Jaroslava Křížová

Může být Prohlášení poplatníka předvyplněné (hlavička na prnví straně - zaměsntavatel a zaměstnanec) od účetní, pak zaměstnanec zkontroluje a podepíše, případně doplníme děti apod.? Jde mi o to, že kolikrát zaměstnancům pomáháme vyplnit Prohlášení, tak jestli to v případě kontroly nemůže být zásadní problém, že si to zaměstnanec celé sám nevyplní. 

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v měsících 1-10/2018 příjmy ze závislé činnosti v ČR. V měsících 11-12/2018 měl příjmy ze závislé činnosti v Irsku (byly tam zdaněny dle tamní právní úpravy). Předpokládám, že tyto příjmy ze zahraničí jsou ze zdanění v ČR vyňaty dle § 38f odst. 4. Je však v této situaci třeba podávat daňové přiznání? A pokud ano, je třeba přiložit potvrzení o výši příjmu od zahraničního zaměstnavatele? 

Má nárok zaměstnankyně na daňový bonus na dceru, která studuje na vysoké škole (bakalářské studium), má potvrzení o studiu a studium ukončí v červnu 2018 a od října 2019 bude pokračovat dálkově v magisterském studiu? Současně dcera pracuje na hlavní pracovní poměr s polovičním úvazkem a je důchodově pojištěná již od ledna 2018 a bude pracovat i v roce 2019. Věku 26 let nedosahuje a v roce 2019 dosahovat nebude. Za které měsíce si může zaměstnankyně daňový bonus uplatnit v roce 2018 a v roce 2019?

Manžel má příjmy ze závislé činnosti. Manželka (24 let) má přerušené studium vysoké školy z důvodu čerpání rodičovské dovolené, současně má příjem jako OSVČ. Má manžel nárok na daňové zvýhodnění na dvě vyživované „děti“ (dceru a manželku)?

Je věcný dar sestřenici v hodnotě cca 300 000 Kč osvobozen od daně z příjmů, protože se jedná o dar příbuzné?

V a. s. jsou 2 akcionáři se stejným počtem akcií a stejnou jmenovitou hodnotou. Když si dělí příjem ze zisku, sráží 15% daň a odvádí na účet 7720-77621761/0710. Je to tak v pořádku? Tento příjem již nevstupuje do jejich přiznání fyzických osob na konci roku, když byl sražen srážkovou daní, je to tak v pořádku? 

Z našeho FKSP mají možnost zaměstnanci čerpat příspěvek na rekreaci. Zajímal by mě příspěvek pro zaměstnance, který je zaměstnaný na dobu určitou do konce června, kdy mu končí pracovní smlouva. Zaměstnanec chce čerpat příspěvek na dovolenou v květnu. Má nárok na plnou výši nebo poloviční, protože je zaměstnán pouze půl roku?

Pokud se např. v květnu roku 2015 narodí druhé dítě, může si daňový poplatník zvolit, v jakém pořadí děti uplatní? Tedy, 1. narozené dítě (narozené 2013) uplatní jako dítě druhé a 2. narozené dítě (v květnu 2015) jako dítě první, nebo musím nejdříve uplatnit daňové zvýhodnění na 1. narozené dítě? Podle mého názoru toto zákon neřeší, a tedy je čistě na poplatníkovi, které dítě určí jako první a které jako druhé. Dodávám, že řeším FO podávající daňové přiznání.

Pokud se např. v květnu roku 2015 narodí druhé dítě, může si daňový poplatník zvolit, v jakém pořadí děti uplatní? Tedy, 1. narozené dítě (narozené 2013) uplatní jako dítě druhé a 2. narozené dítě (v květnu 2015) jako dítě první, nebo musím nejdříve uplatnit daňové zvýhodnění na 1. narozené dítě? Podle mého názoru toto zákon neřeší, a tedy je čistě na poplatníkovi, které dítě určí jako první a které jako druhé. Dodávám, že řeším FO podávající daňové přiznání.

Společnost poskytuje jednateli příspěvek na dovolenou/rekreaci ve výši 20 000 Kč ročně v nepeněžní formě, je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Pro společnost je to nedaňový náklad a u jednatele příjem osvobozený od daně z příjmu. Je možné za příspěvek na dovolenou považovat úhradu faktury za ubytování v hotelu, který si v místě pobytu vybral, nebo lodní lístek (doklady budou vystavené na jméno společnosti a hrazeny firemní platební kartou)? Nebo je nutné, aby bylo zakoupeno jako zájezd přes cestovní kancelář a hrazeno bankovním převodem?

Z našeho FKSP mají možnost zaměstnanci čerpat příspěvek na rekreaci. Zajímal by mě příspěvek pro zaměstnance, který je zaměstnaný na dobu určitou do konce června, kdy mu končí pracovní smlouva. Zaměstnanec chce čerpat příspěvek na dovolenou v květnu. Má nárok na plnou výši, nebo poloviční, protože je zaměstnán pouze půl roku?

Našemu zaměstnanci byl v roce 2012 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Tento důchod je ČSSZ vyplácen bez přerušení do současnosti (zaměstnanec každoročně v lednu dokládá potvrzením ČSSZ). Na Rozhodnutí o přiznání důchodu není uvedeno žádné časové omezení jeho platnosti, zaměstnanec uplatňuje měsíční slevu na daních ve výši 210 Kč. Tento zaměstnanec 8. 7. 2017 dosáhne věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Bude žádat o přiznání a vyplácení starobního důchodu od 8. 7. 2017, nebo od 1. 8. 2017 (ještě není rozhodnutý). Jelikož pravděpodobně důchod starobní bude vyšší než invalidní, dojde k jeho pozastavení. Není mi jasné, k jakému dni dojde k pozastavení invalidního důchodu a ve kterém měsíci naposledy může tento zaměstnanec uplatnit slevu na dani z hlediska invalidity. Bude to naposledy a) ve mzdě za 6/2017 - v případě, že starobní důchod bude přiznán od 8. 7. 2017, nebo by měl nárok na odpočet na invaliditu ještě i za 7/2017, z hlediska trvání důchodu k 1. 7. 17 ? Nebo naposledy b) ve mzdě za 7/2017 - v druhém případě, že by mu byl přiznán důchod od 1. 8. 2017? V ročním zúčtování daně by pak měl nárok na odpočet a) 6 nebo 7 x 210 Kč, nebo b) 7 x 210 Kč?

Zpracovávám daňové přiznání paní, která má syna na VŠ doktorandské studium - jedná se o denní studium. Může si uplatnit odpočitatelnou položku na dítě? Ještě bych chtěla uvést, že syn chodí odpoledne už do práce. Kde si přivydělává na studium.

Může podnikatel, fyzická osoba, zaměstnat svoji manželku na dohodu o provedení práce?

Pokud zaměstnanec nastoupil př. 1. 8. na HPP, podepsal prohlášení a žádá o provedení ročního zúčtování, je správné uplatnit mu celou slevu na poplatníka + ev. další (na děti, školkovné...) v plné výši (žádné jiné zaměstnání neměl vůbec, byl "doma")? Zaměstnanec nastoupil př. 1. 8. na HPP, podepsal prohlášení, žádá o roční zúčtování, ale měl ještě jinde DPČ, DPP. Roční zúčtování se mu neprovede, protože měl i další příjmy? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Tvoříme také fond kulturních a sociálních potřeb. Svým zaměstnancům přispíváme na penzijní připojištění, stravování, rekreace. Musí zaměstnanci tyto příspěvky zdaňovat? Případně za jakých podmínek? Zaměstnanci také dostávají dle zásad FKSP dary, které mohou být peněžní a nepeněžní a které za určitých podmínek podléhají zdanění, případně i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Prosím o upřesnění.

Zaměstnavatel provádí výpočet daně a daňového zvýhodnění pro zaměstnance jen v případě, že zaměstnanec dodá potvrzení od předchozích zaměstnavatelů (podepsané prohlášení) s tím, že tak z časového hlediska pokryje celý rok. a) Pokud byl část roku v evidenci ÚP - přinese potvrzení, že tam byl evidován, a ostatní měsíce doplní jiným zaměstnavatelem, můžu mu udělat zúčtování, nebo si musí podat daňové přiznání? b) Pokud má jeden měsíc v roce zkrátka volno, nikde nepracuje, jinak závislá činnost, musí podat sám daňové přiznání. Může uplatnit celou základní slevu na poplatníka - 12 měsíců? 

Poplatník má syna, který v červnu 2015 ukončil řádné studium v učebním oboru truhlář. V září 2015 nastoupil do ročního studia obor čalouník na témže učilišti. Potvrzení o návštěvě školy bylo vystaveno od 1. 9. 2015 do 30. 6. 2016.V červnu studium řádně ukončil. Během července a srpna 2016 neuzavřel nikde pracovní poměr ani dohodu o provedení práce. Od září 2016 se nahlásil na úřadu práce. Za červenec a srpen měl ovšem příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) příjem z příležitostných činností ve výši 29 000 Kč. Může otec uplatnit daňové zvýhodnění za červenec a srpen 2016? 

Kolik měsíců může studentka vysoké školy uplatnit slevu na studenta? Studentka vysoké školy - prezenční studium ukončila své studium v srpnu 2016, ale školu NEDOKONČILA. Další semestr nastoupila na úplně jinou školu od 1. ročníku a dálkově. Potvrzení o prezenčním studiu má od 1. 9. 2013 do 25. 8. 2016. Příjem na brigádách od ledna do září 2016 si vydělala 137 757 Kč. Od září nastoupila do trvalého pracovního poměru (při kterém studuje dálkově) a její příjem do 31. 12. 2016 byl 107 374 Kč - celkem tedy za rok 2016 je příjem 245 131 Kč. Věk studentky je 25 let. Může uplatnit slevu na studenta 8, nebo 6 měsíců, nebo vůbec ne? 

Má nárok na slevu na studenta zaměstnanec s.r.o., který má hlavní pracovní poměr (hr. mzda 18 000,-Kč), zároveň se ještě soustavně připravuje v denním studiu na střední odborné škole na maturitu, předložil Potvrzení o denním studiu v roce 2016/2017, věk 21 let? Popřípadě mají se vyjmout (z výpočtu slevy) měsíce prázdnin (červenec a srpen 2016), po které ten zaměstnanec pracoval?