Michal Jakoubek

Dne 1. 10. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 245/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů (dále jen také jen „novela“). Předmětem tohoto článku je vymezení nejdůležitějších změn, které tato novela do oblasti evidence skutečných majitelů přináší.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila na svém jednání dne 31. 5. 2022 novelu zákona č. 65/2022 Sb., zákona č. 66/2022 Sb. a zákona č. 67/2022 Sb., které jsou souhrnně nazývány jako Lex Ukrajina a jejichž předmětem je, zejména, úprava opatření souvisejících s migrací vyvolanou konfliktem na Ukrajině a s tím souvisejícími pobytovými otázkami, sociálními otázkami, otázkami zaměstnanosti a školství. Cílem novely (Lex Ukrajina II) má být reakce na zjištěné problémy a nedostatky stávající úpravy, jakož i umožnění zvládání uprchlické vlny bez nutnosti vyhlašování nouzového stavu.

Dne 26. 2. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 29/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb. , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. Předmětný zákon představuje, v poslední době tolik probíranou a spornou, novelu tzv. pandemického zákona. Předmětem tohoto článku je stručný a přehledný popis změn a dopadů novely pandemického zákona do praxe.

Dne 2. 8. 2021 nabyl účinnosti, s výjimkou několika dílčích ustanovení, zákon č. 269/2021 Sb. , o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o občanských průkazech “). Ten nahrazuje dosavadní právní úpravu na úseku občanských průkazů, prezentovanou zákonem č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

Dne 1. 7. 2021 nabude účinnosti zákon č. 192/2021 Sb. , kterým dochází k novelizaci občanského zákoníku, občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Novela je primárně zaměřena na hojně diskutovanou problematiku ochrany nezletilých před zadlužováním, nicméně přináší změny do více oblastí občanského práva, které budou rozebrány dále v tomto článku.

Dne 28. 1. 2021 byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, jenž byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 19. 1. 2021, a to ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu (dále jen „Zákon“). Zákon unifikuje dosud roztříštěnou úpravu evidence skutečných majitelů a přináší do této oblasti podstatné změny, z nichž nejdůležitější jsou vyjmenovány dále v tomto článku.

Dne 26. 6. 2020 vstoupil v platnost zákon č. 285/2020 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Zmíněný zákon přináší do oblasti pracovního práva velkou řadu změn, které z části nabyly účinnosti již dne 30. 7. 2020 a z části nabydou účinnosti ke dni 1. 1. 2021. Cílem tohoto článku je podat výčet nejdůležitějších změn, které novela zákoníku práce přináší. Výčet změn uvedených v tomto článku však není, vzhledem k rozsahu novely zákoníku práce a tohoto článku, úplný, nicméně změny zde uvedené jsou dle autora pro praxi nejdůležitější.

Dne 4. 1. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 353/2019 Sb. , o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (dále jen „nominační zákon “), jehož cílem je profesionalizace a stanovení pravidel pro výběr osob do funkcí v orgánech právnických osob s majetkovou účastí státu, tedy zamezení tzv. „politickým trafikám“ a zajištění odbornosti při řízení právnických osob s majetkovou účastí státu.

Dne 13. 9. 2019 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), a zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty “), který byl dne 29. 7. 2019 zamítnut Senátem Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna tedy přehlasovala Senát a návrh zákona byl předložen prezidentovi k podpisu.

Poslanci Evropského parlamentu schválili dne 26. 3. 2019 návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice“), jejímž cílem je přizpůsobit autorské právo v členských státech Evropské unie moderní éře digitalizace, zejména tedy prostředí na internetu. Jelikož tato směrnice může – a bude – mít podstatný vliv na podobu ochrany autorských práv ve všech členských státech Evropské unie, je tento článek zaměřen na nejpodstatnější změny, které může směrnice po její transpozici do vnitrostátního práva přinést, zejména tedy na velmi diskutované a poměrně kontroverzní články 11 a 13 směrnice.

Dne 16. 8. 2018 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 174/2018 Sb. , který s účinností ke dni 1. 1. 2019 mění (mimo jiné) zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále je „novela zákona o daních z příjmů “). Změny v zákoně o daních z příjmů dopadají výhradně do oblasti zdanění investičních fondů. Cílem tohoto článku je stručně popsat dopady předmětné novely zákona o daních z příjmů do praxe.

Dne 13. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb. , o platebním styku (dále jen „nový zákon o platebním styku “), který zrušil a nahradil zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku (dále jen „původní zákon o platebním styku “), a který přináší do oblasti platebního styku mnohé změny, z nichž nejvýznamnější se týkají bezpečnosti plateb na internetu, posílení práv uživatelů platebních služeb a s tím související nové povinnosti pro poskytovatele platebních služeb, a v neposlední řadě reguluje moderní postupy placení. Účelem tohoto článku je shrnout ty nejpodstatnější změny a novinky, které přináší nový zákon o platebním styku .

Dne 14. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon pod č. 206/2017 (dále jen „novela“), kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), zákon č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), a další právní předpisy. Novela vnáší podstatné změny do oblasti zprostředkování zaměstnání, výdělečné pracovní činnosti uchazečů o zaměstnání a jejich dočasné pracovní neschopnosti, náhradního plnění a zavádí také nové přestupky. Převážná část ustanovení novely nabyla účinnosti dne 29. 7. 2017. Výjimku tvoří ustanovení týkající se pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání a náhradního plnění, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po vyhlášení novely, tj. dne 1. 10. 2017. Tento článek se tedy bude zabývat nejdůležitějšími změnami, jež tato novela přináší.

NOVELA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Již od počátku platnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“ či „o. z. “) bylo odbornou veřejností upozorňováno na některá problematická ustanovení občanského zákoníku, která jsou způsobilá v krátkém čase po jejich účinnosti omezit, znesnadnit či nenávratně zasáhnout právní postavení lidí i dalších uživatelů 1) . Dne 30. 12. 2016 tak byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , a další související zákony. Tento článek se tedy bude zabývat vybranými změnami, které do oblasti občanského práva přinesl zákon č. 460/2016 Sb. Pro úplnost je však nutno dodat, že tento zákon vedle občanského zákoníku novelizuje rovněž zákon o soudních poplatcích , notářský řád , zákoník práce , zákon o základních registrech , zákon o katastru nemovitostí, zákon o zvláštních řízeních soudních a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou řady ustanovení, dnem 1. 3. 2017.

Poslanecká sněmovna na své 47. schůzi konané dne 24. 5. 2016 přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu, a setrvala tak na původním znění novely zákona č. 418/2011 Sb. , o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Novela bude nyní předložena k podpisu prezidentovi republiky a účinnosti nabude prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. Tento článek je zaměřen na změny, které tato novela přináší v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob.

Status veřejné prospěšnosti u právnických osob je otázkou, která je diskutována již od konce devadesátých let minulého století. Po dlouho dobu se však nedařilo nalézt shodu mezi neziskovými organizacemi a státem v tom, jak mají být nastaveny parametry veřejné prospěšnosti a jakým způsobem by měl být tento status přidělován. Průlomový je v tomto směru zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ "). Tento článek je snahou o zhodnocení úpravy statusu veřejné prospěšnosti v právním řádu České republiky.