Ing. Karel Raiser

  • Článek
Přestože zákon č. 386/2020 Sb. , který zcela podstatným způsobem změnil způsob osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, byl zveřejněn ve Sbírce zákonů již v září roku 2020, mnoho poplatníků se začíná zajímat o danou problematiku až nyní, v souvislosti se zpracováním přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021. Úvodem je nutno konstatovat, že klíčovým datem důležitým pro posouzení situace je 1. 1. 2021. Podle čl. IV bodu 2 přechodných ustanovení k zákonu č. 386/2020 Sb. totiž platí, že došlo-li k nabytí nemovité věci před 1. 1. 2021, na příjem z pozbytí této nemovité věci podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), se použije osvobození podle textu zákona platného před tímto datem. Nejdůležitější tedy je, kdy k nabytí nemovité věci došlo.
Vydáno: 12. 04. 2022
  • Článek
Kdy a jak se registrovat k dani z přidané hodnoty Ing. Karel Raiser Zákon č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o DPH“) stanoví poměrně přesné podmínky pro registraci k...
Vydáno: 21. 11. 2021
  • Článek
Daňová kontrola je zajisté vždy vážným zásahem do života daňového subjektu. Nabytím účinnosti novely zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) dne 1. 1. 2021 dochází k podstatným změnám kontrolních postupů s cílem celý proces zpřehlednit a zjednodušit.
Vydáno: 18. 01. 2021
  • Článek
Ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na podnikatelské prostředí byla vydána celá řada opatření. Jedním z nich je i možnost zpětného odečtu daňové ztráty (carry loss back). Tuto možnost zřejmě využijí především daňové subjekty, jejichž daňová povinnost v letech 2018 a 2019 byla vysoká, zatímco v roce 2020 docílí významné daňové ztráty. Nová právní úprava odečtu daňové ztráty je zakotvena v zákoně č. 299/2020 Sb. a použije se poprvé za zdaňovací období ukončené ode dne 30. 6. 2020. Mohou ji tedy využít nejen poplatníci, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, ale například i poplatníci, jejichž hospodářský rok skončí již v roce 2020 v období po účinnosti zákona.
Vydáno: 15. 12. 2020
  • Článek
Na jednom školení mě velice pobavilo úvodní slovo kolegyně, podle které je v daních několik málo otázek, na které existuje správná odpověď, mnoho otázek, na které existuje více odpovědí, a velmi mnoho otázek, na které neexistuje žádná správná odpověď. Ano, je nutno souhlasit, že česká daňová soustava je velice složitá a právně nejednoznačná. Skutečně je mi velice líto daňových poplatníků a říkám si, jak se vůbec mohou lidé, kteří nejsou právně vzděláni, v této problematice orientovat. Tato skutečnost je samozřejmě všeobecně známa a pod záštitou zjednodušení jsou předkládány návrhy na úpravu daňových zákonů. Výsledkem často bývá pravý opak, a tak nám i nadále daňové zákony víc a víc bobtnají. Z toho někteří ekonomičtí odborníci a politici dovozují, že naše daňová soustava potřebuje především stabilitu. Přestože se mnohdy jedná o skutečně špičkové odborníky, nemohu jejich názor sdílet. Jako daňový poradce s dlouholetou praxí se totiž nemohu smířit se skutečností, kdy jsou daňové subjekty sankcionovány kvůli právně nejasné otázce a dovolají se spravedlnosti až na základě výkladu soudu po mnoha letech. Na druhou stranu je též zřejmé, že stav, kdy text daňového zákona umožňuje více výkladů, nahrává různým daňovým podvodům.
Vydáno: 08. 01. 2020
  • Článek
Vydáním pravomocného rozhodnutí (rozsudku) soudu ještě nekončí daňové řízení. Rozhodující přitom je, zda daňový subjekt měl či neměl úspěch ve věci. Pokud daňový subjekt se svojí žalobou ve správním soudnictví neuspěl, je věc pravomocně skončena. Určitá šance na úspěch je možná pouze v případě, kdy došlo k porušení Listiny základních práv a svobod , anebo v případě, kdy došlo k porušení práva EU. V prvním případě se svých práv lze domáhat u Ústavního soudu, ve druhém případě u Evropského soudního dvora. Celý daňový spor se tak může výrazně časově prodloužit.
Vydáno: 05. 02. 2019
  • Článek
Každý daňový subjekt by si měl uvědomit, že nepostačí daňovou povinnost pouze správně vypočítat, přiznat a zaplatit, ale že bude muset v rámci kontrolní činnosti finančních orgánů výpočet daně doložit důkazními prostředky. Podle § 92 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), totiž platí, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních. Situace, kdy se kontrolovaný subjekt dostane do důkazní nouze anebo situace, kdy daňový subjekt svoji důkazní povinnost bagatelizuje, bývají velice nepříjemné a mnohdy vedou ke značným daňovým doměrkům. Proto je velice důležité, aby byly daňové systémy řádně vytvořeny a aby byly zejména objemově významné operace řádně doloženy.
Vydáno: 26. 09. 2018
  • Článek
Podpisem zprávy o daňové kontrole je kontrola ukončena. Další postup je závislý na skutečnosti, zda bude daňovému subjektu doměřena daň. Na základě výsledku daňové kontroly totiž může dojít k doměření daně z moci úřední podle § 143 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). V souvislosti s tím vznikají dvě základní otázky: kdy doměřenou daň zaplatit a zda se odvolat.
Vydáno: 03. 07. 2018
  • Článek
Daňová kontrola je vždy vážným zásahem do práv daňového subjektu. Ve svém článku se zaměřím zejména na postupy, jejichž pomocí může poplatník či plátce prokázat pravdivost svých tvrzení a odstranit pochybnosti kontrolního orgánu či změnit jeho názor na kontrolní zjištění. Zkušenosti z praxe totiž ukazují, že nesprávně zvolená argumentace může mít fatální následky.
Vydáno: 19. 04. 2018
  • Článek
Lhůta pro stavení daně je již od 1. ledna 2011 upravena daňovým řádem , přesto se však stále v praxi setkáváme s některými výkladovými problémy a někdy i s nesprávným postupem správce daně. Vodítkem při řešení nejasných situací jsou pak především rozsudky Nejvyššího správního soudu, který situaci značně zpřehlednil. V tomto článku se budu zabývat především případy, kdy dojde k prekluzi překročením objektivní desetileté lhůty.
Vydáno: 01. 11. 2017
  • Článek
Rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 348/2016 - 47 byl ukončen letitý spor, týkající se uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty při současném poskytnutí dotace z veřejných prostředků. Jelikož soudní spor trval déle než deset let a finanční orgány nebyly schopny v dané lhůtě daň správně vyměřit, skončila věc prekluzí a ve věci nebylo meritorně rozhodnuto. Z celého vývoje kauzy je však patrný odlišný výklad finančních orgánů a soudů a z jednotlivých rozsudků lze dovodit podstatné závěry, kterými je nutno se při řešení obdobných případů řídit.
Vydáno: 04. 10. 2017