Ing. Miroslava Kočová - strana 4

Dne 27. 12. 2017 se stala dopravní nehoda na firemním vozidle. Jsme s. r. o. a nejsme plátci DPH. Dne 6. 2. 2018 nám bylo s datem DUZP 6. 2. 2018 fakturováno od opravny 13 976 Kč za zapůjčení náhradního vozidla a 30 100 Kč za opravu vozu. Též DUZP 6. 2. 2018. K oběma fakturám máme krycí dopis od pojišťovny ze dne 6. 2. 2018, kde je uvedeno datum škodní události 27. 12. 2017 a zároveň je uvedeno, že částka 30 100 Kč a částka 13 976 Kč je hrazena na účet opravny. Jak a do jakého období zaúčtujeme tyto skutečnosti? Pojistnou událost 2017, plnění od pojišťovny, které bylo hrazeno v roce 2018 na účet opravny a náklady na opravy z 2018 a zapůjčení vozu (fakturace od autoopravny)?
Vydáno: 03. 04. 2018
Jsme společnost, která provádí instalatérské práce. V prosinci roku 2016 jsme koupili materiál, o kterém účtujeme způsobem A. Materiál byl v prosinci odvezen ke konečnému zákazníkovi (vydán ze skladu), ale z časových důvodů se samotné práce nezačaly provádět a tak na účtě NV byl zaúčtován pouze vyskladněný materiál ve výši 43 000 Kč MD 121/D 132. Během prací v lednu 2017 bylo zjištěno, že dodavatel dodal v prosinci 2016 špatný materiál, který mu byl vrácen a dodavatel nám vystavil opravný daňový doklad na částku 13 000 Kč. V lednu 2017 byla zakázka dokončena a nedokončená výroba byla zaúčtována MD 501/D 121 . Protože byl ale vrácen materiál, zaúčtovala jsem částku 13 000 Kč (ODD) minusem MD 501/D 121, takže došlo ke změně nedokončené výroby na účtě 121-rozdíl 13 000 Kč proti roku 2016. Je uvedený způsob správný? A jak zaúčtovat rozdíl na nedokončenou výrobu z roku 2016?
Vydáno: 03. 04. 2018
Dne 10. dubna 2016 byla založena akciová společnost, která k 31. 12. 2016 zpracovala svou první řádnou účetní závěrku. Společnost neměla v roce 2016 žádné zaměstnance, výnosy činily 46 mil. Kč a aktiva 217 mil. Kč. V roce 2017 společnost opět neměla zaměstnance, aktiva činí cca 210 mil. Kč a výnosy cca 40 mil. Kč. Podle § 1 písm. b) bod 2 zákona o účetnictví se tedy jedná o malou účetní jednotku. Podle § 20 zákona o účetnictví je povinné ověření účetní závěrky auditorem, pokud účetní jednotka splní zákonná kritéria za běžné účetní období a účetní období bezprostředně předcházející. Nejsme si však jisti, zda období od 10. 4. 2016 do 31. 12. 2016 je považováno za "účetní období", v zákoně o účetnictví jsme pro toto konstatování nenašli oporu. Podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců, pokud není dále stanoveno jinak. Chtěli bychom se zeptat, z jakého konkrétního ustanovení zákona o účetnictví vyplývá, že období od vzniku účetní jednotky do zpracování první řádné účetní závěrky trvající kratší dobu než 12 měsíců je považováno za účetní období. Dalo by se teoreticky dovodit, že prvním účetním obdobím je ve zmíněném případě až období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017? Pokud ano, znamenalo by to, že případná povinnost auditu účetní závěrky by se mohla vztahovat až na účetní období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, kdy by došlo ve druhém účetním období ke splnění zákonných kritérií pro povinné ověření účetní závěrky auditorem?
Vydáno: 03. 04. 2018
Jak dorovnat saldo a hlavní knihu v následujícím případě: Společnost omylem v roce 2016 zaúčtovala 2x stejnou přijatou fakturu. První faktura přijatá byla uhrazena z banky. Po zjištění duplicity byla druhá faktura přijatá stornována (byl k ní vystaven stornovací doklad). Již na konci účetního období nesedělo saldo na hlavní knihu a knihu závazků právě o částku duplicitní faktury. Po dotazu na hotline u poskytovatele SW nám bylo sděleno, abychom duplicitní fakturu zlikvidovali bez vazby (učinili jsme k 31. 12. 2016) a v roce 2017 natvrdo v saldu odstranili PS tohoto dodavatele. Tím se nám srovnalo saldo na knihu závazků, ale stále v porovnání s hlavní knihou tam zůstává rozdíl ve výši stornovaného dokladu. Správně je kniha závazků a saldo, s uvedeným dodavatelem má společnost všechny závazky vyrovnané. Potřebovali bychom poradit, jak spravit stav účtu 321, aby seděl na knihu závazků. Zda existuje nějaká jiná cesta než otevřít již uzavřené účetnictví roku 2016. V současné době společnost přechází na jiný SW (od 1. 1. 2018). 
Vydáno: 19. 03. 2018
Co všechno musí malá účetní jednotka, plátce DPH (s. r. o.) zaslat ke zveřejnění do sbírky listin? Prosím o přesný název tiskového výstupu. Stačí daňové přiznání? Někde jsem četla, že výkaz Z+Z a rozvaha se dávat nemusí. A dále prosím o zveřejnění adresy nebo postupu kam přesně naskenované (pdf) dokumenty zaslat.
Vydáno: 19. 03. 2018
Kam správně zaúčtovat úhradu celního dluhu, nebo zpracování celního prohlášení na dovoz, v případě, že se nejedná o celní dokument JSD jako takový, nýbrž o fakturu na zpracování celního prohlášení osvobozenou od daně anebo úhradu celního dluhu mimo předmět DPH?
Vydáno: 19. 03. 2018
Společnost s. r. o. s obchodní činností nakupuje zboží na sklad. Někteří dodavatelé jim poskytují slevu na nakupované zboží, což je praktikováno tak, že na faktuře jsou jednotlivé položky v normálních cenách dle ceníku a jako poslední položka faktury je vyčíslena s minusovým znaménkem jednou částkou za celou fakturu sleva na fakturované zboží. Společnost dosud účtuje tak, že tuto minusovou částku účtuje do pořizovacích nákladů, které se měsíčně rozpočítávají na prodané zboží (dopravné, poštovné, clo apod.). Je to takhle správně, nebo existuje správnější způsob zaúčtování?
Vydáno: 19. 03. 2018
OSVČ, vede účetnictví, plátce DPH vložil část majetku jako nepeněžitý vklad do své s. r. o., plátce DPH. Z částky dle znaleckého posudku vkladatel (OSVČ) odvedl DPH. Toto DPH vkladatel zaúčtoval MD 061/D 343. Nabyvatel zaúčtuje základ DPH MD 02./D 419. Kam zaúčtuje DPH? V notářském zápisu je řeč pouze o částkách bez DPH.
Vydáno: 16. 02. 2018
OSVČ vedoucí daňovou evidenci má povinnost k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob. Tento údaj zapisuje do tabulky D v příloze č. 1 daňového přiznání na řádek 4 Zásoby. Ve stavebnictví tedy provede inventuru materiálu na skladě k 31. 12. 2017, a to v pořizovacích cenách? 
Vydáno: 16. 02. 2018
Lze ve stejném kalendářním roce dotvořit zákonnou opravnou položku (dále jen „ZOP“) k pohledávce dle zákona o rezervách platného od 1. 1. 2014 a v témže roce pohledávku daňově odepsat do nákladů? Pohledávku lze uplatnit do daňových nákladů nejpozději do doby promlčení, rezerva musí být do této doby rozpuštěna. Příklad: pohledávka ve výši 50.000 Kč, splatná 7. 7. 2014, v roce 2015 nemohu tvořit ZOP, v roce 2016 lze vytvořit ZOP ve výši 50 %, tj. 25.000 Kč (více jak 18 měsíců po splatnosti), v roce 2017 bych mohla dotvořit ZOP do 100% (více jak 30 měsíců po splatnosti), avšak současně v tomto roce dojde k promlčení (3 roky). Společnost podává daňové přiznání k dani z příjmů za kalendářní rok. 
Vydáno: 16. 02. 2018
Společnost s r. o. pronajímá byt. Nájemník (fyzická osoba) nezaplatila dohodnuté nájemné a dlužná částka byla vymáhána soudně. V srpnu 2013 byl vynesen pravomocný rozsudek a povinnost nájemníka uhradit dlužnou částku, tuto povinnost nesplnil, věc byla předána exekutorovi, který do roku 2016 žádnou dlužnou částku společnosti s r. o. nevymohl. V srpnu 2016 jsem vytvořila opravnou položku podle § 8c zákona o rezervách - dlužná částka činila 17 000 Kč. V roce 2017 jsem vytvořenou opravnou položku rozpustila zápisem MD 391/D 558 a zápisem MD 558/D 315 jsem pohledávku daňově odepsala MD 546/D 315. Je shora uvedený postup jak vytvoření, tak rozpuštění i daňového odepsání správný?
Vydáno: 19. 01. 2018
Klient dodal v roce 2010 grafické práce s. r. o., která fakturu nezaplatila ani přes několik upomínek, a tak byla podána žaloba. Řízení trvalo přes 6 let a rozsudek nabyl právní moci na konci roku 2017. Výsledkem je, že s. r. o. je povinna zaplatit fakturu 18 000 Kč + úroky + náhradu nákladů řízení + státu znalečné. Po obdržení rozsudku s. r. o. ihned podala insolvenční návrh a v něm uvádí že nemá ani na zálohu na insolvenční řízení, že nemá vůbec nic. Klient má sice rozsudek a může podat exekuci, ale z insolvenčního spisu je jasné, že by to bylo zbytečné. Jak tedy onu sedm let starou fakturu "správně dostat ven z účetnictví", když už je jasné, že peníze nikdy nepřijdou?
Vydáno: 19. 01. 2018
Účetní jednotka se zúčastní dražby finančního úřadu za účelem pořízení dopravního prostředku, který bude pro firmu dlouhodobým majetkem. Finanční úřad požaduje před zahájením dražby od každého účastníka složení kauce na bankovní účet. V případě nevydražení naší firmou bude kauce vrácena, v případě vydražení naší firmou bude kauce započtena na cenu dopravního prostředku. Je možné o této kauci účtovat jako o záloze na dlouhodobý hmotný majetek – MD 052/D 221? 
Vydáno: 09. 01. 2018
Jak zaučtovat postoupení pohledávek, za které jsme zaplatili 130 000 Kč a jejich nominální hodnota je 1 300 000 Kč?
Vydáno: 09. 01. 2018
Společnost s ručením omezeným uzavřela smlouvu o koupi pohledávky, která byla zaúčtována MD 315/D 325. Tato smluvní pohledávka ale nebyla v roce 2017 společností uhrazena. Mělo by se účtovat o opravné položce k této pohledávce v roce 2017? Případně jak toto zaúčtuji?
Vydáno: 09. 01. 2018
Společnost s ručením omezeným vzhledem k významnosti pořízení drobného majetku ho v roce 2016 časově rozlišila přes účet 381 na čtyři roky. V roce 2017 pořídila drobný majetek asi v poloviční ceně než v roce 2016, ale chtěla by ho též časově rozlišit, a to na dva roky. Je to možné? Nebo musí též na čtyři roky jako v roce 2016? Mohu časově rozlišit pouze drobný majetek od 3 000 Kč, který podle směrnice eviduji v operativní evidenci? Musí se evidovat drobný majetek i na podrozvahových účtech?
Vydáno: 09. 01. 2018
Společnost účtuje zásoby způsobem B. Účetnictví je vedeno externě a skladovou evidenci si zpracovává společnost sama. Na přijaté faktuře je položkově účtováno zboží v částce 20 000 Kč, spotřební materiál v částce 10 000 Kč a doprava celkem 90 Kč. Je správný postup tuto dopravu rozúčtovat poměrem k ceně zboží a materiálu, a to 60 Kč na MD 504/D 321 a 40 Kč na MD 501/D 321?
Vydáno: 09. 01. 2018
Společnost zabývající se poskytováním finančních služeb odměňuje své spolupracující prodejce za při splnění daného obratu dárkovými poukázkami společnosti Edenred. Dosud byly poukázky předávány prodejcům bez předávacích dokladů a účtovány jako nedaňově. Jelikož se jejich objem zvětšil, rádi bychom tyto poukázky účtovali jako daňově uznatelné. Neexistuje nějaká možnost, že bychom odměny nazvali jako výhru v soutěži a toto by mohlo být účtováno jako daňově uznatelné a zároveň pro příjemce by nemuselo znamenat povinnost zdaňovat jako příjem? Vím, že něco podobného existuje na Slovensku, proto se ptám, zda i u nás není nějaká možnost?
Vydáno: 09. 01. 2018
V účetnictví s. r. o. vedeme zápůjčky od společníka. Zápůjčka byla v roce 2015 ve výší 11 000 USD. Je možné k rozvahovému dni 31. 12. přepočítat zápůjčku kurzem ČNB a v dalším účetním období ji vést pouze v "korunách"?
Vydáno: 08. 01. 2018
Společnost s r. o., neplátce DPH v tuzemsku, pouze identifikovaná osoba ve vztahu k EU. Přijímá služby z EU, z kterých v ČR platí DPH samovyměřením. Domníváme se správně, že tato zaplacená daň se stává daňový nákladem, protože není nárok na odpočet? Vycházíme z účtování samovyměření: MD 349/D 343, úhrada MD 343/D 221. Zůstatek na účtu 349 se převede na nákladový účet za poskytnutou službu, protože tato služba je pro nás o vyměřenou DPH dražší? 
Vydáno: 15. 12. 2017