Ing. Miroslava Nebuželská

S ohledem na výklad tohoto dotazu mám dotaz ke správnému výběru řádků v rámci vyplnění daňového přiznání u spolku. V případě, kdy je hlavní činnost ztrátová tak příjmy z této činnost uvedu na řádku 101 (pokud by byla i dotace, tak obě hodnoty na tomto řádku sečtu), ale současně musím o náklady na ztrátovou hlavní činnost (daňově uznatelné náklady viz tento výklad) zvýšit VH, abych vyloučil vliv hlavní činnosti na základ daně a zde mám dotaz - který řádek je pro toto určen? V některých pramenech se mluví o využití řádku 62 a někde jinde o řádku 20. Další dotaz se týká vyloučení nákladů na příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené dle §25 odst. 1 písm. i) ZDP, které se vylučují na řádku 40. V případě, že spolek některé tyto příjmy, např. členské příspěvky nebo dotace (když to umožňují její podmínky) použije na úhradu nedaňových nákladů jako např. dar jinému spolku nebo občerstvení pro členy apod., které jsou již před vyloučením součástí řádku 40, tak není nutné vylučovat jiné daňově uznatelné náklady, je to tak? Respektive, abych se vyjádřil správně, že pro případ vyloučení nákladů dle tohoto § 25 odst. 1 písm. i) ZDP neplatí premisa z výše uvedeného výkladu k nákladům viz tato odpověď a to ta, že náklady vynaložené podle tohoto zákona se rozumí náklady daňově uznatelné a tím pádem bych měl vyloučit na řádek 40 pouze další daňově uznatelné náklady ve výši příjmů osvobozených a těch, které nejsou předmětem daně, i když z příjmů byly hrazeny už vyloučené nedaňové náklady? Dám příklad: spolek pro zjednodušení nemá příjmy z hlavní činnosti žádné a vybral členské příspěvky 20000 Kč a dostal dotaci 100000 Kč. Z dotace hradil pouze daňově uznatelné náklady, které v této výši vyloučím na řádku 40, ale z členských příspěvků, které osvobodil na řádku 110 platil kromě jiného i občerstvení ve výši 10 000 Kč (již vyloučeno na ř. 40) a druhých 10000 Kč použil na úhradu daňově uznatelných nákladů. V našem příkladu tedy dotaz zní, zda na řádek 40 k již vyloučeným 10000 Kč (513-Náklady na reprezentaci) stačí vyloučit druhých 10000 Kč daňově uznatelných nákladů hrazených z příspěvků nebo je nutné vyloučit celých 20000 Kč osvobozených na řádku 110 k již vyloučeným 10 000 Kč za nedaňové náklady na reprezentaci. 

Nestátní školská právnická osoba obdržela věcný dar 30 ks použitých notebooků v hodnotě 68 000 Kč. Jaký je správný postup účtování tohoto daru? Dle vnitřního předpisu je drobný majetek v této hodnotě účtován do nákladů a veden v podrozvahové evidenci. 

Spolek založený dvěma manželi, kteří mají své s. r. o. (oba jsou v tomto s. r. o. společníci a jednatelé) a zároveň ve spolku jsou oba manželé statutárními orgány. Chtějí spolek částečně financovat ze svého s. r. o. formou darů, otázka tedy je, jestli tyto dary poskytnuté od s. r. o. do spolku budou u s. r. o. daňově uznatelné, i když se jedná o spojené osoby? Konkrétně by to probíhalo tímto způsobem - s. r. o. prodává zboží, u kterého stanoví, že z každého prodaného kusu půjde určitá finanční částka spolku (tedy formou daru). Dále bude spolek financován taky z dotací a grantů, bude provozovat i vedlejší (hospodářskou) činnost. Předmět činnosti spolku jsou sociálními projekty. Doplňkový dotaz - pokud spolek zakoupí ze svých prostředků zdravotní pomůcku (např. invalidní vozík) nemocnému dítěti - tedy spolek do nákladů zaúčtuje fakturu za tuto pomůcku a vystaví darovací smlouvu zákonnému zástupci obdarovaného dítěte, čímž bude mít potvrzeno, že vozík byl použit na činnost, pro kterou byl spolek založený, je tento postup správný?

V církevní organizaci se odpisuje majetek, zařízení, které je stále funkční, ale končí mu doba odpisování. Majetek má zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč. Dle našich postupů bychom tuto částku celou odepsali. Ale dle jednoho zdroje jsme se dozvěděli, že bychom zůstatkovou částku měli dále rozdělit, například na dalších pět let, kdy bude majetek stále využíván, a do účetních odpisů zahrnout tedy jen 200 Kč/rok. 

Účtuji spolek. Spolek si žádá finanční podporu u Vinařského fondu. Dle rozhodnutí o poskytnutí podpory na realizaci projektu se poskytuje nejvýše 50 % skutečných nákladů. Maximálně 15 000 Kč. Skutečné náklady - jednotlivé faktury se v kopii předloží k žádosti (ve výši 50 000 Kč) . Poskytnutá podpora je 15 000 Kč. Otázka: V daňovém přiznání vyčlením výši nákladů do ř. 40 - ve výši podpory, nebo musím vyčlenit plnou výši nákladů, ze které se počítá výše podpory ?

Je v souladu s právními předpisy, aby škola (příspěvková organizace) uzavírala příležitostně smlouvu o dílo s fyzickou osobou, která nemá živnostenské oprávnění (např. šití kostýmů)? Jaká jsou v tomto případě pravidla zdaňování těchto příjmů?

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Spolek pořídil DHM z osvobozených příjmů (z členských příspěvků). Za r. 2024 jsou účetní odpisy nižší než daňové - v „klasické situaci“ by tedy byl rozdíl uveden na ř. 150. Domnívám se ale, že by odpisy majetku pořízeného z osvobozených příjmů neměly snižovat základ daně. Jak se prosím v takovém případě postupuje při sestavení DPP, kam se uvede rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem, nebo se neuvede vůbec? Osvobozené příjmy (členské příspěvky) organizace v DPPO uvádí ř. 110, výdaje realizované z osvobozených příjmů na ř. 62?

Obec, plátce DPH, provozovatel vlastního vodovodu, po 10 letech od kolaudace daruje část vodovodu do majetku dobrovolného svazku obcí (plátce DPH, jehož je obec členem). Musí se z hodnoty darovaného majetku odvést DPH? Při pořízení tohoto vodovodu bylo DPH odečteno.

Účelem nadačního fondu je shromažďování finančních prostředků na pomoc klientům Psychiatrické léčebny s financováním základních životních potřeb. Jeden ze zakladatelů složil vklad ve výši 25 000 Kč. Lze tento vklad odečíst od základu daně jako dar dle § 15 odst. 1 ZDP? Vklad je zapsán v usnesení krajského soudu.

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?

Naše a .s. platí členský příspěvek do cechu topenářů a instalatérů. Cech je dobrovolným spolkem jeho členů. Myslíme si, že členství je pro a. s. v cechu daňově neuznatelný náklad. Jen váháme nad § 24 odst. 2 písm. d) bod 4 (organizace zaměstnavatelů), tzn. možnost daňově uznatelného nákladu. Je členský příspěvek naší a.s. do cechu topenářů a instalatérů pro naší a.s. daňově neuznatelný náklad? Jak zjistím, že příspěvek je pro organizaci zaměstnavatelů, abych uměla vyhodnotit možnost daňové uznatelnosti tohoto příspěvku?

Zapsaný spolek obdržel věcný dar, větší množství uzenin, které byly použity do tomboly pořádaného plesu. prosím o radu jak tento dar zaúčtovat. Spolek vede účetnictví. 

Máme zapsaný spolek, který vlastní dceřiné s. r. o. (100% vlastník), dcera bude zapsanému spolku vyplácet dividendy, půjde v tomto případě o osvobozený příjem podle § 19 ZDP, nebo se bude muset odvést z takto vyplacených dividend srážková daň? 

Na základě Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP z programu Nová zelená úsporám v rámci Modernizačního fondu obdrželo společenství vlastníků (SVJ) v roce 2024 podporu na zateplení domu. V platebních podmínkách je uvedeno, že se jedná o podporu poskytnutou zálohově v režimu jednorázové ex – ante platby s následným vyúčtováním a závěrečným vyhodnocením akce. V roce 2024 bylo zateplení domu realizováno, avšak v roce 2025 budou provedeny další vícepráce a akce tudíž není k 31.12.2024 dokončena. Z toho důvodu není provedeno k 31.12.2024 ukončení financování v rámci SFŽP. Můžeme tuto zálohovou podporu (dotaci) zúčtovat do výnosů již v roce 2024 nebo až v roce 2025, kdy bude ukončeno financování celého projektu? Společně s dotací byl SVJ přiznán i Bonus pro nízkopříjmové domácnosti. SVJ použilo na krytí nákladů vlastní zdroje (dlouhodobou zálohu na opravy dle spol. podílu) a zbylou část nákladů pokrylo úvěrem. Ke snížení úvěru o bonus jednorázově nedošlo, SVJ vzalo úvěr na všechny bytové jednotky dle spoluvlastnických podílů v plné výši. Můžeme použít bonus na splátku pohledávky za tímto úvěrem?

V paragrafu § 20 odst 7 ZDP je uvedeno, že veřejně prospěšný poplatník si může snížit základ daně, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. Není však specifikováno jakých. Nejsme vysoká škola, jsme běžná o. p. s. – sociální podnik, který vytváří pracovní příležitosti pro sociálně potřebné a poskytuje jim případnou psychosociální pomoc v dané oblasti. Je možné tedy ušetřenou daň použít na jakékoliv výdaje související s touto naší činností?

Dary, dotace a členské příspěvky účtuji na účet č. 6., ale nedaňově, náklady k těmto příjmům služby, materiál, energie apod. účet 5 také nedaňově. Příjmy z reklamy, nájmu, šrotu, vstupenky apod. účtuji na účet 6, ale daňově, protože jsou předmětem daně z příjmu. Takže základ daně vyjdou příjmy, které jsou předmětem daně vždy. V daňovém přiznání pak na ř. 101 vyloučím dotace, ř. 109 dary a ř. 110 členské příspěvky, ř. 40 všechny nedaňové náklady. A pokud na ř. 250 vyjde kladná částka, tak ji odúčtuji na ř. 251. Jak účtovat např. u sportu přestup hráčů nebo pořádání tanečních táborů, bude to předmětem daně, či nikoliv?

Jak zaúčtovat přijatý sponzorský dar pro spolek? Konkrétně se jedná o přijaté peněžní plnění na účet. Protiplněním je zveřejnění loga ve videích spolku a je vyvěšení banneru při pořádání veřejných akcí. 

Státní podnik, jehož zřizovatelem je orgán státní správy, má hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku částku 80 000 Kč a pro drobný hmotný majetek 2 500 Kč, a který používá rovnoměrné odpisy s dobou životnosti u HW 5 let, obdržel od svého zřizovatele bezúplatně k 31. 12. 2024 hmotný majetek (pozn.: na němž poskytuje státní podnik služby svému zřizovateli) v následující struktuře:   Účetní hodnoty Položka Pořizovací cena Oprávky Zůstatková cena 49 ks HW po 200 tis. Kč 9 800 000,00 -8 820 000,00 980 000,00 1 ks HW po 50 tis. Kč – drobný hmotný majetek 50 000,00 -50 000,00 0 Celkem 9 850 000,00 8 870 000,00 980 000,00   Tento majetek byl znalcem oceněn k 31.12.2024 jako soubor majetku na částku 10 000 000,00 Kč. Otázka: Má být majetek zařazen do účetnictví našeho podniku v pořizovacích cenách nebo v zůstatkových cenách nebo v reprodukčních pořizovacích cenách podle znaleckého posudku? Má být účtováno o oceňovacím rozdílu? Má být účtováno o odložené dani z oceňovacího rozdílu? Je níže uvedené účtování správné? Pokud ne, jak má být správně účtováno?   2024 Částka MD D Částka 980 000,00 022 – Samostatné movité věci 648 Ostatní provozní výnosy 980 000,00 11 417 721,52 097 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 414 – Oceňovací rozdíl 9 020 000,00*     481 – Odložená daň 2 397 721,52** 12 397 721,52 Celkem Celkem 12 397 721,52 * Znalecké ocenění ve výši 10 mil. Kč snížené o účetní zůstatkovou cenu 980 000 Kč ** sazba 21% Pozn. V operativní evidence bude evidován drobný hmotný majetek v hodnotě 50 000,00 Kč 2025 Částka MD D Částka 761 182,00* 557 – zúčtování oprávky k oceňovacím rozdílu 098 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 761 182,00 196 000,00** 551 – odpisy 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem 196 000,00 * Roční odpis z Oceňovacího rozdílu k nabytému majetku z částky 11 417 721,52 ve výši 1/15 **Roční odpis samostatných movitých věcí dle doby životnosti 5 let z pořizovací ceny 980 000 Kč Pozn. o odložené dani 2025 je účtováno v souladu se zákonnými předpisy

Jsme základní škola zřízená obcí. Má povinnost ZŠ k 31. 12. 2024 mít účet peníze na cestě (262) nulový? Pokud ano, kde přesně najdu tuto povinnost v zákoně. Nyní pan ředitel dne 31. 12. 2024 vybral hotovost 10 000 Kč z bankomatu. Ihned tyto peníze vložit do pokladny, ale banka ještě k 31. 12. 2024 vybrané peníze na účtu neodepsala. Jak tento pohyb vyřešit správně dle účetních předpisů a dle jakých stanovení zákona? Bylo by řešení situace stejné jako v podnikatelské sféře?