Lucie Miškovská

Novela zákoníku práce 1) č. 205/2015 Sb. , jež ruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, vstoupila v účinnost dne 1.10.2015 a přináší řadu změn v oblasti úpravy náhrady újmy za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Dosavadní zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl platný od 1.7.2006, nikdy nenabyl účinnosti a účinná hmotně-právní úprava odškodňování za úrazy a nemoci z povolání byla obsažena pouze v přechodných ustanoveních zákoníku práce . Po dialogu se sociálními partnery se rozhodlo o zrušení zvláštního zákona a o zařazení odpovědnosti zaměstnavatele za úrazy a nemoci z povolání zpět do zákoníku práce , konkrétně do části jedenácté pod označením náhrada škody a nemajetkové újmy.

Dne 24.11.2015 byl Poslaneckou sněmovnou schválen zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, zkráceně také zákon o registru smluv. Zákon o registru smluv nabyde účinnosti dne 1.7.2016. Tento zákon zakládá a upravuje registr smluv jako součást portálu veřejné správy a jeho hlavním cílem je snaha o omezení korupce skrze povinnost zveřejňovat v elektronické podobě smlouvy uzavírané písemnou formou, které se budou týkat nakládání s veřejným majetkem a s veřejnými prostředky, bude-li hodnota plnění přesahovat 50 000 Kč bez DPH právě ve veřejně přístupném registru smluv (dále jen „RS“), jehož správcem bude Ministerstvo vnitra ČR (dále jen „správce RS).

Návrh zákona o prokazování původu majetku V Poslanecké sněmovně se v prvním čtení projednává vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, mediálně známý jako zákon o prokazování původu majetku. Předmětem návrhu je v části první začlenění nových ustanovení § 38x až § 38ze do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), v části druhé pak změna § 227 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník , ve znění pozdějších předpisů, spočívající ve zpřísnění postihu za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, kdy dochází ke zvýšení horní hranice trestu odnětí svobody až na tři léta a nově je zaveden i peněžitý trest. Tento článek jednak stručně pojednává o historických snahách legislativně zakotvit povinnost prokazovat výši a původ majetku v České republice, a dále se zaměřuje na změny, které by přineslo případné schválení návrhu zákona o prokazování původu majetku.

Nejen o povinnosti změny názvu neziskové organizace Opětovně se vracíme k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „NOZ“), jelikož čas neúprosně ubíhá a NOZ koncem tohoto roku dovrší druhý rok své účinnosti, což přináší určité důsledky, které bychom opomíjet. Nejen, že po dvou letech bychom NOZ po dvou letech účinnosti pomalu mohli přestat označovat jako „nový“, ale zejména bychom měli věnovat pozornost přechodným ustanovením, konkrétně ustanovení § 3042 NOZ , z nějž vyplývá povinnost všech právnických osob, tedy i neziskových organizací, přizpůsobit svůj název požadavkům stanovených NOZ .