Jana Gláserová

Co si máme představit pod nefinančním výkaznictvím?

Co znamená zkratka ESG?

Kdo má v České republice povinnost vykazovat nefinanční informace?

Kde v zákoně o účetnictví najdu povinnost vykazovat nefinanční informace? A kdo bude splnění této povinnosti kontrolovat?

Proč byla povinnost vykazovat nefinanční informace do českého zákona o účetnictví zahrnuta?

Jsme velká účetní jednotka, která má méně než 500 zaměstnanců. Platí pro nás povinnost vykazovat nefinanční informace za rok 2023?

Jak postupně bude povinnost vykazovat nefinanční informace pro podniky zaváděna?

Zaznamenala jsem, že hodně podniků už nyní vykazuje nefinanční informace i přesto, že to pro ně není povinné. Co je k tomu vede? Nejedná pouze o líbivou politiku firem, tedy že vykazují pouze pozitivní skutečnosti a negativní informace mnohdy zamlčují?

Jaké standardy pro povinné vykazování v současné době již vznikly?

Jaký dopad bude mít vykazování nefinančních informací na hospodaření dotčených společností?

Na cirkulární ekonomiku lze pohlížet ze dvou perspektiv. První z nich je perspektiva obecného konceptu ekonomiky a ekonomie jako celku, který je nadřazený procesům, jež probíhají v souladu s filozofií cirkulární ekonomiky. Na druhé straně je možné pohlížet na cirkulární ekonomiku a její pilíře jako na podmnožinu environmentálních procesů a cílů, které je snaha postupně rozšiřovat a naplňovat v souvislosti se směrnicí CSRD. V rámci příspěvku bude představen koncepční rámec cirkulární ekonomiky a jeho vztah k nové směrnici CSRD.

Na základě přijetí směrnice CSRD (2022/2464/EU) bude mít stále větší počet podniků povinnost vykazovat informace o udržitelnosti, a to postupně od roku 2024. Obsah těchto informací stanoví standardy Evropské komise pro vykazování udržitelnosti ESRS. Jedná se o standardy průřezové pro všechny podniky, tematické dle oblastí a odvětvové. Důraz je u nich kladen na dvojí významnost a také na hodnotový řetězec.

Nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací z oblastí ESG (environmental, social a governance), bude tvořit významnou součást výkaznictví stále většího počtu podniků, pro něž se stane povinným. Finanční i nefinanční informace se prolínají a je důležité pro rozhodování posuzovat je ve vzájemných souvislostech.

Evropský parlament a rada vydaly 26. června 2013 směrnici 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem obchodních korporací (dále jen „směrnice“). Důvodem a smyslem vzniku směrnice byla ze strany Evropské unie snaha zvýšit konkurenceschopnost a výkonnost malých a středních podniků, což by mohlo velmi výrazně ovlivnit ekonomiku a hospodářský růst celé Evropské unie. Malé a střední podniky totiž tvoří podstatnou část společností působících v členských zemích Evropské unie. Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do národních úprav účetnictví do 20.7.2015, případně v průběhu roku 2016.

Příspěvek se zabývá vymezením výrazných rozdílů v položkách účetní závěrky „běžných“ podnikatelských subjektů, podnikatelských subjektů typu bank a podnikatelských subjektů typu komerčních pojišťoven v České republice. Zkoumány budou základní součásti účetních závěrek a to rozvahy a výkazy zisku a ztráty. Rozdíly budou definovány jednak z obsahového hlediska jednotlivých položek rozvah a výkazů zisku a ztráty a jednak z formálního hlediska uspořádání těchto položek. Úroveň (podrobnost) tohoto zkoumání bude dána úrovní položek definovaných Ministerstvem financí ve formě příloh k jednotlivým vyhláškám pro příslušné uvedené typy účetních jednotek.

Mezitímní účetní závěrka může být sestavována prakticky kdykoli v průběhu účetního období, tedy k jakémukoli jinému datu než k rozvahovému dni. Tato skutečnost vyplývá již z jejího označení - "mezitímní" - sestavuje se tedy v časových okamžicích mezi právní úpravou danými okamžiky pro sestavení řádné účetní závěrky. Existenci a potřebu - nutnost mezitímní účetní závěrky vyvolaly jednoznačně požadavky praxe, konkrétně skutečnosti, které vyplývají zejména z určitých operací s podniky. V převážné míře se jedná o jednotlivé typy přeměn obchodních společností a družstev, jakými jsou fúze, rozdělení společnosti, převod jmění na společníka a změny právní formy společností. Na základě těchto praktických skutečností vznikl požadavek na sestavení mezitímní účetní závěrky, která byla začleněna do české právní úpravy.