Ing. Martina Matějková - strana 2

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH v ČR, bude: 1) nakupovat zboží na Slovensku od plátce DPH, 2) toto zboží bude česká firma dále prodávat na Slovensku plátci DPH. Zboží tedy nepřekročí hranice. Slovenský dodavatel vystaví fakturu se slovenským DPH a český plátce vystaví fakturu bez DPH, nebo se bude muset registrovat k dani na Slovensku a vystavit fakturu se slovenským DPH?
Vydáno: 29. 01. 2018
Mám příjmy pouze z pronájmů nemovité věci (nebytových prostor). Nejsem plátce DPH. Nakupuji energie, které následně přeúčtovávám nájemcům bez přirážky. Příjmy z pronájmů mám nad 1 milion korun, přesto jsem se nemusela stát plátcem DPH. Nyní jsem slyšela, že přeúčtované energie se nově stávají součástí obratu a měla bych se registrovat jako plátce DPH. Od kdy nastala tato změna? Od kdy jsem se měla stát plátcem DPH? Můžete prosím uvést, dle kterého ustanovení zákona?
Vydáno: 24. 01. 2018
Jsme plátce DPH, dovážíme z nečlenské země zboží do jiné země EU a poté do České republiky, zboží přišlo do Německa, kde náš německý partner - zástupce proclil dne 28. 11. 2017. Poté nám vyfakturuje fakturu ze dne 4. 12. 2017, kde uvedl clo EC duty osvobozené od daně a jiné náklady spojené s tím v nulové sazbě DPH, nemuseli jsme zaplatit DPH za dovoz i náklady spojené. Podle dostupných informací je nutné zaplatit clo a DPH prostřednictvím zástupce v první zemi EU. Komu by se v takovém případě platilo a jak by se vracelo DPH? Podle našich partnerů v EU se na první hranici platí pouze clo (komu se platí?), DPH odvádí až konečný příjemce v EU podle své domácí sazby. Jak se odvádí DPH? A v jakém měsíci mám přiznat DPH, zda v listopadu, když zboží propustili do země EU v Německu 28. 11. 2017 nebo v prosinci, když náš partner fakturuje clo? Máme vůbec povinnost podávat přiznání?  
Vydáno: 17. 01. 2018
Česká společnost zakoupí zboží (ovoce a zeleniny) z 3. země, zboží ale nepřekročí české hranice. Ze 3. země je dovezeno do jiného členského státu EU (Německo) a odtud je prodáváno dalším odběratelům v EU. Protože ovoce a zelenina se rychle kazí, když se dopravuje do ČR, a potom jde zpět do Německa, abychom prodávali Němcům - plátcům DPH, vznikne velká škoda. Jak se tyto operace budou promítat do přiznání k DPH? Má tato česká firma povinnost se registrovat k DPH v členském státě EU (Německo)?
Vydáno: 16. 01. 2018
Naše společnost (s. r. o. - plátce DPH) objednala zboží z Číny. Přepravu zajišťovala firma UPS, která však zboží chybně deklarovala, a proto neprošlo celním odbavením. O to jsme byli nuceni požádat až dodatečně. Na základě této žádosti nám celní úřad zaslal "Rozhodnutí o vyměření cla a daně z přidané hodnoty", kde se nám ukládá povinnost zaplatit částku cla a vyměřeného DPH. Jak postupovat při účtování rozhodnutí vzhledem k záznamní povinnosti? Je správcem daně celní nebo finanční úřad? Je možno použít reverse charge a uplatnit samostatně nárok na odpočet daně na vstupu?
Vydáno: 10. 01. 2018
Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, poskytuje zápůjčku společnosti, která má sídlo ve třetí zemi. Za poskytnutou zápůjčku obdrží úrok ponížený o poplatek za zprostředkování. Nejedná se o příležitostnou činnost podnikatele. Má fyzická osobá vykazovat přijetí úroku v hrubé výši do řádku 50 v přiznání k DPH? Je poplatek za zprostředkování také osvobozený od DPH? Pokud osvobozený od DPH není, jak se má fyzická osoba chovat vzhledem k DPH? Vyúčtování jsou zasílána v eurech - má přepočet na české koruny probíhat ke dni přijetí platby? Bude zdanění v rámci daně z příjmu probíhat v § 8?
Vydáno: 02. 01. 2018
Nakoupili jsme stolky ve Švýcarsku, přišla nám faktura s 19% DPH. Jak s tím naložit? Jsme plátci DPH.
Vydáno: 02. 01. 2018
Jsme česká firma, která dováží zboží z Ukrajiny. Jsme plátci DPH v ČR. Zboží z Ukrajiny dovážíme na Slovensko, kde je propuštěno do volného oběhu a předáno rovnou zákazníkovi. Slovenský celní úřad nám vyměřil clo + DPH (20 %). Máme nějaký nárok na vrácení tohoto DPH, které jsme zaplatili slovenskému celnímu úřadu? Plátci DPH na Slovensku nejsme. Budeme tuto transakci uvádět někde do přiznání k DPH?
Vydáno: 02. 01. 2018
Fyzická osob, neplátce DPH, poskytuje služby v Rakousku pro českého plátce DPH (firma B) neregistrovaného k DPH v Rakousku. Jedná se o práce - montáže strojů a zařízení. Firma B služby pak fakturuje objednateli těchto prací, a to rakouskému plátci DPH. Myslíme si, že fyzická osoba, neplátce DPH, by se měl stát osobou identifikovanou v ČR, fakturovat firmě B bez DPH a podávat souhrnné hlášení a přiznání k DPH vztahující se k těmto službám. Máme pravdu?
Vydáno: 27. 12. 2017
Česká s. r.o ., plátce DPH, realizuje stavbu v ČR. Subdodavatel ze Slovenska, podnikatel OSVČ, neplátce DPH na Slovensku, nezaregistrovaný k DPH v ČR, vystavil české s. r. o. fakturu za stavební práce na této stavbě v ČR. Vystavil ji bez jakéhokoliv DIČ pouze ze slovenským IČ, bez DPH s textem - Nejsem plátce DPH. Podle § 10 odst. 1 ZDPH je místo plnění v ČR. Můžeme tuto fakturu přijatou ponechat tak jak je, a v přiznání k DPH ji vložit na řádek 12 a 43? Neměl by se tento slovenský subdodavatel zaregistrovat k DPH v ČR a vystavit tuto fakturu s českým DIČ v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH?
Vydáno: 21. 12. 2017
Dovážíme materiál (propuštění do volného oběhu) z USA a na faktuře je vyčíslena cena za materiál a dále cena za přepravu. Při stanovení základu daně pro výpočet DPH vstupuje do základu cena materiálu, případné clo a poměrná část dopravy uskutečněné mimo území EU nebo v EU? Měla jsem za to, že mimo EU a tato část bývá % vyjádřena v JSD, ale na posledním školení nám to řekl školitel obráceně - že část dopravy po EU. Jak je to správně? 
Vydáno: 21. 12. 2017
Účetní jednotka, plátce DPH pořídí osobní ojetý automobil od podnikatele, plátce DPH z Německa. 1 - Pokud by faktura byla vystavena ve zvláštním režimu pro obchodníky s použitým zbožím, bude pořízení tohoto automobilu zcela mimo českou DPH. Je to tak, že? 2 - Pokud faktura bude s reverse charge provede česká firma samovyměření. Takovýto nákup se promítne do ř. 3, 43 a 47 v daňovém přiznání. A v kontrolním hlášení v oddíle A2. Automobil je pořizován jako dlouhodobý majetek, jsou uvedené řádky v pořádku? 3 - Faktura bude vystavena v EUR, účetní jednotka používá roční pevný kurz. Datum povinnosti přiznat daň je ke dni vystavení daňového dokladu nebo nejdéle k 15. v následujícím měsíci. Pro potřeby DPH se použije kurz ke dni povinnosti přiznat daň pro osobu provádějící přepočet. Znamená to, že použijeme náš pevný kurz? 4 – Kurz pro zaúčtování, je kurz ke dni účetního případu (ke dni přijetí faktury). Tzn. opět náš pevný kurz? 5 – Faktura přijatá bude v EUR, úhrada bude z účtu vedeného v české měně. Tzn. že vznikne kurzový rozdíl mezi fakturou zaúčtovanou pevným kurzem a odepsanou částkou z korunového účtu. Kurzový rozdíl bude proúčtován dle svého charakteru 563 nebo 663. Tento kurzový rozdíl se nestává součástí pořizovací ceny majetku, že? 
Vydáno: 21. 12. 2017
Plátce DPH provádí pro druhého plátce DPH montáž plastových oken na jeho provozovně. Jedná se o plnění v režimu přenesené daňové povinnosti. Dodavatel si vystavil zálohový list na 50 % celkového plnění. Záloha byla uhrazena a následně k této platbě dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě v režimu přenesené daňové povinnosti a s povinným textem daň odvede zákazník. K předání díla dojde cca za 3 měsíce. Jak se má zachovat odběratel ve vztahu k přiznání k DPH a ke kontrolnímu hlášení. Má nebo musí tento daňový doklad akceptovat a nyní uvést v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení? Anebo počkat na konečnou fakturu a teprve poté uvést předmětné plnění celé do přiznání DPH a kontrolního hlášení v příslušném zdaňovacím období a současně se nyní obrátit na dodavatele, aby tento daňový doklad k přijaté platbě do svého přiznání DPH a potažmo kontrolním hlášení neuváděl, zkrátka aby jej stornoval?
Vydáno: 18. 12. 2017
Pro našeho zákazníka Česká firma s. r. o. plátce DPH programujeme e-shop, kde budou prodávat fotografie - snímky. Předmět činnosti předpokládáme je poskytnutí služeb. Musíme nastavit správné DPH na fakturaci, v rámci ČR to bude vždy s 21% DPH, ale nejsme si jisti v ostatních případech a proto se ptáme: 1) poskytnutí služeb do EU: pro odběratele plátce DPH - poskytne nám své DIČ a budeme fakturovat bez DPH? Je nutno uvádět na faktuře informaci, proč je plnění bez DPH? pro odběratele neplátce DPH - DIČ neposkytne a faktura bude vč. 21% DPH? 2) poskytnutí služeb do třetích zemí (ostatní svět) opět pro odběratele plátce DPH a odběratele neplátce DPH. Vyplývají z této situace nějaké další povinnosti (např. registrace v jiných zemích)?
Vydáno: 18. 12. 2017
Česká společnost neplátce DPH provozuje databázi, která nabízí prezentaci sportovcům v rámci EU (osobám nepovinným k dani) s tím, že po uhrazení dohodnuté ceny sportovcem zpracuje jeho profil, jehož prostřednictvím nabízí sportovce poptávajícím klubům. Podstatou projektu je, že sportovní kluby zadají své požadavky, v rámci databáze se vyfiltrují vhodní adepti a ty společnost klubu nabídne. Sportovec vlastně hradí společnosti službu spočívající ve vedení jeho profilu v databázi. Kluby neplatí nic. Pokud dojde k uzavření kontraktu mezi klubem a sportovcem, uhradí sportovec společnosti dohodnutou provizi. Otázka: V dané věci je místo plnění v ČR – sídlo společnosti a společnost se stane plátcem DPH až překročením obratu. Pokud by poskytovala plnění klubům – osobám povinným k dani * stane se plátcem prvním poskytnutí služby osobě povinné k dani se sídlem mimo ČR.
Vydáno: 15. 12. 2017
Česká s. r. o. - neplátce DPH - poskytuje švýcarské firmě (která nemá v ČR provozovnu a ani není v ČR registrovaná k DPH) službu ve formě zpracování dat. Služba probíhá takto: odběratel dodá české firmě objednávky na zboží i služby v papírové formě. Česká firma objednávky třídí a zadává do SW. Elektronickou cestou pak zpracované objednávky exportuje zpět odběrateli, který s daty ve Švýcarsku dále pracuje. Odběratel službu provedenou v tuzemsku neužívá ani nespotřebovává. 1) Vstupuje tato služba/plnění do limitu pro obrat 1 000 000 pro povinnou registraci k DPH? 2) Vstupovala by tato služba do limitu pro obrat v případě, že by v budoucnu tuzemský subjekt dodával stejné služby (zpracování dat) do zemí EU?
Vydáno: 05. 12. 2017
Máme zahraniční podnikající osobu z členského státu, která je registrovaná k PDH ve svém členském státě. Tato má osoba na území ČR zaregistrovaný odštěpný závod, který vykonává služby pro svého zřizovatele. Zahraniční zřizovatel přemístí obchodní majetek (vybavení kanceláře, počítače atd.) pro zařízení kanceláře odštěpného závodu. Pokud to chápu správně, bude se na nás vztahovat povinná registrace v ČR dle § 6c zákona o DPH.
Vydáno: 04. 12. 2017
Dobrý den, s. r. o. plátce DPH, nakupuje v Polsku látky, jedním z dodavatelů je polský občan, který na svých dokladech neuvádí svoje polské DIČ, tedy vystupuje jako neplátce polské DPH. Co dělat s takovým nákupem v českém přiznání DPH, provést samovyměření pořízení zboží z EU a do kterého řádku přiznání? A uvádět takový nákup do kontrolního hlášení do oddílu A2, když není polské DIČ? Nebo takový nákup není předmětem české DPH a v přiznání ho s. r. o. vůbec nebude uvádět? 
Vydáno: 04. 12. 2017
Firma vyvezla zboží do třetí země - Moldávie, je registrována k DPH. Jaké budu potřebovat k vydané faktuře další doklady, kromě JSD z celnílho úřadu? Jakou cenu budu dávat do přiznání k DPH - cenu z vydané faktury? Použila bych datum vydání fa přepočtem podle kurzu ČNB, nebo se bude uvádět cena z JSD? Musím mít nějaký doklad na propuštění zboží přes hranice EU? Ve vnitřím předpisu firma má stanoven pro přepočty na Kč denní kurz ČNB.
Vydáno: 29. 11. 2017
Tuzemský podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, poskytne službu v rámci EU v jiném členském státě neplátci DPH. Má se tuzemský podnikatel registrovat jako identifikovaná osoba v tomto státě, kde poskytl službu neplátci a odvést zde DPH se sazbou daného státu?
Vydáno: 29. 11. 2017