Eva Sedláková - strana 2

Sdružení bylo založeno v roce 1996 a má 3 společníky (A, B, C). Tržby a náklady se dělí dle společenské smlouvy. Veškeré tržby a náklady eviduje společník A. Též vystavuje faktury odběratelům. Stejně pokračuje sdružení i v roce 2018. Do roku 2018 bylo sdružení plátcem DPH. Od roku 2018 již plátcem DPH není. Jakého obratu musí sdružení za rok 2018 dosáhnout, aby bylo plátcem DPH (větší než 1 000 000 Kč)? Posuzuje se obrat za celé sdružení, nebo se dělí dle společenské smlouvy? Pokud by byly tržby za celé sdružení např. 1 200 000 Kč a dělilo by se to na 3 společníky (každý 400 000 Kč). Dle společenské smlouvy se dělí tržby a náklady jednou třetinou, budou společníci plátci DPH? Bude v roce 2019 evidovat společník A tržby a náklady za všechny společníky a čtvrtletně převede fakturované příjmy, výdaje podle výše svého podílu na činnosti provedené na základy společenské smlouvy?

Vzhledem k tomu, že k níže uvedené složité problematice nelze získat žádný relevantní podklad a v různých diskuzích na internetu se vyskytují různé protichůdné názory, obracím se na vás se žádostí o zodpovězení následujících otázek, případně, zdali by nebylo možné na stránkách Finančního, daňového a účetního bulletinu srozumitelně a jasně tuto problematiku vysvětlit i pro ostatní čtenáře, popř. uvést vzorový příklad. Fyzická osoba: – vedoucí daňovou evidenci, – uplatňuje náklady ve skutečné výši, – měsíční plátce DPH, – podniká v maloobchodním prodeji s velkým množstvím druhových položek, – skladovou evidenci vede v prodejních cenách včetně DPH a provádí tzv. kontrolu korunou (máme pouze jednu skladovou kartu, na které je evidováno veškeré zboží společně ve všech sazbách DPH, vratné obaly nemáme), – zboží je naskladněno tak, že nákupní cenu včetně DPH zatížíme příslušnou marží a v této prodejní ceně včetně DPH zaevidujeme, – marže je značně rozličná a řídí se různými aspekty trhu (nákupní cena, poptávka, konkurence apod.), – nelze tedy jednoduše stanovit průměrnou marži – lze pouze stanovit roční přepočítávací koeficient (k) jako podíl počátečních stavů a nákupů v prodejních cenách s DPH a počátečních stavů a nákupů v nákupních cenách bez daně, samozřejmě bez odlišení skupin DPH, to znamená obě skupiny DPH dohromady, – v prodejních cenách také zohledňujeme ve skladové evidenci přecenění zboží, slevy, odpis zboží apod. 1. Lze způsob kontroly korunou z hlediska platných zákonů používat? 2. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační manko z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 3. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační přebytek z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 4. Předpokládám, že o inventarizační manko se zvyšuje daňový základ, a v tom případě se tato částka uvádí v nákupní ceně bez DPH v daňového přiznání v tabulce „E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona“? Jakým způsobem se pak přepočítává manko z prodejních cen včetně DPH na nákupní ceny bez DPH? Lze použít roční přepočítávací koeficient (k)? Bude tento přepočet finanční správa akceptovat? Nebo jakým jiným způsobem tento přepočet technicky provést, když neznám průměrnou marži? 5. V případě inventarizačního přebytku se názory na internetu značně různí. Někdo uvádí, že se musí dodanit stejně jako inventarizační manko, jiní uvádějí, že se vůbec neřeší. Jak je to správně z hlediska daní? 6. V případě, že se musí z inventarizačního manka nebo přebytku odvést DPH vzniká zde obdobný problém, jako u daně z příjmů, navíc zatížený různými skupinami DPH. Jakým způsobem přepočíst inventarizační rozdíl z prodejních cen včetně DPH na nákupní bez DPH a jakým způsobem vypočítat příslušnou výši DPH? Zdali z ceny bez daně nebo z ceny s daní. A kam do daňového přiznání, případně do Kontrolního hlášení se tyto částky zapisují? 7. Jakým způsobem se vypořádat s následujícím problémem. Inventuru sice můžeme udělat po daňových skupinách DPH, ale evidenční stav v prodejních cenách včetně DPH je veden pouze jedním číslem pro všechny daňové skupiny dohromady. Inventarizační rozdíl se pak zjišťuje tak, že se celkový fyzický stav na prodejně sečte také do jednoho čísla a tyto dvě čísla se spolu porovnají. Nedá se tedy přesně zjistit, jak veliké je manko v té které skupině DPH.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nebo s příjmy z nájmu si může vybrat, jakým způsobem uplatní daňové výdaje, tj. výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zvolit si může paušální výdaje, kde se mu podstatně sníží administrativa, protože v tom případě nemá povinnost vést evidenci výdajů, včetně jejich prokazování při případné kontrole. Pokud je uplatnění paušálních výdajů pro poplatníka nevýhodné z důvodu jejich výše, může vést daňovou evidenci (případně i účetnictví).

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017 Ing. Eva Sedláková V současné době se již pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob blíží termín...

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková 1. Teta chce své neteři darovat pozemek, který má ve společném jmění s manželem. Příbuzenský vztah je takový, že tato...

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková 1. Poplatník (advokát) si koupil na hypoteční úvěr byt, který vložil do podnikání a provozuje v tomto bytě advokátní činnost....

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková 1 Student začal ve svých 17 letech pracovat jako rozhodčí pro FAČR (Fotbalová asociace České republiky). V prvním roce 2017,...

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti, vedoucí daňovou evidenci, zaplatil cestovní kanceláři zájezd do zahraničí s odborným programem pro lékaře. Je možné celou cenu zájezdu uplatnit do daňových výdajů? Zástupce cestovní kanceláře uvedl, že je běžná praxe takové zájezdy pro lékaře nebo právníky pořádat, a že cena zájezdu je uznatelným daňovým výdajem. Ve smlouvě s cestovní kanceláří je přímo uvedeno, že se jedná o zájezd s odborným programem pro lékaře.

Prosím o sdělení, zda můj výpočet příjmu spolupracující osoby je správný. Podnikatel, který má příjmy z jiného podnikání a uplatňuje výdaje procentem [§ 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů ], vydělal v loňském roce celkem 2 200 000 Kč. Na spolupracující manželku chce převést maximální částku, tj. 540 000 Kč (spolupráce po celý rok). Procentové výdaje z 2 200 000 Kč činí 880 000 Kč, ale podle zákona může uplatnit pouze 800 000 Kč.

Podnikatel OSVČ poskytuje v rámci své živnosti ubytovací služby. Živnost provozuje v pronajatém ubytovacím zařízení sezónně, nejčastěji od dubna do října (záleží na zájmu hostů o ubytování). Nicméně některé platby (vyúčtování energií apod.) musí zaplatit až v listopadu nebo prosinci, kdy je ubytovací zařízení již uzavřeno. Navíc již v průběhu ledna, února a března projevují lidé zájem o ubytování v nastávající sezóně a chtějí si pobyt závazně zarezervovat. Podmínkou závazné rezervace je přitom zaplacení minimálně 50 % z ceny ubytování. Budou výdaje placené v době přerušení podnikání výdaji daňovými? Budou případné příjmy ze záloh zaplacených hosty před faktickým obnovením činnosti (poskytováním ubytovacích služeb) znamenat její automatické obnovení při přijetí první platby?

Jak řešit dělení výsledků hospodaření sdružení bez právní subjektivity mezi jednotlivé jeho členy? Členové odpracují za rok celkem např. 6 500 hodin. Každý člen odpracuje jiný počet hodin. Z 6 500 hodin (tj. 100 %) na každého připadne propočítaný jiný podíl vyjádřený v procentech z celkových 100 %. Takže např. na člena A připadne 20 % z celkového počtu odpracovaných hodin, na člena B připadne 18 %, na člena C připadne 19 % atd., celkem do 100 %. Takto vypočítaný podíl na odpracovaných hodinách použiji stejně při rozdělení celkových příjmů a výdajů z výsledků hospodaření sdružení. Ve výsledku má člen A podíl 20 % jak z celkových příjmů, tak z celkových výdajů sdružení, člen B 18 %, člen C 19 % atd. Vzhledem k tomuto postupu se domnívám, že je dělení příjmů a výdajů fyzických osob ve sdružení bez právní subjektivity provedeno rovným dílem a každý člen sdružení si může zvolit, zda uplatní v daňovém přiznání výdaje procentem - paušálem, nebo výdaje ve skutečné doložené výši. Rovný díl si podle § 12 zákona o daních z příjmů vysvětluji tak, že je stejné procento použito u příjmů i výdajů.

Z činnosti nákup a prodej finančních derivátů jsem v loňském roce vytvořil hrubý zisk před zdaněním 38 000 Kč. Je tento hrubý zisk evidován jako příjem v § 10 zákona o daních z příjmů a musím jej zdanit? Neplatí pro tento druh příjmů osvobození do výše příjmu 100 000 Kč?

Podnikatel zahájil činnost v polovině minulého roku. Hodlá se zabývat hlavně výrobou ovocných produktů. V loňském roce vyrobil zkušební sérii těchto produktů, které bezplatně rozdal, spolu s návratnými dotazníkovými formuláři, svým potencionálním odběratelům v rámci prezentací nového výrobku. Jednalo se vlastně o průzkum trhu (možnosti odbytu) a o upřesnění výroby na základě zpětné odezvy v dotaznících. Podnikatel se o daný průzkum bude opírat a postupovat při výrobě, kterou chce zahájit již ve větším objemu. Je možno uplatnit veškeré náklady vzniklé s touto činností do výdajů daňových, když k nim nemá příjmy? Jedná se o náklady na materiál pro výrobu zkušební série, materiál na obaly, služby, loga, grafiku obalů, licence, případně i na ochrannou známku.

Je příjem (dotace) od úřadu práce na společensky účelné pracovní místo příjmem daňovým nebo nedaňovým? A jak má postupovat podnikatel vedoucí účetnictví?

V roce 2002 jsem zdědila po svém otci ideální polovinu pozemku. V roce 2015 jsem od spoluvlastníka koupila druhou ideální polovinu pozemku, abych měla ucelený celek, a to za 153 360 Kč. V letošním roce jsem celý pozemek prodala. Z prodeje jsem obdržela v letošním roce 250 000 Kč při podpisu smlouvy, doplatek 200 000 Kč bude zaplacen nejpozději do 5 dnů ode dne doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí. Jak se bude příjem z prodeje zdaňovat?

Jsem soudní znalec, vedoucí daňovou evidenci. Za rok 2016 jsem vykázal příjmy a výdaje ve skutečné výši. Ke dni 31. 12. 2016 jsem měl nezaplacené pohledávky ve výši 41 000 Kč. Za rok 2017 jsem přešel na vykazování nákladů tzv. paušálem tj. 40 % z příjmů. Z toho důvodu musím za rok 2016 podat dodatečné daňové přiznání, dodanit uvedené pohledávky a zaplatit dodatečnou daň. Bude podléhat tato dodatečně zaplacená daň z příjmů fyzických osob za rok 2016 sankci ze strany finančního úřadu?

Zemědělský podnikatel pobírá dotaci na pozemek – travní plochu. Jde o tzv. jednotnou platbu z plochy, což je vlastně kompenzace za to, aby byla půda udržována v klidu jako zatravněná a nesloužila k zemědělské produkci. Podmínkou této dotace je udržovat travní porost pravidelným sekáním jako zábranu šíření plevelů. Je tato dotace předmětem daně z příjmu nebo jde o příjem od daně osvobozený? S uvedeným udržováním pozemku jsou spojené i doprovodné náklady na používání traktoru, tj. nafta, údržba, oleje, filtry, náhradní nože, klínové řemeny, maziva atd., který však podnikatel nemá vložený v obchodním majetku. Jsou tyto náklady spojené s povinným sekáním pozemků u podnikatele v zemědělství daňovým nákladem?

Zaměstnavatel – obchodní společnost, hradí svým zaměstnancům nadstandardní zdravotní péči. Tyto náklady účtuje jako nedaňové na základě § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů . Uvedený příjem splňuje podle nás podmínku uvedenou v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů , tj. u zaměstnance je tento nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmu a neplatí z něj zdravotní ani sociální pojištění. Tuto nadstandardní zdravotní péči platí společnost také členům statutárního orgánu a i pro ně je tento nepeněžní příjem od daně z příjmů a pojištění osvobozen vzhledem k tomu, že členové statutárního orgánu jsou označeni za poplatníky s příjmy ze závislé činnosti stejně jako zaměstnanci. Je náš postup správný?

Zaměstnanec má příjmy ze zaměstnání, vedle toho v letošním roce má příjmy z prodeje štěňat. Chovatel nepodniká, nemá živnostenský list, je to jeho koníček. Příjem z prodeje jednoho štěněte je vyšší než 20 000 Kč, zdaňuje tedy podle § 10 zákona o daních z příjmu . Z toho důvodu bude podávat daňové přiznání na příjmy ze zaměstnání a příjmy ostatní. Může k příjmům z prodeje štěňat uplatnit paušální výdaj 60 % nebo lze uplatnit pouze skutečné výdaje?

Otec daroval dceři rodinný dům s přilehlým pozemkem. Darovací smlouvu sepsali 22. 12. 2016 a v ten den ji dali zapsat do katastru nemovitostí. Právní účinky zápisu nastaly ke dni 22. 12. 2016. Zápis proveden 21. 1. 2017. Dcera se rozhodla, že dům i pozemek během roku 2017 prodá. V § 4 zákona o daních z příjmu je uvedeno, že od daně je osvobozen příjem z prodeje, pokud prodávající použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. V jakém časovém horizontu musí dcera získané prostředky využít na uspokojení bytové potřeby? Jak se prokazuje bydliště uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona? Musí tam mít nahlášen trvalý pobyt, tzn. změnit občanský průkaz?