Eva Benešová - strana 1

V minulých číslech jsme čtenáře informovali v obecné rovině o nové úpravě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tzv. GDPR. Dnes bychom chtěli čtenářům poskytnout k nahlédnutí možnou podobu zásad zpracování osobních údajů pro provozovatele e-shopů, které by správci údajů měli vyhotovit a seznámit s nimi své zákazníky, a to z důvodu, že dnes na internetu prostřednictvím e-shopů obchoduje i řada menších podnikatelů, kteří by na povinnosti nařízením uložené neměli zapomínat.

V minulém čísle jsme čtenáře informovali v obecné rovině o nové úpravě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tzv. GDPR. Dnes bychom chtěli čtenáře blíže informovat o některých povinnostech správců a zpracovatelů osobních údajů, které pokládáme za vhodné a který dotčeným subjektům dovolí promyslet, zda a v jakém rozsahu bude třeba zpracování jimi prováděné podrobit novým, resp. staro-novým pravidlům. Účelem tohoto příspěvku je, jinými slovy, napomoci při základní orientaci v nařízení.

Dne 25. května roku 2018 vstoupí v účinnost „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)“, v právních kruzích nazývané také jako „GDPR“ (dále v textu jen „nařízení“ či „GDPR“). GDPR nahradí dosud účinný zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů. Byť nařízení není v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů revolučním nástrojem, jenž by si kladl za cíl radikálně změnit fungující principy a metody ochrany, nýbrž se jedná o úpravu do značné míry kontinuitní, obsahuje nařízení i mnohé novinky, resp. zakotvuje nová práva a nové povinnosti dotčených subjektů.

Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, přesněji pak korporací dle § 210 a n. OZ , neboť je tvořena společenstvím osob. I přes uvedenou definici zákon připouští existenci jednočlenných korporací. V rámci právní úpravy obchodních korporací dovoluje ZOK existenci jednočlenných společností pouze v případě kapitálových společností (s. r. o. a a.s.), nikoli společností osobních (v. o. s. a k. s.). Kapitálové společnosti jsou charakteristické povinnou tvorbou základního kapitálu a dále tím, že všichni společníci, resp. akcionáři, jsou povinni k majetkové účasti na společnosti, a to prostřednictvím vkladu do základního kapitálu společnosti. Ačkoli s účinností ZOK došlo k redukci významu základního kapitálu společnosti s ručením omezeným na naprosté minimum, povinnost jeho tvorby nadále existuje, byť v minimální výši jedné koruny české, resp. v případě více společníků dvou či více korun českých.

Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, přesněji pak korporací dle § 210 a n. OZ , neboť je tvořena společenstvím osob. I přes uvedenou definici zákon připouští existenci jednočlenných korporací. V rámci právní úpravy obchodních korporací dovoluje ZOK existenci jednočlenných společností pouze v případě kapitálových společností (s. r. o. a a.s.), nikoli společností osobních (v. o. s. a k. s.).

Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, přesněji pak korporací dle § 210 a n. OZ , neboť je tvořena společenstvím osob. I přes uvedenou definici zákon připouští existenci jednočlenných korporací. V rámci právní úpravy obchodních korporací dovoluje ZOK existenci jednočlenných společností pouze v případě kapitálových společností (s. r. o. a a.s.), nikoli společností osobních (v. o. s. a k. s.).

Společnost s ručením omezeným je (spolu s akciovou společností) tzv. kapitálovou společností, neboť všichni její společníci mají povinnost majetkové účasti na společnosti, kterou plní prostřednictvím vkladu do povinně utvářeného základního kapitálu společnosti. Ačkoli s účinností zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (ZOK ), došlo k redukci významu základního kapitálu společnosti s ručením omezeným na naprosté minimum, povinnost jeho tvorby nadále existuje, byť v minimální výši jedné koruny české, resp. v případě více společníků dvou či více korun českých.

Stručně a prakticky k plné moci pro zastoupení společníka na valné hromadě s. r. o. JUDr. Eva Benešová LL. M. advokátka, Nezkusilová - Benešová, advokátní kancelář Není sporu o...

Kouření na pracovišti je časté téma většiny zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zaměříme-li se na chápaní pracovněprávních vztahů v širších souvislostech, pak kouření na pracovišti úzce souvisí i s politikou lidských zdrojů. Politika zaměstnavatele v této oblasti již delší dobu nezahrnuje pouze politiku odměňování a různých benefitů, řešení stížností zaměstnanců, povyšování zaměstnanců do vedoucích funkcí apod., ale zaměřuje se kromě jiného stále častěji právě na otázky spojené s kouřením v zaměstnání, posuzování limitů určitého omezování kuřáků ze strany zaměstnavatele, které jimi může být mnohdy vnímáno jako diskriminační, zatímco jinými zaměstnanci nekuřáky mohou být daná opatření naopak vnímána jako nedostatečná či dokonce pozitivně diskriminující kuřáky.

S účinností zákona o obchodních korporacích , zákon č. 90/2012 Sb. (dále jen „ZOK “), došlo k významným změnám u jedné z nejpoužívanější formy kapitálové společnosti na českém trhu, a to společnosti s ručením omezeným. Jednou z razantních změn je požadavek na minimální výši základního kapitálu. Proti původní úpravě platné do 31. 12. 2013, kdy byla minimální výše základního kapitálu stanovena částkou 200 000 Kč, může být nově základní kapitál tvořen částkou ve výši pouhé 1 Kč. Díky této změně se podnikání formou společnosti s ručením omezeným více otevřelo menším živnostníkům, pro které původní požadavek výše základního kapitálu představoval často finanční překážku.

Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, případně i jiným způsobem dle příslušných právních předpisů. Jde tedy o předpoklad vzniku právnické osoby. Je-li zakladatelů více, zakládá se právnická osoba přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy, jediný zakladatel tak činí právním jednáním obsaženým v zakladatelské listině, avšak pouze tehdy, připouští-li to zákon. Jediný zakladatel tak může (prostřednictvím zakladatelské listiny) založit pouze kapitálovou společnost, tj. společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.

Dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, známou též jako dohoda o hmotné odpovědnosti, upravuje zákoník práce v ustanovení § 252 až § 254 . Uzavírání těchto dohod není žádnou zvláštností a tento institut pracovního práva je řadou zaměstnavatelů velmi často využíván. Dohoda může být uzavřena samostatně nebo může být součástí pracovní smlouvy. Není vyloučeno, aby byla sjednána taktéž se zaměstnancem činným na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Jaké jsou podmínky platnosti dohody o odpovědnosti, rozebereme v následujícím krátkém příspěvku.

Úprava smlouvy o nájmu prostoru nebo místnosti k podnikání je od 1. 1. 2014 zařazena v občanském zákoníku (dříve samostatná úprava v zákoně č. 116/1990 Sb. , o nájmu a podnájmu nebytových prostor) k ustanovením týkajícím se jednotlivých typů nájmu. Zařazení do zvláštních ustanovení o nájmu bytu má za cíl posílit ochranu nájemce. Úprava tohoto smluvního typu je převážně dispozitivní, což posiluje smluvní svobodu účastníků smlouvy, jelikož ti jsou minimálně omezeni v tom, aby si svá práva a povinnosti sjednali odchylně od zákonné úpravy. Proti původní úpravě se však tento smluvní typ uplatní výlučně na prostory, které jsou skutečně pronajímány za účelem jejich využití k provozování podnikatelské činnosti, nebo v těchto prostorech bude tato činnost převažovat.

Příkazní smlouva je vedle smlouvy o zprostředkování, komisi, zasilatelství a obchodním zastoupení jednou ze smluv příkazního typu, jejíž úprava je obsažena v občanském zákoníku v ustanovení § 2430 a násl. Rekodifikací soukromého práva tak došlo k odstranění duplicitní úpravy, podle které smlouvu příkazní upravoval občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. ) a smlouvu mandátní obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb. ).

Smlouva o převodu podílu je jednou ze smluv, jejíž úpravu nalezneme v zákoně o obchodních korporacích s požadavkem písemné formy s úředně ověřenými podpisy jejich účastníků. V tomto čísle DHK jsme se zaměřili na smlouvu o převodu podílu, která se uplatní u společností s ručením omezeným.

Smlouva o výkonu funkce je jednou ze smluv, jejíž úprava je obsažena v zákoně o obchodních korporacích . Kromě úpravy vycházející ze zákona o obchodních korporacích se pro ty otázky, které přímo neřeší smlouva nebo zákon o obchodních korporacích , použijí také ustanovení občanského zákoníku o příkazní smlouvě.

Návrh zákona o centrální evidenci účtů, který zřizuje centrální databázi základních informací o účtech fyzických a právnických osob vedených úvěrovými institucemi, schválila vláda dne 3.2.2016. Vládní návrh obsahuje mimo textu nového zákona i text změnového doprovodného zákona, jehož úkolem je uvedení dotčených právních předpisů do souladu s nově navrženou právní úpravou. Hlavním cílem nového zákona je zvýšení efektivity výkonu veřejné moci tím, že bude vybraným subjektům, které mají v definovaných případech oprávnění získávat informace podléhající bankovnímu tajemství podle zákona o bankách , umožněno jediným dotazem ke správci centrální evidence účtů během velmi krátké doby zjistit, ve které úvěrové instituci má či měl zájmový subjekt vedený účet. Správcem tohoto informačního systému bude ČNB.

Ve Sbírce zákonů v částce č. 108/2015 Sb. byl dne 14.10.2015 vyhlášen zákon č. 266/2015 Sb. (dále jen „novela“), který mění zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích. Cílem novely je přenesení poplatkové povinnosti za místní poplatky z nezletilého poplatníka na jeho zákonné zástupce, osvobození určité kategorie osob od poplatkové povinnosti za odvoz odpadu a navracení obecním úřadům zpět pravomoc promíjet místní poplatky, která obcím náležela do 31.12.2010.