Jana Pecková Hodečková

Nový občanský zákoník 1) je účinný teprve tři roky2), přesto letošní rok přináší jeho první novelu. V tomto článku se zaměříme na základní změny, které mohou dopadat na obchodní styk.

V článku1) v DHK č. 24/2015 jsem se zabývala možnostmi obrany daňového subjektu proti exekučnímu příkazu. Dospěla jsem k závěru, že dlužník se může bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce a správní žalobou2). Nabízí se však otázka, zda exekuční příkaz musí obsahovat poučení o těchto možnostech obrany.

Zákonem č. 458/2011 Sb. došlo s účinností od 1. ledna 2014 ke změně daňového řádu v části týkající se rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové exekuce. Do § 181 odst. 3 daňového řádu , kde bylo dosud upraveno doručování rozhodnutí o odložení, o pokračování v odložené daňové exekuci a rozhodnutí o zastavení daňové exekuce, byla doplněna i úprava doručení rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové exekuce. Ačkoliv zamýšlený cíl změny právní úpravy byl jiný, fakticky došlo tímto „zpřesněním“ k vyloučení opravných prostředků u rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové exekuce.