Ing. Vlastimil Bachor

  • Článek
Zaměstnavatel podle § 236 zákoníku práce je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Povinnost umožnit stravování je zpravidla naplněna zákonnou přestávkou na oběd. Drtivá většina zaměstnavatelů jde však dále a s vědomím, že „nejen láska prochází žaludkem“, provozují na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu, vlastní jídelny, případě kantýny nebo zajišťují stravování prostřednictvím jiných subjektů.
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
Může nájemce automobilu od jiné firmy dávat do nákladů nejen pohonné hmoty, ale i nákup náhradních dílů a opravy?
Vydáno: 06. 03. 2020
  • Článek
Máme společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR s většinovým vlastníkem právnickou osobou z Nizozemí s obchodním podílem 95 % (A) a menšinovým vlastníkem fyzickou osobou s daňovým domicilem v ČR s obchodním podílem 5 % (B). V současné době je jediným jednatelem společník fyzická osoba (B), která vykonává funkci jednatele bez nároku na odměnu. Souběžně má tato fyzická osoba se společností uzavřený pracovní poměr na funkci výkonného ředitele. Záměrem většinového vlastníka je ustanovit další osobu do funkce jednatele, a to právnickou osobu se sídlem v Nizozemí (A). Jak bude zdaněna odměna za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), které ustanovení kterého právního předpisu režim zdanění upravuje? Jaké ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění případně zdanění modifikuje a jak? Lze náklady, odměnu za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), zahrnout do nákladů považovaných za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tzv. daňově uznatelné)? Jak má být stanovena výše odměny za výkon funkce jednatele právnické osoby (A)? Existují limity? Vztahuje se na výkon funkce jednatele ustanovení o cenách sjednaných v běžných obchodních vztazích („cena obvyklá“)? Mezi právnickou osobou jednatele (A) a naší společností jde o spojené osoby. Pokud ano, jak tuto cenu stanovit? [Pozn.: jednatel fyzická osoba (B) nemá za výkon funkce jednatele žádnou odměnu]. Doplnění k jednateli a související daňové otázky: A) Fyzická osoba vystupující za právnickou osobu vykonávající funkci jednatele je rezidentem Nizozemí a práci bude vykonávat z Nizozemí. B) FO – rezident Nizozemí bude vykonávat činnost v tuzemsku, tj. v ČR a bude mít uzavřen pracovní poměr s jednatelem právnickou osobou (společníkem) se sídlem v Nizozemí.
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Společnost s ručením omezeným je vlastníkem budovy, ve které jsou rozvody datových a jiných sítí. Datová síť slouží veškerému datovému propojení počítačů ve společnosti, dále též např. internetu. Veškeré rozvody byly vybudovány v minulosti a tvoří součást ocenění budovy. V budově byla telefonní ústředna, napojená na telefonní síť, na tuto telefonní síť byly připojeny i jednotlivé telefonní přístroje. Společnost provedla kompletní výměnu telefonní ústředny, telefonů a interkomu. Celé dílo realizovala jedna společnost a hodnota celé dodávky činí 180 423 Kč bez DPH. Ústředna, telefony atd. jsou nově napojeny nikoli na telefonní, ale na datovou síť. Musí společnost ze všech věcí movitých, tj. tel. ústředna, telefon recepce, IP telefony, videotelefon vytvořit soubor movitých věcí a z celkové částky odpisovat? Nebo je možno jednotlivé položky považovat za samostatné věci a soubor nevytvořit? V tomto případě by pouze telefonní ústředna byla dlouhodobým hmotným majetkem v ceně nad 40 000 Kč.
Vydáno: 08. 07. 2019
  • Článek
Společnost vlastní trafostanici. Protože potřebuje vyšší výkon, došlo k výměně stávajícího transformátoru za výkonnější. Společnost má přesné ocenění jednotlivých složek původní pořizovací (vstupní) ceny, z níž prováděla odpisy. Po demontáži stávajícího transformátoru zůstaly rozvaděče a kabely, tento „zbytek“ nemá způsobilost užívání jako samostatná věc. Na „zbytek“ byl namontován výkonnější transformátor (cena včetně montáže přes 150 000 Kč), který společnost zaúčtovala jako technické zhodnocení majetku. Stávající transformátor, který nemá nulovou zůstatkovou hodnotu účetní ani daňovou, byl prodán. Jak máme v tomto případě postupovat v účetnictví, a jak ve vztahu k dani z příjmů? Faktura za prodej starého transformátoru je zaúčtovaná do výnosů. Je možno k ní uplatnit náklad v podobě zůstatkové ceny poměrně připadající na prodaný transformátor a snížit pořizovací (vstupní) cenu trafostanice o poměrnou část zůstatkové ceny?
Vydáno: 08. 07. 2019
  • Článek
Jediný jednatel a společník v s. r. o. rozhodl, že si za rok 2017 vyplatí podíly ze zisku a podíly z nerozděleného zisku minulých let ve výši 1 500 000 Kč. Na účtu nerozdělený zisk minulých let je něco přes 11 000 000 Kč. Podmínky pro vyplacení podílů ze zisku jsou splněny. Na vyplacení podílů ze zisku nebyly finanční prostředky, ty jsou uloženy ve zboží, které je skladem. Pořizovací cena zboží skladem je cca 9 000 000 Kč. Proto se pan podnikatel rozhodl, že si na vyplacení podílů ze zisku vyřídí u banky spotřebitelský úvěr ve výši 1 500 000 Kč. Úvěr v požadované výši mu byl v srpnu připsán na účet, v srpnu byly vyplaceny na účet pana podnikatele podíly ze zisku snížené o sazbu daně dle § 36 ZDP , která byla rovněž v srpnu odvedena na účet místně příslušného FÚ. Budou úroky z úvěru a finanční poplatky vážící se k úvěru daňově uznatelným nákladem?
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Dotaz na daňovou uznatelnost nákladů spojených s pohřbem zaměstnance. Společnost zajistila převoz zesnulého zaměstnance ze zahraničí, kde došlo při pracovní cestě, ale v době „cesty do zaměstnání“, tudíž se nejednalo o pracovní úraz, k úmrtí. Domníváme se, že se nejedná o daňový náklad právě z důvodu nepracovního úrazu.
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
V souvislosti s přestavbou, která je jednoznačně technickým zhodnocením, nastávají situace, kdy musí být zajištěn náhradní provoz. Příklady: kanceláře se přestavují, personál je přemístěn do náhradních prostor, kde se platí nájemné; přestavba dojírny – půjčí se náhradní pojízdná strojní dojírna za nájemné. Domníváme se, že tyto náklady nevstupují do hodnoty technického zhodnocení, i když se jedná o související náklady.
Vydáno: 22. 05. 2018
  • Článek
K dani z příjmů právnických osob Ing. Drahomíra Martincová Ing. Vlastimil Bachor 1. Novela daně z příjmů upravuje od roku 2017 v § 20 odst. 7 odlišně podmínky doložení...
Vydáno: 20. 02. 2018
  • Článek
K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Chci se zeptat, zdali může s. r. o. přispívat svému zaměstnanci na penzijní spoření v částce jakou si určilo...
Vydáno: 05. 12. 2017
  • Článek
K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1 Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1.7.2017 rozšířila ustanovení § 19b odst. 3 písm. b) obsahující, co...
Vydáno: 24. 08. 2017
  • Článek
Darování majetku společníkem do společnosti s r. o. Lékař poskytoval zdravotní služby jako fyzická osoba. Tuto činnost ukončil k 31. 12. 2016 a svou lékařskou praxi provozuje od 1. 1. 2017 formou společnosti s r. o., v níž je jediným společníkem. Ve svém obchodním majetku jako fyzická osoba měl přístroj o vstupní ceně 100 000 Kč, který od roku 2015 odpisoval, daňová zůstatková cena (DZC) k 31. 12. 2016 činí 66 750 Kč. Lékař přístroj daroval dne 1. 1. 2017 na základě darovací smlouvy společnosti. Někteří autoři uvádějí, že v uvedeném případě se nejedná o darování, ale de facto o nepeněžitý vklad (jiné plnění, jedná se o příplatek?) ve prospěch vlastního kapitálu společnosti. 1.1 Posouzení případu jako dar společnosti Domnívám se, že lékař – FO nemůže uplatnit DZC přístroje jako daňový výdaj. Pro společnost je dar zdanitelným příjmem společnosti. Účtování 022/648. Společnost může přístroj daňově odpisovat. Jak má společnost tento dar ocenit? 1.2 Posouzení případu jako nepeněžitý vklad ve prospěch vlastního kapitálu společnosti Je DZC přístroje daňovým výdajem lékaře – FO? Účtování ve společnosti 022/413, společnost pokračuje v daňovém odpisování započatém lékařem – FO. Dle sdělení GFŘ z 15. 3. 2016 společnosti zdanitelný příjem nevznikne. Jak ocenit vložený majetek pro potřeby účetnictví? Obě uvedená řešení mají rozdílné daňové dopady. Prosím o posouzení obou případů.
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Tvorba opravných položek podle § 8c zákona o rezervách a odpis pohledávky Společnost s ručením omezeným má ve svém účetnictví pohledávku za dlužníkem, kterému poskytla službu, ve výši 28 000 Kč. Pohledávka vznikla 1. 9. 2015, sjednaná doba splatnosti pohledávky je 15. 9. 2015. Společnost podala žalobu u soudu, soud vydal platební rozkaz na částku 28 000 Kč + příslušenství, který nabyl právní moci 30. 6. 2016. Dlužník svůj dluh neuhradil. Společnost podle § 8c zákona o rezervách vytvořila a zaúčtovala k 30. 9. 2016 opravné položky ve výši 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, tj. ve výši 28 000 Kč. Může společnost do konce roku 2016 pohledávku odepsat a hodnotu 28 000 Kč uplatnit jako daňově uznatelný výdaj a současně rozpustit vytvořené opravné položky? Anebo musí vymáhat pohledávku exekucí (podat soudu návrh na nařízení exekuce s určením soudního exekutora, exekutor vydá exekuční příkaz atd.) a pohledávku daňově odepsat a opravné položky rozpustit až na základě ukončení exekuce exekutorem?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Společnost neměla v pokladně finanční hotovost. Dotace byla řešena formou smlouvy o půjčce jednatele. V této smlouvě je závazek, že jednatel (věřitel) společnosti poskytne hotově peněžní prostředky pro společnost. Ve smlouvě je vyjádřeno, že společnost poskytnuté peněžní prostředky jednorázově vrátí jednateli (věřiteli). Existuje možnost, že jednatel (věřitel) nebude trvat na vrácení peněžních prostředků od společnosti formou písemného prohlášení, že se vzdává vrácení peněžních prostředků. Je tento způsob vracení peněžní částky, to je odpuštění dluhu, účetně a právně možné? Bude mít společnost z majetkového prospěchu nějaké finanční nebo účetní povinnosti?
Vydáno: 01. 12. 2016
  • Článek
Daň z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor V roce 2012 firma omylem zaúčtovala chybně částku vydané faktury (místo 50 000 Kč zaúčtovala 550 000 Kč), takže si nesprávně...
Vydáno: 19. 05. 2016
  • Článek
Daň z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Společnost s r. o. má v evidenci vydané faktury za cca 217 000 Kč, splatnost byla 10/2013. Odběratel je v...
Vydáno: 18. 02. 2016
  • Článek
Účetnictví Ing. Antonín Jeřábek Ing. Václav Benda ODPOVĚĎ z hlediska DPH Ing. Vlastimil Bachor ODPOVĚĎ z hlediska DPPO Společnost s r. o. uhradila fakturu dodavateli až na základě rozhodnutí...
Vydáno: 26. 05. 2015
  • Článek
Daň z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor Společnost A, s. r. o., koupí 100% podíl ve společnosti B, s. r. o. Na tuto koupi byl poskytnut společnosti A...
Vydáno: 26. 05. 2015