Michaela Křížková

V poslední části seriálu věnovanému koupi nemovitostí se budeme věnovat především kupní smlouvě na nemovitost, ale řekneme si rovněž, že to rozhodně není jediný způsob, jak nabytí nemovitosti realizovat.

V této části seriálu věnovanému nemovitostem se seznámíme podrobněji s úpravou věcných břemen podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ “), jak jsme již upozornili v článku „Na co myslet při koupi nemovitosti? (2.) v DHK č. 8/2016. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen „OZ “) byl k úpravě věcných břemen skoupý a věnoval jim všeho všudy tři paragrafy definující obsah věcného břemena, jeho vznik a zánik. Taková úprava nebyla vzhledem k pestrosti věcných břemen zcela jistě dostačující, a proto NOZ přichází se zevrubnou úpravou, která požadavky dnešní doby lépe reflektuje.

V DHK č. 7/2016 jsme se v první části této minisérie týkající se koupě nemovitostí zabývali především otázkou vlastnictví nemovitosti a subjekty oprávněnými nemovitost převést. V této části se zaměříme na některé další aspekty, které je vhodné před koupí nemovitosti dále prověřit.

Chystáte se koupit nemovitost? Pak je třeba zbystřit. A nezáleží na tom, jestli si vysněný dům kupujete jako fyzická osoba nebo zda nemovitost kupuje vaše společnost, aby zde postavila továrnu nebo jako investici. Koupě nemovitosti s sebou nese velké množství rizik, a proto se nevyplácí spoléhat pouze na realitního zprostředkovatele. Některá rizika bych vám ráda přiblížila v následující minisérii článků. V tomto čísle DHK se zaměříme na otázku, s kým smlouvu o převodu nemovitosti uzavírat, zda se lze spoléhat na zápisy v katastru nemovitostí a jak je to se stavbou jako součástí pozemku.