Ing. Martina Matějková - strana 3

Slovenská firma, neplátce poskytne službu - hudební vystoupení - v CZ pro tuzemského plátce na uzavřené akci (pouze pro zaměstnance klienta). Jedná se tedy o klasické poskytnutí služby, ne kulturní službu. Jak vykázat toto plnění u tuzemského plátce? Má se jednat o reverse charge, v DPH do řádku 5? Jakým způsobem toto správně vykázat v kontrolním hlášení když nemáme DIČ poskytovatele?

Naše společnost (český plátce DPH) uzavřela smlouvu o dílo na realizaci dodávky technologie do tepelné elektrárny ve třetí zemi, přičemž našim fakturačním odběratelem je jiná česká společnost – český plátce DPH. Technologie bude fyzicky zabudována (práce budou provádět naši zaměstnanci) do elektrárny a stane se nedílnou součástí nemovité věci ve třetí zemi. Technologie se nicméně skládá i z určitých hmotných věcí jako např. rozvaděče, spínače, sever apod. – tyto komponenty tvoří nedílnou součást našeho dodávaného díla – nicméně přepravu těchto komponent bude realizovat náš odběratel, tj. my komponenty mu předáme v ČR, on je předá svému externímu přepravci, který je vyveze do třetí země (na vývozních dokladech bude uveden jako vývozce náš odběratel), tam je naše společnost převezme a následně s nimi začne provádět práce na zmíněné nemovité věci. Rádi bychom se dotázali jak vyhodnotit místo plnění této dodávky – podle našeho názoru by se mělo uplatnit vyhodnocení podle § 10 zákona o DPH. Nebo existuje riziko, že český finanční úřad bude chtít dodávku rozdělit na dvě části – první tuzemské zdanitelné plnění v oblasti dodání komponent v ČR a druhé plněné poskytnutí služby na nemovité věci ve třetí zemi?

S. r. o., která je čtvrtletním plátcem DPH, v roce 2017 prodala nemovitost. Jednalo se o osvobozený prodej - ř. 50 daňového přiznání k DPH. Tímto prodejem dosáhne s. r. o. obratu nad 10 mil. Kč a měla by se stát měsíčním plátcem DPH. Dle § 4a zákona o DPH se však do obratu nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku, a navíc se jednalo o příležitostný osvobozený prodej. Může společnost zůstat čtvrtletním plátcem DPH a musí tuto situaci nějak popsat správci daně?

Česká OSVČ, neplátce DPH, provede seminář v Praze, na který může přijít každý, kdo si je zaplatí. Moje otázka zní: pokud si tento seminář zaplatí : a) občan ze Slovenska, b) firma z Slovenska-neplátce c) firma ze Slovenska-plátce jaký to bude mít vliv na OSVČ z pozice zákona o DPH? Stane se identifikovanou osobou (pokud ano, co to pro ni bude znamenat) nebo plátcem DPH? 

Je možno i po novele zákona o DPH uvádět osvobozené příjmy z pronájmu v posledním přiznání k DPH za kalendářní rok? Pokud ne, jak tuto situaci řešit, pokud poplatník je do 1. 7. 2017 v přiznání neuváděl s tím, že je uvede na konci roku jednou částkou? jaký případně hrozí postih za neuvedení těchto osvobozených příjmů?

Česká fyzická osoba podnikatel, neplátce DPH, dostává měsíčně faktury za zprostředkování od holandské společnosti. Na fakturách je uvedeno, že "DPH podléhá odpočtu v režimu přenesení daňové povinnosti". Je tento postup ze strany dodavatele správný? Pokud ano, vzniká odběrateli povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Jaké z toho vznikají povinnosti?

OSVČ - osoba registrovaná k dani v ČR, poskupuje služby s místem plnění v jiném členském státě - přípravné a dokončovací stavební práce. Poskytovatel těchto služeb uvádí do souhrnného hlášení. Je to příjem více než 6 měsíců. Má povinnost se přihlásit k dani v Holandsku? 

Jsme s. r. o., neplátci DPH a poskytujeme vzdělání MBA. Pokud je našim zákazníkem Slovák, kterému budeme vystavovat fakturu za poskytnuté vzdělání na slovenské DIČ, jedná se o místo plnění v ČR (dle konání vzdělávání) a vystavujeme mu fakturu, aniž bychom se museli identifikovat k DPH či stát plátcem DPH? 

Na účet nám přišl od plátce DPH zálohová platba za službu, kterou poskytujeme na Slovensko dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Máme na tuto platbu vystavit daňový doklad s uvedením, že daň je povinnna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytnuta (tj. slovenský plátce)? Budeme mít tento doklad uveden na ř. 21 daňového přiznání a také v souhrnném hlášení? Závěrečná faktura za celé plnění bude až v závěru roku 2017. 

Naše společnost, česká projekční kancelář (plátce DPH), zpracovala tzv. studii proveditelnosti pro slovenského zákazníka. Tato studie proveditelnosti se vztahuje k přesně vymezenému území, které je na Slovensku a obsahuje mj., zda je v této lokalitě možno realizovat úpravu vodního toku v celé jeho délce, zhodnocení celkové nákladnosti takového projektu, jeho rentabilitu apod. V daném případě bychom chtěli vědět, zda poskytnutí takovéto služby by mělo být vyhodnoceno jako poskytnutí služby ve smyslu § 10 zákona o DPH, tj. jako služba, které má místo plnění na Slovensku?

Jsme s. r. o., plátci DPH v ČR, a poskytujeme mezinárodní přepravu zboží. Na přepravu z ČR do GB jsme si najali firmu z GB, která však není plátcem DPH a nemá přidělené VAT. Dostali jsme fakturu, kde je napsáno, že nejsou plátci DPH. Chtěla bych se zeptat, zda tato služba, kterou jsme přijali, se uvádí v Přiznání k DPH, popřípadě Kontrolním hlášení, i když neexistuje VAT, v Anglii nebylo přiděleno. V Anglii je toto plnění osvobozeno a DPH nepodléhá. Pokud ji musíme v Přiznání uvést, pokud ano, který řádek přiznání to je a máme nárok i na odpočet?

Pořízení zboží ze 3. země, naskladnění zboží, vyměření DPH a úhrada faktury. Úč. směrnice: použití denního kurzu, při úhradách použití skutečného kurzu. 1. Faktura přijatá v EUR: přepočtena kurzem ke dni uskutečnění plnění, tzn. ke dni doručení účetní jednotce 2. Naskladnění přijatého zboží: přepočteno kurzem ke dni přijetí na sklad 3. Vyměření a nárokování DPH: přepočteno celním kurzem 4a. úhrada z CZK účtu: použití kurzu, kterým uhradila banka (viz bankovní výpis) 4b. úhrada v hotovosti v CZK: použití domluveného kurzu mezi dodavatelem a odběratelem Prosím o kontrolu výše uvedeného, popřípadě opravu a vysvětlení. Zejména k bodu 4b - jestli je potřeba nějak papírově doložit. 

Naše společnost byla do 8. 6. 2017 plátce DPH. Dne 31. 7. 2017 nám bylo vyplaceno po 5 letech zádržné za Slovenska. Plynou nám v tuto chvíli nějaké povinnosti z pohledu DPH?

Dobrovolná registrace k DPH, rozhodnutí 30. 8. 2017, plátcem od 31. 8. 2017, nově vzniklá společnost. Dne 16. 8. 2017 přijaté plnění - pořízení razítka. DPH nebude nárokováno - razítko vydáno okamžitě do spotřeby. Budeme tedy podávat nulové daňové přiznání k DPH, a jak to bude s kontrolním hlášením? Nulové kontrolní hlášení se podává, pokud plátce přijal zdanitelné plnění, ale neuplatňuje. Nulové kontrolní hlášení se nepodává, pokud plátce neměl žádné přijaté ani uskutečněné plnění (§101c zákona o DPH). V našem případě je sledované období jen 31. 8. 2017? A v tento den jsme neměli žádné zdanitelné plnění, a proto nulové kontrolní hlášení nepodáme? Nebo je to tak, že v měsíci srpnu bylo plnění, i když nenárokované, a musíme podat nulové kontrolní hlášení? 

1) Právnická osoba zprostředkuje službu, a to dlouhodobý nájem vozidel na Slovensko pro a) osoby povinné k dani, plátci DPH, b) osoby povinné k dani, neplátci DPH, c) osoby nepovinné k dani. Prosím o upřesnění režimu DPH pro uvedené osoby. 2) V případě, že by právnická osoba měla obchodní zastoupení na Slovensku, jaký by byl režim DPH, byla by nutná registrace k DPH na Slovensku?  

Identifikovaná osoba v ČR - stomatologická laboratoř – poskytuje osvobozená plnění bez nároku na odpočet - § 58 ZDPH - dodání zdravotního zboží (stomatologické výrobky). Tyto stomatologické výrobky fakturuje též belgickému podnikateli – stomatologovi (belgický lékař není ani plátcem DPH, ani identifikovaná osoba). Zároveň zajišťuje přepravu těchto stomatologických výrobků do Belgie prostřednictvím smluvního dopravce. Pokud by za rok 2017 tato identifikovaná osoba - stomatologická laboratoř vyfakturovala a převezla do Belgie, již výše zmiňovanému belgickému podnikateli, zdravotní zboží v celkovém úhrnu převyšujícím částku 35 000 EUR (limit pro zasílání zboží do státu Belgie), musela by se v Belgii zaregistrovat jako plátce DPH a stát se plátcem? Nebo se toto zdravotní zboží (osvobozené plnění bez nároku na odpočet) do limitu nepočítá?

Společnost (Ltd. ekvivalent s. r. o.) se sídlem ve Velké Británii má dva společníky, kteří jsou zároveň jednateli a prostřednictvím těchto dvou lidí provozuje svou činnost. Jeden ze společníků dlouhodobě bydlí v České republice a odtud činnost pro tuto společnost vykonává. Britská společnost poskytuje IT poradenství pro německou firmu se sídlem v Německu a pro britskou firmu se sídlem ve Velké Británii. Vznikne britské společnosti stálá provozovna v ČR z toho důvodu, že činnost vykonává společník na území ČR, přestože služby jsou poskytovány pro německou firmu? Společník pro výkon činnosti používá pouze vlastní notebook, jiné vybavení nepotřebuje. 

Plátce DPH vystavil v březnu 2017 fakturu na zprostředkování převodu podílu v obchodní korporaci s tím, že plnění bylo osvobozeno od DPH podle § 51 zákona o dani z přidané hodnoty bez nároku na odpočet. Nyní se obě strany dohodly na snížení odměny a byla sepsána dohoda, kde je tato částka vyčíslena. Dohoda byla sepsána 31. 8. 2017. Měl by se ke dni 31. 8. 2017 vystavit opravný daňový doklad k původní faktuře nebo jakým způsobem způsobem původní fakturu opravit na nižší částku? Jakým datem mohu dát případný opravný doklad do přiznání k DPH, a musí být i v případě osvobozeného plnění bez nároku na odpočet DPH opravný doklad doplněn o podpis a datum převzetí druhé strany a musí být vykázán v přiznání k DPH až tímto datem?

Provozuji e-shop a jsem plátce DPH. Začali jsme zasílat zboží na Slovensko. Nyní jsme se přiblížili na hranici povinné registrace k placení DPH na Slovensku. 1) Chápu dobře, že po registraci začnu slovákům vystavovat faktury s jejich DPH, tedy s 20 % a 10 %? 2) Pokud zasílám plátcům DPH, tak budu vystavovat faktury jako dosud? Tedy bez DPH a oni jsou povinni poté DPH odvést sami? 3) Jak to je s mými odpočty DPH při nákupu zboží od dodavatelů? Rozlišuje se nějak, jestli bylo zboží dodáno českému zákazníkovi, nebo slovenskému? Nebo DPH za nákup zboží odečítám pouze v českém přiznání k DPH a nijak se nerozlišuje kam bylo zboží prodáno? 4) V českém přiznání k DPH budu vývoz evidovat na řádku 24? 

Jak se má postupovat z pohledu DPH u příjmu (výnos z roku 2016), který obdrží s. r. o.(je plátcem DPH) od SVJ (neplátce DPH)? Bude tento příjem podléhat DPH?  Doplnění otázky: Příjem je výplata poměrné části dle podílu na příjmech z SVJ, které SVJ získalo z pronájmu společných prostor.