Pavel Bláha - strana 2

Zaměstnavatel, subjekt veřejného sektoru, stanovuje svým zaměstnancům za výkon práce plat (viz § 109 odst. 2 a § 122 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZP“]). Pro zaměstnance veřejných subjektů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 ZP nelze určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení (viz dále v textu konkrétně citované).

Spotřební materiál představuje v i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve, nebo později spotřebováno.

Spotřební materiál představuje v i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve, nebo později spotřebováno.

Oblast cestovních náhrad zaměstnanců je z hlediska zákonných nároků poměrně zevrubně popsána v příslušných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), resp. v jeho prováděcích právních předpisech (od 1. 1. 2011 vyhlášky č. 377/2010 Sb. , a 350/2010 Sb. ). Navazujeme na předchozí dva díly příspěvku.

Oblast cestovních náhrad zaměstnanců je z hlediska zákonných nároků poměrně zevrubně popsána v příslušných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), resp. v jeho prováděcích právních předpisech (od 1. 1. 2011 vyhlášky č. 377/2010 Sb. a 350/2010 Sb. )

Oblast cestovních náhrad zaměstnanců je z hlediska zákonných nároků poměrně zevrubně pospána v příslušných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), resp. v jeho prováděcích právních předpisech (vyhlášky č. 459/2009 Sb. a 462/2009 Sb. , platné pro rok 2010).

Zákon č. 179/2010 Sb. - další novela zákona o veřejných zakázkách (III. díl) Mgr. Pavel Bláha Toto je poslední část příspěvku, který byl započat v časopise UNES - číslech...