Jana Gláserová

Evropský parlament a rada vydaly 26. června 2013 směrnici 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem obchodních korporací (dále jen „směrnice“). Důvodem a smyslem vzniku směrnice byla ze strany Evropské unie snaha zvýšit konkurenceschopnost a výkonnost malých a středních podniků, což by mohlo velmi výrazně ovlivnit ekonomiku a hospodářský růst celé Evropské unie. Malé a střední podniky totiž tvoří podstatnou část společností působících v členských zemích Evropské unie. Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do národních úprav účetnictví do 20.7.2015, případně v průběhu roku 2016.

Příspěvek se zabývá vymezením výrazných rozdílů v položkách účetní závěrky „běžných“ podnikatelských subjektů, podnikatelských subjektů typu bank a podnikatelských subjektů typu komerčních pojišťoven v České republice. Zkoumány budou základní součásti účetních závěrek a to rozvahy a výkazy zisku a ztráty. Rozdíly budou definovány jednak z obsahového hlediska jednotlivých položek rozvah a výkazů zisku a ztráty a jednak z formálního hlediska uspořádání těchto položek. Úroveň (podrobnost) tohoto zkoumání bude dána úrovní položek definovaných Ministerstvem financí ve formě příloh k jednotlivým vyhláškám pro příslušné uvedené typy účetních jednotek.

Mezitímní účetní závěrka může být sestavována prakticky kdykoli v průběhu účetního období, tedy k jakémukoli jinému datu než k rozvahovému dni. Tato skutečnost vyplývá již z jejího označení - "mezitímní" - sestavuje se tedy v časových okamžicích mezi právní úpravou danými okamžiky pro sestavení řádné účetní závěrky. Existenci a potřebu - nutnost mezitímní účetní závěrky vyvolaly jednoznačně požadavky praxe, konkrétně skutečnosti, které vyplývají zejména z určitých operací s podniky. V převážné míře se jedná o jednotlivé typy přeměn obchodních společností a družstev, jakými jsou fúze, rozdělení společnosti, převod jmění na společníka a změny právní formy společností. Na základě těchto praktických skutečností vznikl požadavek na sestavení mezitímní účetní závěrky, která byla začleněna do české právní úpravy.