Blažena Petrlíková - strana 2

Jsme příspěvková organizace zřízená za účelem pořádání kulturních akcí. U vybraných akcí si necháváme zhotovit audiozáznam dodavatelem (jedná se zejména o představení našeho ochotnického spolku či akce, jimž byla udělena cena města). Jak zaúčtovat faktury dodavatele na pořízení audiozáznamů?

Obecně prospěšná společnost identifikovala ve svém účetnictví významnou chybu v účtování. Jakým způsobem se opravi? Mají o. p. s. možnost používat účet Jiný výsledek hospodaření, tak jako podnikatelské subjekty, nebo je nutno opravu provést přes účty mimořádných nákladů, resp. výnosů?

Od 1. srpna 2016 dojde ke sloučení naší Základní školy praktické, Klášterec nad Ohří, Havlíčkova 269, se Základní školou, Klášterec nad Ohří, Petlérská 447. Nástupnická organizace bude ZŠ Petlérská. Naše škola bude působit nadále jako detašované pracoviště, které nemá vlastní jídelnu. V současné době se stravuje v restauraci, která je vzdálena od školy minutu chůze. ZŠ Petlérská má vlastní školní jídelnu. Vzdálenost mezi ZŠ praktickou a ZŠ Petlérskou je 1,8 km (pešky cca 20 min chůze). Cena za oběd v ZŠ praktické je 65 Kč (25 Kč hradí zaměstnanci, 10 Kč příspěvek z fondu FKSP, 30 Kč je hrazeno z provozních prostředků). Cena za oběd ZŠ Petlérská je 66 Kč, kde 13 Kč hradí zaměstnanci, 10 Kč příspěvek z fondu FKSP a zbytek z provozních prostředků. Můžeme zachovat tyto podmínky i po sloučení, nebo jak bychom měli správně postupovat?

Příspěvková organizace vede účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., dotaz se vztahuje k ČÚS č. 703. Prosím o ujasnění zaúčtování neinvestičního transferu, který podléhá vyúčtování (ČÚS č. 703, bod. 5.3.1) a vyúčtování proběhne až následující účetní období, nepřesáhne však jeden rok od podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. 1) Jak se posuzuje krátkodobost přijatých záloh na dotaci, účet 374, nebo 472: lhůta jednoho roku se počítá od přijetí první nebo poslední zálohy, popř. od vzniku nároku na dotaci, tj. podepsání smlouvy, do data vypořádání dotace? 2) Účtování: 1) podmíněná pohledávka – žádost o dotaci: MD 915/D 999 /ČÚS 701, bod 5 a ČÚS 703, bod 4.6, vyhláška č. 410 § 47,§ 50e/ 2) došlá záloha na dotaci na bankovní účet: MD 241/D 374 (ČÚS 703, bod 5.3.1.) 3) zrušení podmíněné pohledávky ve výši přij. zálohy : 999/915 4) čtvrtletně převod spotřebované dotace (musí být čerpáno v nákladech) do výnosů : 388 /672, aby nebyl zkreslován HV /ČÚS 703, bod 5.3.4.a)/ 5) vypořádání dotace - následující rok: a) zrušení dohadu MD 348000/D 388 (ČÚS 703, bod 5.3.5.),  b) zúčtování záloh MD 374/D 348 (ČÚS 703, bod 5.3.6.). Prosím o zhodnocení správnosti uvedeného účtování a dále: - dotaz k ČÚS č. 703, bod 5.3.4. a) - účtování MD 388/D 672 má k 31. 12. roku, na který je určena dotace, představovat celý nárok na dotaci, anebo jen případně spotřebovanou část dotace? - dotaz k ČÚS č. 703, bod 5.3.5.a) - vypořádání dotace - následující rok - jak mám rozumět tomuto ustanovení: - účtování 34./67. a zúčtování účtu 388, když předpokládám, že již byla celá dotace zaúčtována v předchozím roce na MD 388/D 672? Prosím o příklad účtování.  

Dotace k úrokům z Akce PANEL nám byla přiznána po kolaudaci revitalizace a je nám poukazována 2 x ročně na běžný účet po dobu splácení úvěru (jedná se o snížení úroku, který byl při uzavírání úvěru). Je účtována z výpisu přímo do fondu oprav jako příjem FO. Placené úroky z úvěru jsou účtovány z FO jako jeho výdej. Poskytnutí úvěru bylo účtováno 378/951. Splátka úvěru 951/221, 955/378. V časopise účetnictví 12/2015 se ing. Kočová zabývá účetnictvím SVJ. Podle příkladu, který je zde uveden, je účtování úroku z úvěru přes účet 544. Provozní dotace (pokud se dotace k úrokům za ní dá počítat) na účet 691. Účetní firmě se stále nechce účtovat za použití nákladových a výnosových účtů a argumentuje tím, že bychom přišli o dotaci. Je lepší ponechat účtování úroků a dotace tak jak bylo započato až do splacení celého úvěru, na nákladové účty účtovat pouze správu společenství a opravy účtovat přímo proti FO, nebo za použití účtu 511? Také jsem se špatně vyjádřila, že vlastníci nejsou úvěrem zatíženi. Vím, že za dluhy SVJ vlastníci ručí do výše svého podílu. Myslela jsem to tak, že pokud chce vlastník svou bytovou jednotku prodat, přechází povinnost na nového vlastníka. Chtěla bych ještě objasnit, proč se o to tak zajímám. Náš dům v privatizaci získala Pražská správa nemovitostí a začala nájemníků byty prodávat do vlastnictví. Správu domu prováděla sama až do té doby, než prodala 4/5 bytů. Potom už správu nechtěla provádět a založili jsme proto SVJ. V té době jsem byla předsedkyně SVJ a účetnictví jsme zadali firmě, která se zabývala správou bytů. Ta nám pomohla s revitalizací, získáním úvěru a dotace. Účetnictví neměla tak dobře vychytané. Splátky úvěru účtovala z běžného účtu přímo proti úvěrovému. Při kontrole jsem zjistila, že fond oprav máme podezřele vysoký. Nebyly z něho účtovány totiž splátky úvěru. Jsem sice ekonom (neměla jsem však zkušenosti s účtováním nevýdělečných organizací), navrhla jsem toto zaúčtování úvěru. Jelikož je rozvahové účetnictví nepřehledné, chtěla bych aby se účtovalo tak jak uvádí ing. Kočová.

Finanční dar s nepeněžním plněním Blažena Petrlíková Příspěvková organizace obdržela na základě darovací smlouvy finanční dar na nákup počítačů, kdy fakturu, vystavenou na příspěvkovou organizaci, proplatí dárce. Jak tento...

Organizační složka zřízená zahraničním EU zřizovatelem pronajímá v České republice lešení. Ve výnosech má tedy organizační složka výnosy z pronájmu, v nákladech proti tomu by měly být zřejmě především odpisy tohoto lešení. Lešení se skládá z desítek různých prvků, které jsou v různých počtech využívány k sestavení lešení dle potřeb konkrétní stavby zákazníka. Zřizovatel pro tyto účely přemísťuje potřebné prvky svého lešení ze zahraničí do České republiky a poté, co již nejsou potřeba, např. po několika měsících nebo dokonce letech, jsou zase přemístěny zpět do zahraničí ke zřizovateli. Tak dochází během roku k neustálému přesunu určitého počtu prvků do České republiky a zase zpět. Většina prvků je v České republice neustále, avšak s proměnlivým počtem kusů. Jak počítat za této situace odpisy – pro účetní i daňové účely? Z jaké ceny, jakou metodou?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Našim žákům na začátku zahájení studia prodáváme čipy za 100 Kč, které jim slouží na stravování a vstupy do budov školy. Pořizovací cena čipů je podle toho, kolik jich objednáme, ale v průměru je to těch 100 Kč. Ale v současné době máme problém u žáků 4. ročníků. Neboť čip můžeme deaktivovat jen na stravování a hlavní vchod, do ostatních budov je třeba provést deaktivaci přímo jejich čipem. 1) Můžeme postupovat tak, že budeme chtít, aby nám všichni čipy vrátili bez úplaty? A pak je např. zničíme? 2) Nebo můžeme jim nabídnout za používaný čip např. 50 Kč a odkoupit ho oficiálně školou? 3) Musíme potom tyto čipy prodávat novým žákům za 50 Kč? Tím se hodnota značně sníží a nikdo nám čipy nebude za 25 Kč vracet. (Pokud bychom uplatnili stejný postup jako u čipů nových.) 4) Také je řešení dávat žákům čipy na zálohu 100 Kč a při vrácení ji celou vrátit. Tím ale trochu dotujeme žáky, protože čip má také svou životnost.  

Jsme příspěvkovou organizací a nyní provádíme archivaci dokumentů a zajímalo by mne: • zda je nutné při předávání dokumentů do spisovny, která je v budově instituce (bez akreditovaného archivu), sundávat z účetních dokladů všechny kancelářské sponky i kancelářské svorky (jsou zde umístěny i kvůli tomu, aby se účetní doklady nepoztrácely)? Jedná se o dokumenty, které budou uchovány na budově ve spisovně a čeká je během následujících deseti let (za dohledu archiváře z NA) skartace (některé i dříve) - nebudou tedy předávány k archivaci do Národního archivu. Pokud ano, kde je to prosím uvedeno? • hovoří se v zákoně, nebo ve vyhláškách o archivnictví o zákazu dvojí evidence? Týkalo by se to například situace, kdy by docházelo k evidenci např. přijaté faktury ve spisové službě, kde dostává číslo jednací, ale dále je evidována v účetním softwaru, kde má svou jinou číselnou řadu. S číslem jednacím z podatelny se dále již nepracuje a je užíváno pouze číslo, které jí bylo přiděleno účetním softwarem. Je to tak možné, nebo je to nedovolený způsob evidence dokumentů?

V roce 2006-2008 SVJ provedlo revitalizaci panelového domu, na kterou jsme k úvěru v rámci akce Panel získali dotaci k úrokům z úvěru. Úvěr jsme uzavřeli na SVJ, splátky a úroky z úvěru platíme z fondu oprav. Vlastník bytové jednotky není úvěrem zatížen. Dotace k úrokům je příjmem fondu oprav. Firma, která nám vede účetnictví, zatím účtuje jenom rozvahově. Od letošního roku chceme prosadit účtování použitím výsledkových účtů. Úroky z úvěru se budou účtovat na účet 544 a dotace k úrokům na 691, nebo se úroky a dotace musí nadále účtovat přes fond oprav, abychom nepřišli o dotaci k úrokům? Pro odměny členům výboru se má používat účet 521, nebo 523?  

Spolek Tenisový klub si založil pobočný spolek. Jakým způsobem nově vzniklý pobočný spolek má vést účetnictví, samostatně nezávisle na hlavním spolku nebo účetnictví hlavního spolku a pobočného bude vedeno společně? Účetním obdobím hlavního spolku je hospodářský rok a tento není plátcem DPH. Může pobočný spolek mít jako účetní období kalendářní rok a stát se plátcem DPH?

Jsme obecně prospěšná společnost. Ke dni dětí jsme dostali věcný dar - cukrovinky. Jak máme tento dar zaúčtovat?

Můžeme vést jednoduché účetnictví, pokud nemáme obrat vyšší než 3 mil. Kč? Posláním spolku jsou humanitární, charitativní, vzdělávací aktivity, podpora péče o zdraví a sociální potřeby občanů. V roce 2015 byl spolkem pořádán charitativní ples, kde se vybraly peníze, které byly dále darovány (pomůcky pro zdravotně postižené občany apod.). Na ples se prodávaly vstupenky. Příjmy spolku – tedy vstupenky, částky z provedených reklam na plese – to se může posoudit jako poslání spolku a tedy jako příjem, který není předmětem zdanění? A k tomu výdaje, které nejsou předmětem daně - pronájem sálu na ples, raut, vystoupení umělců?  

Jsme městská část a jedna naše příspěvková organizace čerpala zbylé prostředky operačního programu Praha adaptibilita z roku 2014 i v roce 2015. Tyto prostředky byly zaúčtovány jako obyčejná dotace na provoz na 672. Je to možné?

TJ spolek - nezisková organizace. TJ vybudovalo z původního nefunkčního tenisového kurtu nové travnaté hřiště s chodníky. Na tomto hřišti bylo postaveno dětské hřiště a venkovní fitness. Chtěla bych poradit jak zařadit hmotný majetek, jaká odpisová skupina, jak odepisovat (u NO pouze účetně) a zaúčtovat faktury: projekt 15 000 Kč, zemní práce na travnatém hřišti + chodníky 150 000 Kč, dodávka a montáž herních prvků 215 000 Kč (fitness sestava 100 000 Kč, pískoviště 30 000 Kč, kruhy 25 000 Kč sestava s klouzačkou 45 000 Kč doprava 15 000 Kč), zemní práce při realizaci dětského hřiště 15 000 Kč. na herní prvky dotace 150 000 Kč.  

Přebrala jsem účetnictví spolku, ve kterém se proúčtovaly provozní náklady, na které měla být poskytnuta dotace ve výši 700 000 Kč v roce 2014. Bohužel se nesplnily podmínky dotace ze státního rozpočtu, a ta byla v plné výši krácena. Mezitím si na plnou výši dotace vzal spolek krátkodobou půjčku od města splatnou do konce roku 2014. Bylo účtováno o půjčce MD 221/D 249 a časově rozlišená vyčerpaná dotace MD 388/D 691. V roce 2015 se vytvořil s městem splátkový kalendář na 7 let splácení půjčky. Finanční výpomoc bych přeúčtovala na dlouhodobou a zrušila proúčtování časového rozlišení. Je postup správný a jaké účty použít?

Jsme veřejnou vysokou školou a v rámci vzdělávací činnosti je prováděna i činnost doplňková. Činnost je prováděna na přístrojích, jejichž odpisové plány (účetní odpisy) se již se blíží ke konci. Některý z přístrojů již bude účetně zcela odepsán, ale přístroj je dosud zcela funkční. Jak postupovat? Zda a kdy lze přehodnotit odpisové plány tohoto majetku a tím prodloužit dobu odepisování a jaký podklad by měl být vypracován pro provedení změny odpisového plánu účetních odpisů?

V roce 2013 a 2015 jsme přijali finanční dar od občana ve výši 800 Kč a 1 000 Kč na účet spolku. Slyšela jsem, že by se dary měly proúčtovat proti nějakému výdaji, na který jsme dar použili, a to do 3 let od jejich přijetí. Jak se případné použití daru zaúčtuje a jaké legislativě se dar u neziskových organizací řeší? Daňové přiznání k dani darovací podáváme.

Dobrovolný svazek obcí (nezisková rozpočtová org.) -dále DSO, vede účetnictví, neplátce DPH, zaměstnává v prac. poměru manažerku za účelem vypracovávání žádostí o dotace a zadávací dokumentace k výběrovým řízením. Členským obcím byly vyfakturovány tyto práce a zaúčtovány do výnosů na účet 602. Dotace byla určena na nákup investičního i neinvestičního majetku k ukládání a zpracování odpadů. (kontejnery, štěpkovač aj.). Nakoupené předměty dostaly jednotlivé obce od DSO, který je vlastníkem předmětů, do zápůjčky. Měl by být v tomto případě náklad na zpracování žádostí součástí vstupní ceny majetku (pravděpodobně jen v případě investičního maj.), ze které se bude účetně odpisovat ? A jak v takovém případě účtovat ? (Zřejmě by se v takovém případě mohlo jednat o pořízení majetku vlastní činností, ale oc všechno by potom vstupovalo do vstupní ceny majetku: mzdové náklady samozřejmě není problém vyčíslit, ale jak bych vyčíslila ostatní nepřímě náklady, to opravdu netuším.)

Naše SVJ účtuje rozvahově, nikoliv nákladově. Při rekonstrukci podlah v domě v říjnu 2015 došlo k poškození části díla neznámým pachatelem. SVJ žádalo pojišťovnu o odškodnění. Škoda byla pojišťovnou v lednu 2016 přiznána. SV má spoluúčast 1 000 Kč, zbytek škody bude pojišťovnou uhrazen začátkem února 2016. Jak účtovat v roce 2015 a v roce 2016? Přijatá faktura byla zaúčtována z FO 955/321 a zaplacena.