Ing. Pavel Matějka - strana 3

Realizujeme stavbu ve Francii, kde jsme registrovaní k DPH. Někteří subdodavatelé nám fakturují s nulovou DPH na naše české DIČ, někteří fakturují na naše francouzské DIČ. Faktury s francouzským DIČ předám našemu daňovému zástupci ve Francii a co s těmi s českým DIČ?

Osmý díl je věnován plněním vykazovaným na řádcích 30 až 34 daňového přiznání. První část se zabývá zjednodušeným postupem při dodání zboží formou třístranného obchodu v případě, kdy tuzemský plátce je prostřední osobou. Obsahem dalších částí je problematika osvobození od daně při dovozu zboží podle § 71g zákona o DPH a opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

Česká společnost, plátce DPH se sídlem v ČR obdržela fakturu za elektronické služby na částku 1 000 USD, invoice date 17. 7. 2016 od společnosti se sídlem v Austrálii. Na faktuře je uvedeno EU VAT Number: EUXXXXXXXXX s poznámkou o reverse charge. Prosím o jednoznačnou odpověď, zda fakturu uvést, v jakých hodnotách a na které řádky do DPH a kontrolního hlášení (hláška o chybném kódu a struktuře). Prosím nepopisujte změny v souvislosti s MOSS od 1. 1. 2015, o prefixech v EU apod. a co všechno má za povinnosti poskytovatel služeb (australská společnost). Jedná se mi pouze o to, co my – česká společnost - máme s došlou fakturou udělat. Zda do DPH, kontrolního hlášení, řádky a částky.

Společnost – plátce DPH koupila v červnu 2016 od neplátce – fyzické osoby, automobil, který byl na začátku v technickém průkazu uveden jako skříňový dodávkový, první registrace v roce 2002 (první majitel s. r. o.), pak ještě v roce 2002 přestavba na šestimístné osobní kombi. Jelikož se jednalo o automobil nevhodný pro účely, které společnost potřebovala, automobil prodala (jako skříňový dodávkový), a to v červenci 2016 jinému plátci DPH – fyzické osobě, společnost prodej automobilu zatížila DPH. Nyní po přepisu v novém technickém průkazu je uveden osobní automobil kombi. Postupoval plátce správně, tedy měl fakturovat s DPH, nebo prodej mohl být osvobozen od DPH, když se jednalo o automobil z roku 2002, navíc to byl automobil osobní? Anebo se může využít zvláštní režim – DPH jen z přirážky? Společnost běžně neobchoduje s automobily.  Má společnost evidovat automobil v majetku nebo jako zboží? A jakým způsobem se bude řešit silniční daň?  

Jsme s. r. o. a máme účet ve slovenské spořitelně, spořitelna nám připíše úrok a srazí srážkovou daň. V České republice se u právnické osoby srážková daň neprovádí. Volala jsem na Slovensko a zaměstnankyně spořitelny mi sdělila, že mám požádat finanční úřad o vrácení daně. Jak se má správně postupovat?

Sedmý díl seriálu pojednává o dalších z plnění vykazovaných na ř. 26 daňového přiznání. Na tento řádek plátci uvádějí částky za uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně, jinde neuváděná. Řádek 26 daňového přiznání dále vyplňují například i plátci, kteří postupují podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89 zákona o DPH ) nebo zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými předměty, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90 zákona o DPH ). Mimo výše uvedené vykazují plátci na ř. 26 také dodání zboží s místem plnění mimo tuzemsko. V jednotlivých kapitolách tohoto dílu však není uveden vyčerpávající výklad výše zmíněných ustanovení zákona o DPH , ale pouze základní principy uplatnění daně z přidané hodnoty v dané oblasti.

Jsem si vědom toho, že uvádění konstantního symbolu není povinné, ale z praxe vím, že pokud mzdy posíláme s konstantním symbolem 0138, pak to banky registrují jako platbu mzdy a zaměstnanci pak nemusí dokládat například potvrzení o výdělku. Jaký konstantní symbol byl dříve povinný pro výplatu cestovních náhrad zaměstnancům bankovním převodem, abych ho mohl použít i dnes?

Sportovkyně, profesionální tenistka, OSVČ a plátce DPH v ČR získá výhru v turnaji pořádaném v Praze (ČR), kterou vyplácí organizace WTA (sídlo v USA, filiálka ve Velké Británii). Tuto výhru získá sama za sebe za umístění v turnaji (není to startovné). Jak postupovat z hlediska DPH? Dostala jsem tzv. PRICE MONEY SHEET, který vystaví WTA, kde je uvedena částka bez DPH. Je tato výhra na území ČR předmětem DPH? Je výhra v EU a mimo EU (turnaje po Evropě a ve třetích zemích) předmětem DPH? Máme fakturovat WTA?

Firma (plátce DPH) obdržela daňový doklad za nákup náhradního dílu ze Slovenska, na kterém bylo uvedeno IČ a DIČ dodavatele, ale neuvedla naše IČ, DIČ. Máme u tohoto dokladu nárok na odpočet daně? Jak máme s tímto neúplným dokladem pracovat, stačí pouze doplnit chybějící údaje dopsáním námi na fakturu?

Šestý díl je věnován plněním vykazovaným na ř. 26, který je posledním řádkem části II., oddílu C. daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že na ř. 26 daňového přiznání je vykazována řada plnění, není možné vše obsáhnout pouze v jednom dílu. Proto bude výše uvedenému řádku věnován i díl sedmý v DHK č. 17/2016.

Uvažuji jako občan o odkupu bytu do soukromého vlastnictví, ale nemám žádné zkušenosti. Co mně čeká za vyřizování po úřadech, a jaké platby daní?

Tento díl je věnován především dokončení problematiky zdanitelných plnění vykazovaných na ř. 12 a ř. 13. Tím dojde k dokončení části I., oddílu C. daňového přiznání. Dále se tento díl věnuje ř. 20 až ř. 25 (část II., oddíl C.) daňového přiznání, kde se uvádí hodnota dodání zboží do jiného členského státu (ř. 20), hodnota poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v ustanovení § 102 odst. 1 písm. d) zákona o DPH (ř. 21), hodnota vývozu zboží (ř. 22), hodnota dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23), hodnota zasílání zboží do jiného členského státu (ř. 24), a dále hodnota plnění podléhajícího režimu přenesení daňové povinnosti z pohledu dodavatele zboží či poskytovatele služeb (ř. 25). Poslednímu řádku z části II., oddílu C. daňového přiznání, jímž je ř. 26, bude primárně věnován díl šestý.

Fyzická osoba, podnikatel, změnila sídlo a místo podnikání. Jaké jsou v tomto případě zákonné oznamovací povinnosti ve vztahu k finanční správě, ČSSZ a zdravotním pojišťovnám? Musí se změna oznamovat všem institucím individuálně, nebo tak lze učinit "centrálně" na jednom místě. Jaký je obecně postup pří změně sídla?

Třetí díl v DHK č. 12/2016 byl věnován zdanitelným plněním vykazovaným na ř. 3, popř. ř. 4, daňového přiznání. Tato část seriálu plynule navazuje a je zaměřena na ř. 5 až ř. 11 daňového přiznání.

V DHK č. 11/2016 jsme se věnovali zdanitelným plněním uváděným na ř. 1, případně ř. 2, daňového přiznání, tj. dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Tato část seriálu se zaměří návazně na zdanitelná plnění, která se vykazují na ř. 3, případně ř. 4, daňového přiznání. Jde o pořízení zboží z jiného členského státu, přemístění zboží z jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu formou tzv. třístranného obchodu a o pořízení nového dopravního prostředku plátcem od osoby registrované k dani v jiném členském státě.

Tuzemská firma, plátce DPH, který se zabývá prodejem zboží, toto zboží odesílá zákazníkům přes kurýrní společnosti na dobírku do tuzemska a jiných členských států EU. Faktura je vystavena v okamžiku expedice zboží ze skladu a je zaslána zákazníkovi elektronicky (emailem). Nastává problém v okamžiku, kdy zákazník zboží nepřevezme a jakmile se nám zboží vrátí zpět do skladu, tak vystavujeme opravný daňový doklad (dobropis)? Tento dobropis už však zákazníkovi neposíláme. Máme ze zákona povinnost mu opravný daňový doklad zaslat, nebo ho alespoň o tomto informovat, i když zboží nepřevzal a nezaplatil? V případe, že by dodávka byla uskutečněna s místním DPH (např. 20 % v případě SK zakázky) a zákazník by dodatečně poskytl své platné evropské DIČ a žádal vrácení zaplaceného DPH, je možné mu poslat opravenou fakturu pod stejným číslem a nevystavovat opravný daňový doklad (náš účetní systém to dovolí, DPH za dané období nebylo zatím podáno)? S tím, že zákazníkovi opravenou fakturu zašleme a informujeme ho o tom, že původní chybnou fakturu má skartovat? Postupujeme v tomto případě podle zákona? Zároveň bych se chtěla zeptat, jestli je v pořádku, že faktury zasíláme pouze emailem bez elektronického podpisu atd. V obchodních podmínkách toto máme uvedeno a zákazník při uzavření objednávky s těmito obchodními podmínkami vyjadřuje svůj souhlas.

Daňový subjekt vykázal v přiznání k DPH nadměrný odpočet. Správce daně zahájil POP a následně DK a výsledkem kontrolního zjištění, bylo snížení výše nadměrného odpočtu. Daňový subjekt se vzdal práva na odvolání proti rozhodnutí. Dnem podání práva na odvolání nabyl platební výměr právní moci. Jaká je lhůta správce pro vrácení vyměřeného nadměrného odpočtu? Vztahuje se na něj § 139 odst. 3 daňového řádu a nadměrný odpočet vrátí do 15 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru, a to bez žádosti daňového subjektu, nebo se řídí jiným ustanovením?

Plnění se pro účely zákona o DPH obecně rozdělují na ta, která jsou předmětem daně z přidané hodnoty, a dále pak na ta, která předmětem daně z přidané hodnoty nejsou. Předmětem daně jsou plnění vymezená v ustanovení § 2 zákona o DPH . Tato plnění se dělí dále na plnění zdanitelná a na plnění osvobozená od daně. Tato část seriálu je věnována zdanitelnému plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, které plátce vykazuje na ř. 1, popřípadě na ř. 2 daňového přiznání.

V obchodních závazkových vztazích vzniklých po 1. 1. 2014 činí promlčecí lhůta 3 roky. Vyskytují se některé druhy obchodně závazkových vztahů, u kterých by byla promlčecí lhůta kratší? A jaká je promlčecí lhůta u pohledávky vzniklé rozhodnutím soudu o náhradě nákladů řízení?

Elektronické faktury Ing. Pavel Matějka Je možné mít vystavené faktury pouze elektronicky? Klientům se posílají e-mailem a oni originály nepotřebují. Rozumím, že pokud přijde daňová kontrola, musím být schopná...