Ing. Miroslava Kočová - strana 3

V roce 2018 bylo zjištěno, že nebyla provedena dobře inventarizace přijatých záloh a chybí zúčtovat do nákladů roku 2015 celou její zaplacenou částku. Dodavatel služeb (OSVČ) ukončil podnikání a nekomunikuje. Je správnější účtovat vyrovnání zálohy jako daňově neúčinný náklad na účet 518 nebo proúčtovat proti účtu 426? Účet 426 se pak vyrovnává s účtem 428(429) nebo s účtem 431? Je možné podat za rok 2015 dodatečné daňové přiznání k DPPO?

Společnost s. r. o., neplátce DPH, se zabývá nákupem zboží za účelem dalšího prodeje. O zásobách účtuje způsobem B. Toto účtování je jasné. Nyní však začal na objednávku odběratelů zajišťovat šití košil a uniforem. Za tím účelem nakupuje látky v tuzemsku i v zahraničí a nechává z nich šít košile a uniformy, které potom dle objednávek prodává odběratelům. Jedná se o prodej výrobků nebo o prodej zboží? 

Společnost s ručením omezeným měla dva společníky. Jeden společník odešel, byl vyplacen a jeho podíl se napřed nepodařilo prodat třetí osobě a následně ani zbývajícímu společníkovi. Na účtu 411 zbývá 50 podíl společníka a 50 uvolněný podíl bývalého společníka. Nyní společník rozhodl snížit základní kapitál o uvolněný podíl. Jaký bude protiúčet k 411 po zápisu této operace do obchodního rejstříku?

Společnost s ručením omezeným, jediný společník a jednatel vybírá z běžného účtu peníze, které nezúčtovává (je účtováno jako výběry do pokladny). Tím pádem vzniká velmi vysoký pokladní zůstatek, řádově v milionech korun. Na konci roku zaúčtujeme tento zůstatek jako pohledávku za společníkem, proti účtu 365. Je tento postup správný? Nemáme v tomto případě jiné, další povinnosti?

Účetní jednotka s. r. o. nakoupila stavební bednění za 800 000 Kč, jedná se o soubor 500 kusů a cena jednoho kusu je cca 1 500 Kč, každý kus jde použít samostatně. Vše máme zaúčtováno v nákladech na účtu 501 048. Bylo by možné stavební bednění zaúčtovat na 022-Samostatné movité věci, ale s tím, že bychom účetně odpisovali 10 let, ale do daňových nákladů bychom uplatnili celou částku 800 000 Kč v jednom roce 2018? 

Naše firma s. r. o., vedeme účetnictví. U jedné z našich poboček, kde jsme v nájmu, jsme neobdrželi od našeho pronajímatele vyúčtování energií za uplynulý rok (2017). Jedná se o období plyn od února 2017 - březen 2018, energie od 08/17 – 03/18. Pronajímatel nám oznámil, že společnost, od které odebírali energie ukončila činnost (One Energy & One Mobila a.s.) k 23. 3. 2018. Dále jsme obdrželi vyrozumění, že energetická společnost nebude v nejbližší době poskytovat vyúčtování za předchozí období (nebudou řešit přeplatky a nedoplatky). Od 11. 6. 2018 je to v šetření Policií ČR. K 31. 12. 2017 jsem vytvořila dohadnou položku na energie dle odhadu (dle uplynulého obodobí) ve výši 32 000 Kč MD 502/D 389. A dále máme zaplaceny zálohy, stav 314 k 31. 12. 2017 byl 21 000 Kč bez DPH. Co se zůstatkem na účtu 389 a 314 v roce 2018? Jak se tato situace řeší?

Na dodavatelské faktuře za zboží je uvedena paleta s poznámkou, že se jedná o vratný obal. Tato paleta buď bude vrácena, nebo nebude, v okamžiku převzetí zatím nevíme, zda paletu vrátíme nebo ne, protože používáme také palety, které dodáváme s naším zbožím, a může se stát, že bude použita i tako vypůjčená paleta dodavatele. Když nebude paleta dodavateli po určité době vrácena, dodavatel ji vyfakturuje. Jak účtovat o této paletě do okamžiku vyfakturování dodavatelem? Dále jsou i obaly, u kterých nám dodavatel fakturuje zálohu - jak účtovat v tomto případě, když v okamžiku fakturace dodavatelem opět ještě nevíme, zda paletu vrátíme, nebo ne?

Po odevzdání přiznání za rok 2017 jsme dostali fakturu z roku 2017 za služby provedené v roce 2017 na částku 30 000 Kč. Rozhodli jsme se nepodávat dodatečné přiznání. Můžeme fakturu zaúčtovat do nákladů v roce 2018 nebo budeme muset účtovat na nedaňové náklady?

Na dodavatelské faktuře za zboží je uvedena paleta s poznámkou, že se jedná o vratný obal. Tato paleta buď bude vrácena, nebo nebude, v okamžiku převzetí zatím nevíme, zda paletu vrátíme nebo ne, protože používáme také palety, které dodáváme s naším zbožím, a může se stát, že bude použita i tako vypůjčená paleta dodavatele. Když nebude paleta dodavateli po určité době vrácena, dodavatel ji vyfakturuje. Jak účtovat o této paletě do okamžiku vyfakturování dodavatelem? Dále jsou i obaly, u kterých nám dodavatel fakturuje zálohu - jak účtovat v tomto případě, když v okamžiku fakturace dodavatelem opět ještě nevíme, zda paletu vrátíme, nebo ne?

Jsme s. r. o., zdravotnické zařízení, nejsme plátci DPH. Poskytujeme zdravotnické služby a mimo jiné podnajímáme nevyužitou ordinaci a společné prostory, pronajímáme movitý majetek. Sledujeme obrat pro povinnou registraci k DPH. Od pronajímatele hradíme nájem měsíčně dle přiložených faktur, účtujeme MD 518/D 321 a zálohy na energie dle zálohových faktur MD 314/D 221.Podnájemci vystavujeme měsíčně faktury na podnájem prostor a pronájem movitého majetku. Účtujeme výnosově. Dále vystavujeme /přeúčtováváme/ poměrnou část zálohy na energie prostřednictvím zálohových faktur. Příjem účtujeme MD 221/D 324. Do závěrky nebylo vyúčtování k dispozici, zaúčtovali jsme energie dohadně MD 502/D 389 a MD 388/D 602. Domníváme se, že vystavené zálohy na energie do obratu pro povinnou registraci nevstupují a vstoupí až letos na základě námi vystavené faktury na přeúčtování vyúčtovaných energii- a to datem vystavení naší faktury. Je tato úvaha správná? Šlo by toto přeúčtování účtovat rozvahově? Pokud na přeúčtování nebudeme uplatňovat žádnou marži a přeúčtujeme jen poměrnou část energii bez jakéhokoliv navýšení. Lze to takto účtovat? Aby nám fakturace za přeúčtování nevstupovala do obratu pro povinnou registraci k DPH? Našli jsme dva názory, kde jeden říká, že se musí účtovat výsledkově a potom toto přeúčtování vstupuje do obratu, na druhou stranu jsme obdrželi i druhý názor,že pokud budeme účtovat rozvahově, obrat to neovlivní. Jak je to tedy správně podle platné legislativy? A jak by vypadalo účtování přes rozvahové účty? Použili bychom jen účty MD 314, 324, 502? Fakturujeme také zálohově použití a spotřebu hygienických potřeb, které nám externí firma dodává do společných prostor.Vyúčtování/ přeúčtování spotřeby v poměrné výši bez marže/ těchto služeb hodláme zaúčtovat do výnosu. Nabízí se ale varianta snížení nákladu - 518 se znaménkem mínus.Což by také ale nevstupovalo do obratu. Nevíme, zda bychom tímto zaúčtováním nepochybili?

V roce 2017 nám odběratel v Německu srazil daň a odvedl ji v Německu (např. 100). O tuto úhradu ponížil platbu za naši vydanou fakturu. Jak zaúčtovat tuto daň v průběhu toho roku? Pak jsme ji uvedli do daňového přiznání a snížili daň z příjmů právnických osob v daňovém přiznání za rok 2017. Např. daň v ČR byla 500 minus těch 100 (z Německa) = 400. Na zálohách v průběhu roku jsme uhradili 1 000 a finanční úřad nám vrátil 600. Jak to vše zaúčtovat?

Firma s. r. o., plátce DPH, obdržela od dodavatele z Číny vzorky zboží. Na tyto vzorky obdržela také fakturu, kterou ale dodavatel nechce uhradit. Zboží bylo procleno celním úřadem (clo 0 Kč). Faktura byla celnímu úřadu se zbožím přiložena. Došlou fakturu zaúčtujeme, doměříme si DPH. Jak postupovat účetně se vzniklým závazkem, který dodavatel nechce uhradit?

OSVČ, plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví, má v rozvaze uvedené zásoby v částce 500 000 Kč. Klient tvrdí, že žádné zásoby nemá. Také rozvaha vykazuje neexistující dlouhodobý závazek ve výši 1 300 000 Kč. Jak se účetně a daňově a správně vypořádat s rozdíly v rozvaze oproti skutečnosti? Klient svému bývalému účetnímu důvěřoval a ve výkazech se neorientoval.

Firma A vyrábějící formy na lisování plastů má zakázku na několik forem výlisků. V ceně formy jsou zakalkulovány speciální plastové bedny, které si vyžádal zákazník. Firma A je nakupuje. Na vyrobených formách bude firma lisovat pro zákazníka výlisky, každý v horizontu 4-5 let. Plastové bedny se budou používat opakovaně pro každý výlisek po celou dobu lisování na dané formě. Po skončení lisování zůstávají nadále majetkem firmy, ale nebudou mít již žádné uplatnění. Zatím jsme zaúčtovali bedny do zásob. Jedná se o částky několika miliónů korun. Jaké bude účtování o bednách? Můžeme je ve chvíli, kdy je dáme do používání, odepsat do nákladů, nebo je máme časově rozlišovat do nákladů po dobu lisování? Jaké je správné zaúčtování?

OSVČ vedla od roku 2013 podvojné účetnictví a uplatňovala skutečné výdaje. V DPFO za rok 2017 uplatnila výdaje procentem s tím, že k 31. 12. evidovala jednu nezaplacenou vydanou fakturu (vzhledem k danění skutečných příjmů při těchto výdajích částka nevstoupila do základu pro výpočet daně). Dále evidovala na účtu 381-Náklady příštích období jednu nezaplacenou přijatou fakturu. V roce 2018 by ráda přešla na daňovou evidenci. Jaké úpravy bude muset dělat v DPFO za r. 2017 a v DPFO za rok 2018 v souvislosti s přechodem na daňovou evidenci, když v roce 2017 uplatňovala výdaje procentem?

Zubařka zakoupila přístroj za 120 000 Kč, vede daňovou evidenci. Banka jí poskytla leasing na 36 měsíců. Společnost s r. o. vede účetnictví, zakoupila na leasing dodávku za 700 000 Kč doba splátek 60 měsíců. V technickém průkazu je leasingová společnost uvedena jako vlastník, provozovatel je s. r. o. Kdy se budou moci obě uvedené věci daňově odepisovat a z jaké částky, jestli s úroky či bez, jak to bude v účetnictví a jak v daňové evidenci?

Jak prosím odepsat/vyřadit z evidence neuhrazené faktury vydané z roku 2015 v celkové výši 24 000 Kč? Společnost byla koupena a bývalá účetní to neřešila. Jaké bude zaúčtování a jde o daňový nebo nedaňový výdaj?

V roce 2017 byla akciové společnosti poskytnuta dotace z MPSV na vzdělání zaměstnanců. V roce 2017 jsem zaúčtovala 1/Příslib dotace 378 x 346 2/ Příjem dotace 221 x 378 3/ Zúčtování dotace 346 x 648 V dubnu 2018, na základě kontroly, musíme vrátit část poskytnuté dotace. V roce 2017 jsme tedy nemohli vědět, že budeme část dotace vracet. Rozhodnutí o vrácení části dotace proběhlo až v dubnu 2018. Jak zaúčtovat tuto vratku dotace? Musím snížit výnosy v roce 2017 o tuto vratku? Nebo snížit výnosy až v roce 2018? Poznámka: závěrka roku 2017 dosud není zpracována.

Slovenská firma má v ČR zřízenu stálou provozovnu, která poskytuje v ČR montážní služby. Současně ale tato slovenská firma fakturuje některé montážní práce do ČR přímo ze Slovenska a tyto faktury nejdou přes účetnictví stálé provozovny. Je tento postup správný? Vyplývá z nějakého právního předpisu, že po vzniku stálé provozovny se musí všechny práce do ČR fakturovat přes stálou provozovnu?

Jak opravit učty 311 a 321 v učetnictví? Nesedí stavy v knize pohledávek a závazků se stavy v rozvaze. V rozvaze na účtě 311 jsou částky nižší než v knize pohledávek, na účtě v rozvaze 321 je stav vyšší než v knize závazků. Dohledat chyby nelze, jedná se o chyby v účtování záloh v minulých letech. Potřebujeme stavy srovnat.