doc. Mgr. Ing. Karel Brychta, Ph.D.

Tento příspěvek je posledním článkem z tříčlánkové série, která je zaměřena na problematiku dobrovolné likvidace. Záměrem příspěvku je za užití sumačních tabulek podat přehled vybraných povinností a úkonů vztahujících se k dobrovolné likvidaci, a to jak z pohledu soukromoprávního, tak i veřejnoprávního 1) . Záměrem tohoto příspěvku je poskytnout pohled na stěžejní úkony, které jsou spojeny s procesem likvidace, a specifikovat jejich související atributy (lhůty, odpovědnost, výstup/y). Text příspěvku je tematicky řazen do tří základních částí: a) vstup do likvidace, b) průběh likvidace a c) ukončení likvidace.

Tento příspěvek, který je druhým článkem z tříčlánkové série, vymezuje základní východiska a základní fáze dobrovolné likvidace, což by mělo poskytnout čtenáři určitý ucelenější pohled na tento vcelku náročný proces a úkony, které je zapotřebí v souvislosti s dobrovolnou likvidací realizovat. 1)

Tento příspěvek, který je prvním z plánované série tří článků zabývajících se problematikou dobrovolné likvidace, uvádí základní východiska týkající se zrušení právnické osoby (event. zrušení obchodní korporace) a dále vymezení podmínek pro funkci likvidátora. V navazujících dvou příspěvcích se autoři zabývají účetními a daňovými aspekty dobrovolné likvidace obchodní korporace, resp. dobrovolné likvidace společnosti s ručením omezeným. 1)

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s. 11 Kromě souvislého příkladu, který navazuje na předchozí část příspěvku, se budeme věnovat příjmům ze Slovenska.

Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s aplikací metody prostého zápočtu 1) . Příspěvek je zpracován podle stavu k 1. 11. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, jehož první část jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 1-2/2022 na s. 3.

Tento příspěvek se zabývá otázkou legitimity dvojího nezdanění ve spojení s aplikací metody vynětí u zahraničních příjmů daňového rezidenta ČR. Příspěvek staví na jednom, z pohledu autora klíčovém, rozsudku Nejvyšší správního soudu – jmenovitě rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 9. 8. 2018, sp. zn. 1 Afs 292/2017 . Příspěvek je zpracován podle stavu platného a účinného k 31. 12. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.

Tento příspěvek, který je třetím příspěvkem v sérii článků1) zabývajících se problematikou spojených osob dle zákona o daních z příjmů , se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením druhé kategorie spojených osob – tj. osob jinak spojených.

Tento příspěvek je druhým textem v sérii článků1), zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením první kategorie spojených osob – osob kapitálově spojených se zaměřením na akciové společnosti. Ve vztahu k potenciálně problematickým otázkám prezentují autoři své hodnocení, resp. závěry, ke kterým se kloní.

Tento příspěvek je úvodním příspěvkem série článků 1) zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). První článek obsahuje vymezení základních východisek, souvislostí a vymezení okamžiku, ke kterému se spojenost posuzuje. Následující články se zabývají vybranými kategoriemi spojených osob a problematických míst.

Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit vybrané aspekty návrhu zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů. Zákon a v něm obsažená pravidla bude možné aplikovat ve vztahu ke smluvním státům a některá pravidla pak výlučně ve vztahu k členským státům EU. Text tohoto příspěvku cílí především na prvně uvedenou skupinu.

Příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s legislativními změnami v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). Úvodní část příspěvku prezentuje legislativní změny obsažené ve vládním návrhu zákona. Navazující část popisuje pozměňovací návrhy vnesené v rámci legislativního procesu a výsledek hlasování o pozměňovacích změnách po 3. čtení vládního návrhu zákona.1) Platným a účinným stavem (v textu rovněž označován jako „aktuální znění“) se pro účely tohoto článku rozumí stav platný a účinný k 21. 12. 2018.

Tento příspěvek prezentuje vybrané závěry z novelizovaného pokynu Generálního finančního ředitelství1) (dále jen novelizovaný pokyn) k aplikaci § 136 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ )2), a k uplatnění plné moci ve smyslu § 136 odst. 2 DŘ . Příspěvek je zpracován podle stavu k 19.6.2017, není-li uvedeno jinak.

Příspěvek přibližuje základní změny týkající se svěřenských fondů, které byly vneseny zákonem č. 460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, a další související zákony (dále jen zákon č. 460/2016 Sb. ).

V tomto čísle DHK završujeme sérii článků zaměřených na problematiku mezinárodního zdaňování dividend (DHK č. 22 a 23/2016), které mají zdroj na území ČR, vyplacených daňovému rezidentu jiného státu - tedy na zdaňování příjmů z dividend plynoucích daňovému nerezidentu ČR. V článku zveřejněném v časopisu DHK č. 22/2016 jde o varianty označené B, C a D.

Osvobození od srážkové daně lze při splnění podmínek daných v § 19 odst. 3 , 4 a 6 ZDP uplatnit i v případě, že příjem je vyplácen obchodní korporací v ČR (daňový rezident ČR) obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska (blíže viz § 19 odst. 8 ZDP ). Všechny tyto čtyři státy jsou rovněž smluvními státy ČR, tj. mají s ČR uzavřenu platnou a účinnou SZDZ. Nejnověji je to SZDZ s Lichtenštejnskem, která byla zveřejněna pod č. 8/2016 Sb. m. s. (aplikuje se od 1. 1. 2016).

Problematika mezinárodního zdaňování příjmů z dividend byla, je a bezesporu i nadále bude velmi ožehavou otázkou v kontextu mezinárodní daňové optimalizace a to nejenom u velkých nadnárodních korporací. Cílem tohoto a navazujícího článku je poukázat na základní pravidla mezinárodního zdaňování příjmů z dividend u daňového nerezidenta ČR. Autoři v textu zároveň poukazují na některé povinnosti a možná rizika spojená s touto kategorií příjmů a jejich zdaňováním.

V souvislosti se snahami finanční správy bránit tzv. řetězovým (kolotočovým) daňovým podvodům si musely daňové subjekty zvyknout i na to, že je třeba mít dostatečně pevnou oporu i pro unesení důkazního břemene o tom, že zachovávají náležitou míru obezřetnosti. Její absence totiž může vést k odepření nároku na odpočet DPH.1)

Speciální pravidlo pro lhůtu pro stanovení daně zakotvuje zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ), ve svém § 38r odst. 2 . Tento příspěvek a v něm obsažené příklady vychází ryze z metodické pomůcky finanční správy k aplikaci ustanovení § 38r odst. 2 ZDP . Záměrem tohoto článku je seznámit čtenáře pouze s náhledem finanční správy na aplikaci předmětného ustanovení, nikoliv provádět kritický rozbor některých problematických míst.

Ústavní soud ČR (dále jen ÚS) rozhodl formou nálezu 28. června 2016 ve věci posouzení ústavnosti § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona č. 346/2010 Sb. ÚS v dané věci konstatoval protiústavnost předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů , což je bezesporu dobrá zpráva pro ekonomicky činné důchodce, kteří dosahují vysokých příjmů.1)