Ing. Tereza Köppelová - strana 1

Poplatník, FO, vlastní dva byty pronajímané dle § 9 ZDP. První byt byl pořízen úplatně v roce 2009, nejprve užíván k vlastnímu bydlení a následně (cca před 2 lety) pronajímán, dosud byly uplatňovány skutečné výdaje bez daňových odpisů. Druhý byt je od počátku pronájmu evidován a odpisován. Poplatník nyní zvažuje zahájení uplatňování daňových odpisů i u prvního bytu. Je správný postup, že vstupní cenou je pořizovací cena z roku 2009 dle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP i přesto, že k zahájení nájmu došlo po více než 5 letech od pořízení, protože existuje cena pořizovací. Nebo je nutné stanovit vstupní cenu dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP? Lze zahájit odpisování až v současnosti bez zohlednění odpisů za předchozí roky, kdy odpisy uplatněny nebyly. Názory na vstupní cenu se v odborných diskusích liší. Použít tedy cenu pořizovací z roku 2009 nebo reprodukční pořizovací cenu ke dni zahájení nájmu? Daňový dopad ve výši uplatněných odpisů by byl značný.

Fyzická osoba v rámci dědictví získala polílové listy různých fondů na své majetkové účty. Započítává se do doby držby pro osvobození i doba, po kterou podílové listy držel zůstavitel?

Syn, 23 let, studuje VŠ, žije ve společné domácnosti a zároveň si zřídil živnost. Mám jako rodič nárok na slevu na dítě? 

Fyzická osoba pravidelně každý měsíc kupuje dluhopisy (podílový fond), částka investice je stejná každý měsíc od roku 2020). Na konci roku 2024 fyzická osoba uskutečnila prodej (odkup) dluhopisů, které byly koupeny od roku 2020 do 11/2024. Prodej byl uskutečněn na začátku listopadu r. 2024, příjem za prodej (odkup) překročil limit (100 000 Kč). Fyzická osoba podala daňové přiznání v čas, zdanila svoje příjmy z jiných zdroji, uradila daň, ale zapomněla zdanit prodej (odkupu) dluhopisu. Zdůrazním, že cenný papír není zahrnut v obchodním majetku, s cenným papírem obchoduje jako občan. Časový limit mezi nabytím a prodejem je 3 roky. Fyzická osoba měla by vyloučit z příjmů dluhopisy, které nabyla 3 roky před prodejem? Prodejna cena 1 dluhopisu je uvedená v potvrzení o prodeje. Množství dluhopisů, nabytých před 3 roky před prodejem, je množství do 1. 11. 2021? Náklady na nákup dluhopisů zahrnují poplatek za uskutečnění nákupu a pořizovací cenu. Každý měsíc je to stejná částka. Jaký bude postup při zdanění dluhopisů? 

Nepodnikatel podnajímá nemovitost a příjmy daní v § 9 ZDP. Není vlastníkem nemovitosti. V této nemovitosti je sám nájemcem a platí pronájem jen 1 000 Kč měsíčně. Dále mají s pronajímatelem udělaný splátkový kalendář na budoucí koupi nemovitosti. Již 5 let jsou placeny splátky (cca ročně 1 mil. Kč). Až bude doplacena poslední splátka stane se vlastníkem nemovitosti. Lze uplatňovat splátky nemovitosti během splácení do výdajů v § 9 ZDP? Uplatňujeme skutečné výdaje - nájem, opravy, údržbu nemovitosti atd.

Klient uplatňuje za rok 2024 osvobození příjmů z prodeje nemovitosti podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů, a to z důvodu následného použití prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Klient jinak daňové přiznání nepodává. Oznámení o uplatnění tohoto osvobození bylo podáno dne 1. 4. 2025. Splňuje toto oznámení podmínku § 4b odst. 3 ZDP, podle níž je třeba oznámení podat do konce lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období? Je uplatnění tohoto osvobození za rok 2024 podmíněno včasným podáním oznámení, jak tomu bylo i v předchozích letech?

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, se rozhodl zrušit registraci k DPH ke dni 31. 5. 2025. Od roku 2017 uplatňuje výdaje dle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP procentem z příjmů a neeviduje žádný obchodní majetek pro účely daně z příjmů. V roce 2018 pořídil osobní vozidlo a používal jej pro podnikání , při pořízení vozidla si nárokoval odpočet z pořizovací ceny vozidla. Od roku 2023 neuplatňoval žádné nároky na odpočet DPH v souvislosti s provozem tohoto vozidla. Domníváme se, že v případě, že zruší registraci DPH k 31. 5. 2025, nevznikne mu žádná povinnost odvodu DPH z tohoto vozidla, protože už uplynul časový test pro krácení odpočtu DPH (5 let uplynulo v roce 2023) a v případě, že toto vozidlo následně prodá , bude příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmu ( nejedná se o prodej vozidla zařazeného v obchodním majetku z pohledu daně z příjmu) a jestliže k prodeji vozidla dojde poté, co mu bude zrušena registrace k DPH, nevznikne mu povinnost odvést z tohoto prodeje DPH, neboť už nebude plátcem DPH. Je tento náš názor správný?

Fyzická osoba pracuje na DPP, podepsala prohlášení poplatníka, hrubý příjem cca 10 500-11 000 Kč měsíčně. Plánuje uzavřít DPP ještě s jinou společnosti, u které z přijmu bude odvedená srážková daň. Má fyzická osoba nárok na daňové zvýhodněni na dítě, pokud její příjem plynoucí z dohod přesáhne šestinásobek minimální měsíční mzdy? 

Zaměstnanec obdržel akcie od mateřské společnosti. Zaměstnavatel tyto akcie nezdaňuje a akcie je povinen zdanit zaměstnanec ve svém daňovém přiznání. Zaměstnání je vykonáváno v ČR, ale zaměstnanec je v ČR nerezident, zaměstnanec je rezidentem Maďarska, kde žije jeho rodina a má tam i další zdroje příjmů. Pokud je zaměstnanec nerezident, bude tento příjem z akcií od mateřské společnosti povinen uvést v českém daňovém přiznání, nebo to bude přiznávat až v daňovém přiznání v Maďarsku, kde bude podávat jako rezident? 

OSVČ má v ARES uvedenou klasifikaci ekonomických činností: Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování + Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. Nyní poskytuje na chalupě ubytování včetně snídaně. Kdo z hostů chce, může si v rámci balíčku ubytování koupit ubytování se snídaní. Vždy částku za pobyt a snídani fakturuje dohromady. Jakou výši paušálních výdajů může OSVČ ve svém přiznání uplatnit, výši 60 %? Ve svém přiznání uvádí činnost dle číselníků: Ostatní ubytování.

Fyzická osoba nepodnikající pořídila v listopadu 2022 byt, ve kterém trvale žila, za 4 miliony Kč. V květnu 2024 byt prodala za 5 milionů a následně v témže roce pořídila byt za 4,5 milionu Kč, který užívá k trvalému bydlení. Jaký bude mít tato skutečnost dopad na zdanění podle § 10 ZDP a osvobození dle § 4 ZDP?

Mám souběh zaměstnání a musím proto podat daňové přiznání. K tomu mám malý příležitostní příjem do 20 000 Kč. Musím jej v přiznání uvádět (a navyšovat tak základ daně), když nebýt souběhu, vůbec bych přiznání nemusel podávat?

Učitelka tvoří materiály pro výuku a poskytuje je na webu Učitelnice. Za materiály dostává peníze, vystavuje faktury. Není potřeba na danou činnost živnostenský list? Podle zákona o daních z příjmů to asi nemůže být považováno za příjem dle § 7 odst. 6 ZDP, protože to není příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, ale výukový materiál. Příležitostná činnost podle § 10 ZDP to také nemůže být, protože příjem je každý měsíc. Je potřeba tento příjem zdaňovat podle § 7 ZDP?

Manželka zaměstnance dala čestné prohlášení, že za rok 2024 nemá žádný příjem, nikde nepracuje. Mají dítě, kterému v červnu 2024 byly 2 roky. Ale zároveň dala potvrzení ze školky, že toto dítě bylo přijato od 1. 9. 2024 na předprimární vzdělávání na celodenní výchovu a vzdělávání. Má toto vliv na uplatnění slevy na manželku?

Zaměstnanec přinesl do účtárny jako podklad pro roční zúčtování, potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru. Úvěr byl konkrétně sjednán na pořízení fotovoltaiky na jeho jeho rodinný dům. Samotný rodinný dům splňuje veškeré zákonné podmínky (zaměstnanec je jeho vlastníkem, jedná se o rodinný dům, kde má zaměstnanec trvalé bydliště a také zde trvale žije). Předmětný úvěr byl sjednán konkrétně pro účely pořízení fotovoltaiky na tento rodinný dům. Můžou být uplatněny tyto uhrazené úroky ( na základě Potvrzení o uhrazených úrocích) v rámci ročního zúčtování? A dále, pokud by zaměstnanec následně / zpětně obdržel státní dotaci na pořízení této předmětné fotovoltaiky, jak by se tato skutečnost projevila / zohlednila u výše úroků, které by bylo možné uplatnit v rámci ročního zúčtování? 

Jsem fyzická osoba podnikatel, eviduji si v průběhu kalendářního roku svoje příjmy a v rámci daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 7 zákona o DP) uplatňuji výdajový paušál. Letos jsem řádně podal Přehled OSVČ na OZP za rok 2023. Zároveň jsem požádal o vrácení přeplatku na zdravotním pojištění, který mi vznikl. OZP mi vrátila přeplatek později než za jeden měsíc ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V listopadu 2024 mi přišlo oznámení od OZP a 10 000 Kč na můj bankovní účet, jako penále za pozdní vratku pojistného. Nevím, kam uvést tento příjem v daňovém přiznání k DPFO za rok 2024. Zahrnout do svých příjmů v rámci § 7 ZDP a uplatnit výdajový paušál, nebo zdanit v § 10 ZDP jako mimořádný příjem?

Otec daroval dceři nemovitost (rodinný dům, součástí je i větší zahrada). Jelikož v darovací smlouvě není uvedena cena ani nebyl proveden odhad, v rámci opatrnosti bude podáno oznámení osvobozeného příjmu nad 5 mil. Jde o to, že na základě názorů různých daňových poradců, v případě, že v oznámení bude uvedena například hodnota 5,5 mil. a finanční úřad si případně zajistí svůj odhad, který bude například 5,6 mil., bude částka 100.000,- brána jako neoznámený příjem a bude hrozit pokuta z této částky. Dále se v názorech přiklánějí k tomu, výši daru nadhodnotit a tzv. "mít klid". V případě, že by laický odhad byl "podhodnocen", považuji za nespravedlivé řešit rozdíl hodnoty sankcemi, jelikož je zákonná povinnost oznámit příjem nad 5 mil., což se oznámením stane a není povinnost u daru provádět odborný odhad. Mohu poprosit o názor, zda uvedená hodnota v oznámení a případný rozdíl odhadu provedeného FÚ, je bráno jako neoznámení příjmu dle § 38w ZDP? Děkuji

Manželé, každý samostatně hospodařící zemědělec, každý má své IČ, každý má svojí daňovou evidenci, svůj obchodní majetek. Za rok 2024 vychází manželovi při uplatnění všech odpisů daňová ztráta, manželce zase vysoký zisk. V průběhu roku si vypomáhají fyzicky. Doposud nebyl žádný z nich spolupracující osobou. V rámci daňové optimalizace se domnívám, že mohu využít institutu spolupracující osoby, a to tak, že část příjmů a výdajů manželky převedu na manžela s tím, že bude dodržen limit max. 540 000 Kč v základu daně. U manžela tedy neuplatním některé odpisy (rovnoměrné), přeruším je, a jeho základ z jeho podnikání bude cca 10 000 Kč a převodem 25 % příjmů a výdajů, což je základ daně 460 000 Kč (bude dodržen limit 540 000 v základu daně). Ve své podstatě si vypomáhají, neboť ona má na starosti administrativu a on jí zase pomáhá po technické stránce. Je tento postup možný?

Máme zaměstnankyni, která má slovenské občanství, v ČR má povolení k pobytu. Mohu jí ve mzdě uplatnit daňové zvýhodnění na její děti? 

Náš zaměstnanec vychovává společně dítě, které mají s manželkou společně, dále má jeho manželka dítě z předchozího vztahu. Nyní je manželka na mateřské dovolené. Může si její manžel uplatnit daňové zvýhodnění na toto dítě z předchozího vztahu, když nemá rozhodnutí soudu o svěření do péče?