JUDr. František Muška - strana 4

Je možné, aby dvě společnosti s ručením omezeným uzavřely mezi sebou dohodu o provedení práce? Dle mého názoru ne, ale setkala jsem se již s názorem opačným.
Vydáno: 12. 05. 2016
Jsme střední škola a máme v pracovním poměru zaměstnankyni - učitelku, která je v současnosti na mateřské dovolené do 28. 8. 2016. Je možné, abychom ji v květnu 2016 přijali na dohodu o provedení práce jako zkoušejícího při maturitách?
Vydáno: 12. 05. 2016
Chtěl bych do své s. r. o. přijmout přítelkyni na dohodu o pracovní činnosti na funkci administrativní pracovník s fixní odměnou 2 499 Kč/měsíčně. Současně ji plánuji využít cca 2x do roka (např. duben, listopad) pro jinou činnost a zaměstnat ji na dohodu o provedení práce na funkci pracovník výroby. Pokaždé by dohoda o provedení práce trvala cca 1 měsíc a odměna by byla 8 000 Kč/měsíc s tím, že by odpracovaná doba samozřejmě nepřesáhla povolených 300 hodin ročně a na oba dva měsíce, ve kterých by vykonávala činnost, by byly sepsány dohody na každý měsíc zvlášť. Má souběh DPČ a DPP v jednom měsíci pro stejného zaměstnavatele vliv na limit osvobození od neplacení sociálního a zdravotního u DPČ do 2 500 Kč? Zda se tedy příjem z obou dohod nebude pro daný měsíc sčítat a nebude se z nich odvádět sociální a zdravotní pojištění? Našel jsem informaci, že v případě více dohod o pracovní činnosti se výdělek sčítá a v případě překročení hranice 2 500 Kč se z každé DPČ odvádí sociální pojištění, ale nikde jsem nenašel, zda se to vztahuje i v případě současného zaměstnání na DPČ a DPP. Přítelkyně je na mateřské dovolené a zdravotní a sociální za ní hradí současně stát.
Vydáno: 06. 05. 2016
Shromáždění vlastníků rozhodlo o odměně členovi pověřeného kontrolou činnosti SVJ. Je možno s ním uzavřít dohodu o provedení práce bez sociálního a zdravotního pojištění (nepřesahuje 300 hodin/rok) a jedná se o částku cca 1 500 Kč měsíčně. Nebo dohodu o provedení práce uzavřít nelze a musíme uzavřít jinou smlouvu - jakou? Nejedná se o člena statutárního orgánu, tak se domníváme, že nelze uzavřít dohodu o výkonu funkce.
Vydáno: 06. 05. 2016
Zaměstnanec (otec) uvažuje o tom, že by po narození dítěte nastoupil na mateřskou dovolenou (možné je od sedmého týdne po narození dítěte). Může pro stávajícího zaměstnavatele vykonávat práci např. na dohodu o provedení práce, která by byla na jinou činnost než vykonával na HPP? Jak je to aktuálně v roce 2016?
Vydáno: 03. 05. 2016
Naše škola pořádá v rámci výuky TV lyžařský výcvik, na který s žáky jezdí s učiteli i externí instruktoři. Učitelům platíme za dny strávené na lyžařském výcviku mzdu, jako kdyby vyučovali a v sobotu a v neděli přesčasové hodiny, ale pouze ty, které strávili s dětmi na sjezdovkách. To znamená, že v sobotu a v neděli mají např. celkem 8 hodin výcviku a tyto hodiny proplácíme. Ostatní hodiny strávené s žáky neplatíme, pouze noční pohotovost dle rozpisu, denně max. 8 hodin (od 22:00 hodin do 6:00 hodin). Je to tak správně, nebo má být s učiteli sepsána smlouva na výchovnou činnost mimo stanovenou pracovní dobu a na jak dlouho?
Vydáno: 27. 04. 2016
Zaměstnanec je odměňován měsíčním platem dle tarifu a stupně, v rovnoměrně rozvržené pracovní době. Pracuje v dělených směnách (3 x rozdělenou směnu) jako topič. V sobotu odpracoval 8 hod. přesčas. Jak bude správně odměněn v případě proplacení přesčasů v případě, že si vezme náhradní volno v případě, že v sobotu je svátek a přesčas se mu zaplatí v případě, že si vezme náhradního volna?
Vydáno: 26. 04. 2016
Platí dále, že pokud to zaměstnavatel neumožní, nemohu se vrátit do práce z rodičovské dřív než syn dovrší 3 let věku? Četla jsem si tuto problematiku v odpovědi v r. 2011 a ráda bych věděla, jestli nedošlo k nějaké změně. Uváděla jsem v žádosti zaměstnavatele o rodičovskou dovolenu do třech let věku dítěte, ale ráda bych se vrátila o pár měsíců dříve. Jde to nebo ne, pokud s tím zaměstnavatel nebude souhlasit? Pomůže, pokud vyčerpám rodičovský příspěvek dřív než dovrší syn 3 let? Mám to rozpočítáno, ale mohu si dávky navýšit na maximu, tj. 11 500 a tím to vyčerpám o 3 měsíce dříve. Vím, že zaměstnavatel za mě žádný záskok nemá, který by mi v tomto směru bránil.
Vydáno: 25. 04. 2016
1. Příklad: Zaměstnanec A je v rámci 24 hodin po sobě jdoucích pravidelně střídán zaměstnancem B a to tak, že každý z nich pracuje jen na jednu směnu. Zaměstnanec A pracuje v daném týdnu jen na ranní směně a zaměstnanec B pracuje jen na směně odpolední. Po týdnu se na směnách vystřídají (A má odpolední, B má ranní). Je jejich pracovní režim jednosměnný nebo dvousměnný? Kolik hodin týdenní pracovní doby má být rozvrženo (40, 38, 75)? 2. Zaměstnanec má rozvrženou týdenní pracovní dobu tak, že jsou mu rozepsány směny v třísměnném pracovním režimu, tj. ranní, odpolední, noční. V těchto směnách se pravidelně střídá (pracovní doba 37,5 hodin týdně). Nastane situace, kdy z důvodu potřeby (vzniklé ať už na základě požadavku zaměstnance nebo zaměstnavatele) bude zaměstnanec po určitou dobu pracovat jen např. na odpolední směně, nebo jen na ranní či noční směně. Jak bude posuzována jeho směnnost s vazbou na počet hodin, které mu rozvrhneme (resp. bude povinen v daném týdnu odpracovat)?
Vydáno: 25. 04. 2016
  • Článek
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se stal zaměstnanci na dohodu o provedení práce pracovní úraz. Po ukončení neschopnosti přinesl zraněný od svého obvodního lékaře (ošetřující lékař byl ortoped - jednalo se o zlomeninu stehenní kosti) vyplněný formulář na bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 1 500 bodů. Komisí, která pracovní úrazy likviduje, bylo rozhodnuto, že musí proběhnout revize bodového ohodnocení. Dostala jsem za úkol toto zajistit. Oslovila jsem Pojišťovnu Kooperativa s tím, že oni určitě mají své lékaře, kteří sporné případy řeší, ale nekomunikují přesto, že jim bylo nabídnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny výdaje uhradí. Kam se mohu obrátit kvůli novému posudku? Ministerstvo je rozhodnuté případné náklady s tím spojené uhradit.
Vydáno: 20. 04. 2016
Zaměstnanec má vystaven doklad OČR ze dne 4. 4. na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4. 4. převzít s tím, že to podepíše po skončení OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní. Který den se počítá za ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti během úložní doby?
Vydáno: 13. 04. 2016
Zaměstnanec si na DPP vydělal 800 Kč. Dohoda byla uzavřená dne 19. 10. 2015 a práce měla být provedena do 23. 10. 2015. Z této částky nebyly odeslány odvody, protože je do 10 000 Kč. Je to tak v pořádku? Já se obávám, že to bude ze strany ČSSZ posuzováno jako zaměstnání malého rozsahu. Pokud se opravdu jedná o zaměstnání malého rozsahu, pak bych se ráda zeptala, jak to udělat, aby to tak nebylo posuzováno, napadá mě jedině smlouva o dílo. Jiný zaměstnanec si na DPP vydělává 6.000,- Kč a dohoda je uzavřená na dobu 1 měsíce, přičemž v tomto měsíci odpracuje max. 50 hodin. Jeho prací je úklid sídla firmy, pomocné práce a roznášení letáků. Takto se s ním dohoda uzavírá každý druhý měsíc v roce, takže celkem odpracuje 300 hodin za rok. V rozporu se zákoníkem práce to není, ale není odpracovaných 50 hodin/měsíc hodně? Existuje nějaká judikatura k podobným případům?
Vydáno: 11. 04. 2016
Náleží zaměstnanci příplatek za rozdělenou směnu dle § 130 ZP, i když tuto směnu neodpracuje z důvodu, že na tento den připadne státní svátek, dovolená nebo studijní volno?
Vydáno: 05. 04. 2016
Pokud zaměstnankyně nastoupila na hlavní pracovní poměr 1. 4. 2015, měla od 17. 4. -31. 8. 2015 nemocenskou a od 1. 9. 2015 do 14. 3. 2016 mateřskou dovolenou, počítám správně že má nárok na 35 dní dovolené? V době nemoci 17. 4.-31. 8. nezameškala 100 dní, takže nic nekrátím, tzn. za rok 2015 počítám nárok 15 dní dovolené, v roce 2016 jakoby odpracovala za 1. 1. - 14. 3., kdy je na mateřské 57 směn + následně čerpá 15 dní dovolené z 2015, tzn. v 2016 odpracovala více než 60 směn a má nárok na celých 20 dní, které z důvodu následného čerpání rodičovské nekrátím.
Vydáno: 01. 04. 2016
Máme v evidenci paní, která je na rodičovské dovolené. Zástup za tuto paní jsme vyřešili s účetní, která pro nás dělá vše externě na ŽL. 1. Musíme přijat paní, která u nás pracovala když jsme spokojeni s paní, která nám fakturuje každý měsíc? Například z nadbytečnosti? 2. Pokud bychom ji přijali, můžeme jí dát zkrácený pracovní úvazek na 4 hodiny? 3. Pokud ji propustíme, musíme jí dát odstupné?
Vydáno: 31. 03. 2016
Máme zaměstnankyni, která v roce 2015 čerpala do 2. 8. 2015 rodičovskou dovolenu. Pak nastoupila do zaměstnání a pracovala až do 9. 10. 2015. Od 10. 10. 2015 čerpala další mateřskou dovolenou a bude ji čerpat až do 23. 4. 2016. Nárok za kalendářní rok v naší firmě je 20 dnů. Tato zaměstnankyně bude v r. 2016 žádat o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené, před nástupem na další rodičovskou dovolenou. Za rok 2015 má odpracováno více než 60 dnů, pracovní poměr trvá celý kalendářní rok. Splňuje tedy podmínky vzniku nároku za celý kalendářní rok, ale za rodičovskou dovolenou se jí bude nárok krátit? Bude její nárok 15 dnů? Za rok 2016 bude mít odpracováno (MD) také více než 60 dnů a bude žádat o dovolenou hned po skončení MD, takže jí vznikne nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, tj. 20 dnů a krátit se nebude? Oba dva nároky za rok 2015 a rok 2016 se sečtou a všechno bude čerpat v r. 2016?
Vydáno: 18. 03. 2016
Naše zaměstnankyně pracovala v r. 2015 až do 24. 4. 2015. V únoru a březnu čerpala 2x7 pracovních dnů OČR. Od 25. 4. 2015 nastoupila na mateřskou dovolenou a tu čerpala až do 6. 11. 2015. Od 7. 11. 2015 požádala o rodičovskou dovolenou do 3. 6. 2018. O čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou nepožádala. Nárok na dovolenou za celý rok ve firmě máme 20 dnů. Jaký bude její nárok na dovolenou za rok 2015 a bude ji moci vyčerpat až po ukončení rodičovské dovolené? V roce 2015 má více než 60 odpracovaných dnů (zaměstnání a MD), takže jí vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok, tj. 20 dnů, ale protože nepožádala o čerpání dovolené ihned po ukončení mateřské dovolené, bude se jí krátit tento nárok za dobu rodičovské dovolené o 2/12 a celkový nárok na dovolenou bude tedy 16,5 dne?
Vydáno: 18. 03. 2016
Firma má zaměstnance na HPP 1. stupeň invalidity, zaměstnává ho na poloviční úvazek. Na kolik dnů dovolené na zotavenou ročně má zaměstnanec nárok?
Vydáno: 15. 03. 2016
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se stal zaměstnanci na dohodu o provedení práce pracovní úraz. Po ukončení neschopnosti přinesl zraněný od svého obvodního lékaře (ošetřující lékař byl ortoped - jednalo se o zlomeninu stehenní kosti) vyplněný formulář na bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 1 500 bodů. Komisí, která pracovní úrazy likviduje, bylo rozhodnuto, že musí proběhnout revize bodového ohodnocení. Dostala jsem za úkol toto zajistit. Oslovila jsem Pojišťovnu Kooperativa s tím, že oni určitě mají své lékaře, kteří sporné případy řeší, ale nekomunikují přesto, že jim bylo nabídnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny výdaje uhradí. Kam se mohu obrátit kvůli novému posudku? Ministerstvo je rozhodné případné náklady s tím spojené uhradit.  
Vydáno: 10. 03. 2016
Naše společnost se zabývá zemědělskou výrobou. V živočišné výrobě zaměstnáváme pracovníka vykonávajícího pomocné práce při ošetřování zvířat. Může mít tento pracovník minimální mzdu 58,70 Kč/hod., nebo se musíme řídit zaručenou mzdou pro jednotlivé skupiny prací? Máme společenskou smlouvu, která neřeší zařazení pracovníků do jednotlivých skupin prací dle vyhlášky č. 567/2006 Sb., v platném znění. Je nutné uvádět v pracovní smlouvě zařazení pracovníka do jednotlivých skupin prací, případně má být řešeno zařazení pracovníků do jednotlivých skupin prací ve společenské smlouvě?
Vydáno: 10. 03. 2016