Veronika Šaurová

Elektronické podpisy se používají v různých situacích, kdy je potřeba ověřit identitu podepisující osoby, zajistit integritu podepisovaného dokumentu a splnit právní požadavky na podepisování dokumentů v elektronické podobě. Díky nařízením EU jsou hojně využívány pro podepisování dokumentů mezi subjekty v mezinárodním obchodě, důvěrně je znají rovněž pracovníci z oddělení firemních HR, neboť se jimi podepisuje pracovněprávní dokumentace, a užívají se také ve sféře soukromoprávní. K užití elektronických podpisů v této oblasti nedávno vynesl důležité rozhodnutí Městský soud v Praze.

Na konci srpna tohoto roku schválila Vláda ČR návrh zákona o digitální ekonomice. Cílem zákona o digitální ekonomice je vytvořit právní rámec, který umožní bezpečné, transparentní a spravedlivé fungování digitálního prostoru pro všechny účastníky – uživatele, firmy i poskytovatele služeb. Zákon má za úkol přizpůsobit českou legislativu rychlému rozvoji digitálního prostředí a sladit ji s evropskými předpisy, zejména s nařízením o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a nařízením o správě dat (Data Governance Act, DGA).

Dne 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje insolvenční zákon , občanský soudní řád , zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, exekuční řád a zákon o insolvenčních správcích . V tomto příspěvku se zaměříme zejména na novelizace zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů. Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a přináší několik významných změn. Novela insolvenčního zákona zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky a zavádí nové pravidlo, kdy minimální hranice uspokojení nezajištěných věřitelů již není stanovena. Insolvenční soud bude individuálně posuzovat možnosti dlužníka a stanovovat výši splátek. Novela také zpřísňuje podmínky pro opakované oddlužení, aby byla zajištěna větší motivace dlužníků k dlouhodobému řešení jejich finančních problémů.

Na začátku legislativního procesu se nyní nachází novela zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, která se dotkne zejména oblasti rodinného práva. Změny, jejichž účinnost je zamýšlena od 1. 1. 2025, by měly zasáhnout jak hmotněprávní, tak procesní normy. Hlavním cílem novely je urychlení rozvodového řízení, odstranění zastaralých a zatěžujících ustanovení, která z pohledu dnešní praxe již neodpovídají současným potřebám.

EU AI Akt byl zveřejněn v Úředním věstníku jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 dne 12. 7. 2024 a začne platit 20 dní po tomto zveřejnění. Má za cíl zajistit bezpečnost a transparentnost AI systémů, které budou uváděny na trh EU, a zároveň podpořit inovace a investice v této oblasti. Nařízení stanovuje přísná pravidla pro vysoce rizikové AI systémy a zakazuje určité praktiky, které jsou v rozporu s hodnotami EU. Akt se vztahuje na všechny poskytovatele AI systémů, bez ohledu na jejich sídlo, pokud jejich systémy působí v EU. Firmy, ale i úřady pak budou mít dva roky na přípravu, než nařízení začne být přímo závazné v plném rozsahu. Některé oblasti AI ovšem budou vymahatelné i dříve, např.: zákazy se uplatní 6 měsíců po vstupu v platnost, kodexy praxe 9 měsíců, obecná pravidla 12 měsíců a povinnosti pro vysoce rizikové systémy 36 měsíců po vstupu v platnost.

Poslanecká sněmovna i Senát schválily návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také nazývaný „zákon o hromadných žalobách“). Návrh zákona byl na konci května postoupen k podpisu prezidentovi republiky. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“).

Od nového roku došlo k rozsáhlým novelizacím v oblasti pracovního práva. Změnám v oblasti agenturního zaměstnávání a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jako i dalším dílčím otázkám, jsme se podrobně věnovali v minulých vydáních časopisu UNES v letošním roce. V tomto čísle bychom rádi upozornili na některé změny týkající se nelegální práce.

Od 1. 1. 2024 je účinná novela zákona zaměstnanosti, která přináší některé změny v oblasti zprostředkovávání zaměstnávání agenturami práce. Asi nejvíce zájemci o povolení pocítí zpřísnění podmínek pro jeho získání. Žadatel o vydání povolení musí nově prokazovat svou bezdlužnost, bezúhonnost nebo také odbornou způsobilost, či dokonce v některých případech skládat kauci. Tato pravidla se ovšem dotknou i stávajících agentur. Pojďme se nyní společně podívat na nejdůležitější novinky.

V minulých vydáních časopisu UNES jsme se věnovali některým změnám, které do pracovního práva přinesla loňská novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). V tomto aktuálním vydání se blíže zabýváme změnami v elektronickém doručování v pracovněprávních vztazích.

Změnám, které do pracovního práva přinesla loňská novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), jsme se obecně věnovali již v říjnovém čísle časopisu UNES v roce 2023. Nyní bychom chtěli detailněji představit jeden z institutů, kterého se novelizace dotýká nejzásadnějším způsobem, a to dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dne 3. 11. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 326/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb. , o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela obsahuje několik desítek pozměňujících bodů a dle důvodové zprávy je jejím hlavním účelem zefektivnění celého výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, kdy se stále hledá optimální koncepce tohoto institutu.

Poslanecká sněmovna nyní projednává vládní návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také „zákon o hromadných žalobách“), který byl poslancům rozeslán jako tisk č. 523/0. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“). Lhůta pro implementaci směrnice přitom České republice uplynula již na konci minulého roku a nyní projednávaný návrh zákona je třetím pokusem o její transpozici. Minulé návrhy byly Poslanecké sněmovně předloženy v letech 2020 a 2021, nicméně ani v jednom z případů se v Poslanecké sněmovně nedostaly do druhého čtení.

Dne 19. 9. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (dále jen „novela“). Finální verze novely, která byla schválena 12. 9. 2023, kdy Poslanecká sněmovna odmítla pozměňovací návrhy Senátu tím, že setrvala na původně schváleném znění návrhu zákona, přináší zásadní změny v oblasti pracovního práva. Pravidla se mění zejména v případě home office, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo doručování písemností. Účinnost novely nastala již k 1. 10. 2023 a zaměstnavatelé tedy měli na adaptaci jen velmi krátkou dobu.

V červnovém vydání časopisu UNES jsme se věnovali nové právní úpravě ochrany oznamovatelů. Sněmovní tisk s návrhem zákona o ochraně oznamovatelů č. 352/0 byl ze Senátu, který jej neprojednal, doručen prezidentovi a podepsán dne 7. 6. 2023. Schválený zákon byl vyhlášen dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů v částce 86 pod číslem 171/2023 Sb. S ohledem na skutečnost, že se jedná o první komplexní zákon upravující ochranu oznamovatelů, kdy doposud bylo nutné čerpat pouze z obecné právní úpravy např. v pracovněprávních předpisech nebo v předpisech veřejnoprávních, domníváme se, že je na místě se tomuto tématu věnovat detailněji a připravili jsme pro Vás ještě jeden příspěvek na toto téma.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl publikován jako sněmovní tisk č. 352/0 a dne 21. 4. 2023 byl schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen do Senátu. Senát jej zařadil na pořad 12. schůze a měl být projednán dne 1. 6. 2023. Senát jej nicméně neprojednal ani k němu nepřijal žádné usnesení a platí tak zákonná fikce, že pokud se Senát k návrhu zákona nevyjádří ve lhůtě třiceti dnů od jeho postoupení, je návrh zákona přijat a bude postoupen k podpisu prezidentovi. Evropská právní úprava ochrany oznamovatelů vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie (dále jen „směrnice“), a Česká republika byla povinna pravidla z ní vyplývající implementovat do českého právního řádu do 17. 12. 2021.

V minulém vydání časopisu UNES jsme se zabývali novelou zákona č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ nebo „autorský zákon “), která nabyla účinnosti dne 5. 1. 2023. Novela do českého právního řádu implementuje dvě směrnice evropské unie, přičemž pro tento příspěvek je zásadní zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice APnaJDT“). V tomto příspěvku se zaměříme zejména na nová práva vydavatelů tiskových publikací a na některé nejasné pojmy, které s novelou přicházejí.

Dne 5. 1. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ nebo „autorský zákon “)1). Novela do českého právního řádu implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 , kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů (dále také jen „směrnice OnlineSatCab“), a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice APnaJDT“).

Novela spotřebitelského práva, kterou přinesl zákon č. 374/2022 Sb. 1 a o které jsme se zmiňovali již v příspěvcích v minulých vydáních časopisu UNES, zavedla kromě nových pravidel pro e-shopy také nový smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. 5. 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a zákonodárce se jí rozhodl v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), vyčlenit nový oddíl s ustanoveními § 2389a až § 2389u.

Dne 16. 11. 2022 podepsal prezident zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jenž byl v Parlamentu České republiky projednáván jako sněmovní tisk č. 213 (dále jen „novela“). Nová a přísnější pravidla budou dopadat mimo jiné na slevové akce, zveřejňování recenzí výrobků a uplatnění práv z vadného plnění. Zákon nabyde účinnosti na konci tohoto roku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), která provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. 6. 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. 6. 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Cílem novely je komplexně upravit práci z domova, jejíž regulace je v aktuálním zákoníku práce obsažena spíše okrajově.