Ing. Jiří Nigrin - strana 72

Kolik činí úrok z prodlení DPH? Přišla jsem dnes na chybu, DPH mělo být za měsíc 07/2012 vyšší o 3 000 Kč. Podám dodatečné daňové přiznání, zaplatím dlužnou částku a neumím si spočítat úrok z prodlení. Je to skutečně 14,05 % za každý den prodlení, tj. zhruba od srpna 2012 do asi 6. června 2013? Tj. asi 300 dní x 3 000 x 14,5 %?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Pořídila automobil na úvěr, využití 100% k ekonomické činnosti. Klasická úvěrová smlouva se zajišťovacím převodem práva a smlouvě o výpůjčce. Fyzická osoba si může při pořízení vozidla uplatnit DPH na vstupu. Auto může odepisovat od data pořízení dle ustanovení § 28 odst. 4, po skončení výpůjčky bude v odepisování pokračovat dle § 30 odst. 10 ZDP. Pohonné hmoty si nemůže uplatňovat podle skutečné spotřeby, ale ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP. Nemůže si uplatnit paušální výdaj na dopravu. I když v technickém průkaze je jako vlastník uvedena FO a ne společnost, která poskytla úvěr. Což by mě svádělo k možnosti použití paušálu na dopravu. Náklady na provozní údržbu a opravu vozidla si FO může daňově uplatnit.

Zaměstnanci firmy s. r. o. ve stavebninách absolvují placenou onkologickou preventivní lékařskou prohlídku na specializovaném onkologickém pracovišti. Firma nemá žádnou smlouvu s onkologickým zdravotn. zařízením. Firmě bude vystavena faktura, platba proběhne bankou. Lze vystavenou fakturu vůbec uplatnit do nákladů firmy? Jaké náležitosti musí splňovat, aby mohla být uplatněna do nákladů? Na co si dát pozor při zaúčtování, co mám jako účetní ohlídat ohledně náležitostí faktury apod.?

Obdrželi jsme náhradu škody od pojišťovny. Pojišťovna vyčíslila i spoluúčast našeho zaměstnance ve výši 10 % škody s uvedením, že je zaměstnanec povinen spoluúčast uhradit. Firma se rozhodla, že nebude po zaměstnanci úhradu spoluúčasti požadovat. Existuje zápis, kde je uvedeno, že zaměstnanec škodu způsobil. Můžeme si i tak vykázat celou škodní událost jako daňový náklad?

Podnikatel je fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. V dubnu 2012 nakoupil ojetý automobil za 1 200 000 Kč, včetně DPH, zařadil ho do majetku firmy a DPH ve výši 200 000 Kč nárokoval a obdržel. V listopadu 2012 došlo k autohavárii, při které byl automobil zcela zrušen. Jednání s pojišťovnou ještě není uzavřeno. Vrak automobilu se podařilo prodat za 360 000 Kč (včetně DPH) v lednu 2013. DPH z prodeje automobilu (60 000 Kč) odvede. Bude muset vracet ještě nějakou poměrnou část z nárokovaného DPH z prodejní ceny automobilu v dubnu 2012 (200 000 Kč)? Automobil je vyřazen z majetku firmy v lednu 2013.

Akciová společnost změnila k začátku účetního období způsob časového rozlišení nákladů a výnosů dle pokynu GFŘ -6 bod k § 23 odst. 2 bod 1 (dříve D-300), aby nemusela pravidelně opakující se a nevýznamné částky rozlišovat, a to na základě vypracované směrnice. Avšak z předchozího roku na účtech časového rozlišení (např. 381) zůstávají nerozpuštěné náklady. Je v možné v roce změny uplatnit daňově účinně jak tyto částky časově rozlišené z min. let, tak částky, které se již v tomto období rozlišovat nebudou, a to na základě změny metody?

Dne 30. 6. 2013 ukončím podnikání. V podnikání byl automobil Avia, který je již zcela odepsán, chci jej převést do svého soukromého majetku. Můžu jej převést za nulovou cenu, pokud byl zcela odepsán? Pokud bych jej poté prodala jako nepodnikající osoba za cenu kolem 20 000 Kč, je nutné zaplatit daň z příjmu z této částky? Dále se bude z podnikání na soukromou osobu převádět vůz Kia, zůstatková hodnota 33 172 Kč, za tuto hodnotu jej mám prodat na sebe jako soukromou osobu? V podnikání byl ještě přívěsný vozík pořízen v březnu 2013 za cenu 8 500 Kč, byl dán do nákladů, za jakou cenu jej mám převést na soukromou osobu? Jsem plátce DPH, jaký dopad bude mít vyřazení majetku na DPH?

Prosím o praktický postup při následují situaci: OSVČ neplátce DPH poskytne službu v EU pro plátce DPH. Od tohoto okamžiku jestli jsem dobře pochopila se stává osobou reg. k DPH. Musí se zaregistrovat? A další fakturace pro tuzemského plátce, bude již s DPH, a služby poskytnuté v zahraničí bude uvádět do souhrnného hlášení? Jak budou vystaveny následující faktury v zahraničí? Pokud se za tři měsíce vrátí ze zahraničí, může registraci ukončit?

Dne 30. 6. 2013 ukončím podnikání. V podnikání byl automobil Avia, který je již zcela odepsán a chci jej převést do svého soukromého majetku. Můžu jej převést za nulovou cenu, pokud byl zcela odepsán? Pokud bych jej poté prodala jako nepodnikající osoba za cenu kolem 20 000 Kč, je nutné zaplatit daň z příjmu z této částky? Dále se bude z podnikání na soukromou osobu převádět vůz Kia, zůstatková hodnota 33 172 Kč, za tuto hodnotu jej mám prodat na sebe jako soukromou osobu? V podnikání byl ještě přívěsný vozík pořízen v březnu 2013 za cenu 8 500 Kč, byl dán do nákladů, za jakou cenu jej mám převést na soukromou osobu?

Soukromá osoba si objedná pokládku obkladů v RD v Česku u české firmy (plátce DPH v Česku). Součástí pokládky je zpracování projektové dokumentace - kamenářský kladečák. Tato služba je objednána u slovenské firmy (plátce DPH na Slovensku). Jakou sazbou zdaníme tuto službu a do jakého řádku uvedeme v daňovém přiznání?

Syn vlastní nemovitost, ve které společně bydlí se svými rodiči (tuto nemovitost mu rodiče darovali). Syn si vzal hypoteční úvěr na rekonstrukci a každý rok mu banka vydá potvrzení o zaplacených úrocích. Protože syn nemá tak velké výdělky, chtěl by si úroky odečíst jeho otec. Je to dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP možné?

Jakou sazbu DPH použít v tomto případě: Je poskytováno ubytování s polopenzí anebo s plnou penzí. Tato strava je prodávána pouze ubytovaným. Jiní zákazníci se stravování neúčastní. Tato služba je nabízena jako POBYT - UBYTOVÁNÍ SE STRAVOVÁNÍM. Dá se použít na pobyt snížená sazba DPH?

Firma A, s. r. o., plátce DPH v ČR si objednala subdodávku od fyzické osoby, Slováka, který není v ČR registrován k DPH a není k DPH registrován ani na Slovensku. Předmětem subdodávky jsou stavební práce, které provede FO (Slovák) osobně na nemovitosti umístěné v ČR. Zákon o DPH do 31. 12. 2012 tuto situaci neřešil a podobné subdodávky jsme nijak z pohledu DPH nezohledňovali. Prosím o komentář, jak postupovat v roce 2013. Mělo by dojít k vyměření DPH na základě § 108? Je nárok na odpočet, pokud není FO plátcem DPH ve své zemi (a je otázka, zda se vůbec někdy zaregistruje)? Do kterých řádků uvést vyměření a nárok?

Exekutor mimo odměny má právo požadovat i náhradu nákladů exekučního řízení. Podléhá náhrada nákladů řízení případně, paušální náhrada nákladů (stanovená právním předpisem) účtovaná exekutorem dani z přidané hodnoty (jde o zdanitelné plnění)?

Fyzická osoba vede daňovou evidenci zakoupila automobil na úvěr. V úvěrové smlouvě byl sjednán zajišťovací převod a smlouva o výpůjčce. Fyzická osoba je plátcem DPH. Jak to bude s odpočtem DPH? Faktura - daňový doklad na koupi vozidla s vypočteným DPH je na fyzickou osobu, fakturu už pak hradí úvěrová společnost, tam předpokládám, žádný problém není. Uplatní odpočet z ceny vozidla, jako kdyby zůstal majitelem i nadále. Ale fyzická osoba uplatňuje (pro daň z příjmů) výdaje procentem z příjmů, tak jak bude uplatnění dalších výdajů na auto (odpočet DPH) - opravy, pneumatiky, ap. Může si uplatnit DPH, když má podepsanou smlouvu o výpůjčce i když neuplatňuje skutečné výdaje? Vím, že při uplatnění skutečných výdajů může uplatnit odpisy, veškeré náklady kromě lístků za PHM, i když je podepsaná smlouva o výpůjčce. Ale zde si nejsem jistá.

Jaké DPH by měli uvádět na fakturách umělci (herci, zpěváci...), kteří fakturují zvlášť samotnou práci a k tomu fakturují licenci - právo k užití autorství? Je na obě položky faktury základní sazba DPH, nebo jsou sazby různé?

Fyzická osoba, plátce DPH, zasílá zboží do DE a je již druhým rokem plátcem DPH v DE dle § 8 ZDPH 2013 (2012 § 18). Tuto činnost by chtěl převést na nově založenou právnickou osobu (s. r. o.). Chce se dobrovolně registrovat k plátcovství v DE. Je toto možné aniž naplní § 8 odst. 2, b, 2 (překročení částky stanovené jiným státem k plátcovství DPH)?

Měla bych dotaz ohledně přenesení daňové povinnosti u projekční činnosti. CZ-CPA 71.12. na stránkách České daňové zprávy byly uvedeny činnosti, které nepatří do přenesení, mimo jiné tam byl kód 71. Projekční kancelář zabývající se pouze projekcí dodává projekty samozřejmě s DPH 21 %, nyní je odběratelská firma žádá, aby uváděla faktury bez DPH, že se jedná o PDP, jako celek. Můžete mi poradit, zda mají pravdu? Je mi to divné, protože CZ-CPA 71.12. do PDP nepatří.

Společnost s. r. o., plátce DPH, jejíž činností je prodej speciálních slevových karet na služby a jejich obnova + poplatky za registraci dodavatelů těchto služeb. Společnost se rozhodla uskutečnit akci na prodej karet, a velkým odběratelům karet je prodávat místo původních 1 000 Kč za 10 Kč nebo třeba za 0 Kč. Která varianta je lepší z hlediska daně z příjmů? Nemusí se rozdíl mezi původní cenou a cenou po slevě dopočítat do daňově uznatelných příjmů? Neposoudí to finanční úřad jako krácení daně? Z hlediska DPH na fakturách by byla uvedena původní částka + DPH mínus sleva v dané výši + DPH. Tedy hlediska DPH by to mělo být: daňová povinnost z faktury vydané = DPH z původní ceny - DPH ze slevy?

Fyzická osoba v roce 2012 od ledna do července byl zaměstnán v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele. Dle pracovní smlouvy měl hrubou mzdu 20 000 Kč/měsíčně. Vyplaceno mu bylo nahodile v průběhu roku 2012 2 x 18 000 Kč tj. celkem 36 000 Kč v hotovosti. Zbytek mzdy včetně odstupného zaměstnavatel zaměstnanci dluží. Zaměstnavatel je nekontaktní a nereaguje ani na výzvy státních orgánů (Úřad práce případ uzavřel s tím, že firma je nekontaktní a proto nemohou provést kontrolu), ale zatím není v likvidaci. Zaměstnanec nedostal potvrzení o příjmech, výplatní listy ani žádné podklady pro určení výše mzdy. Zaměstnanec neví, zda mu byla v zaměstnání uplatňována sleva na poplatníka, ale podepsal prohlášení v minulosti. Správce daně tvrdí, že nemůže nijak pomoci. Zaměstnanec podal výpověď pro neplacení mzdy a od srpna 2012 podniká jako fyzická osoba. Má tedy povinnost podat daňové přiznání. Jakým způsobem a v jaké výši zohlednit v přiznání příjmy ze zaměstnání? Má se dopočítat ideální mzda z hrubé mzdy ve smlouvě tu zdanit? Má se zdanit pouze vyplacená mzda 36 000 Kč? Pokud ano jak se určí základ daně ze závislé činnosti? Jakým způsobem se správci daně prokáže výše základu daně ze závislé činnosti, když kromě pracovní smlouvy neexistuje žádný záznam?