Blažena Petrlíková - strana 3

V obci jsou zřízeny dvě příspěvkové organizace základní a mateřská škola. Základní škole zpracovává mzdy externí mzdová účetní na základě mandátní smlouvy, mateřské škole je účetnictví i mzdy zpracovávano dodavatelským způsobem rovněž externí pracovnicí. Na základě kontroly bylo zjištěno, že žádná z účetních nemá sjednánu odpovědnost za škody způsobené objednavateli a také, že výše odměny, která je hrazena z prostředků obce, je u obou smluv neúměrně vysoká. Může zřizovatel nařídit oběma ředitelům ZŠ i MŠ, že účetnictví a mzdy bude oběma školám zpracovávat pouze jedna pracovnice, která je zaměstnancem (účetní) obce, protože tím dojde k výrazné úspoře prostředků z rozpočtu obce? Jak by měl zřizovatel v tomto případě postupovat?

Přebrala jsem účetnictví spolku, ve kterém se proúčtovaly provozní náklady, na které měla být poskytnuta dotace ve výši 700 000 Kč v roce 2014. Bohužel se nesplnily podmínky dotace ze státního rozpočtu a ta byla v plné výši krácena. Mezitím si na plnou výši dotace vzal spolek krátkodobou půjčku od města splatnou do konce roku 2014. Bylo účtováno o půjčce 221/249 a časově rozlišená vyčerpaná dotace 388/691. V roce 2015 se vytvořil s městem splátkový kalendář na 7 let splácení půjčky. Finanční výpomoc bych přeúčtovala na dlouhodobou a zrušila proúčtování časového rozlišení. Je postup správný a jaké účty použít?

Spolek, který účtuji se zabývá ochranou vzácných druhů živočichů. Jedna z činností, které spolek vyvíjí, splňuje znaky podnikání. Proto spolek navrhl změnu stanov, kde byla tato činnost přeřazena z hlavní činnosti do vedlejší hospodářské činnosti. Změna stanov byla schválena v dubnu 2015. V prosinci 2015 byl podán návrh na zápis změny stanov do Veřejného rejstříku (čekalo se na všechny potřebné dokumenty). Do dnešního dne nebyly stanovy zveřejněny ani nepřišla žádná zpráva z rejstříku. Odkdy mám v účetnictví výše uvedenou činnost vykazovat a účtovat jako vedlejší hospodářskou činnost? a) od počátku roku 2015 b) od dubna 2015, kdy byly schváleny stanovy c) od okamžiku podání návrhu do rejstříku d) od okamžiku uvedení v rejstříku nebo jindy?

Jsme veřejnou vysokou školou a v rámci vzdělávací činnosti je prováděna i činnost doplňková. Činnost je prováděna na přístrojích, které dle stanoveného odpisového plánu (účetní odpisy) již se blíží ke konci a některý z přístrojů již bude účetně zcela odepsán, ale přístroj je dosud zcela funkční. Jak postupovat, zda a kdy lze přehodnotit odpisové plány tohoto majetku a tím prodloužit dobu odepisování a jaký podklad by měl být vypracován pro provedení změny odpisového plánu účetních odpisů.

Společenství vlastníků uhradilo v roce 2011 zálohu stavební firmě na rekonstrukci oken. Firma zálohu přijala, ale práce nebyla i přes opětovné výzvy započata. Společenství žádalo o vrácení zálohy, k čemuž také nedošlo. Společenství podalo žalobu k exekutorskému úřadu a uhradilo soudní poplatek. Po nějaké době společenství obdrželo usnesení exekutorského úřadu s tím, že firma, které uhradili zálohu neexistuje, že zanikla bez právního nástupce. Z toho důvodu bylo řízení zastaveno bez nároku na úhradu škody. Prosím o radu, jakým způsobem zúčtovat uhrazenou zálohu a soudní poplatek.

Příspěvková organizace, zřizovatel je město: 1) Zřizovatel schválil rozpočtové opatření na přesun financí z rezervního fondu do fondu reprodukce majetku, invest. f.: účet MD 413/D 416. 2) Zřizovatel nařídil odvod z fondu reprodukce majetku, inv. fondu: stačí účtovat /na základě ČÚS č. 704, bod 7.4. b), MD 416/D 241, anebo je třeba zaúčtovat předpis MD 416/D 349 (?) a poté MD 349/D 241?

Příspěvková organizace obdržela na základě darovací smlouvy finanční dar na nákup počítačů, kdy fakturu, vystavenou na příspěvkovou organizaci, proplatí dárce. Jak tento dar správně zaúčtovat? Příspěvková organizace používá na finanční dary, kdy obdrží finanční hotovost, účet 414 0541-Rezervní fond z ostatních titulů.

Spolek, plátce DPH, příjmy nepřesáhly 3 mil. Kč, hodnota majetku je do 3 mil. Kč. Tím, že jsme plátci DPH, musíme od 1.1.2016 vést podvojné účetnictví?

Jsme příspěvkovou organizací a prosím o radu při vyúčtování cesty, kdy zaměstnanec doloží k vyúčtování fakturu z hotelu, nebo paragon o zaplacení částky, kde je uveden adresát on i s jeho celou adresou bydliště a nikoliv adresa firmy. Na ubytování by mělo být patrné, že se týká daného zaměstnance. Pokud je adresa firmy, pak se domnívám, že nevadí. Ale pokud je pouze jeho adresa a žádná informace o naší firmě, je to správně?

Fond založil otec pro své děti, do fondu vložil určité peněžní prostředky. Z tohoto fondu mají být těmto dětem za určitých podmínek propláceny náklady na vzdělání, sport atd. V této souvislosti bych se rád zeptal na následující věci: -          zaúčtování vkladu do SF bude MD 221/D 413? -          proplacení výdaje dětí (např. faktura za školné) se bude účtovat 413/221? -          výše uvedené proplacení výdajů dětí z peněz fondu bude u dětí osvobozeno od daně z příjmů FO? A v účetnictví SF nebude vůbec vstupovat do výsledovky a neovlivní základ daně z příjmů SF? Ostatní náklady související s existencí a správou SF (např. fa za vedení účetnictví, notářský zápis, bankovní poplatky) se budou účtovat do nákladů MD 5xx/D 321 a MD 321/D 221?

Spolek, jehož hlavním posláním je poskytovat pomoc handicapovaným dětem, má v plánu, že koncem roku provede transformaci na ústav. 17. 12. 2015 jsou členové spolku objednáni k notáři. Tuto transformaci by chtěl spolek uskutečnit k datu 31. 12. 2015, a to již z důvodu, že k 31. 12. 2015 musí sestavovat účetní uzávěrku kvůli ukončení daného roku a tuto uzávěrku by mohl použít i pro transformaci a nemusel by tak sestavovat mezitímní účetní závěrku ve smyslu § 183 NOZ. Je tento postup možný? Pokud by výše popsaný způsob byl možný, tak z hlediska účtování by se uzavřelo účetnictví roku 2015 za spolek a od 1. 1. 2016 ústav naváže na zůstatky účtů k 31. 12. 2015 a bude pokračovat v účtování?  

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme zakoupen program na účetnictví asi za 21 000 Kč. Vedeme ho jako dlouhodobý nehmotný majetek nad 6 999 Kč. Nyní jsme k tomuto programu přikoupily další modul - inventarizace za 5 000 Kč. Jak máme tento zaúčtovat? Máme mu dát samostatné inventární číslo a vést jako nehmotný majetek do 6 999 Kč nebo ho připsat k programu. Bez základního programu by nám modul nefundoval.

Nezisková organizace, vzniklá v roce 2014, vedla v roce 2014 daňovou evidenci. Od roku 2015 vede účetnictví. Dle přehledu o majetku a závazcích evidovali k 31. 12. 2014 peníze v pokladně a bance, závazky a ztrátu za rok 2014 (záporný stav příjmů po odpočtu výdajů). Jakým způsobem sestavit počáteční rozvahu k 1. 1.? Pokud totiž zadáme do aktiv finanční prostředky a do pasiv závazky a záporně ztrátu, nesedí nám aktiva na pasiva.

Jsme nezisková právnická osoba – spolek, sportovní klub. Vlastníme dodávku, kterou využíváme pouze k naší hlavní neziskové činnosti k dopravě pomůcek a osob na naše sportovní akce. Mám za to, že se na nás vztahuje § 2 odst. 1 bod c) 1. Tzn., že se na nás vztahuje výjimka, protože dodávku „používáme k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této činnosti nejsou předmětem daně“. Činnosti, ke kterým dodávku používáme, nedosahují zisku, takže je z daňového základu vylučujeme a nejsou předmětem daně z příjmů. Jsme povinni platit zálohy na silniční daň a podávat přiznání k silniční dani?  

Tři společníci ukončí k 31. prosinci 2014 činnost sdružení. Sdružení vedlo podvojné účetnictví. Náklady byly každý rok ke zdanění děleny na třetiny, výnosy si každý rok dělili jiným procentem – dle zásluh na výnosech. K 31. prosince 2014 zůstanou v rozvaze dle účetnictví nevyúčtované zaplacené zálohy na pronájem kanceláře (ty majitel objektu vyúčtuje až v létě následujícího roku), dále budou zůstatky na pohledávkách a závazcích včetně závazků z mezd a DPH státu, které se budou ještě následující rok postupně doplácet. Dva ze společníků budou v roce 2015 nadále podnikat (již ale každý samostatně) a tudíž pokračovat ve svém účetnictví. Jeden ze společníků k 31. prosinci 2014 ukončí podnikání. 1)      Jak postupovat při dělení zůstatků rozvahových účtů? Budou se poměrné části zůstatků na rozvahových účtech nějakým způsobem zavádět do účetnictví společníků, kteří budou dále samostatně podnikat? Pokud ano, jak se stanoví procento pro dělení? Nenapadá mě, jak by se dělily pohledávky a závazky, které by se měly zaplatit jako celek a neměl by asi každý z nich platit poměrnou část. 2)      Jakým způsobem bude účtovat společník, který dosud vedl účetnictví za sdružení, „rozpouštění“ rozvahových účtů za celé sdružení? 3)      Jak se bude v novém roce postupovat, až dojde vyúčtování záloh na pronájem?  

Jak by to bylo v případě poskytnutí příspěvku, když zaměstnanec bude pracovat na plný úvazek, ale 22 hodin úvazku má rozdělen do čtyř dnů (7, 5, 0, 8, 2). V pátek vyučuje dvě hodiny, ale ve škole se zdržuje např. o dvě nebo i více hodin déle, protože si dělá přípravy a nebo jiné práce spojené s výukou.

Jsme nestátní nezisková organizace a v roce 2013 a 2014 jsme vytvořili rezervu na opravu plně pronajaté tělocvičny. Účtovala jsem tvorbu rezervy v interních dokladech na účty MD 556/D 941 jako daňově účinnou. Letos, v roce 2015, proběhla oprava tělocvičny a já nevím, jak mám zaúčtovat přijatou fakturu. Četla jsem, že zaplacená oprava nemůže být znovu výdajem daňově uznatelným. To znamená, že budu účtovat přijatou fakturu na účet 511 jako daňově neuznatelnou? Anebo vůbec nesmí být na nákladovém účtu 511? Potom ale nevím, na jaký účet bych měla tuto fakturu zaúčtovat. A protože bych měla v interním dokladu rezervu rozpustit na účty MD 941/D 656, bude účet 656 daňově účinný, anebo daňově neuznatelný?  

Od 1. září zaměstnáváme učitelku na zkrácený úvazek - 4 hodiny týdně - denně 1 hodina (kromě pátku). Prosím o sdělení, zda má nárok na příspěvek na oběd z FKSP.

Jsme veřejnou vysokou školou (dále jen „VVš“) a v dalším programovacím období očekáváme, že se nám podaří získat prostředky na projekty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jednou z podmínek pro získání projektů je však i očekávaná spoluúčast organizace (spolufinancování) nákladů projektů z vlastních zdrojů. V této souvislosti bych se ráda zeptala, zda lze jako vlastní zdroje použít Fond provozních prostředků, který může VVš tvořit rovněž ze zůstatku příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou činnost k 31. 12. běžného roku v souladu s § 18 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Musí společenství vlastníků jednotek (SVJ) vést účetnictví i v průběhu roku, nebo lze využít zpracování účetnictví až po ukončení roku, jak jsme dohodnuti s účetní. Pokladna se vede v sešitě – jako pokladní deník, faktury došlé se evidují a bankovní výpisy se v průběhu roku tisknou a kontrolují platby od členů SVJ. Mám za to, že tato evidence v průběhu roku stačí.