Ing. Martina Matějková - strana 3

Tuzemský podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, poskytne službu v rámci EU v jiném členském státě neplátci DPH. Má se tuzemský podnikatel registrovat jako identifikovaná osoba v tomto státě, kde poskytl službu neplátci a odvést zde DPH se sazbou daného státu?
Vydáno: 29. 11. 2017
Slovenská firma, neplátce poskytne službu - hudební vystoupení - v CZ pro tuzemského plátce na uzavřené akci (pouze pro zaměstnance klienta). Jedná se tedy o klasické poskytnutí služby, ne kulturní službu. Jak vykázat toto plnění u tuzemského plátce? Má se jednat o reverse charge, v DPH do řádku 5? Jakým způsobem toto správně vykázat v kontrolním hlášení když nemáme DIČ poskytovatele?
Vydáno: 27. 11. 2017
Naše společnost (český plátce DPH) uzavřela smlouvu o dílo na realizaci dodávky technologie do tepelné elektrárny ve třetí zemi, přičemž našim fakturačním odběratelem je jiná česká společnost – český plátce DPH. Technologie bude fyzicky zabudována (práce budou provádět naši zaměstnanci) do elektrárny a stane se nedílnou součástí nemovité věci ve třetí zemi. Technologie se nicméně skládá i z určitých hmotných věcí jako např. rozvaděče, spínače, sever apod. – tyto komponenty tvoří nedílnou součást našeho dodávaného díla – nicméně přepravu těchto komponent bude realizovat náš odběratel, tj. my komponenty mu předáme v ČR, on je předá svému externímu přepravci, který je vyveze do třetí země (na vývozních dokladech bude uveden jako vývozce náš odběratel), tam je naše společnost převezme a následně s nimi začne provádět práce na zmíněné nemovité věci. Rádi bychom se dotázali jak vyhodnotit místo plnění této dodávky – podle našeho názoru by se mělo uplatnit vyhodnocení podle § 10 zákona o DPH. Nebo existuje riziko, že český finanční úřad bude chtít dodávku rozdělit na dvě části – první tuzemské zdanitelné plnění v oblasti dodání komponent v ČR a druhé plněné poskytnutí služby na nemovité věci ve třetí zemi?
Vydáno: 22. 11. 2017
S. r. o., která je čtvrtletním plátcem DPH, v roce 2017 prodala nemovitost. Jednalo se o osvobozený prodej - ř. 50 daňového přiznání k DPH. Tímto prodejem dosáhne s. r. o. obratu nad 10 mil. Kč a měla by se stát měsíčním plátcem DPH. Dle § 4a zákona o DPH se však do obratu nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku, a navíc se jednalo o příležitostný osvobozený prodej. Může společnost zůstat čtvrtletním plátcem DPH a musí tuto situaci nějak popsat správci daně?
Vydáno: 21. 11. 2017
Česká OSVČ, neplátce DPH, provede seminář v Praze, na který může přijít každý, kdo si je zaplatí. Moje otázka zní: pokud si tento seminář zaplatí : a) občan ze Slovenska, b) firma z Slovenska-neplátce c) firma ze Slovenska-plátce jaký to bude mít vliv na OSVČ z pozice zákona o DPH? Stane se identifikovanou osobou (pokud ano, co to pro ni bude znamenat) nebo plátcem DPH? 
Vydáno: 07. 11. 2017
Je možno i po novele zákona o DPH uvádět osvobozené příjmy z pronájmu v posledním přiznání k DPH za kalendářní rok? Pokud ne, jak tuto situaci řešit, pokud poplatník je do 1. 7. 2017 v přiznání neuváděl s tím, že je uvede na konci roku jednou částkou? jaký případně hrozí postih za neuvedení těchto osvobozených příjmů?
Vydáno: 07. 11. 2017
Česká fyzická osoba podnikatel, neplátce DPH, dostává měsíčně faktury za zprostředkování od holandské společnosti. Na fakturách je uvedeno, že "DPH podléhá odpočtu v režimu přenesení daňové povinnosti". Je tento postup ze strany dodavatele správný? Pokud ano, vzniká odběrateli povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Jaké z toho vznikají povinnosti?
Vydáno: 25. 10. 2017
OSVČ - osoba registrovaná k dani v ČR, poskupuje služby s místem plnění v jiném členském státě - přípravné a dokončovací stavební práce. Poskytovatel těchto služeb uvádí do souhrnného hlášení. Je to příjem více než 6 měsíců. Má povinnost se přihlásit k dani v Holandsku? 
Vydáno: 24. 10. 2017
Jsme s. r. o., neplátci DPH a poskytujeme vzdělání MBA. Pokud je našim zákazníkem Slovák, kterému budeme vystavovat fakturu za poskytnuté vzdělání na slovenské DIČ, jedná se o místo plnění v ČR (dle konání vzdělávání) a vystavujeme mu fakturu, aniž bychom se museli identifikovat k DPH či stát plátcem DPH? 
Vydáno: 11. 10. 2017
Na účet nám přišl od plátce DPH zálohová platba za službu, kterou poskytujeme na Slovensko dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Máme na tuto platbu vystavit daňový doklad s uvedením, že daň je povinnna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytnuta (tj. slovenský plátce)? Budeme mít tento doklad uveden na ř. 21 daňového přiznání a také v souhrnném hlášení? Závěrečná faktura za celé plnění bude až v závěru roku 2017. 
Vydáno: 11. 10. 2017
Naše společnost, česká projekční kancelář (plátce DPH), zpracovala tzv. studii proveditelnosti pro slovenského zákazníka. Tato studie proveditelnosti se vztahuje k přesně vymezenému území, které je na Slovensku a obsahuje mj., zda je v této lokalitě možno realizovat úpravu vodního toku v celé jeho délce, zhodnocení celkové nákladnosti takového projektu, jeho rentabilitu apod. V daném případě bychom chtěli vědět, zda poskytnutí takovéto služby by mělo být vyhodnoceno jako poskytnutí služby ve smyslu § 10 zákona o DPH, tj. jako služba, které má místo plnění na Slovensku?
Vydáno: 04. 10. 2017
Jsme s. r. o., plátci DPH v ČR, a poskytujeme mezinárodní přepravu zboží. Na přepravu z ČR do GB jsme si najali firmu z GB, která však není plátcem DPH a nemá přidělené VAT. Dostali jsme fakturu, kde je napsáno, že nejsou plátci DPH. Chtěla bych se zeptat, zda tato služba, kterou jsme přijali, se uvádí v Přiznání k DPH, popřípadě Kontrolním hlášení, i když neexistuje VAT, v Anglii nebylo přiděleno. V Anglii je toto plnění osvobozeno a DPH nepodléhá. Pokud ji musíme v Přiznání uvést, pokud ano, který řádek přiznání to je a máme nárok i na odpočet?
Vydáno: 27. 09. 2017
Pořízení zboží ze 3. země, naskladnění zboží, vyměření DPH a úhrada faktury. Úč. směrnice: použití denního kurzu, při úhradách použití skutečného kurzu. 1. Faktura přijatá v EUR: přepočtena kurzem ke dni uskutečnění plnění, tzn. ke dni doručení účetní jednotce 2. Naskladnění přijatého zboží: přepočteno kurzem ke dni přijetí na sklad 3. Vyměření a nárokování DPH: přepočteno celním kurzem 4a. úhrada z CZK účtu: použití kurzu, kterým uhradila banka (viz bankovní výpis) 4b. úhrada v hotovosti v CZK: použití domluveného kurzu mezi dodavatelem a odběratelem Prosím o kontrolu výše uvedeného, popřípadě opravu a vysvětlení. Zejména k bodu 4b - jestli je potřeba nějak papírově doložit. 
Vydáno: 20. 09. 2017
Naše společnost byla do 8. 6. 2017 plátce DPH. Dne 31. 7. 2017 nám bylo vyplaceno po 5 letech zádržné za Slovenska. Plynou nám v tuto chvíli nějaké povinnosti z pohledu DPH?
Vydáno: 19. 09. 2017
Chápu tedy správně, že obrat 35 000 EUR v tomto případě nesleduji, ale zároveň jsem na pochybách v otázce sledování obratu z těchto plnění pro povinnou registraci k DPH v České republice. Do obratu laboratoře se pro účely DPH zahrnou služby jako například poskytnuté školení, na které má stomatologická laboratoř živnostenské oprávnění. Naopak tržby za poskytnutí stomatologických výrobků – hlavní činnosti laboratoře – se do obratu pro účely DPH [§ 4a odst. 1 písm. a) zákona o DPH], dle mého nezahrnují, neboť se jedná o výnosy od daně osvobozené bez nároku na odpočet daně na vstupu. Z těchto činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu se do obratu zahrnují pouze plnění podle § 54 až 56a (finanční, pojišťovací služby a prodej a nájem nemovitostí), pokud jsou hlavní činností plátce (tj. nejsou činností doplňkovou uskutečňovanou příležitostně). Zdravotnické služby a zdravotní zboží jsou však uvedeny v § 58 a jejich výše se do obratu nezapočítává bez ohledu na to, zda jsou hlavní či doplňkovou činností laboratoře. Je tedy tato má úvaha správná, pokud laboratoř poskytne tyto stomatologické výrobky (lékařům v ČR a dále lékařům podnikatelům v EU), které jsou osvobozené bez nároku na odpočet podle § 58 ZDPH v úhrnné výši větší než 1 mil. korun nezakládá jí tento příjem povinnou registraci k DPH v tuzemsku? Povinně by se registroval jen v případě, že příjem za poskytnuté školení by za 12 měsíců přesáhl jeden milion korun?
Vydáno: 14. 09. 2017
Dobrovolná registrace k DPH, rozhodnutí 30. 8. 2017, plátcem od 31. 8. 2017, nově vzniklá společnost. Dne 16. 8. 2017 přijaté plnění - pořízení razítka. DPH nebude nárokováno - razítko vydáno okamžitě do spotřeby. Budeme tedy podávat nulové daňové přiznání k DPH, a jak to bude s kontrolním hlášením? Nulové kontrolní hlášení se podává, pokud plátce přijal zdanitelné plnění, ale neuplatňuje. Nulové kontrolní hlášení se nepodává, pokud plátce neměl žádné přijaté ani uskutečněné plnění (§101c zákona o DPH). V našem případě je sledované období jen 31. 8. 2017? A v tento den jsme neměli žádné zdanitelné plnění, a proto nulové kontrolní hlášení nepodáme? Nebo je to tak, že v měsíci srpnu bylo plnění, i když nenárokované, a musíme podat nulové kontrolní hlášení? 
Vydáno: 08. 09. 2017
1) Právnická osoba zprostředkuje službu, a to dlouhodobý nájem vozidel na Slovensko pro a) osoby povinné k dani, plátci DPH, b) osoby povinné k dani, neplátci DPH, c) osoby nepovinné k dani. Prosím o upřesnění režimu DPH pro uvedené osoby. 2) V případě, že by právnická osoba měla obchodní zastoupení na Slovensku, jaký by byl režim DPH, byla by nutná registrace k DPH na Slovensku?  
Vydáno: 07. 09. 2017
Identifikovaná osoba v ČR - stomatologická laboratoř – poskytuje osvobozená plnění bez nároku na odpočet - § 58 ZDPH - dodání zdravotního zboží (stomatologické výrobky). Tyto stomatologické výrobky fakturuje též belgickému podnikateli – stomatologovi (belgický lékař není ani plátcem DPH, ani identifikovaná osoba). Zároveň zajišťuje přepravu těchto stomatologických výrobků do Belgie prostřednictvím smluvního dopravce. Pokud by za rok 2017 tato identifikovaná osoba - stomatologická laboratoř vyfakturovala a převezla do Belgie, již výše zmiňovanému belgickému podnikateli, zdravotní zboží v celkovém úhrnu převyšujícím částku 35 000 EUR (limit pro zasílání zboží do státu Belgie), musela by se v Belgii zaregistrovat jako plátce DPH a stát se plátcem? Nebo se toto zdravotní zboží (osvobozené plnění bez nároku na odpočet) do limitu nepočítá?
Vydáno: 06. 09. 2017
Společnost (Ltd. ekvivalent s. r. o.) se sídlem ve Velké Británii má dva společníky, kteří jsou zároveň jednateli a prostřednictvím těchto dvou lidí provozuje svou činnost. Jeden ze společníků dlouhodobě bydlí v České republice a odtud činnost pro tuto společnost vykonává. Britská společnost poskytuje IT poradenství pro německou firmu se sídlem v Německu a pro britskou firmu se sídlem ve Velké Británii. Vznikne britské společnosti stálá provozovna v ČR z toho důvodu, že činnost vykonává společník na území ČR, přestože služby jsou poskytovány pro německou firmu? Společník pro výkon činnosti používá pouze vlastní notebook, jiné vybavení nepotřebuje. 
Vydáno: 06. 09. 2017
Plátce DPH vystavil v březnu 2017 fakturu na zprostředkování převodu podílu v obchodní korporaci s tím, že plnění bylo osvobozeno od DPH podle § 51 zákona o dani z přidané hodnoty bez nároku na odpočet. Nyní se obě strany dohodly na snížení odměny a byla sepsána dohoda, kde je tato částka vyčíslena. Dohoda byla sepsána 31. 8. 2017. Měl by se ke dni 31. 8. 2017 vystavit opravný daňový doklad k původní faktuře nebo jakým způsobem způsobem původní fakturu opravit na nižší částku? Jakým datem mohu dát případný opravný doklad do přiznání k DPH, a musí být i v případě osvobozeného plnění bez nároku na odpočet DPH opravný doklad doplněn o podpis a datum převzetí druhé strany a musí být vykázán v přiznání k DPH až tímto datem?
Vydáno: 11. 08. 2017