Ing. Martina Matějková - strana 4
Tuzemská s. r. o. nakupuje automobily ze zahraničí. Na faktuře od dodavatele je uvedeno, že je zboží prodáváno ve zvláštním režimu pro obchodníky s použitým zbožím. Předpokládám, že tento režim lze převzít i v ČR a při následném prodeji v tuzemsku odvést DPH pouze ze ziskové přirážky. Na fakturu uvést poznámku o zvláštním režimu a daňový základ a DPH na faktuře neuvádět. Je má domněnka správná? Dále bych se k tomu chtěla zeptat, jak je to s tímto zvláštním režimem v okamžiku, kdy je automobil do ČR dopraven a tím vzniknou tuzemské s. r. o. náklady. Případně je automobil v ČR přihlášen do registru vozidel a s tím je spojena nutnost provést TP a emise. Lze i na takový automobil uplatnit zvláštní režim obchodníka s použitým zbožím a nebo tím, že vlastně není automobil prodáván v nezměněném stavu (je dopraven do ČR nebo je v ČR přihlášen), už se musí fakturovat při prodeji v ČR včetně DPH z celého daňového základu?
Společnost (právní forma LTD) z Velké Británie fakturuje českému plátci DPH programátorské práce. Subjekt neposkytl registrační číslo k VAT (DIČ) a dle informací přímo od tohoto subjektu nemá ani ve Velké Broitánii povinnost se k dani z přidané hodnoty registrovat. Jeho faktura je tedy vystavena v podobném režimu jako od českého neplátce DPH. Jak má český plátce při přijetí dokladu od tohoto subjektu postupovat? Bude plátce přiznávat DPH a zároveň si může DPH nárokovat? Případně v jakých řádcích přiznání DPH bude toto zachyceno?
Jsme s. r. o., plátci DPH. Z Číny jsme koupili drobný materiál pro podnikání v hodnotě nepřevyšující 22 EUR a nejde o zboží uvedené ve výjimkách dle § 71 odst. 3 písm. a) ZDPH.
1. Je nutné, aby taková zásilka prošla celním řízením a byla propuštěna do konkrétního celního režimu?
2. Domníváme se správně, že dovoz je v takovém případě od DPH osvobozen dle zmíněného § 71 odst. 3 písm. a) ZDPH?
3. Je-li dovoz osvobozen, uvádí se takový dovoz do konkrétní kolonky v přiznání k DPH a do jaké?
4. Postačí transakci pro účely DPH doložit fakturou od dodavatele a příslušným dokladem o zaplacení, aby bylo zřejmé, že fakturovaná cena odpovídá ceně zaplacené v souladu s objednávkou?
Společnost, plátce DPH, má sídlo v České republice a zároveň zaměstnává obchodní zástupce v zemích EU, kteří zde shánějí zákazníky pro českou společnost, v těchto zemích tedy neuskutečňují žádnou ekonomickou činnost, pracují pouze ze svého bydliště. Naše firma neuskutečňuje ekonomickou činnost v těchto zemích a má daňovou registraci pouze v České republice. Naše společnost má vzorky zboží, které obchodní zástupci používají při kontaktu se zákazníky, případně na výstavy či veletrhy. Vznikají naší společnosti nějaké povinnosti v DPH při zaslání těchto vzorků našim zaměstnancům do zemí EU z důvodu přemístění obchodního majetku? Většinou se vzorky vrací zpět, ale někdy jsou přímo určeny pro tyto obchodní zástupce a zůstávají u nich. Vzorky jsou většinou vedeny v naší společnosti jako hmotný majetek s pořizovací cenou nad 40 000 Kč.
Dodavatel-plátce DPH poskytuje krátkodobé pronájmy nebytových prostor. Tuto službu daní základní 21% sazbou DPH. Někdy je však odběratelem objednáno i občerstvení, podávané v průběhu pronájmu. Občerstvení pořizuje dodavatel od třetího subjektu, doklady na vstupu obsahuji 15% sazbu DPH. Občerstvení dodavatel zatíží svou marží, nejedná se tedy o „přefakturaci“. Dodavatel dále upřednostňuje úhrady faktur v bitcoinech a neakceptuje-li tuto formu úhrady odběratel, fakturuje dodavatel odběrateli položku/částku za úhradu bankovním převodem, kterou nazývá „poplatek za platbu převodem“.
Jaké DPH se má vyčíslovat u občerstvení poskytnutému k nájmu a poplatek za převod v případě že:
Dodavatel vyčíslí v jedné faktuře všechny tři položky? Dodavatel se domnívá, že poskytnutí příležitostného občerstvení a poplatek za vedlejší službu k hlavnímu plnění, tj. pronájmu a daní ho stejnou sazbou daně jako plnění hlavní, tedy základní ve výši 21 %. Uvažuje správně?
Ačkoliv občerstvení a poplatek za převod souvisely s pronájmem v určitý den, a tudíž by mohlo být vše obsaženo v jedné faktuře, na žádost odběratele byla zvlášť vystavena faktura na nájem s poplatkem za převod a samostatná faktura byla vystavena i za občerstvení. Dodavatel však i v této samostatné faktuře za občerstvení vyčísluje DPH 21 %, neboť občerstvení považuje za vedlejší plnění k nájmu. Uvažuje správně? Jestliže dodavatel správně nepostupuje a vyčísluje špatné DPH, jak by měly faktury vypadat a o jaká ustanovení zákona o DPH se pak bude opírat?
Společnost s r. o., plátce DPH, zajištuje veletrh v ČR. Na veletrhu budou vystavovat vystavovatelé z 3. země a z EU. S. r. o. vystaví vydanou fakturu za pronájem stánku na veletrhu konaného v ČR. Je následující postup správný?
1. Vystavíme fakturu pro podnikatele se sídlem v 3. zemi, pak vystavíme fakturu vč. české DPH a DPH odvedeme v ČR - viz § 9a.
2. Vystavíme fakturu pro podnikatele se sídlem v EU, pak vystavíme fakturu bez české DPH a plnění vstoupí do souhrnného hlášení - viz § 9.
3. Vystavíme fakturu pro nepodnikatele se sídlem v ČR, pak vystavíme fakturu s českou DPH - viz § 10b.
Jak si poradit s fakturací služby, která byla provedena na Slovensku (drcení kamene, do základů stavby - silnice)? Podle § 10 zákona o DPH je místem plnění Slovensko. Český plátce DPH fakturuje Slovenskému plátci DPH v EUR bez DPH. Je to správně? Jak zaznamenat do přiznání k DPH, kontrolním hlášení a jak v souhrnném hlášení?
Jaký by byl postup správce daně v případě, že společnost přijala službu dle § 92e DPH? Služba podléhala snížené sazbě, ale společnost vyměřila a nárokovala odpočet v základní sazbě. Společnost má nárok na plný odpočet. Pokud by správce doměřoval nárok na odpočet z důvodu nezákonné sazby, je povinnen zohlednit i nesprávnou výši přiznaného DPH již v rámci POP či DK, nebo společnost musí podat dodatečné daňové přiznání, pokud si bude chtít opravit uskutečněná plnění?
Slovenská společnost, slovenský plátce DPH (tj. prostřední osoba), koupí od polské společnosti (polského plátce DPH) v Polsku zboží, které je následně přepraveno českému plátci DPH (finální zákazník) na území ČR za účelem jeho dodání. Rádi bychom se dotázali na následující otázky:
1. Abychom mohli využít zjednodušených pravidel pro tzv. třístranný obchod, kdo musí v rámci této transakce vystupovat jako přepravce daného zboží? Slyšeli jsme, že zboží nemůže přepravovat finální zákazník. Pokud tomu tak je, nelze tedy ani ze strany prodávající osoby (tj. slovenského plátce DPH) tohoto českého finálního zákazníka k přepravě zboží zplnomocnit?
2. Je překážkou pro uplatnění zjednodušených pravidel pro třístranný obchod situace, kdy je např. polský plátce DPH rovněž registrován k české dani z přidané hodnoty (ale v rámci transakce své české DIČ nepoužije, a deklaruje tedy jen dodání zboží do jiného členského státu, tj. z Polska do ČR), případně je překážkou, pokud prostřední osoba (slovenský plátce DPH) je rovněž registrován k české dani z přidané hodnoty (ale tuto transakci nevykazuje jako pořízení zboží z jiného členského státu ve svém českém přiznání k DPH).
3. Co přesně znamená ustanovení § 17 odst. 5, že se nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě kupujícího a uplatnit osvobození od daně při pořízení zboží v jiném členském?
Dovezli jsme vzorky z Číny, kdy jsme jako čeští plátci DPH zaplatili čínskému partnerovi zálohu 200 USD dle proforma faktury, na které je uvedeno sample shipping fee by DH - vzorky expediční poplatek DHL. Po zaplacení nám byly vzorky dodány, clo vyměřeno nebylo. Jak zdanit tento dovoz - jako dovoz zboží - osvobozený nebo neosvobozený, nebo jako poskytnutí služby ze třetí země, dle jakého paragrafu? Je i v tomto případě možno použít § 104 časový posun?
Německá společnost (DE DIČ) nemá registraci k DPH v ČR; v současné době dodává zboží do konsignačního skladu pořizovatele v ČR (česká společnost - CZ DIČ), který zboží dále prodává do své prodejní sítě. K přechodu vlastnictví zboží z německé společnosti na pořizovatele dochází až po jeho následném prodeji. V případě, že na skladě pořizovatele v ČR zůstane zásoba, kterou již nemá dále zájem prodat ve své prodejní síti, a německá společnost se rozhodne tuto zásobu prodat jiné české společnosti (CZ DIČ), jaký bude správný postup z hlediska DPH? Musí se německá společnost registrovat k DPH v ČR a uplatnit reverse charge ze zboží na skladě v ČR a následně prodat s českou DPH lokálnímu odběrateli, nebo je možné, aby reverse charge uplatnil až lokální odběratel? Jaké povinnosti z hlediska DPH pak nastávají pro německou společnost?
Česká firma (neplátce DPH) nakupuje zboží od slovenské firmy. Slovenská firma toto zboží nakoupila v Číně, přivezla do Německa a zařídila propuštění do oběhu EU. Zboží se nachází ve skladu v Německu a je prodáno české firmě-neplátci. Česká firma nyní prodává zboží běžným spotřebitelům v Německu (osobám nepovinným k dani), jedná se o e-shop a následné zasílání. Takže tato česká firma zboží nakoupila od Slováka, ale převzala ho v Německu, tam zboží zůstane a v Německu ho bude dál prodávat nepodnikatelům. 1. Můžeme na to pohlížet tak, že česká firma bude fakturovat německým občanům úplně obyčejně bez DPH, protože je to zasílání zboží do zemí EU a hlídáme si limity dané země (100 000 EUR) a potom se teprve zaregistrujeme k německé DPH (před tím bychom ovšem splnili náš limit 1 mil. Kč pro registraci k české DPH)? Nebo to není "zasílání", když zboží neodchází z Česka, ale je celou dobu v Německu? 2. Jedná se v tomto případě o konsignační sklad a jak se v tomto případě postupuje?
Jsme fima, která “nakupuje” od polské firmy, neplátce DPH. Polská firma nám poskytne pracovníky na úklid (úklid je prováděn v Česku). Musíme z přijaté faktury od polské firmy odvést DPH? Nebo provedeme reverse charge – tj. odvedeme DPH a zároveň si DPH uplatníme? Nebo se k této faktuře chováme jako na faktuře od českého neplátce - tj. tato faktura se neprojeví v přiznání DPH? Dále této polské firmě fakturujeme ubytování a jiné služby za tyto pracovníky. Je toto plnění s DPH nebo bez DPH v systému reverse charge?
Fyzická osoba je identifikovanou osobou, poskytuje elektronické služby, které spadají pod MOSS. Je tato osoba povinna účtovat DPH nepodnikajícím osobám z jiných členských států nebo tím, že není plátce DPH se na ni toto nevztahuje? Musí fakturovat a platit DPH z elektronických služeb poskytovaných osobám nepodnikajícím ze třetích zemí?
Podnikatel dále provozuje webové stránky, které obsahují určité informace. Aby si klient mohl tyto informace přečíst, musí zaplatit členství pro tyto webovky. Je toto služba podléhající MOSS (elektronická služba?)
Plátce DPH dovezl zboží ze 3. země. Chce provést samovyměření celním kurzem z JSD. Domníval se, že samovyměření spadá do řádků 7, 8 na výstupu a do ř. 43, 44 na vstupu. Finanční úřad ho však vyzval k opravě s tím, že je vstup nutné uvádět na ř. 42 přiznání a že zde uvedená částka jako základ daně musí odpovídat částce, kterou celnice uvádí na JSD v kolonce č. 46. Má finanční úřad pravdu? Jiné finanční úřady prý nechávají odpočet z dovozu na ř. 43, 44 nepovšimnutý.
Firma je registrovaná jako identifikovaná osoba. Nakoupí zboží od plátce DPH z Německa. V přiznání k DPH musí odvést daň 21 % a nemůže si odečíst nic na vstupu. Fimra je měsíc poté registrována jako plátce DPH. Může si v prvním přiznání k DPH, které pdává jako plátce daně, uplatnit DPH z nakoupeného zboží od českých dodavatelů?
Připravujeme prodej našeho kosmetického salonu. Samotný prostor byl koupen bez DPH (více než 5 let po kolaudaci), takže určitě bude také bez DPH. Ale jak se z pohledu DPH při prodeji budou chovat věci, které jsme tam instalovali s DPH, a byla o ně navýšena účetní cena nemovitosti (podlaha, kuchyně, bezpečnostní folie, klimatizační jednotka, apod.)? Část toho bude demontována, ale něco zůstane.
Firma v ČR začala dovážet použitá motorová vozidla (motorky) z EU od neplátce DPH, následně motorku opraví a prodá. Za motorku ze zahraničí zaplatí 100 000 Kč, práce na motorce je 20 000 Kč. Jedná se o firmu, která je plátce DPH.
1. Z jaké částky bude odvádět 21% DPH?
2. Do kterého řádku v daňovém přiznání DPH uvede nákup motorky?
3. Do kterého řádku v daňovém přiznání DPH uvede prodej motorky?
4. Do daně z příjmů bude uvádět 120 000 Kč - 100 000 Kč (DPFO)?
Společnost A dováží zboží z Číny, v celním řízení za ni jedná společnost B v nepřímém zastoupení. Chybou celního doklaranta nebyla zahrnuta jedna faktura v celním prohlášení, ten proto požádal celní úřad o opravu. Celní úřad vystavil platební výměr na DPH z hodnoty neprocleného zboží, příjemcem rozhodnutí je ovšem společnost B jako nepřímý zástupce, ne dovozce zboží. Celní deklarant doměřenou daň zaplatil a přefakturuje ji společnosti A (dovozci). Má ovšem společnost A nárok na odpočet, pokud není příjemcem rozhodnutí u platebního výměru [v souladu s § 73 odst. 1 písm. d) zákona o DPH: ,,Při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad."]? Jaký doporučujete postup v těchto případech, pokud by k pochybení došlo i v budoucnu?
Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, koupil areál - soubor budov bývalé stolárny. Část budov pronajímá jako skladové prostory a část budov rekonstruuje. Areál byl pořízen za jednu cenu, bez rozdělení na pozemky a nemovitosti. Podnikatel nechal vypracovat znalecký posudek na budovy i pozemky a následně jednotlivé nemovitosti ocenil poměrem k pořizovací ceně areálu. Při předávání areálu podnikatel podepsal dodatek ke smlouvě s dlouhým seznamem movitých věcí, které se měly v areálu nacházet a které byly rovněž součástí pořizovací ceny. Prodej od plátce DPH byl celý osvobozen od DPH. Movité věci nebyly oceněny a nebylo z nich pravděpodobně odvedeno DPH. V souvislosti s úklidem areálu vznikají příjmy - prodaly se piliny za 20 000 Kč, prodalo se silo za 100 000 Kč, prodává se železo, které bylo jak volně v areálu, tak jako součást budov (nefunkční kotle z kotelny). Dva prodeje proběhly v loňském roce a bylo z nich odvedeno DPH na výstupu.
1. Je možné prodej movitých věcí považovat za osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o DPH - byly nakoupeny v souvislosti s nájmem? Pokud ano, je třeba nechat ocenit movité věci a rozpočítat na ně pořizovací cenu areálu?
2. Jak řešit DPH u prodeje movitých věcí do budoucna? U samotného nájmu odvádíme DPH na výstupu a uplatňujeme odpočet DPH z oprav a materiálu.