Ing. Tereza Köppelová

OSVČ zaměstnávala druha, v květnu se vzali, den před sňatkem byl ukončen pracovní poměr. Od 1. 6. 2023 se manžel stal spolupracující osobou (hlavní, žádný jiný příjem nemá). Chápu správně, že § 13 odst. 3 řeší pouze základ daně a nikoliv příjem za celé zdaňovací období? Neboli konkrétně: OSVČ rozdělující měla v roce 2023 příjem 2,584.496,- a výdaj 2,306.735 tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji 277.761,-, tedy je splněna podmínka, že rozdíl nebude vyšší než 315.000 (což je 7 × 45000) a mohu rozdělit 50 % z celkového ročního příjmu a 50 % z celkových ročních výdajů? Příjmy a výdaje se předpokládám neupravují poměrem spolupráce, ale výpočet je z celku, pouze se musí dodržet limit pro rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. poměrem a nebo 540.000 Kč.

Klient OSVČ v roce 2023 uplatňuje náklady výdajovým paušálem a pro rok 2024 se přihlásil k paušální dani. K 31. 12. 2023 měl pohledávky ve výši 250 000 Kč, které byly uhrazeny v lednu 2024. Při tvorbě daňového přiznání se tak postupuje podle § 23 odst. 8 ZDP a o tyto pohledávky bude zvýšen hospodářský výsledek, a tedy základ daně bez možnosti proti těmto příjmům uplatnit náklady. Je to tak? A zvyšují tyto pohledávky základ daně i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Klient se zabývá obchodováním s CP. Zakoupil si roční přístup na web poskytující poradenství v oblasti obchodování a investování. Lze si tento náklad nějak uplatnit v přiznání k dani z příjmů FO? Zdaňovat v příslušném roce bude jen přijaté úroky ze zápůjčky a úrok z volných peněžních prostředků na obchodní platformě. Prodej CP v tomto roce nerealizoval.

Fyzické osobě došly od penzijní společnosti opravné daňové potvrzení o platbách příspěvků účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem za jednotlivé roky od 2019 do 2022. Na základě vyjádření mzdové účtárny totiž bylo provedeno přeúčtování plateb zasílaných z účtu společnosti na příspěvek zaměstnavatele. Původně byly tyto platby přiřazeny jako příspěvek účastníka. Touto opravou tudíž došlo ke změně v nároku na odpočet ze základu daně z příjmu. Je možno dodanit rozdíl jednou částkou v daňovém přiznání za rok 2023, nebo musí být podána dodatečná daňová přiznání za jednotlivé roky?

Může si zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na dítě až v ročním zúčtování daně, jelikož nechce uplatňovat měsíčně, ale až v tom ročním zúčtování daně? A takhle každý rok. 

Může si zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na syna, 23 let, studujícího na VŠ kombinované studium? Syn je zaměstnaný a má příjem i jako OSVČ.

Dcera zaměstnance přerušila studium vysoké školy dne 28. 11. 2022, v roce 2022 se uplatnilo zvýhodnění za 11 měsíců. Studium bylo obnoveno dne 28. 11. 2023. Za kolik měsíců lze uplatnit zvýhodnění v roce 2023? Podle mého názoru lze uplatnit pouze jeden měsíc, neboť se nejedná o začátek studia.

Dcera začala podnikat v září 2023. Dočetla jsem se, že nárok na daňový bonus je možné si uplatňovat při splnění výdělku šestinásobku minimální mzdy, což za rok 2023 činí za rok 103 800 Kč. Dcera podniká teprve od září roku 2023 a za tyto čtyři měsíce fakturovala dohromady 86 600 Kč. Bude uplatňovat výdaje paušálem 60 %, což znamená, že čistý zisk bude mít 34 640 Kč, tj. v průměru 8 660 Kč/měsíčně. Dcera má dále příjem z pronájmu a to 138 000 Kč za rok (výdaje uplatňuje paušálem 30 % čili zisk 96 600 Kč). Nárok je dle příjmů, nebo čistého zisku? V případě, že se jedná o čistý zisk 103 800 Kč za rok, musí splňovat celých 103 800 Kč, nebo pouze 34 640 Kč za 4 měsíce, za které podniká? Předpokládám, že zisk z pronájmu se do tohoto nezapočítává. Dle výše vypsaného - má dcera nárok na daňový bonus na děti za rok 2023? 

Poplatník, OSVČ, uplatňoval skutečné výdaje. Nyní se rozhodl uplatnit za rok 2023 výdajem procentem z příjmů, ukázalo se, že je to výhodnější. Za rok 2022 nevykázal žádné pohledávky, závazky ani zásoby. V 2023 jsou evidovány nezaplacené pohledávky ve výši 15 8000 Kč. Pokud uplatním výdaje procentem z příjmů za rok 2023, musím upravit základ daně a zvýšit příjmy o pohledávky, nebo tyto zdaním v následujícím období 2024, kdy budou zaplaceny?

Vždy v lednu mám příjem za pachtovné ve výši 600 Kč/rok. Můžu si u zaměstnavatele požádat o roční zúčtování? 

Zaměstnankyně se na mě obrátila s prosbou, že chce podepsat Prohlášení poplatníka. Nechce ale měsíčně uplatňovat základní slevu na poplatníka, ale chce měsíčně uplatňovat jen slevu na svoje dvě děti. Takže to chce vlastně tak, že měsíčně bude uplatňovat svoje dvě děti, ale základní slevu na poplatníka si pak nechá celou částkou až do daňového přiznání. Setkala jsem se situací, že má poplatník podepsané prohlášení, ale neuplatňuje žádné slevy. S touto situací jsem se ještě nesetkala. Je toto vůbec možné? Není nějaká návaznost na to, že se nejdřív musí uplatnit měsíčně sleva na poplatníka a až následně další slevy (například právě na děti)? Vysvětlovat, že se jí spíše vyplatí uplatňovat slevu na poplatníka a děti nechat až do přiznání nemělo cenu, takže mě jen zajímá, jestli tato možnost s neuplatněním slevy na poplatníka, lze. Děkuji za odpověď

OSVČ, podnikání v řemeslné živnosti, uplatňuje výdaje procentem z příjmu ve výši 80 %. Od 1.9.2023 má manželku jako spolupracující osobu. (Do 31.8.2023 nebyli manželé). Příjmy v roce 2023 činily 3 185 560 Kč. Jak správně rozdělit příjmy a výdaje na manželku v maximální výši?

OSVČ od ledna 2023 podniká v režimu paušální daně. Jako soukromá osoba v roce 2022 nakoupila 3 pozemky (nebyly a nejsou v obchodním majetku). V roce 2023 všechny tyto pozemky prodala, a to takto: 1. pozemek - nákup v roce 2022 za 3.600.000 Kč, prodej r. 2023 za 3.900.000 Kč. Provize za prodej 180.000 Kč. 2. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.500.000 Kč. 3. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.230.000 Kč, prodej společně s pozemkem č. 2 v r. 2023 za 3.800.000 Kč. Provize za prodej pozemků 2 a 3 je 121.000 Kč. 1. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2023? 2. Bude muset danit příjem z prodeje některého z pozemků nebo se příjmy a výdaje/náklady sčítají za všechny prodané pozemky? Pokud bude muset podávat daňové přiznání, jak toto bude vypadat?

Slovák, daňový rezident ČR, je přihlášený k paušální dani. V roce 2023 mu vzniknou příjmy ze Slovenska. Jelikož je rezident ČR, musí podat daňové přiznání, kde uvede své zahraniční příjmy. Dojde k porušení režimu paušální daně?

Zaměstnanec obdržel za rok 2023 potvrzení o výši vynaložených výdajů za umístění dítěte ve školce, tzv. školkovné. Zařízení se stalo akreditovaným od 1. 9. 2023. Jde o náklady vynaložené na dítě, které je předškolákem. Může si zaměstnanec uplatnit uvedenou částku, když jsme se dočetli, že předškolák je z tohoto poplatku osvobozen? Jde o soukromé zařízení. Pokud ano, může si uplatnit celou částku uvedenou na potvrzení (uvedeno: celková částka prokazatelně vynaložených výdajů, kterou za dítě na dané zdaňovací období zástupce uhradil), nebo ji má krátit podle počtu měsíců,k dy se teprve stali akreditovaným zařízením?

Upravují se nějak limity rozhodného příjmu pro zařazení do režimu paušální daně v případě přerušení živnosti? Jde mi konkrétně o případ, kdy OSVČ, která uvažuje o vstupu do tohoto režimu od 1. 1. 2024, měla v roce 2023 přerušenou živnost v měsících 6-9/2023. Platí pro ni stále limit příjmů v roce 2023, tj. 1,5 mil. Kč? OSVČ má veškeré příjmy, k nimž lze uplatnti výdaje ve výši 60 %.  A jak je to s příjmy z dividend? Nesmí přesáhnout 50.000 Kč, tak aby nemusel OSVČ z režimu paušální daně vystupovat? Domnívala jsem se, že 15.000 Kč. 

OSVČ v paušálním režimu (a nechce jej opustit) má nabídku na zaměstnání na DPP v roce 2024. Maximální výdělek za měsíc bude 10 000 Kč a nebude nikdy účastna sociálního ani zdravotního pojištění. Pokud se nechá na tuto dohodu zaměstnat, zůstane OSVČ stále pro rok 2024 v paušálním režimu?

Jak je to s paušální daní u živnostníka? Ted je v první skupině. Má tržby do 1 200 000 Kč. Co když uprostřed roku překročí limit a bude mít více než 1 500 000 Kč? Je potřeba to uprostřed roku hlásit na FÚ a přecházet do jiné skupiny, nebo se to dělá další rok do 11. ledna? A když je živnostník v režimu paušální daně, může pak jít na mateřskou nebo si vzít nemocenskou? Je to v tom zahrnuté? 

Jediný společník a jednatel s. r. o. má zároveň otevřenou živnost. Je možné, aby platil paušální daň? V s. r. o. je zaměstnaný pouze na DPP.

Může fyzická osoba nepodnikatel bez IČ jednou nebo dvakrát do roka vystavit fakturu a v jaké výši? Pokud má fyzická osoba dva pracovní poměry, do kterého řádku zapíše tento příjem (§ 10)? Musí také podat přehled příjmů na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?