JUDr. František Muška - strana 2

Pracovní poměr byl založen jmenováním podle § 33 odst. 3 zákoníku práce. Po určité době byl zaměstnanec z vedoucího pracovního místa odvolán a zaměstnavatel mu nabídl jiné pracovní zařazení, které zaměstnanec přijal. Jak správně vypořádat tuto změnu pracovního poměru? Má být v tomto případě se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva?

Pokud zaměstnanec dá výpověď s výpovědní lhůtou dva měsíce, která začíná od následujícího měsíce po podání výpovědi, musí zaměstnanec tuto lhůtu dodržet? Může mu zaměstnavatel nechat uhradit ušlé výdaje tím, že nepřišel do práce nebo může uložit jiný "trest" zaměstnanci, pokud se s zaměstnavatelem nedohodnou na tom, že může pracovní poměr ukončit dříve? Je problém v tom, že by měl zaměstnanec dvě zaměstnání najednou, pokud by bývalou práci opustil dříve, než skončila výpovědní lhůta (pracovní poměr stále trval), a už nastoupil do nového zaměstnání (kromě toho, že můžu uplatňovat slevu na dani pouze u jednoho zaměstnavatele)?

Jsme státní příspěvková organizace, našim zřizovatelem je Krajský úřad. Jsme domov se zvláštním režimem, tedy sociální zařízení, které poskytuje "nepřetržitě" péči svým klientům. Nevíme však, zda splňujeme podmínky nepřetržitého režimu práce. Pracují u nás zdravotní sestry, které slouží ve třech různých pracovních směnách. Je to celodenní směna, v době od 7.00 hod. do 19.00 hod., dále noční směna od 18.30 hod. do 7.00 hod. a pro potřeby provozu také občas ranní směna, v době od 7.00 hod. do 14.00 hod. Ranních směn je velmi málo, někdy ani jedna v měsíci. Samozřejmě, když jedna zdravotní sestra slouží ranní směnu, druhá souběžně s ní má celodenní směnu, tak aby byla zajištěna stálá péče o klienty. Je možné takovýto režim považovat za nepřetržitý? A pokud ano, může být takovýto režim tedy považován za třísměnný?

V novém občanském zákoníku se v § 2401 říká, že pracovní poměr upravuje zákoník práce. To znamená, že smlouva musí být uzavřena písemně a povinné náležitosti pracovní smlouvy jsou datum nástupu, druh sjednané práce a místo výkonu práce. To skoro vyznívá, že se do pracovní smlouvy nemusí uvádět smluvní strany - tedy zaměstnance a zaměstnavatele. Předpokládám, že jdeme zpátky do občanského zákoníku. který paragraf stanoví, že mám do písemné smlouvy uvést smluvní strany, a jak je identifikovat? Např. zaměstnavatel - název, sídlo, IČO, nebo spisovou značku OR? Zaměstnanec - jméno, trvalé bydliště, datum narození nebo rodné číslo? 

Zaměstnanec pracuje jako obsluha a seřizovač strojů v truhlářské výrobě. Vykonával práci předáka, nyní byl přeřazen na práci zadáka, kde je nižší mzda. Zaměstnanec s tím souhlasil jen ústně. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno, že bude pracovat jako obsluha a seřizovač strojů v truhlářské výrobě, pozice předáka či zadáka smluvně určena není, výše odměny je stanovena odkazem na firemní předpis. Musíme mít přeřazení na z předáka na zadáka a naopak uzavřeno písemně? Musíme mu po přeřazení na zadáka vyplácet/dorovnávat mzdu, kterou měl na pozici předáka?

Zaměstnáváme uklízečku A na plný úvazek a současně má uzavřený další pracovní poměr jako kuchařku na úvazek 0,25 u naší organizace. Dále zaměstnáváme kuchařku U na plný úvazek. Kuchařka U dlouhodobě onemocněla. S uklízečkou A jsem uzavřela dohodu o změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně úvazku ve funkci kuchařka z 0,25 na 1, neboť bude po dobu nemoci kuchařky U zastupovat. Místo této uklízečky A jsem přijala na dohodu jinou uklízečku B, tudíž uklízečka A v současné době tuto funkci nezastává, ale po návratu kuchařky U z pracovní neschopnosti bude zase tuto funkci zastávat, takže vlastně pracovní poměr neskončil, ale co v této době pracovnice A bude mít - neplacené volno? 

OSVČ pracuje ve zdravotnictví na základě živnostenského oprávnění. Pro výkon této činnosti je pro ni nutné používat služeb odborného zástupce poskytovatele zdravotních služeb. Citace zákona č. 372/2011 Sb.: Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu. Jaký pracovněprávní vztah je nejlepší uzavřít? Lze dohodu o provedení práce? Co vše musí tato dohoda obsahovat a na jaké období se uzavírá?

Jednatel ve spol. s r. o. plní jednak bezplatnou funkci jednatele a zároveň pracuje ve společnosti na pracovní poměr jako technolog. Je možné, aby souběžně čerpal dovolenou z pracovního poměru, ale nadále vykonával funkci jednatele? Jedná se nám o to, zda můžeme proplatit cestovní náhrady za služební cestu v této době a budou uznány jízdy vozidlem jako služební?

Zaměstnankyně jde k 20. 1. 2017 na peněžitou pomoc v mateřství. Do února 2017 však pobírá rodičovský příspěvek. Jakým způsobem nahlásit to, že zaměstnankyně bude mít PPM, a nebude tedy moci dál pobírat rodičovský příspěvek? Jsou nějaké formuláře? Popřípadě kontaktovat přímo pracovnici, kde byla dávka statní sociální podpory žádána? Bude muset zaměstnankyně doložit od doktorky, že bude od 20. 1. 2017 na PPM? A dále v případě, že bude vyměřena nižší PPM než rodičovský příspěvek - bude moci požádat úřad o dorovnání rodičovského příspěvku a do jakého termínu by se muselo případně žádat? 

Pokud nebude zaměstnanec řádně plnit povinnosti v souvislosti s EET, je možné sankce, které budou zaměstnavateli uloženy (možno až 500 000 Kč) požadovat po zaměstnanci? Všichni zaměstnanci byli řádně poučeni a byla jim povinnost evidenci provádět zdůrazněna. Nemůžeme však zaručit, že budou opravdu veškeré tržby řádně evidovat. Avšak porušení povinností by mohlo být pro zaměstnavatele až likvidační. Nebo i zde bude platit 4,5 násobek průměrného výdělku?

Společnost s. r. o. dva společníci a zároveň jednatelé (pokud by byl rozdíl u jednoho společníka/jednatele prosím uvést i tuto variantu) v s. r. o. lékaři. Mají smlouvu na výkon funkce jednatele odměna 2 490 Kč/měsíc. Dále mají HPP jako lékař a ještě cca 3x - 4x do roka DPP. Je tato varianta možná? Je mi jasné, že DPP nemůže být na činnost, která spadá do náplně práce HPP lékař. Jak je to ale s funkcí jednatele, aby náhodou DPP nebyla na něco, co by spadalo do výkonu funkce jednatele. Je možné někde zjistit co vše spadá do výkonu funkce jednatele? A ještě prosím o vyjasnění podpisu pracovních smluv, dohod a smlouvy na výkon funkce jednatele, kdo podepisuje za s. r. o.? Může podepsat jednatel sám sobě, nebo je lepší když podepíše druhý jednatel? A jak by to bylo v případě s. r. o. s jedním jednatelem/společníkem. Je potřeba nějaký z těchto podpisu ověřený? V případě že není, je možno nějak zpětně narovnat? 

Pan ředitel příspěvkové organizace (zřizovatelem je krajský úřad), který v organizaci pracuje přes 20 let, se vzdal funkce k 30. 11. 2016. Pan ředitel nemá podepsánu pracovní smlouvu, byl do funkce jmenován. Na krajském úřadě mu bylo sděleno, že jejich zaměstnancem je do 30. 11. 2016, a zeptali se ho, zda chce podat výpověď. Po jeho negativní odpovědi mu bylo oznámeno, že tím pádem je od 1. 12. 2016 již jeho zaměstnavatelem naše příspěvková organizace, která si dále situaci má řešit sama. Bylo mu doporučeno právníkem kraje, že má přijít 1. 12. 2016 do práce, a že mu má zaměstnavatel dát výpověď (žádnou jinou vhodnou práci bohužel pro něj nemáme), a protože výpovědní doba (dvouměsíční) začíná běžet až od 1. dne následujícího kalendářního měsíce, znamená to, že jeho pracovní poměr bude ukončen k 28. 2. 2017. Bude se mu vyplácet průměrný plat a pan ředitel bude doma - nemůžeme mu přidělit práci, protože ji pro něj nemáme. Je naše úvaha správná, a jak je to s nárokem na dovolenou? Bude mít nárok na dovolenou i za dny výpovědní doby, když ve skutečnosti pracovat nebude? Podle jakého paragrafu bude výpověď zformulována? Na odstupné zřejmě není nárok? 

V měsíci pracovnice příspěvkové organizace odpracovala nad limit pracovní doby 22 hodin ve dnech pracovního klidu a 6 hodin v ostatních dnech. Jedná se o přesčasové hodiny mzdové účetní při zavádění nového mzdového programu. Náhradní volno nebude čerpat. Podle katalogu je tato pracovnice zařazena jako mzdová účetní, dále je ustanovena do funkce zástupce ředitele a pobírá příplatek za vedení. Mohou se přesčasové hodiny proplatit všechny nebo pouze hodiny odpracované ve dnech pracovního klidu (§ 127 odst. 3 zákoníku práce)? 

Zaměstnankyně pracující u zaměstnavatele od roku 2007 ukončila 6. 10. 2016 rodičovskou dovolenou a dne 7.10.2016 nastoupila opět do práce. Na kolik dnů dovolené má do konce roku nárok? Před ochodem na rodičovskou dovolenou si všechnu dovolenou, na kterou měla nárok, vyčerpala. 

Náš zaměstnanec ukončil pracovní poměr 3. 10. 2016. Ode dne 4. 10. 2016 mu byl přiznán předčasný starobní důchod. 1) Je možné s tímto zaměstnancem dále sjednat dohodu o provedení práce od 26. 10. 2016 do 31. 12. 2016? Může mít zaměstnanec ke strarobnímu důchodu takovýto přivýdělek? 2) Jak pak postupovat při zpracování příjmů za říjen - sčítají se tyto příjmy pro účely zdanění a uplatnění slevy na poplatníka?

Zaměstnanec se vrátil z dlouhodobé nemoci s invaliditou 1. stupně a sníženou pracovní schopností 35 %. Byl vyslán k závodnímu lékaři, který na základě zpráv a vyšetření určil, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní pracovní činnost. Bohužel všechny činnosti v naší firmě jsou fyzicky stejně náročné, nemůžeme tedy zaměstnance převést na jinou práci. V případě, že mu dáme výpověď dle § 52 písm. e) - výpovědní lhůta činí 2 měsíce - jak to je s docházením do práce, když má výkon práce zakázán? Jak se vykazuje plynoucí čas? Nic jiného bohužel vykonávat nemůže. Je již uschopněn, ale my ho nemůžeme dál zaměstnávat, dovolenou má vyčerpanou... 

Jsme základní škola a naše paní učitelka je v současné době na rodičovské dovolené. Od září 2016 vyučuje na naší škole nepovinný předmět "náboženství". Je možno uzavřít s p. učitelkou dohodu o provedení práce , ve které bude sjednán druh vykonávané práce: výuka náboženství - nebo i v době rodičovské dovolené nesmí být sjednán stejný druh vykonávané práce jako má zaměstnankyně v hlavním pracovním poměru?

Příspěvková organizace, dům s pečovatelskou službou. Řešíme případ, kdy pečovatelka nesplňuje kvalifikační předpoklady a bude absolvovat rekvalifikační kurz „Pracovník v sociálních službách.“ Pracovnice má pracovní smlouvu s úvazkem na 4 hodiny denně, v případě potřeby až na 8 hodin. Předpokládáme, že se jedná o zvýšení kvalifikace dle § 231 zákoníku práce. 1) Školu bude navštěvovat od 8 do 15 hodin čistého času, celkový čas strávený na cestě ještě bude cca o 2 hodiny delší. Kolik hodin jí máme počítat do docházky, jako by byla v práci? Bude se jednat o náhrady platu ve výši průměrného výdělku anebo vypočtený plat jakoby byla v práci? 2) Stravné a jízdné: Zřejmě se nebude jednat o poskytnutí cestovních náhrad podle § 152 a dále § 173, jelikož to nebude pracovní cesta, a tudíž zaměstnavatel nemusí tyto náhrady platit? V případě, že by je platil, budou u zaměstnance podléhat zdravotnímu, sociálnímu pojištění i dani z příjmu? U zdravotního pojištění se zahrnou tyto náhrady do základu, z něhož platí pouze zaměstnanec, tj. 13,5%? V případě sociálního pojištění není při výpočtu případná výjimka? 

Máme zaměstnance na dohodu o provedení práce. Není registrován na úřadu práce, neodvádí si žádné pojištění, jinde nepracuje. Máme za něj odvést minimální odvody, ačkoliv nedosáhne limitu 10 000 Kč?

Zaměstnanci pracují v rovnoměrně rozvržené pracovní době od pondělí do pátku - ve směnách nestejně dlouhých Po-Čt 8,50 hodin, Pá 6 hodin - celkem 40 hodin. Odměňováni měsíční mzdou, během státních svátků se jejich mzda nekrátí. Je správný měsíční fond pracovní doby, rozhodný pro výpočet poměrné části mzdy pro měsíc červenec 2016 - 166 hodin, srpen 2016 - 185,50 hodin, září 2016 - 174,50 hodin, říjen 2016 - 168,50 hodin, listopad 2016 - 177 hodin, prosinec 2016 - 174,50 hodin? Nemusí zde být stanoveno vyrovnávací období? Vyrovnávacím obdobím je týden - 7 dní po sobě jdoucích?