Ing. Tereza Köppelová - strana 3

OSVČ od ledna 2023 podniká v režimu paušální daně. Jako soukromá osoba v roce 2022 nakoupila 3 pozemky (nebyly a nejsou v obchodním majetku). V roce 2023 všechny tyto pozemky prodala, a to takto: 1. pozemek - nákup v roce 2022 za 3.600.000 Kč, prodej r. 2023 za 3.900.000 Kč. Provize za prodej 180.000 Kč. 2. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.500.000 Kč. 3. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.230.000 Kč, prodej společně s pozemkem č. 2 v r. 2023 za 3.800.000 Kč. Provize za prodej pozemků 2 a 3 je 121.000 Kč. 1. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2023? 2. Bude muset danit příjem z prodeje některého z pozemků nebo se příjmy a výdaje/náklady sčítají za všechny prodané pozemky? Pokud bude muset podávat daňové přiznání, jak toto bude vypadat?

Slovák, daňový rezident ČR, je přihlášený k paušální dani. V roce 2023 mu vzniknou příjmy ze Slovenska. Jelikož je rezident ČR, musí podat daňové přiznání, kde uvede své zahraniční příjmy. Dojde k porušení režimu paušální daně?

Upravují se nějak limity rozhodného příjmu pro zařazení do režimu paušální daně v případě přerušení živnosti? Jde mi konkrétně o případ, kdy OSVČ, která uvažuje o vstupu do tohoto režimu od 1. 1. 2024, měla v roce 2023 přerušenou živnost v měsících 6-9/2023. Platí pro ni stále limit příjmů v roce 2023, tj. 1,5 mil. Kč? OSVČ má veškeré příjmy, k nimž lze uplatnti výdaje ve výši 60 %.  A jak je to s příjmy z dividend? Nesmí přesáhnout 50.000 Kč, tak aby nemusel OSVČ z režimu paušální daně vystupovat? Domnívala jsem se, že 15.000 Kč. 

OSVČ v paušálním režimu (a nechce jej opustit) má nabídku na zaměstnání na DPP v roce 2024. Maximální výdělek za měsíc bude 10 000 Kč a nebude nikdy účastna sociálního ani zdravotního pojištění. Pokud se nechá na tuto dohodu zaměstnat, zůstane OSVČ stále pro rok 2024 v paušálním režimu?

Jak je to s paušální daní u živnostníka? Ted je v první skupině. Má tržby do 1 200 000 Kč. Co když uprostřed roku překročí limit a bude mít více než 1 500 000 Kč? Je potřeba to uprostřed roku hlásit na FÚ a přecházet do jiné skupiny, nebo se to dělá další rok do 11. ledna? A když je živnostník v režimu paušální daně, může pak jít na mateřskou nebo si vzít nemocenskou? Je to v tom zahrnuté? 

Jediný společník a jednatel s. r. o. má zároveň otevřenou živnost. Je možné, aby platil paušální daň? V s. r. o. je zaměstnaný pouze na DPP.

Může fyzická osoba nepodnikatel bez IČ jednou nebo dvakrát do roka vystavit fakturu a v jaké výši? Pokud má fyzická osoba dva pracovní poměry, do kterého řádku zapíše tento příjem (§ 10)? Musí také podat přehled příjmů na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

OSVČ v říjnu 2023 přeruší živnost a nahlásí se na Úřad práce. Do lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2023 činnost nezahájí. Jelikož splnila podmínky, tak její daň se za rok 2023 bude rovnat paušální dani (za ty měsíce, kdy vykonávala činnost). OSVČ tedy nemusí dělat úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP, dodanění pohledávek? Nebo pokud by pohledávky v součtu se skutečnými příjmy za rok 2023 přesáhly pásmo, ve kterém byla OSVČ v roce 2023 nahlášena, by tedy podávala daňové přiznání?

Zaměstnanec má syna - studenta, 22 let. Syn v září 2023 uzavřel sňatek. S manželkou jsou oba studenti a stále na víkendy jezdí ke svým rodičům, přes týden spolu bydlí ve studentském bytě v jiném městě. Může náš zaměstnanec uplatňovat na tohoto syna slevu na dani?

Od 1. 1. 2023 do 31. 7. 2023 poplatník zaměstnán HPP, následně od 1. 8. 2023 do 30. 11. 2023 registrován na ÚŘadu práce a od 1. 12 2023 OSVČ (zatím neregistrován). Je možné se jako OSVČ přihlásit k paušální dani již za 1. 12. - 31. 12. 2023? Pokud ano, na základě čeho si OSVČ zvolí pásmo? Bude potřeba podávat daňové přiznání zia rok 2023 kvůli přechodu z HPP na ÚP a pak na OSVČ, nebyl žádný souběh).

Ráda bych se zeptala ohledně podávání daňového přiznání v souvislosti s přerušením výdělečné činnosti v průběhu roku. Klient se na nás obrátil s dotazem, zda když přerušil činnost od listopadu 2023, je povinen podávat daňové přiznání za rok 2023 i v případě, že za období leden–listopad 2023 byl poplatníkem v paušálním režimu. Když se byl klient odhlašovat, paní na úřadě (ČSSZ) mu tvrdila, že musí podávat, neboť přestal být poplatníkem v průběhu roku. Já jsem ale ze zákona o dani z příjmu pochopila, že naopak podávat přiznání nemusí, neboť i tak bude podle zákona jeho daň rovna paušální dani za splnění podmínek dle § 7a odst. 2 ZDP. Dle § 7a odst. 2 dle bodu: a) podmínky dle odst. 1 splňuje, tzn. dle § 7a odst. 1 písm. a) rozhodné příjmy nepřesáhl, b) jiné příjmy nemá, c) není plátcem DPH, d) není společníkem, e) po ukončení nevykonává výdělečnou činnost, f) do lhůty pro podání přiznání činnost nezahájí (neplánuje) a rozhodné příjmy by byly stejné i po úpravě základu daně (ke dni přerušení žádné pohledávky ani jiné položky, o které by se musel upravit základ daně nemá). Mohu tedy poprosit o Váš názor k dané problematice? Hledala jsem i v jiných zdrojích, ale každý tvrdí něco jiného.

Poplatník platně vstoupil do paušálnmího režimu od ledna 2023. Ke dni 30. 10. 2023 přeruší nebo ukončí podnikání. Od 1. 11. 2023 nastoupí do zaměstnání na HPP a ten bude trvat minimálně do konce roku 2023. Musí poplatník tuto skutečnost oznámit správci daně? V jaké lhůtě? Bude mít poplatník povinnost podat za rok 2023 DAP k DPFO a přehledy SP + ZP, když jiné příjmy v roce 2023 nepobíral?

Jednatel společnosti má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce na částku 2 000 Kč a pracovní poměr na poloviční úvazek na částku 20 000 Kč. Prohlášení poplatníka podepsané není. Máme z obou částek odvádět zálohovou daň (účetní program nám nedovoluje slučovat pracovní poměry) nebo ze SVF srážkovou daň a z HPP zálohovou daň?

Zaměstnanec z Ukrajiny, pracuje u nás 5 let, dcera 19 let, která se přistěhovala se začátkem války, začala od září studovat český jazyk na jazykové škole, potvrzení ze školy doložila. Mohu přiznat daňové zvýhodnění na dítě? 

V domácnosti žijí 3 nezletilé děti a rodiče se dohodnou, že dvě nejstarší děti bude uplatňovat otec a třetí nejmladší dítě uplatní matka. Oba dodají prohlášení, kde otec děti uplatní na pozici 1 a 2 a matka dítě uplatní na pozici 3. Má matka nárok na daňovou slevu na třetí a každé další dítě ve výši 27 840 Kč/rok, i když ve své mzdě uplatňuje jen jedno dítě?

Manželka začala od 1. 7. 2023 podnikat v obchůdku, kde prodává potraviny, ale i vlastní výrobky - zákusky, chlebíčky atd. Předpokládá, že její měsíční příjem bude cca 150 000 - 200 000 Kč. Manžel jí chodí do obchůdku pomáhat - někdy jednou týdně, někdy vícekrát - uklízí, vykládá zboží atd. Je možné, na manžele rozdělit příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu (nezávisle na tom kolik času v bufetu stráví?)? Např. bude-li mít manželka celkově za rok 2023 příjmy 2 000 000 Kč - jaká částka může být rozdělena/nerozdělena? Mohou oba použít paušální výdaje? Pokud budu příjmy rozděleny na polovinu 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, pak výdaje musí být u obou paušální např. tedy 600 000 nebo skutečné? A jak je to s DPH - budou-li příjmy rozděleny, pak je rozděleno i DPH a obrat do 2 000 000 za 12 měsíců?

Zaměstnanec v rámci ročního zúčtování žádal o uplatnění úroků z hypotéky. Doložil smlouvu o úvěru a náhled z katastru o vlastnictví, který je veřejně přístupný. Nedodal přímo list vlastnictví. Je to i takto daňově uznatelné? 

Zaměstnanec s partnerkou mají dítě a bydlí ve společné domácnosti. Současně parnerka vychovává dítě z předchozího vztahu, které má v péči. Nyní je ona na mateřské dovolené. Může si náš zaměstnanec, i když nejsou manželé, ale bydlí spolu ve společné domácnosti i s její dcerou z předchozího vztahu, uplatnit slevu na dítě partnerky? Podotýkám, že její bývalý mažel na tuto dceru slevu na dítě neuplatňuje.

Občan ČR (s trvalým pobytem v ČR) měl od 1. 1. 2022 do 31.1 2. 2022 příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku, kde také bydlí. Jeho zaměstnavatel má sídlo v Nizozemsku. Občan do ČR přijel v roce 2022 na několik dní. Je tedy daňovým rezidentem Nizozemska (vyplní řádek 29 DAP). Za rok 2022 měl příjem 22.300 Kč z pronájmu nemovitosti v ČR, kterou zde vlastní. Na základě čl. 6 smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude příjmy z pronájmu danit podle ZDP § 9 v přiznání k dani z příjmů v ČR? Musí uvést do řádku 29a přiznání DPFO příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku? Může uplatnit základní slevu na poplatníka? Adresa místa pobytu v den podání DAP bude adresa v Nizozemsku? Do příjmů daněných v Nizozemsku se příjmy z pronájmu v ČR nezahrnují? Jaké jsou povinné přílohy DAP ČR? Jak má správně poplatník postupovat?

Může v roce 2024 umělec, který uplatňuje 40% paušální výdaje přejít na paušální daň, pokud splňje ostatní podmínky a přihlášku podá do 10. 1. 2024?