Ing. Jiří Vychopeň - strana 58

Mezi spol. s r. o. A a B (plátci DPH) byla uzavřena smlouva o směně nemovitostí (pozemky + stavba). Účastník směny A: znalecký posudek na všechny nemovitosti celkem 1.900.000 Kč, částka označena ve smlouvě jako cena smluvní Účastník směny B: znalecký posudek na všechny nemovitosti celkem 2.600.000 Kč, částka označena ve smlouvě jako cena smluvní Vzhledem k tomu, že smlouva zavazovala ( nebo donutila) účastníka A k úpravám pozemků (odstranění plotu na původně svém pozemku,vybudování nového plotu na získaném pozemku, úpravy terénu), nebyl požadován od účastníka A doplatek. Naopak ještě navíc dostal od B 95.000 Kč. Dotaz: Účetním nákladem účastníka A bude zůstatková cena účetní směňovaných nemovitostí (např. 1.500.000 Kč). Co bude výnosem? V jaké ceně zařadí účastník A směnou získané nemovitosti? Bude to smluvní cena 2.600.000 Kč?

Fyzická nepodnikající osoba, rezident ČR, měla v roce 2009 tyto dva souběžné příjmy: 1. příjem ze závislé činnosti (jeden pracovní poměr) v ČR od českého zaměstnavatele; 2. příjem ze závislé činnosti za přednáškovou činnost od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). IAEA je autonomní orgán v rámci systému Organizace spojených národů. Příjem od IAEA nebyl uvedené osobě nijak zdaněn. Je příjem od IAEA osvobozen od daně z příjmů v ČR či vyňat v ČR ze zdanění? Nebo je fyzická osoba povinna podat za rok 2009 přiznání k dani z příjmů v ČR a příjem zdanit? Existuje nějaká mezinárodní smlouva, ke které ČR přistoupila a která by zdanění příjmů zaměstnanců při OSN řešila?

Nákup auta (nebudou mimořádné odpisy na dva roky) Faktura 27. 12. 2009 platba hotově 27. 12. 2009. Pořízení HM zaúčtováno 042 / 321, 321 / 211 dne 27. 12. 2009. Silniční daň je odvedena za 12/2009 - je to správně? Zápis do TP je 6. 1. 2010 Zařazení do užívání dle zápisu do TP 6. 1. 2010 zaúčtování 022/042 Daňové a účetní odpisy budou od 6. 1. 2010? Je zařazení auta do užívání od data zápisu do TP nebo od data zdanitelného plnění na faktuře?

Naše zaměstnankyně si formou doktorandského studia v Římě zvyšuje kvalifikaci s cílem získat doktorandský titul. Stávající dosažené vzdělání je postačující pro výkon práce zaměstnavatele. 1) Jak řešit daňově náklady hrazené za zaměstnankyni - jedná se o nepeněžní plnění? 2) Je možné ji převést finanční prostředky získané od jiného dárce na studium, aniž bychom toto neřešili v její mzdě ? Žádám o zodpovězení z hlediska daňového a odvodů jak u zaměstnance, tak zaměstnavatel.

Jak řešit účetně a daňově tzv. technické rekultivace (TR), a to konkrétně: 1. Jaký konkrétní § kterého právního předpisu je definuje a odlišuje je od tzv. biologických rekultivací? 2. Je nutno je vždy účtovat jako dlouhodobý hmotný majetek nebo lze použít i metodu časového rozlišení? Pokud lze použít metodu čas. rozlišení (účet 381) + od jakého do jakého okamžiku tyto náklady rozpouštět a dle jaké základny? 3. Je-li nutno účtovat o dlouhodobém majetku, jak postupovat v situaci, kdy na 1 etapu 1 ložiska jsou 5 let po sobě vynakládány výdaje z 50 faktur přijatých? Vzniká tedy 50, 5 nebo 1 TR? 4. Od jakého data do jakého data - konkrétně - je nutno TR odepisovat? daňové předpisy mluví v § 30/4 ZDP o tzv. době trvání. Prosím, uveďte konkrétní případ. 5. Nenaráží evidence TR jako dl. majetku na jeden ze zákl. principů účetnictví - např. našem případě, kdy výnosy z těžby skončí v r. 2010, ale rekultivovat se bude (tedy odpisovat) se bude v r. 2011-2014? 6. Mají se na TR tvořit rezervy?

Firma - majitel soukromý zemědělec - příjmy má pouze ze zemědělské výroby. Převod z daňové evidence na účetnictví v roce 2005. Převodový můstek z roku 2004 na rok 2005 Dodaňení v rámci převodového můstku 9 let. Firma měla na skladě mimo jiné i zásoby vlastní výroby v částce 1.533.991,45Kč. Sklad celkem činil 3.350.000,--Kč. Dodaňujeme od roku 2005 postupně. Můj dotaz - musíme dodanit i zásoby vlastní výroby, které byly součástí tohoto převodového můstku? Má se jednat o výjimku pouze pro rok 2005 pro zemědělce, při přechodu na účetnictví. Pokud nemusíme, jakým způsobem máme postupovat. Prosím o Vaše vyjádření k tomuto problému, o jaký zákon se jedná a jaká příloha k tomuto zákonu?

Účtujeme s. r. o., neplátce DPH - pojišťovací činnost. Společnost vyplácí provize svým makléřům a část provizí zadržuje v tzv. \\\"stornofondu\\\" na cca 2 roky. Jedná o poměrně veliké částky, které dle mého názoru nelze promítnout nijakým způsobem do nákladů, a to do doby jejich vyplacení nebo vrácení pojišťovacím institucím. Existuje nějaká možnost promítnutí do daňového základu v období vzniku - např. tvorby dohadných položek? Případně zda je možné nepromítat přijaté provize do výnosů (smlouva s poj institucí se o případných vratkách provizí nezmiňuje). Vím, že rezervu tvořit nemohu.

1) Může společnost s. r. o. půjčit zaměstnanci peníze na stavbu domku na bydlení? 2) Může společnost půjčit na bydlení i zaměstnanci, který pracuje ve firmě jen na část úvazku? (Jedná se o rodinného příslušníka jednatele, který dosud studuje VŠ) 3) Jak vysoká může být půjčka? Je stanovena nějaká lhůta pro její splacení? 4) Může být půjčka bezúročná nebo musí být stanoven úrok v ceně obvyklé? 5) Pokud by byla půjčka bezúročná, musí společnost dodanit úrok v ceně obvyklé? 6) Jak se o půjčce v s. r. o účtuje?

Společnost s. r. o. zakoupila v roce 2000 nemovitost včetně pozemku, uplatnila odpočet DPH (5%),nemovitost odepisuje (úč. shodné s daň.) Stav v účetnictví k 1. 1. 2009: 021 - 1.320.191,- 031 - 193.799,- 081 - 642.496,- Jediný společník a jednatel půjčil společnosti 1.400.000,- a společnost je ve ztrátě. Jaký by byl nejlepší postup? a) s. r. o. prodá nemovitost za cenu 3.000.000,- včetně pozemku, jak se provede účetně a jak daňově (DPH i DPPO) a následně vrátí dluh společníkovi, vyplatí podíl na zisku, nebo b) jak převést majetek na společníka, který by si následně majetek prodal sám (po 5ti letech) - účetně i daňově.

Společnost s ručením omezeným koupila od fyzické osoby pana Nováka prodejní halu pro potřeby skladování svého zboží. Pan Novák je jedním ze dvou společníků naší společnosti. V kupní smlouvě byly dohodnuty splátky po dobu 10let. V době krize se nedaří splátky platit, ale pan Novák je nevymáhá, protože je jedním z majitelů s. r. o. 1) Má pan Novák právo žádat úrok z nezaplacených splátek, i když nebylo takto v kupní smlouvě ujednáno? 2) Pokud ano, v jaké výši by měl úrok být, aby byl pro s. r. o. daňově uznatelným nákladem? 3) Pokud by úrok nevyžadoval, není tam přesto povinnost na straně s. r. o nebo na straně fyzické osoby dodaňovat v ceně obvyklé?

Manželé vlastní objekt, který má samostatnou dílnu. V dílně manžel podniká, v hlavní budově jsou kanceláře, které pronajímá. V § 7 vede podnikatel daňovou evidenci. Manželé mají zapsánu budovu na KN ve společném jmění manželů. 1)Může příjmy a výdaje z pronájmu přiznávat manželka a manžel jako OSVČ jen příjmy z podnikání? 2)Je možno odepisovat samostatně dílnu v § 7 a samostatně prostory, které jsou pronajímány? 3)V případě, že by byl uplatněn odpis jen z dílny v § 7, bylo by možno pro § 9 uplatnit výdaje paušálem s tím, že by odpis připadající na plochu dle § 9 byl součástí paušálu? 4)Bylo by možno v rámci daňové optimalizace naopak odepisovat celý objekt v § 7 jako daňově účinný výdaj, i když se jedná o pronájem části objektu dle § 9 a v § 9 proti příjmům uplatnit paušální výdaje 30%?

Klient provádějící ostrahu má za povinnost dle smlouvy vydávat návštěvám vstupní karty. Z ceny vstupní karty 200,00 Kč se při jejím vrácení vrací návštěvníkovi částka 150,00 Kč. 50,00 Kč má klient jako zisk vč. DPH. Protože se karty ne vždy vrátí, účtujeme o záloze ve výši 200,00 Kč a vrácené záloze minus 150,00 Kč + 50,00 Kč do výnosů a DPH měsíčně k poslednímu dni. K 31. 12. 2009 chceme porovnat množství nevrácených karet a rozdíl u nevrácených karet (á 150,00 Kč) dát též do výnosů. Může se nám však stát, že se karty vrátí v roce 2010. Proto chceme účtovat o dohadné položce 388/602 ve výši á 150,00 Kč. Nyní jsme zjistili, že klient používá karty opakovaně se zdůvodněním, že jejich pořízení stálo hodně peněz. Karty nebyly v minulosti očíslovány. Je nějaký způsob evidence opakovaného používání karet? Nenapadá nás nic jiného než místopřísežné prohlášení zaměstnanců, kteří karty přijímají do oběhu a znovu vrací k zaúčtování.

Vedeme daňovou evidenci. Jak správně spočítat obrat 25 milionů pro případnou povinnost vést účetnictví za 12 předcházejících měsíců k 31. 10. 2009? Za 11-12/2008 jsou rozhodující příjmy za uskutečněná plnění. Jsou to příjmy bez DPH, tj. z deníku příjmy ke zdanění nebo příjmy v pokladně, bankovním výpisu, tj. včetně DPH? Za 1-10/2009 budeme počítat k datu UZP do obratu úplaty za uskutečněná plnění bez DPH?

S. r. o. má jediného společníka A a 1x jednatele B. S. r. o.darovala jednateli automobil v 8/09. Automobil byl přepsán na jednatele v TP dne 15. 8. 09. Dne 30. 9. 09 valná hromada odvolala jednatele osobu B (osoba B od 1. 10. 09 již nemá žádné vztahy se společností ani pracovní ani dodavatelské) Mezi tím 15. 9. 09 osoba B (ještě byla jednatelem) vrátila dar pro zatajené vady na daru. Podle vyjádření právníka - vrácení daru pro vady je zvláštním případem odstoupení od smlouvy podle § 48. Pro odstoupení od smlouvy platí, že právní účinky jdou za datem původního uzavření smlouvy. Na základě odstoupení od smlouvy došlo k přepisu vlastníka v TP zpět na s. r. o. v 11/09. Bude mít odstoupení vzhledem k právním účinkům dopad na celou kauzu tak, že nevznikne žádná daňová povinnost? Dosud provedené úkony. Jednatel podal přiznání k dani darovací. FU řízení zastavil s tím, že jde o příjmy podle § 6. Dar jsme vzhledem k odstoupení od smlouvy již nezdanili podle § 6. Je to správně?

S. r. o. provozuje školící centrum. V rámci areálu centra byl nově vybudován rybník s částí určenou na plavání. Investice je v řádu mil.Kč. Stavební firma byla pověřena kompletním vybudováním rybníku a měla za úkol zajistit veškeré právní a správní souvislosti, např. stavební povolení. Nyní práci dokončila a na náš dotaz ohledně stavebního povolení sdělila, že nebylo pro tyto účely potřeba. Vzhledem k velikosti stavby nepochybuji o tom, že taková stavba stavební povolení vyžaduje. Předpokládám, že z daňového a účetního hlediska nebude stavba zařazena do majetku pro nesplnění všech právních předpisů a pokud se nic nestane, bude na účtu nedokončených investic ležet do nekonečna? Máte i jiné řešení?

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Může si plátce DPH uplatnit odpočet DPH z nakoupených PHM v případě, že uplatňuje paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem dle novely platné od října 2009 u vlastního vozidla nezařazeného do obchodního majetku? V druhém případě vlastní vozidlo nemá zařazené v obchodním majetku a uplatňuje výdaje dle § 24 odst. 2 písm. k) tzn. zákl. náhradu a náhradu výdajů PHM. a je plátce DPH. Může si uplatňovat za předpokladu, že bude mít daňové doklady odpočet DPH z nakoupených PHM. V zákoně č. 588/1992 Sb. byl přímo zákaz uplatnění odpočtu DPH u náhrady za spotřebované PHM a v současně platném zákoně č. 235/2004 jsem toto ustanovení, které neumožňuje odpočet DPH v případě uplatňování náhrad nenašel.

Provozovatel elektrárny se nevzdá osvobození od daně příjmů. Domnívám se, že FO nebude vůbec příjmy z výroby elektřiny uvádět 6 let do daňového přiznání,ale musí vést účetnictví a evidovat nejen příjmy ale i výdaje s provozem elektrárny související, a PO bude uvádět výnosy do ř.110 a náklady do ř.40 DP. Myslím, že se už ustálil i názor, že odepisování HM je možné zahájit až po uplynutí osvobození od daně z příjmů. Ale jde mi o zatřídění HM. Je možné celé zařízení v případě sol.panelů na RD považovat s použitím Pokynu D-300 za samostatnou movitou věc, i když je pevně spojeno se stavbou a odepisovat je ve 3. odpisové skupině (31.10)? Nebo movité věcí jsou jen solární panely a konstrukce a kabeláž na střeše nebo na fasádě je technické zhodnocením budovy a na zahradě na nějakém betonovém podkladu je stavbou (sk.4-vedení elektrická)? A jak to bude v případě, že si PO nechá zbudovat na svém pozemku celou elektrárnu včetně budovy? Bude se to celé odepisovat v 5.odp. sk nebo zvlášť panely (3.sk.), kabeláž(4.sk.) a budova?

Firma zakoupila v roce 2006 software za 50.000- Kč. Zaúčtovala přímo do nákladů na účet 518-ostatní služby. V roce 2007 zakoupila další licence za 42.000, tedy tuto částku zaúčtovala na účet 013 a odepisuje. V roce 2009 bylo provedeno opět rozšíření počtu licencí .Poprvé v červnu za 30.000,- Kč a podruhé v říjnu také za 30.000,-Kč. Je možno zaúčtovat obě dvě rozšíření licencí vzhledem k částkám, které nepřekračují částku 40.000,- jednotlivě do nákladů a nebo se musí tyto částky na konci roku sečíst a provést zhodnocení výše uvedeného softwaru a odepisovat?

Prosím o radu, jak vystavit fakturu (jsme plátci DPH) firmě na Slovensku, pro kterou naše projektantská firma zpracovala projekt strojního zařízení. Jak a kde odvést DPH, popř.co vše je třeba v souvislosti s tímto prodejem udělat?

Společnost (česká s. r. o., plátce DPH) provozuje nákup a prodej léků a léčiv. S některými dodavateli má dohodu, že pokud u uvedeného zboží datum expirace vyprší, poskytne za uvedené zboží dodavatel zboží náhradní zdarma. Nejde ale o úplně totožné zboží ve stejné hodnotě s hodnotou původní. V současné době společnost doodepíše daňově účinně z pohledu daně z příjmů hodnotu proexpirovaného zboží a získané zboží zdarma navede na skladovou kartu s hodnotou Kč 0,-, tím pádem i při vyskladnění je hodnota účtu 504 Kč 0,-, pomineme-li odpis původního zboží. Jakým způsobem a v jaké ceně v tomto případě o likvidaci původního zboží a bezúplatném nabytí náhradního zboží a jeho vyskladnění při prodeji účtovat? Jakým způsobem bude pak tato situace řešena z pohledu daně z příjmů, DPH, daně darovací, případně jiných relevantních daní?