Ing. Martina Matějková - strana 5

Jaký je správný postup pro výpočet DPH při pořízení zboží z EU plátcem? Dodavatelem bylo fakturováno 1 623,55 EUR. Který z níže uvedených postupů je správný? 1 623,55 EUR x kurz 27,020 = 43 868,32 CZK jako základ daně a z tohoto pak dále počítat 21% DPH, tj. 9 212,35 Kč či 1 623,55 EUR x 21 % = 340,95 EUR a teprve pak tyto částky přepočítat kurzem 27,020 v tomto případě, by základ daně činil 43 868,32 Kč a DPH 9 212,47 EUR?

Obdržela jsem fakturu na znalecký posudek na ocenění akcií naší společnosti. Znalecký posudek byl vypracován z důvodu budoucího plánovaného odkupu akcií minoritních akcionářů naší společnosti. Společnost takto nabyté akcie plánuje obratem nabídnout k prodeji. Předpokládám, že nárok na odpočet v tomto případě nemáme?

Přepravní společnost, plátce DPH, uskutečnila službu pro jinou českou firmu, plátce DPH. Na objednávce přepravy je uvedeno, aby dopravce neposílal fakturu za svou službu, že objednavatel zašle automaticky dobropis. V České republice to není běžná praxe, fakturantka tuto informaci přehlédla, dobropis byl automaticky zaslán neznámo kam... Dá se toto "oznámení na objednávce" považovat za písemné zplnomocnění podle § 28 odst. 6? Může dopravce trvat na daňovém dokladu se svým evidenčním číslem, který vystavil ve svém účetnictví ?

Jsme s. r. o., plátci DPH. V únoru jsme obdrželi a uhradili fakturu za nový návěs od výrobce, plátce DPH v Německu. V březnu, při registraci vozidla v ČR, bylo požadováno potvrzení o úhradě DPH. Podali jsme hlášení o pořízení nového dopravního prostředku z EU a uhradili DPH ve výši 153 000 Kč. V jakém měsíci a jak správně proúčtovat DPH? Na kterém řádku uvést nárok na odpočet?

Naše společnost koupila v roce 2015 v rámci koupě části závodu výrobní areál sestávající z několika nemovitostí. Tento areál nyní prodáváme. Z hlediska časového testu na počátek prvního užívání respektive prvního kolaudačního rozhodnutí, všechny nemovitosti splňují tento test tak, že se jedná o osvobozené plnění dle § 56. Z cenového vyjednávání při koupi však víme, že na některých nemovitostech bylo v průběhu let 2008 - 2012 provedeno technické zhodnocení. Pokud prodáme nemovitosti, na kterých bylo toto technické zhodnocení provedeno, jsme na konci roku povinni provést úpravu odpočtu daně uplatněného u původního majitele při pořízení technického zhodnocení? Nejsme schopni zjistit ani rok provedení TZ, ani jejich hodnotu, ani částku uplatněné DPH. 

Jak postupovat při stanovení základu DPH při dovozu? Faktura došlá na celkovou částku 1.714 USD včetně 135 USD za dopravu (dle JSD je 70% zahraniční doprava). Faktura za služby celního deklaranta 352 Kč (12 Kč clo + 340 Kč poplatek). Celní kurz je 25,535. Na JSD je uvedeno - cena za položku 38 858 Kč (což neobsahuje všechny položky faktury), statistická hodnota 40 399 Kč a ř. 47 celní hodnota 39 936 Kč. Faktura došlá se skládá z vícero položek a do JSD pro vyměření cla nejsou zahrnuty všechny. Je správný postup, že neberu statistickou hodnotu z JSD + 30 % dopravy připadající na tuzemsko + clo + poplatek. Ale vezmu hodnotu faktury + clo + poplatek? Tzn. že do základu DPH vstoupí všechny položky faktury, i ty které jsou od cla osvobozeny? 

OSVČ má květinářství a není plátce DPH. Květinářství se nachází u polské hranice, kde OSVČ do polských velkoskladů jezdí nakupovat. Mám jednu pomůcku, někdo musí DPH odvést. Když OSVČ kupuje u polského plátce DPH, pak celková částka jde do jeho nákladů. A tímto DPH se odvedlo v Polsku. Když ale OSVČ nakupuje u polského neplátce DPH, jak máme postupovat?Kdo odvede DPH? Je také limit, kolik musí nakoupit, aby se registroval jako plátce DPH? Prosím o přiblížení této problematiky, aby OSVČ věděla, jakých chyb se vyvarovat při nákupu v členských státech EU.

Mám v obchodním majetku dvě auta od roku 2011. Chtěl bych ukončit registraci k DPH, omezil jsem podnikání a nedosahuji obratu 1 milion korun. Je pro mě výhodnější auto (jedno) vyřadit z majetku a pak ukončit registraci k DPH? Musím odvést DPH a z jaké ceny? Nebo mám ukončit registraci plátce DPH a pak teprve auto vyřadit z majetku? Při ukončení registrace musím odvést DPH? Z jaké ceny? 

Fyzická osoba, plátce DPH, pořídila v r. 2014 osobní automobil, který zařadila do majetku. V roce pořízení byl stanoven poměr využití pro ekonomickou činnost ve výši 80 % a 20 % pro soukromé užití. V roce 2015 byl poměr dodržen, v roce 2016 byl automobil využit z 90 % pro soukromé účely, v přiznání za 12/2016 byla 1/5 odpočtu DPH vrácena, jedna pětina vráceného odpočtu byla vypočtena z uplatněné výše odpočtu DPH v roce pořízení, to znamená z 80 % kráceného nárokovaného odpočtu DPH. Bylo postupováno správně? V roce 2017 bude automobil prodán. Jak postupovat při odvodu DPH z prodejní ceny vozidla, DPH bude odvedeno z výše daně uvedené na daňovém dokladu, nebo má plátce nárok na krácení DPH v poměru jejího uplatnění na vstupu a snížení o vrácené 1/5 odpočtu v roce 2016?

Česká s. r. o., neplátce DPH, nakoupila vozidlo/nákladní automobil - rok výroby 2009/od nizozemské společnosti, plátce DPH. Na tento nákladní automobil byl nizozemskou společností uplatněn zvláštní režim. Cena uvedená na faktuře 16 000 EUR. Stane se česká s. r. o. na základě tohoto obchodního případu identifikovanou osobou v ČR? Bude se do obratu /326 000/ počítat pouze přirážka ve zvláštním režimu nebo celková částka fakturovaná nizozemskou společností.

1) S některými zahraničními odběrateli z EU máme sjednanou platební podmínku, že při úhradě naší faktury např. 14 dní před dohodnutým termínem splatnosti, jim poskytneme skonto 2 % z celkové hodnoty faktury. Jsme v okamžiku, kdy odběratel platební podmínku splní a je nám připsána ponížená úhrada, povinni vystavit a zaslat odběrateli z EU opravný daňový doklad na skonto a vykázat jej do přiznání DPH a souhrnného hlášení? Pokud ano, vykáže se takový doklad do stejných řádků, jako se vykázalo plnění z původního daňového dokladu? U tuzemských odběratelů vystavujeme opravný daňový doklad na skonto ke dni přijetí ponížené úhrady a vykazujeme je jako zdanitelné plnění do ř. 1, 2 přiznání DPH. 2) To samé nás zajímá i v případě, že nakupujeme zboží z EU s uplatněním skonta – za podmínky včasného zaplacení. Musí nám náš dodavatel vystavit opravný daňový doklad na poskytnuté skonto? Ovlivní toto skonto základ daně pro výpočet DPH z EU (daň na výstupu i nárok na odpočet daně na vstupu)? 

Fyzická osoba vznikla povinnost registrace k identifikované osobě, přijímá služby od osoby registrované v jiném členském státě, na fa je vyčíslená hodnota za zboží , a hodnota zboží včetně VAT, jaká částka vstupuje do přiznání k DPH?

OSVČ plátce DPH fakturuje Společnosti s. r. o. plátci DPH - práce na nemovitosti v Německu. Faktura je vystavena jako reverse charge - stavební práce a oba plátci ji zahrnují do českého DPH a kontrolního hlášení. Společnost s. r. o., příjemce služby, má kromě české registrace k DPH ještě německou registraci k DPH. Je faktura vystavena dobře? Vzhledem k tomu, že jde o práce na nemovitosti v Německu, nemělo by se místo plnění přesunout do Německa a fakturu vystavit s německou DPH? V Německu je na stavební práce též reverse charge. Prosím, který uvedený způsob je správný: 1. Současný - vystavená faktura mezi dvěma CZ DPH plátci v režimu tuzemského reverse charge na stavební práce, oba plátci vykazují v českém DPH a kontrolním hlášení CZ DPH dodavatel - CZ DPH odběratel? 2. Faktura reverse charge z titulu poskytnutí služby do JČS s tím, že bude použito německé DIČ Společnosti s. r. o. a Společnost s. r. o. nebude fakturu dávat do českého DPH ale do německého - CZ DPH dodavatel - DE DPH odběratel? 3. Faktura vystavená na německé DIČ s vyčíslením německé DPH, Společnost s. r. o. si zahrne do německého DPH a uplatní nárok - CZ DPH dodavatel - DE DPH odběratel 4. Faktura vystavená na německé DIČ jako tuzemský reverse charge u stavebních prací v Německu s tím, že dodavatele nebudu vůbec uvádět v českém DPH a bude muset mít registraci k DPH v Německu - tudíž DE DPH - dodavatel a DE DPH – odběratel. Nebo by se to obešlo i bez nutnosti registrace v Německu nebo i tento příklad by se považoval jako poskytnutí služeb českým plátcem do JČS? Kdy hrozí, že se OSVČ bude muset registrovat k DPH v Německu, pokud poskytuje služby na nemovitosti v Německu? Jak by se fakturovalo, pokud by Společnost s. r. o. neměla registraci v Německu? CZ plátce dodavatel – CZ plátce odběratel s německou DPH a CZ plátce dodavatel by pak mohl jednou za rok žádat o vratku DPH ze zahraničí. Ale jak by potom odváděl dodavatel německou DPH - tudíž nutná registrace v Německu?  

S. r. o. mělo v obchodním majetku automobil, který prodalo ukrajinskému občanovi. Na JSD je s. r. o. uvedena jako odesílatel.   1) Bude se tato transakce projevovat v daňovém přiznání k DPH? Pokud ano, na kterém řádku? 2) Pokud se transakce na přiznání projeví, do kterého období se bude zapisovat? Na JSD je datum vystavení dokladu 3. 2. 2017, razítko celního úřadu je 17. 1. 2017.

Německá banka obdrží fakturu od české s. r. o. za prodej nákladních vozidel s místem plnění v ČR. Německá banka nemá provozovnu ani DIČ v ČR. Nákladní vozidla obratem pronajme české s. r. o., tj. použije přímo pro plnění s plným nárokem na odpočet. Německá banka požádá o vrácení DPH zaplacené v ČR. Obdrží 100 % české DPH (kritérium přiřaditelnosti) nebo 0 % (celkový koeficient banky v Německu)?

Pokud jsem jako OSVČ byla neplátce DPH do 8. 7. 2016 a od 9. 7. 20016 jsem plátcem DPH a nyní mi přišlo vyúčtování elektřiny za celý rok, je správné, když si DPH nárokuji poměrově za 9. 7. - 31. 12.? 

Jsme s. r. o., plátce DPH. Poskytujeme vzdáleně (přes e-mail, telefon) podporu software (případně servis, poradenství, údržbu programů také přes e-mail, telefon) do zemí EU, mimo země EU - pouze firmám - plátcům DPH. Firma si u nás služby na základě objednávky objedná většinou na 1 rok až 3 roky dopředu. Na základě objednávky vystavíme fakturu s datem DUZP přijetí objednávky, i když podpora začíná např. o měsíc později (v režimu přenesené daňové povinnosti - u plátců z EU, bez DPH u odběratelů mimo EU). Je to tak správně? Nebo musíme vystavit nejdříve zálohovou fakturu, k ní daňový doklad při přijetí platby a fakturu - daňový doklad vystavit až při skutečném zahájení data podpory nebo dokonce až ke dni ukončení poskytování služby?

Prodáváme brambory do Rakouska. Doklad k vyúčtování obdržíme od škrobárny. Příklad: Dodávky jsou v říjnu (např. 10, 15, a 20. 10. Doklad k vyúčtování obdržíme od škrobárny 18. 11. Do kterého období mám fakturu vystavit - říjen nebo listopad (dle § 22 ZDPH)? K jakému datu přepočítat fakturu z EUR na Kč - podle dodávek nebo dle obdržení dokladu? 

Jsme výrobní firma, která dodává své výrobky do velkoobchodu. Tento velkoobchod si rozváží naše výrobky na své maloobchodní prodejny - MOOJ. V rámcové kupní smlouvě, která je uzavřená mezi námi - výrobcem a velkoobchodem jsou sjednány podmínky: Velkoobchod zaplatí cenu výrobku tak, jak je na naší vystavené faktuře. Ale potom nám fakturuje: 1. pololetně - služba ze strany odběratele za nutnost nadbytečné manipulace při rozbalování zboží s předmětnou dodávkou a následující expedicí - 3 % z pololetního obratu + 21 % DPH 2. pololetně - služba ze strany odběratele za distribuci zboží na jednotlivé MOOJ - 5 % z pololetního obratu + 21 % DPH 3. čtvrtletně - služba ze strany odběratele za merchandiser na jednotlivých MOOJ - 6,5 % ze čtvrtletního obratu. + 21 % DPH Dotaz zní: Jedná se u těchto tří služeb o zdanitelné plnění, můžeme si odečíst DPH?

Obdrželi jsme fakturu za služby od švýcarské firmy s DIČ začínajícím na CHE. Zároveň je na faktuře uvedeno, že podle čl. 44 Direktivy 2008/8/EC a čl. 196 Direktivy 2016/112/EC se jedná o reverse charge. Jak bychom měli tuto fakturu správně vykázat v přiznání DPH a v kontrolním hlášení?