plátce, který poskytl plnění, udělá chybu například tím, že u poskytnutého zdanitelného plnění uplatní chybnou sazbu daně nebo na plnění osvobozené od daně omylem uvede daň, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede osvobození od daně, případně uvede daň u plnění, která nejsou předmětem daně. Všechny tyto omyly je nutno napravit.

V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. V těchto případech se jedná o opravy základu daně a opravy výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů.

Pokud nastane situace, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění pro jiného plátce a nezaplatil finančnímu úřadu z tohoto plnění daň, tak plátce, příjemce tohoto zdanitelného plnění, v případech uvedených v § 109 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), ručí za tuto daň nezaplacenou poskytovatelem. Finanční úřad přistoupí na ručení u příjemce zdanitelného plnění v případě, že vyčerpá všechny možnosti, které má pro vymožení daně u poskytovatele zdanitelného plnění.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty se v určitých případech z osoby povinné k dani stává identifikovaná osoba. Identifikované osoby jsou v zákonu č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vymezeny v § 6g až 6l.