Ing. Pavel Matějka - strana 4

Elektronické faktury Ing. Pavel Matějka Je možné mít vystavené faktury pouze elektronicky? Klientům se posílají e-mailem a oni originály nepotřebují. Rozumím, že pokud přijde daňová kontrola, musím být schopná...

Náležitosti účtenky z obchodu Ing. Pavel Matějka Stačí, když je na účtence z obchodu uvedeno: jméno prodejce, město, IČO? Neměla by být uvedena i ulice? Související předpisy: - §...

Při uplatňování zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vzniká v praxi řada chyb a s tím spojených problémů při vyplňování přiznání k uvedené dani. Pro usnadnění orientace v dané problematice by měl posloužit seriál článků o vyplňování daňového přiznání se zaměřením nejen na nejčastější transakce, které musí být do daňového přiznání vykázány, ale i na ty transakce, jejichž správné zahrnutí do daňového přiznání není osobám, jež zmíněné přiznání podávají, zcela jasné. První díl je úvodem k seriálu a je věnován základním informacím o daňovém přiznání.1)

Jak dlouho má s. r. o. (plátce DPH) povinnost archivovat doklady? Konkrétně: faktury přijaté a vydané, pokladní doklady, ostatní pohledávky a závazky, interní doklady, bankovní výpisy. Mzdy - mzdové listy, evidenční listy důchodového pojištění, mzdové náklady, uzávěrku společnosti. A do kdy nejpozději musí s. r. o. odeslat uzávěrku roku 2015 do Sbírky listin? A jakým způsobem toto učinit?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Pořádáme kulturní akce, kde nám vstupenky na jednotlivé akce prodává předprodejce (Ticketstream, Ticketpro…). Na každou akci nám následně vystaví vyúčtování za prodané vstupenky a také fakturu za provizi, kterou si odečte od vyúčtování a nám pošle na účet částku po odečtu provize. My z celkové částky vyúčtování odvádíme DPH. Kdo je povinen vystavit daňový doklad pro osobu, která si vstupenku zakoupila v předprodeji (u Ticketstramu, Ticketpro…)? Předprodejce je posílá k nám, abychom mu daňový doklad vystavily, i když peníze má na účtu nebo v hotovosti zatím stále předprodejce. Nám zasílá vyúčtování jednou za měsíc, anebo po skončení předprodeje a částka je nám také zasílána až po vyúčtování. Jsme povinni vystavit daňový doklad my, anebo před prodejce?

Klient hypoteční banky si na pořízení bytu z privatizace vzal úvěr, při kterém ručil tímto bytem. Poté se potřeboval z osobních důvodů přestěhovat, byt prodat a se souhlasem banky převést předmět hypotečního úvěru na novou nemovitost. Hypoteční banka a klient proto podepsali dodatek k původní smlouvě, že se mění předmět zajištění. Po podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 však finanční úřad sdělil, že poplatníkovi odmítá uznat odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru, protože v dodatku ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru je pouze změněn předmět zajištění a ne bod, kde je účel zajištění. Jak postupovat?

Klient, fyzická osoba, je podnikatel v ČR, zároveň má také v ČR příjmy z pronájmu, zatím neplátce DPH. Podnikatel nakoupí zboží v Číně. Zboží je přepraveno přepravní společností rovnou z Číny do USA, kde je uskladněno u třetí osoby - společnosti Amazon (internetový obchod). Klient platí společnosti Amazon za poskytnuté služby - uskladnění, polepení, roztřídění zboží a za využívání profesionálních nástrojů na Amazon sellers central měsíční paušál. Zboží je do doby prodeje vlastnictvím podnikatele - FO. Toto zboží je poté prostřednictvím e-shopu společnosti Amazon prodáváno v USA. Zboží si může prostřednictvím e-shopu koupit kdokoliv. Společnost Amazon obdrží provizi z prodeje. Jednou za měsíc společnost Amazon zašle podnikateli do ČR vyúčtování služeb, vyúčtování provize a zbytek tržby. 1) Týká se tato jeho činnost nějakým způsobem DPH v ČR? 2) Nevznikne podnikateli povinnosti registrace jako identifikovaná osoba a povinnost odvádět z přijatých služeb v ČR DPH či dokonce povinnost registrace jako plátce DPH?

1) Český plátce DPH obdrží fakturu od jiného plátce DPH (jeho DIČ je na faktuře uvedeno), kde je uvedena DPH platná v zemi prodávajícího. K opravě faktury nedojde. a) Zboží přesto dáme do přiznání k DPH na vstupu i na výstupu (revers charge)? V ceně k úhradě, tj. včetně cizí DPH? Do kterých řádků DPH? b) Službu přesto dáme do přiznání k DPH na vstupu i na výstupu (revers charge)? V ceně k úhradě, tj. včetně cizí DPH? Do kterých řádků DPH? 2) Pokud by byl nákup zboží nebo služby od neplátce DPH, jaký by byl správný postup u bodu a) a b)?

Na koho se může občan obrátit, když si myslí, že by měl být nějaký zákon změněn?

Zůstavitel nebyl dědicovým příbuzným v řadě přímé, fyzická osoba (nepodnikatel) pro prodej bytové jednotky by chtěla využít osvobození dle § 4 odst. 1 u), tzn. získané prostředky v roce 2015 chce využít na uspokojení bytové potřeby. V roce 2015 tedy zahájila rekonstrukci rodinného domu, která bude ukončena až ve 2016. Jaké úkony má tedy vykonat vůči Fú, aby dodržela zákonné postupy. Peněžní prostředky z prodeje bytu dočerpá pravděpodobně až v roce 2016, a to asi ne v plné výši, jakou obdržela při prodeji bytu. Daňové přiznání bude tedy podávat až v roce 2016, pokud neproinvestuje veškeré peněžní prostředky z prodeje a za období roku 2015 nemusí činit žádné úkony nebo má oznámit správci daně vzniklou skutečnost?

Osoba trvale žijící v USA, byla v roce 2015 zaměstnána u firmy v ČR po dobu cca 1,5 měsíce. Plat byl zdaněn, odvedeno pojistné. Tento příjem zahrnula osoba ve svém podání k dani z příjmů v USA. Jaký formulář, či žádost má podat, aby v ČR zaplacená daň jí byla vrácena?

Fyzická osoba (nepodnikatel) zdědila bytovou jednotku v roce 2014 v hodnotě 2 mil. Kč, v roce 2015 tento byt prodala za 3,4 mil Kč, získané peněžní prostředky použila částečně na rekonstrukci rodinného domu v roce 2015 a tato rekonstrukce probíhá nadále i v roce 2016. Fyzická osoba předpokládá, že rekonstrukce rodinného domu bude ukončena nejpozději do konce roku 2016, částka stavebních úprav bude činit cca 1 mil. Kč. Jakým způsobem se oznamuje správci daně přijetí prostředků získaných prodejem a do jaké lhůty? Jakým způsobem a v kterém období se provede zdanění?

Klient si zakoupil licenci na robota k obchodování na měnovém trhu. Po několika měsících si nechal vyplatit část zisku, kterou roboti vygenerovali. Zajímá mě, zda to bude příjem z kapitálového majetku, nebo tento příjem zdaním v § 10 zákona o daních z příjmu? Částka je původně v USD, na bankovní účet se však připsala již v Kč. Musím i tak přepočítávat kurzem ČNB, nebo mohu vzít částky z bankovního výpisu?

Pokud tedy nedochází k dodanění pohledávek a zásob při vyřazení majetku z obchodního majetku a zahájení zdaňování dle § 9 - příjmy z pronájmu. Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním, pokud dojde k úhradě pohledávek až po zrušení živnostenského listu? Jde mi o to, že příjmy z pronájmu nepodléhají platbám zdravotního a sociálního pojištění, ale příjmy ze živnosti ano, pokud by tedy byly pohledávky zcela splaceny, bylo by z nich také odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Pokud budou uhrazeny až po zrušení živnostenského listu a zahájení zdaňování dle § 9, tak se na tyto platby už povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění nevztahuje? Bez ohledu na to, zda dojde k úhradě ještě v průběhu roku, kdy byla živnost ukončena / přerušena nebo až v následujících letech?

Zjistili jsme, že pravděpodobně chybně postupujeme u vykazování příjmů ze závislé činnosti u dvou našich zaměstnanců. V roce 2015 byli zaměstnanci vypláceni jeden na dohodu o provedení práce (10 000 Kč hrubého příjmu) a druhý na základě pracovní smlouvy - hlavního pracovního poměru, a to až dosud. V dubnu 2015 se však tito zaměstnanci přestěhovali do USA, kde trvale žijí se svou rodinou. Nejsem si jistá, zda už mají občanství USA, nebo je pobyt povolen na základě zelené karty či jiného povolení (např. vízum). Práci pro naši společnost vykonávají stále, ale z místa svého současného pobytu. Místo jejich zájmů je jen v USA, Českou republiku navštívili jen jednou v r. 2015 na měsíc. Nejsme si jistí, zda jsme nepostupovali špatně, když i nadále od května 2015 stále tyto vyplacené příjmy vedeme jako příjmy ze závislé činnosti - je z nich odvedeno sociální i zdravotní pojištění, uplatněna nezdanitelná položka na poplatníka a odvedena zálohová daň. Pokud ano, jak jsme měli postupovat správně a je možné toto ještě opravit? Lze zaměstnanci na hlavní pracovní poměr vůbec provést zúčtování daně za rok 2015, pokud náš postup byl správný?

Je možné vyřadit obě nemovité věci již k 1. 1. 2015 z obchodního majetku? Tzn. příjmy z pronájmu již od 1. 1. 2015 zdaňovat jako příjmy dle § 9? V daňovém přiznání by tak pod příjmy z podnikání dle § 7 nebylo vykázáno nic a všechny příjmy by byly zdaňovány pod § 9. Nebo tím, že se živnostenský list zrušil až v průběhu roku 2015, tak je potřeba část příjmů zdaňovat podle § 7 a až po zrušení živnostenského listu následné příjmy zdanit pod § 9?  

Máme dva druhy plateb záloh elektrické energie. Maloodběr je jasný - rozpis záloh na určité období, celkem rozpis nad 10 000 Kč. Budou tedy jednotlivé zálohy, i když nedosahují této částky, uvedeny v části B.2., a datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedeme den platby? Dále máme druh odběru elektrické energie, kde je na smlouvě uvedeno, že budou inkasem strhávány částky z účtu dle spotřeby předcházejícího měsíce (uvedeno v procentech). Na tyto platby přichází daňové doklady na přijatou platbu. Jsou většinou pod 10 000 Kč. Patří i tyto platby do části B.2., nebo již do B.3.?

Sdružení dvou osob vedlo daňovou evidenci a podnikalo tak, že pronajímalo dvě nemovité věci. V roce 2015 se z obou osob stali důchodci a tak se v červenci roku 2015 rozhodli ukončit svoji podnikatelskou činnost a pronájem svých nemovitých věcí zdaňovat dle § 9 zákona o daních z příjmů. Lze v rámci daňového přiznání za rok 2015 vykázat veškeré příjmy z pronájmu již pod § 9 nebo je potřeba příjmy do července zdaňovat pod § 7 a tím pádem i odvádět zdravotní a sociální pojištění? Zrušením živnostenských oprávnění obou osob, se z nich stali podíloví spoluvlastníci (každý vlastní 50 % nemovitostí dle katastru) a každý tedy bude ve svém přiznání vykazovat svých 50 %, pokud se nedohodnou jinak? Obchodní majetek se po ukončení podnikání a přechodu na příjmy z pronájmu dle § 9 může dále odpisovat - tzn. pokračovat v původním odpisování a každý bude odpisovat svůj spoluvlastnický podíl? Pokud v roce 2016 prodají automobil (již zcela odepsaný), příjem z prodeje zdaní pod § 10 ostatní příjmy nebo pod § 9 příjmy z pronájmu? A jenom si ještě ověřím - pokud je nějaká nezaplacená pohledávka za pronájem, tak tím, že se pouze přešlo na příjmy z pronájmu dle § 9, tak se nemusí při ukončení podnikání dodaňovat? Je s tímto přechodem spojen nějaký daňový nebo administrativní problém kromě nahlášení zrušení živnosti na ŽO případně ZP a SP?

Rozsudkem bylo určeno, že žalovaný je povinen žalobkyni, kterou zastupuje právník, zaplatit náhradu nákladů řízení, toto bylo učiněno a na účet právníka přišla tato náhrada ve výši 6 356 včetně DPH. Kdo vystaví fakturu, aby se spárovala? Ten kdo spor prohrál s minusem, aby se spárovala na druhé straně, jedná e sice o doklad do 10 000 Kč, ale může nastat i případ že náklady řízení budou nad 10 000 Kč.

Česká firma, registrovaná k DPH jako identifikovaná osoba, provádí stavební práce na nemovitých věcech v Rakousku jako subdodavatel. Svou práci tedy fakturuje rakouským firmám. Tyto práce zajišťuje českými zaměstnaci, kteří mají v pracovní smlouvě napsáno místo výkonu práce ČR a AT. 1) V případě, že bude práci fakturovat rakouskému podnikateli - neplátci DPH - bude mít nějaké povinnosti v souvislosti s DPH? 2) V případě, že bude práci fakturovat rakouskému podnikateli - plátci DPH - bude mít nějaké povinnosti v souvislosti s DPH? 3) Mzdy českých zaměstnanců pracujících na nemovité věci v Rakousku podléhají SP, ZP a odvodům daní z příjmů v ČR? 4) Vyplývá kvůli práci českých zaměstnanců v Rakousku nějaká povinnost zaměstnavatele vůči rakouským úřadům?