Václav Dobrozemský - strana 4

  • Článek
Obec jako územní samosprávný celek a společenství občanů na určitém území pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Dle § 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “), pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Zákon o obcích neříká, jakými formami by měla obec tyto úkoly plnit. Není tak vyloučeno, aby obec k zajištění výkonu uvedených činností založila či zřídila další právnické osoby, ovšem pouze pro činnosti spadající do samostatné působnosti obce.1)
Vydáno: 11. 12. 2017
  • Článek
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální kontrolní orgán, a sice kontrolní komisi. Jedná se tedy o fakultativní orgán spolku, jeho existence není povinná. V dosavadní praxi spolků (dříve občanských sdružení) se nejedná o žádnou novinku, neboť i spolky fungující před rokem 2014 měly ve svých stanovách upraven systém vnitřní kontroly představovaný zřízením orgánů kontrolního či dozorčího typu.
Vydáno: 13. 11. 2017
  • Článek
Územní samosprávné celky mohou k zajištění svých činností zřídit speciální druh organizace – organizační složku. Organizační složka je zařízení bez právní subjektivity zřízená k plnění úkolů ve veřejném zájmu, zejména k hospodářskému využívání majetku obce a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, a to pouze v samostatné působnosti obce. Základní úpravu této problematiky obsahuje zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “). Následující příspěvek se bude zabývat organizační složkou zřízenou obcí.
Vydáno: 13. 11. 2017
  • Článek
Realizaci činnosti, kterou hodlá spolek vykonávat, si nelze představit bez zajištění finančních prostředků. Častým zdrojem financování činnosti spolku jsou právě členské příspěvky, o kterých pojednává následující text.
Vydáno: 20. 10. 2017
  • Článek
Právní úprava spolkového práva v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), upravuje specifický typ právnické osoby, a sice pobočný spolek. Jedná se o organizační jednotku spolku, kterou spolek může založit, s vlastní (byť omezenou) právní osobností. Dřívější právní úprava (do 31. 12. 2013) tyto subjekty označovala jako organizační jednotky občanských sdružení.
Vydáno: 05. 10. 2017
  • Článek
Spolky jsou součástí každodenního života již od poloviny 19. století. Každé spolčování lidí s sebou nese riziko vnitřních sporů. Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální orgán „soudního“ typu, a sice rozhodčí komisi.
Vydáno: 27. 07. 2017
  • Článek
Některé činnosti, které má obec zajišťovat, mohou být pro obec samotnou neefektivní, nákladné či přímo nerealizovatelné. Za tímto účelem umožňuje zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon obcích“), sdružování obcí a jejich kooperací v určitých činnostech. Zákon o obcích upravuje několik forem spolupráce obcí. Výslovně však vylučuje, aby se na spolupráci obcí užila ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), o spolku a o smlouvě o společnosti. Jednu z forem spolupráce představuje dobrovolný svazek obcí.1) Zákon v tomto případě vytváří specifický typ právnické osoby veřejného práva.
Vydáno: 27. 07. 2017
  • Článek
Územní samosprávné celky mohou pro činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla neziskové, a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu, zřizovat speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Problematiku těchto subjektů reguluje zejména zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “). Jako každá právnická osoba i příspěvková organizace musí mít ustaven statutární orgán.
Vydáno: 23. 06. 2017
  • Článek
Každý subjekt právních vztahů musí být přesně identifikován. Jednak aby mohl být přesně určen a zároveň aby byl nezaměnitelně odlišen od jiných subjektů práv a povinností. Mezi základní identifikační znaky právnické osoby patří její sídlo. Sídlo právnické osoby je důležitým identifikačním znakem a je dle § 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) obligatorní součástí jejího zakladatelského právního jednání. Sídlo je jedním z údajů, který se zapisuje do veřejného rejstříku. O problematice sídla právnické osoby, resp. nevýdělečných organizací, pojednává následující text.
Vydáno: 19. 05. 2017
  • Článek
Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “) vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu. 1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, 2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu apod. Zákon o rozpočtových pravidlech obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu k jejich zřizovateli.
Vydáno: 19. 05. 2017
  • Článek
Na základě zákona č. 221/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vznikla některým subjektům zapisovaným do veřejného rejstříku s účinností od 1. 1. 2016 nová povinnost, a sice povinnost zveřejňovat účetní závěrky ve svírce listin veřejného rejstříku, kde jsou tyto subjekty vedeny. Nově se problematika dotýká zejména neziskového sektoru.
Vydáno: 21. 04. 2017
  • Článek
Český právní řád nezakazuje, aby právnické osoby označované běžně jako neziskové či nevýdělečné organizace, tedy založené za jiným účelem, než je podnikání, nebo výkonem jiné výdělečné činnosti, nemohly výdělečnou činnost vykonávat vůbec. Tuto výdělečnou činnost (nebo také vedlejší hospodářskou činnost) ovšem nesmí vykonávat jako činnost hlavní. Jak již označení těchto aktivit napovídá, nesmí je vykonávat jako činnost hlavní, ale pouze jako činnost vedlejší, tedy sloužící k podpoře hlavní činnosti (k naplňování jejich poslání). Právní teorie i praxe zná několik typů vedlejší hospodářské činnosti – podnikání, jinou výdělečnou činnost a tzv. nepřímé podnikání. Právě o třetí formě této činnosti pojednává následující příspěvek.
Vydáno: 21. 04. 2017
  • Článek
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), který nabyl účinnosti 1. 1. 2014, přinesl do právního řádu novou statusovou vlastnost právnických osob – veřejnou prospěšnost. Obč. zák. sice zakotvil definici veřejné prospěšnosti, ale dosud nebyl přijat zákon,1 1) který by stanovil podmínky, za kterých má veřejně prospěšná právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a další s tím související otázky. Současná úprava posuzování veřejné prospěšnosti je neúplná a v zásadě bez možnosti a způsobů využití. Již tři roky tak trvá situace, kdy právní řád sice zná status a definici veřejné prospěšnosti právnických osob, ale těmto subjektům v důsledku absence právní úpravy neumožňuje, aby jej vůbec získaly. V současné době je připraven vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně souvisejících zákonů (dále jen „návrh“).2 2)
Vydáno: 30. 03. 2017
  • Článek
Zákonodárným procesem v současné době prochází vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). 1) Předmětem tohoto návrhu (dále jen „novela“) je zásadní změna způsobu odměňování členů zastupitelstev obcí. Aktuálně novela prošla projednáváním v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 2) Účinnost novely je navržena od 1. 1. 2018. Níže uvedený text rekapituluje stávající systém odměňování zastupitelů, poukazuje na některé nedostatky a popisuje změny předkládané v novele.
Vydáno: 30. 03. 2017
  • Článek
Novinkou v českém právním řádu je zavedení povinnosti podnikatelů evidovat jimi přijímané tržby (elektronická evidence tržeb, dále jen „EET“). Evidence tržeb je upravena zákonem č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), který byl publikován ve Sbírce zákonů dne 13. 4. 20161). Množí se dotazy, zda se povinnost evidovat tržby týká i obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, obchodních korporací či jiných právnických osob založených obcemi. Problematice EET u těchto subjektů se věnuje následující článek.
Vydáno: 20. 02. 2017
  • Článek
V současné době probíhají v mnoha spolcích úpravy jejich vnitřního práva tak, aby bylo v souladu s požadavky zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ “). Jde zejména o úpravu stanov v oblasti vnitřní struktury (například rozhodnutí, zda spolek bude, či nebude mít kontrolní orgán), případně doplnění údajů, které je třeba dle NOZ povinně ve stanovách uvádět. Spolky musí do 1.1.2017 přizpůsobit stanovy úpravě NOZ a doručí je rejstříkovému soudu, který vede spolkový rejstřík, v němž je spolek zapsán.
Vydáno: 18. 01. 2017
  • Článek
Vývoj praxe po rekodifikaci soukromého práva a změnách souvisejících právních předpisů stále probíhá. V poslední době se objevilo několik zajímavých rozhodnutí z oblasti rejstříkové praxe a pozornosti by neměly ujít i legislativní novinky či plány týkající se problematiky změny názvů, zveřejňování účetních závěrek nebo otázky elektronické evidence tržeb pro nevýdělečné organizace. Informace k výše uvedené problematice přinášejí následující řádky.
Vydáno: 18. 11. 2016
  • Článek
Zapisujeme spolek do rejstříku - II. část Mgr. Václav Dobrozemský Dokončujeme příspěvek z minulého vydání UNES. IV. Přílohy Dle § 19 ZVR musí být návrh na zápis doložen listinami...
Vydáno: 18. 03. 2016
  • Článek
V souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů došlo v praxi k poměrně četným změnám. Mezi ně patří i změna v evidenci spolků (dříve občanských sdružení) a zápisech změn.
Vydáno: 18. 02. 2016
  • Článek
Rok a půl po významné změně právní úpravy občanského práva v České republice dochází v praxi k poměrně četným změnám. Mezi ně patří i změny stanov původních občanských sdružení, nyní spolků, tak, aby stanovy odpovídaly požadavkům nového občanského zákoníku , tj. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “).
Vydáno: 22. 07. 2015