PhDr. Bc. Monika Puškinová, PhD.

Prosím o vysvětlení tohoto bodu NV č. 75/2005 Sb. § 2 odst. (3): „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců." Řešíme totiž situaci, kdy učitelé SŠ odjíždí na plánované akce s dětmi (lyžařský výcvik, sportovně turistický kurz, seznamovací pobyt, exkurze, ředitelská volna), a za ně suplují hodiny kolegové. Doteď jsme se opírali o výše zmíněné ustanovení (je také zakotveno i v zákoně o pedagogických pracovnících v § 23 odst. 1, máme jeho i ve vnitřní směrnici) s tím, že jsme používali zmíněných 5 měsíců pro nepravidelné rozvržení hodin přímé vyučovací činnosti. Teď někteří s pedagogů chtějí tyto přespočetní hodiny proplácet. Zjišťovali jsme, jak v takovém to případě postupují jiné školy. Jsou na to dva názory. Jedni přespočetní hodiny proplácí, jiné používají obdobný systém jako my. Potřebovaly bychom tedy vědět, zda postupujeme správně, a zda se můžeme obhájit platnou legislativou. Jde nám mimo jiné i o to, že pokud by se ve výše popsaných případech musely proplácet tyto hodiny, tak učitelé, co jezdí na exkurze, a účastní se jiných plánovaných aktivit s dětmi, mohli by nám tyto aktivity odmítat z důvodu, že pokud oni budou na exkurzi a také tu celou akci naplánují, tak jsou odměňování stejně, jako by byly v hodině, na rozdíl od suplujícího kolegy, který nikam nejezdí, žádných jiných školních aktivit se neúčastní, a jen odsupluje za chybějící kolegy, ale dostane to zaplacené da se říci 200 procenty.

Základní škola, příspěvková organizace obce. Ke konci roku chce ředitel ZŠ rozdělit nevyčerpaný rozpočet (MŠMT UZ 33353) mezi pedagogy a nepedagogy. 1) Může ředitel dát odměnu přesahující hrubý plat, resp. je nějakou částkou omezen? Např. učitel učí se 100 % úvazkem s platem 32 000 Kč. Je možné dát tomuto učiteli odměnu vyšší než 100 ٪ jeho platového výměru, tj. např. 45 000 Kč? 2) Ta stejná odpověď platí i pro učitele s častecným úvazkem např. s platovým výmerěm 20 000 Kč - jakou maximální odměnu může dle zákona tento učitel se zkráceným úvazkem dostat? 3) Platí stejná pravidla i pro nepedagogy, např. pana školníka, který ma platový výměr 23 000 Kč - jakou může dostat nejvyšší odměnu v jednom měsíci? 4) Pokud jsou stanoveny maximální limity měsíčních odměn dle zákona a ředitel v minulosti dal odměny vyšší, pak k jakému porušení pravidel mohlo dojít? 

Dobrý den, mám dva dotazy k samostudiu pedagogických pracovníků. Dle zákona o pedagogických pracovnících „pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“ Našla jsem různé výklady krácení tohoto volna při zkráceném úvazku. Jedno krácení je podle trvání pracovního poměru, to je jasné a ze zákona výše vyplývá. Nárok se krátí při zkráceném úvazku jakým způsobem? Jeden výklad jsem našla, že při polovičním úvazku je nárok na poloviční počet dnů, tedy 6. Jinde zase, že při polovičním úvazku je nárok na 12 dnů, protože náhrada mzdy je poloviční už tím, že se proplácí 4 hodiny a ne 8 hodin a že pokud se nárok pokrátí na 6 dnů, je to vlastně dvojí krácení. Jinde se ještě výklad krácení opírá o to, do kolika pracovních dnů má pedagog rozvrženou pracovní dobu – při polovičním úvazku může mít do 5 dnů nebo třeba jen do 3. Úvazky máme v různé výši – např. 0,619 úvazku. Až budu vědět správný vzorec pro krácení nároku, jak poté správně zaokrouhlovat? Někde jsem se dočetla na celé dny směrem nahoru, jinde zase směrem dolů (protože nelze čerpat a proplácet nárok, který nevznikl) a jinde, že zaokrouhlovat směrem dolů na půldny, protože lze umožnit ve výjimečných případech u těchto zkrácených úvazků čerpání i půldnů samostudia. Jak a podle jakého vzorce je tedy správné počet dnů samostudia krátit? A druhá otázka – je v pořádku čerpání dnů samostudia o hlavních prázdninách? Jedná se o VOŠ, jejímž zřizovatelem je obec. Dle vyhlášky č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí: Ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia zpravidla na dobu a) podzimních, vánočních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin, b) přerušení nebo omezení provozu školy nebo školského zařízení, nebo c) kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby. Hlavní prázdniny nejsou přímo ve výčtu prázdnin, ale považuje se toto období tedy za přerušení nebo omezení provozu školy nebo za dobu, kdy se neuskutečňuje výchova a vzdělávání? Jde mi o to, zda je v pořádku o hlavních prázdninách čerpat dny k samostudiu nebo zda z nějakého zákona vyplývá, že má být čerpána pouze dovolená, které mají pedagogičtí pracovníci tolik, aby pokryla hlavní prázdniny.

Jak vyhodnotit zkouškové období na VOŠ z hlediska přespočetných hodin? Řeším situaci, kdy pedagog má plný úvazek a ředitel s ním dohodl stálé přespočetné hodiny. Rozvrh je daný na celý semestr, kdy v sudém týdnu pedagog učí 21 hodin a v lichém učí 31 hodin. Za sudý týden jsou tedy proplácené stálé přespočetné hodiny + jsou proplácené nahodilé přespočetné hodiny, které vzniknou např. suplováním. V květnu a červnu výuka na škole dle rozvrhu neprobíhá, je zkouškové období, tak nebyly proplaceny žádné přespočetné hodiny. Brali jsem to tak, že když hodina není odučena, nemůže být považována za přespočetnou. Výše zmíněný pedagog s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že zkoušení patří do přímé pedagogické činnosti a pokud má hodně učebních hodin, má i hodně žáků, které musí vyzkoušet. Ke zkouškám pedagog neodevzdává žádný speciální výkaz o tom, kdy a jakým způsobem zkoušení probíhalo, jen zaznamenává hodnocení studentů do interního systému školy. Patří tedy zkoušení do přímé pedagogické činnosti? Měli bychom evidovat dobu zkoušení a vše nad rámec 21 hodin proplácet jako přespočetné hodiny? Zadávání a hodnocení písemných prací je nepřímá pedagogická činnost, ale nikde jsem se nedočetla, kam zařadit ústní zkoušení.

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená Jihomoravským krajem. Současně jsme plátci DPH, takž většinu dokumentů archivujeme 10 let. Prosím, jak dlouho musíme archivovat v našem zařízení školní jídelna např. výdejky potravin, jídelníčky, příjemky potravin, kritické body apod. 

Jsme příspěvková organizace, základn škola. Musíme vyžadovat od externích zaměstnanců, které přijímáme na dohodu o provedení práce a na pedagogickou činnost (instruktoři na lyžařském výcviku, apod.), výpis z rejstříku trestů?

Je někde v legislativě ukotveno, že uvádějícímu učiteli je možno snížit počet hodin přímé pedagogické práce a přiznat specializační příplatek vyplývající z této činnosti? Pokud ano prosím, kde. Víme, že se o této problematice jednalo, ale nedaří se nám dohledat závěry. Vidíme pouze v zákoně o pedagogických pracovních stanovenou tuto pozici.

Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, jak dále postupovat při přerušení správního řízení. Jedná se zápis dívky do MŠ, narozené 22. dubna 2018. Zákonný zástupce-matka, podala žádost o přijetí do MŠ v Novém Strašecí v řádném termínu, 4. května 2022. Otec dívky žádost nepodepsal a výslovně nesouhlasí s tím, aby dívka navštěvovala výhradně mateřskou školu v Novém Strašecí. Proto jsme 24. května 2022 přistoupili k přerušení správního řízení do udělení souhlasu otce uchazečky nebo do jeho nahrazení soudem. Matka dívky postupuje právní kroky k nápravě. Nyní matka uchazečky požaduje, abychom vydali stanovisko, do kdy dívce místo ve školce budeme držet a chtěla by konkrétní datum. Prosíme proto o vyjádření, jak máme dále postupovat, zda můžeme konkrétní datum uvést a o co se můžeme opřít v zákoně.

1) Podle školského zákona a ustanovení § 34 odst. 1 se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku od dvou zpravidla do šesti let. Platí tedy pro školky (příspěvková organizace města), že by měli přijímat přednostně všechny spádové děti dvouleté před dětmi např. 3 či 4, které jsou z nespádové oblasti? Pokud školka přijme dítě 4 leté z nespádové oblasti a 2 leté ze spádové oblasti nepřijme je to v rozporu se zákonem či např. s doporučením veřejné ochránkyně práv z rok 2018 - Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání?  2) Školka přijme i 2leté děti, ale rodičům sdělí, že jejich děti mohou nastoupit až k datu, kdy jim budou 3 roky (např. až v lednu 2023), ale rodiče mají povinnost platit "školkovné" již od září 2022. Je tomu tak proto, že školka si "drží plnou kapacitu" dětí např. 25 a nemusí odčítat za každé 2 leté dítě - dvakrát "jakoby človíčka" nebo proč tomu to tak je a má na to školka právo dítě přijmou, ale říci, že musí nastoupit až ve věku 3 let a zároveň rodič musí platit již dříve? 

Pokud přijde zákonný zástupce a žádá o odklad školní docházky, je nutné žáka přijímat (tzn. vydávat Rozhodnutí o přijetí)? Př. Zákonný zástupce přinese vyplněnou žádost o odklad + potvrzení z PPP + odborného lékaře. Může ředitel školy ihned vydat Rozhodnutí o odkladu, nebo se musí žák přijmout (vydá se Rozhodnutí o přijetí) a poté je vydáno Rozhodnutí o odkladu? A jak postupovat, pokud zákonný zástupce čeká na stanovisko PPP či odborného lékaře - tzn. že dokumenty nepřinese v řádném termínu v dubnu? Opět jsem se setkala s více řešeními v rámci praxe.

Jaký je správný postup v případě, že dítě mělo již jeden rok odložený začátek školní docházky a nyní nastoupí k základnímu vzdělávání? Je potřeba vydat rozhodnutí o přijetí, nebo se již žádné rozhodnutí nevydává? Příklad: rok 2021 - odklad školní docházky - vydáno rozhodnutí o odkladu, rok 2022 - opět zápisy a vydání nového rozhodnutí? Tentokrát o přijetí? Setkala jsem se se dvěma názory - jeden tvrdí ano, nové rozhodnutí o přijetí, jiný názor tvrdí - již není třeba, dítě mělo odloženou docházku a automaticky nastupuje o jeden rok později. 

Ředitel soukromé školy má v pracovní náplni především řízení školy, ale zároveň vyučuje jednu hodinu týdně hru na hudební nástroj. Můžeme ho pokládat z hlediska nároku na dovolenou za pedagogického pracovníka, i když pedagogická činnost je minimální?

Jak je to s kvalifikací pedagogického pracovníka, který vede, výuku lyžování na lyžařském výcviku základní škol? Musí mít tento učitel instruktorský kurz nebo jinou kvalifikaci, případně je dostačující, aby kurz vedl učitel?

Jak dostát ustanovení § 69 odst. 5 a 6 školského zákona, který jednoznačně ukládá řediteli školy určit žákovi náhradní termín hodnocení. Nevíme si s tím ve škole rady. Konkrétně: Žák učebního oboru není v prvním pololetí hodnocen z odborného výcviku (celý školní rok má jeden týden odborný výcvik, druhý týden teoretickou výuku). Odborný výcvik tohoto oboru je zcela realizován na pracovišti prácnické osoby. Jsme si ve škole vědomi toho, že musíme dostát výše uvedenému ustanovení školského zákona a žáku stanovit náhradní termín pro hodnocení, ale bohužel nevíme jak to prakticky provést. Máme dojem, že v tomto případě nelze vlastně zákonu vyhovět, že nám ukládá něco, co nejsme schopni prakticky zrealizovat. 

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)

Chtěla bych se zeptat na aplikaci § 69 odst. 5 a 6 při hodnocení při praktickém vyučování v odborném vzdělávání. Uvedu dva konkrétní případy: 1. Žák v prvním je 1. pololetí nehodnocen z odborného výcviku. V tomto případě i při nejlepší vůli nemá podle mě v průběhu 2. pololetí ředitel žádnou možnost, na kdy naplánovat tomuto žáku termín na „dohodnocení“ v odborném výcviku, neboť i v 2. pololetí má jeden týden teoretické vzdělání a druhý týden opět odborný výcvik s daným obsahem vzdělání. Není tam tedy žádný prostor, kdy by mohl tzv. navíc chodit na odborný výcvik a mohl být dohodnocen. V podstatě totéž platí i v 2. pololetí. 2. Žák je v prvním pololetí nehodnocen z předmětu Chemická laboratorní cvičení (obor Aplikovaná chemie). Žák je v tomto předmětu vždy hodnocen po vykonání všech laboratorních prací, které má v daném pololetí vykonat. I v tomto případě je hodnocení v náhradním termínu spojeno s přítomností žáka v chemických laboratořích v takovém množství času, které mu umožní práce dodělat a být tak dohodnocen. Což je při chybějícím velkém počtu laboratorních cvičení opět ze strany ředitele nenaplánovatelné. Totéž může platit i v 2. pololetí. Lze v těchto praktických výukách, kdy nastavení termínu dohodnocení brání objektivní důvody vycházející z povahy konkrétního praktického předmětu, použít znění z výše zmíněného paragrafu „Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí“?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Dle zákona § 27 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, máme zřizovat fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy. Dle zkušeností z minulých asi 5 let neměl nikdo o tyto učebnice zájem, nebyl nikdo tak sociálně slabý. Musíme i přesto tento fond učebnic zřizovat a obnovovat ve výši minimálně 10 %? Nestačilo by např. v případě potřeby pro sociálně slabé žáky tyto učebnice zajistit? 

Rozumíme dobře § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 2005/75 Sb. tak, že pokud zástupce ředitele základní školy má přímou pedagogickou činnost stanovenou na 11 hodin týdně (počet tříd do 14) a ten samý zástupce vykonává funkci výchovného poradce (do 550 žáků), u které je přímá pedagogická činnost 3 hodiny týdně, se o tyto 3 hodiny sníží PPČ zástupci ředitele, tudíž bude mít 8 hodin? 

Prosím o odpověď na následující 2 otázky: 1. Je možné do výpočtu PHmax mateřské školy započítat i třídu s 11 dětmi? Do třídy nelze z prostorových důvodů umístit více dětí. Celkově se jedná o čtyřtřídní mateřskou školu s celkovým počtem 85 dětí. Podmínka minimálního počtu dětí ve třídě čtyřtřídní mateřské školy je tedy splněna (18 dětí). 2. Bude od ledna 2020 překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů MŠ i nadále doporučením dle možností a podmínek školy, nebo bude povinné v plném rozsahu? Metodika stanovení PHmax pro předškolní vzdělávání (vydalo MŠMT) uvádí, že „Překrývání již není podmínkou, ale pouze doporučením dle možností a podmínek školy, tudíž ředitelky/ředitelé mohou flexibilně reagovat na aktuální potřeby při rozpisu služeb učitelů“.

Příspěvková organizace města - mateřská školka pořádala zápis. Nikde nebyla zveřejněna kritéria přijetí. Musí být zveřejněna před zápisem pro veřejnost a zveřejněn počet dětí, které může školka přijmout vzít? Může si stanovit kritéria přijetí (např. věk dítěte, bydliště atd.) školka sama? Po rodičích požadovala vyplnit zaměstnání obou dvou rodičů a číslo do zaměstnání atd., má to na to školka právo, resp. může díky tomu rozhodnout, zda přijme dítě zaměstnaných/nezaměstnaných rodičů? Není toto informace ohledně přijetí irelevantní? Nemá se hledět pouze zájmy dítě a nikoliv na to, kde a zda rodiče pracují, či nepracují? Rodiče nechali zapsat dítě, kterému bude v září 2,5 roku. Můžeme se v případě nepřijetí odvolat na kraj? Jak případně postupovat (sepsat nějaké odvolání?)? Je možné si vyžádat kritéria a jejich hodnocení?