Ing. Irena Fučíková - strana 2

Převzal jsem účetnictví spolku, který vznikl 31. 12. 2013. Tento spolek měl za celou dobu své existence pouze jeden příjem, a sice finanční dar určený na provozní činnost. Tento dar byl přijat v roce 2014 a byl plně využit k hlavní činnosti. Mohl tedy být osvobozen od daně z příjmů. Zjistil jsem však, že spolek doposud není registrován na finančním úřadě, ani nenahlásil svůj bankovní účet. Můj dotaz zní, zdali tomuto spolku vznikla přijetím uvedeného daru povinnost se registrovat či nikoliv. (V úvahu připadá pouze daň z příjmů PO, k ostatním daním není důvod).

V roce 2007 jsem jako fyzická osoba (ne do obchodního majetku) koupila akcie akciové společnosti První, a.s. V roce 2010 tato akciová společnost zanikla bez likvidace - fúzí (v souladu s § 23c) - sloučením s nástupnickou společností s. r. o. Druhá, s. r. o. Každý akcionář zanikající a. s. obdržel výměnou za své akcie obchodní podíl v nástupnické společnosti (já 10 procent v s. r. o.). V roce 2010 jsem dále přikoupila dalších 10 % podílu v s. r. o. Celý podíl 20 % jsem prodala v roce 2014. Splňuje můj příjem z prodeje podílu v s. r. o. ustanovení § 4 pro osvobozený příjem z převodu podílu, když jsem jej sice nabyla před více než pěti lety, ale nejdříve to byly akcie a až po fúzi podíl? Nebo musím tento příjem danit?

a) Klient uvažuje o zrušení registrace k DPH, jeho obrat nepřesahuje dlouhodobě 1 000 000 Kč. Na kartě hmotného majetku eviduje osobní vůz, zakoupený v roce 2010, ve výši 794 062 Kč včetně DPH. Vozidlo je již daňově odepsáno, používáno pouze pro firemní účely. Z jaké ceny se bude při zrušení registrace k DPH vracet DPH? V jakém řádku daňového přiznání se vozidlo objeví? b) Zrušení registrace k DPH by proběhlo v 1. Q 2015. Osobní vůz, který byl zakoupen v roce 2010 a je plně daňově odepsán, je používán pouze pro firemní účely. Dle § 78 odst. 3 začíná lhůta pro úpravu odpočtu daně běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen, tj. rok 2010. Znamená toto ustanovení, že počet let pro úpravu odpočtu se počítá: 2010 je první rok, 2011 druhý, 2012 třetí, 2013 čtvrtý, 2014 pátý? A v roce 2015 by se již nemuselo žádné DPH z tohoto dlouhodobého majetku odvádět?

V roce 2010 jsem nabyla obchodní podíl v s. r. o. za 30 000 Kč a tento jsem převedla v roce 2014 za 300 000 Kč s tím, že 100 000 Kč bylo uhrazeno v roce 2014 a 200 000 Kč má být uhrazeno v dalších pěti letech, tj. 5 splátek po 40 000 Kč. Tento podíl nebyl v obchodním majetku. Postupuji správně, když v roce 2014 dám příjem dle § 10 ve výši 100 000 Kč a proti tomu jako výdaj celou nabývací cenu 30 000 Kč, tj. základ daně 70 000 Kč a v dalších 5 letech musím každý rok dát do příjmů 40 000 Kč, pokud je skutečně obdržím na účet?

SITUACE: plátce DPH v ČR nakoupí zboží ze Srbska od plátce DPH, a prodá ho na Slovensko plátci DPH, doprava zboží je ze Srbska rovnou na Slovensko. Znamená to že se musí český plátce registrovat ke slovenské DPH a odvést DPH na Slovensku, protože místem plnění při nákupu zboží je Slovensko?

Vstupují provize za zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví (uzavírání pojistek) do obratu pro registraci k DPH?

Společnost s. r. o. A je od roku 2006 vlastníkem 100 % akcií akciové společnosti B v hodnotě 3 mil.Kč. Toto vlastnictví spol. A zachytila na účtu 061. Majetek má spol. A v účetnictví v pořizovací hodnotě. V průběhu období 2006-2014 nepřeceňovala ani netvořila opravnou položku. V roce 2012 bylo Městským soudem rozhodnuto o likvidaci spol. B a roce 2014 byla spol. B vymazána z OR. Podíl na majetku likvidované akciové společnosti B žádný nebyl. 1)      jak bude účtováno o úbytku majetku likvidací? (561/061?) 2)      Bude náklad daňově účinný? 3)      V jakém období by měl být úbytek majetku správně zúčtován? 2012 rozhodnutí o likvidaci nebo 2014 výmaz z OR?

Mám trochu problém s aplikací nového zákona o DPH, která se týká uvedení RPDP do praxe. Od 1. dubna musíme při prodeji řepky ozimé uplatnit RPDP. Pokud bude manžel prodávat komoditu, vystaví fakturu bez daně, napíše v ní, že je vystavena v režimu PDP a na daň. přiznání zapíše částku z faktury na řádek 25. To je mi zřejmě jasné, nejsem si jistá, zda se na faktuře musí vyčíslit sazba daně a daň nebo si to doplní odběratel. Mám ale zmatek v přefakturaci. Jelikož vlastním také několik ha, ale je to malá výměra a žádný obchodník by se mnou nejednal, sklízíme vše na jednu hromadu, vše se odveze na manželovo jméno a při následném prodeji komodity se dle sklizeného množství podělíme o zisk tak, že já prodám manželovi adekvátní část sklizně, on to má jako nákup zboží a pak následně prodává zboží dál i se svým množstvím. Je mi jasná faktura a prodej v RPDP u mě, ale nejsem si jistá, jak budu účtovat manžela. Dle mého názoru bude moje fa. u něj na přiznání na řádcích 10 a 43 a další jeho faktura na prodej celkového množství na řádku 25. Tím by byla splněna evidence DPH. Na FÚ mi nedokázali říct, jestli je to správná varianta, jen mi řekli, že daň platí až konečný článek v řetězci prodeje. Nevím ale, jak bych potom manželovu fakturu na nákup zboží ode mne zapsala na daň. přiznání. Podotýkám ještě, že cena komodity při prodeji já - manžel a dále manžel - firma ABC zůstává stejná, nenavyšuje se a přesáhne částku 100 000 Kč.

Na konci roku 2014 jsme koupili automobil na s. r. o. Mohu si za rok 2014 uplatnit odpis tohoto automobilu, když jsme ho začali k podnikání používat a k silniční dani jsme se přihlásili až od 1. 1. 2015?

Mám fakturu za nákup zboží z Indonésie s datem 28. 11. 2014. V únoru jsem obdržela JSD, zboží Hamburk opustilo 10. 2. 2015. 10. 2. 2015 byla rovněž vystavena faktura na clo a logistické náklady. Nevím, jak účtovat. Fakturu v listopadu 14 na 504 a v přiznání k DPH vykázat dovoz zboží? I když vím, že dorazilo až v únoru? Mám se řídit fakturou za zboží nebo JSD? Vystaveným dokladem nebo fyzickým přechodem zboží přes hranice?

Insolvenčnímu správci byla na základě Usnesení krajského soudu přiznána odměna ve výši 35 tis. Kč. Usnesení nabylo právní moci v prosinci, nicméně insolvenční správce si v prosinci přiznanou odměnu z účtu osoby v konkurzu, kterým disponuje, nepřevedl na svůj účet. Insolvenční správce vede daňovou evidenci. Pokud by takto v souladu s Usnesením učinil, v měsíci prosinci by překročil obrat stanovený pro registraci k DPH. Chci se zeptat, jak bude toto u insolvenčního správce posuzováno z hlediska stanoveného limitu obratu pro registraci k DPH, zda tuto částku měl povinnost převést a provést registraci plátce DPH, anebo se mu tato částka započte až převedením příjmu na svůj účet v daňové evidenci.

Naše společnost postoupila pohledávku za Státním pozemkovým úřadem v nominální hodnotě 1 287 Kč a zaplatila za ni postupiteli 3 500 Kč. Tato pohledávka bude započtena proti závazku vůči Státnímu pozemkovému úřadu ve výši 1 287 Kč (tedy ve výši nominální hodnoty pohledávky). Jak účtovat? Rozdíl, který vznikne oproti pořizovací hodnotě, je daňově neúčinný?

Zaměstnanec se vrátil ze služební pracovní cesty z Polska, na kterou mu byla poskytnuta záloha. Během cesty zakoupil materiál potřebný na zakázku a PHM do služebního vozidla. Doklady za materiál a PHM jsou v cizí měně tj. PLN. Zaměstnanci na tyto výdaje záloha nestačila, proto platil vlastními finančními prostředky v hotovosti. Jakým kursem proplatím zaměstnanci doklady, když vím, že materiál ani PHM se obecně nepovažují za cestovní náhrady ani nutné vedlejší výdaje, ale o tzv. ostatní výdaje? Dle mého názoru nelze použít ustanovení § 183 a 184 zákoníku práce, jelikož se nejedná o cestovní náhrady. Jsme společnost s. r. o. V účetnictví používáme čtvrtletní pevný kurs. Použiji pro přepočet dokladu v PLN na CZK - kurs účetní (čtvrtletní) nebo kurs ČNB platný ke dni vystavení dokladu? Popřípadě jaký kurs se má použít?

Mám nákup akcií v roce 2011 - 2 200 ks v hodnotě 467 994 Kč v roce 2014 je prodej 2 200 akcií v hodnotě 379 790 Kč Což je ztráta 88 204 Kč. V roce 2014 mám dle výpisu z Brokerjet zisk 176 302 Kč. Lze započíst ztrátu 88 204 Kč. Pokud ano dostanu se pod limit 100 000 Kč a nemuselo by se nic dodaňovat?

Jak máme postupovat u dispenzačního poplatku u lékárny, když doposud není jasné, jestli tento poplatek podléhá DPH? Musíme odeslat přiznání a nevíme, jestli odvést DPH i z tohoto poplatku nebo počkat na vyjádření?

V případě poskytnutí služby se za datum uskutečnění zdanitelného plnění považuje (§ 21 odst. 4, ZDPH) - den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to ten den, který nastane dříve, den uvedený ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. Jaký je správný postup v případě, že je nakupována služba „správa sítě“, kde je placeno na rok dopředu (např. ve 12/14 uhradí celý rok 2015) na základě dodavatelem vystavené zálohové faktury? Ke dni úhrady zálohové faktury nevystavuje dodavatel daňový doklad k přijaté platbě, ale přímo daňový doklad na poskytnutou službu. Přijetí platby obecně není podle zákona o DPH uskutečněním zdanitelného plnění a v § 28 je stanovena povinnost vystavil doklad k přijetí platby a vždy dni uskutečnění zdan. plnění. Je v pořádku, když ke dni přijetí platby není u takto poskytované služby vystaven DD k platbě, ale přímo DD na zdan. plnění? Nebo má být vystaven jak doklad k přijaté platbě, tak i DD k plnění, byť se může jeden o dva doklady v jednom dni? Jaký postup správný (=zcela v souladu se zákonem) a proč? Nebo-li kdy se v případě služeb jedná o platbu předem a kdy o platbu služby přímo, je-li vystavována zálohová faktura.

Podnikatel OSVČ mi tvrdí, že má živnostenský list na vedení účetnictví (může tedy vystavovat faktury za tuto činnost). Tuto činnost jsem ale pod jeho IČ našla pouze v RES z mfcr. ares (klasifikace CZ NACE). Ve výpisu RŽP jsem toto živnostenské oprávnění nenašla (živnost vázaná). Můžete mi, prosím, poradit, zda má oprávnění na vystavování faktur za vedení účetnictví?

Jsme zapsaný spolek (bývalé občanské sdružení), neplátci DPH, jejímž hlavním cílem je rozvoj osobnosti mladého člověka, prevence kriminality, podpora umění a vzdělanosti. Tento cíl chceme mimo jiné dosáhnout i tím, že pořádáme v ČR křesťanské koncerty a přednášky, na kterých vystupují zpěváci a přednášející z ČR, ale i Slovenska nebo Velké Británie. Většinu našich příjmů jsou z darů nebo dotací, část tvoří také tržba ze vstupného na předmětné koncerty. Se zpěváky a přednášejícími z EU je uzavřena Smlouva o provedení uměleckého výkonu. Na základě této smlouvy obdrží účinkující honorář, který zahrnuje autorský a provozovací honorář i veškeré náklady umělců, včetně nákladů na dopravu. Ve Smlouvě o provedení uměleckého výkonu je uvedeno jen jméno a adresa účinkujícího. Nevíme ale, jestli tito účinkující jsou plátci DPH ve svých zemích nebo ne. Pokud tito účinkující z EU vystupují na našich koncertech, jedná se tedy o přijetí služby z EU? A museli bychom se proto jako zapsaný spolek stát v ČR plátci DPH?

V průběhu roku 2014 k nám nastoupila zaměstnankyně, které při rozvázání pracovního poměru v předchozím zaměstnání bylo vyplaceno odstupné, a v tomto měsíci byla odvedená solidární daň. Tato zaměstnankyně nyní u nás zažádala o roční zúčtování daně. Její celkový příjem za rok 2014 nepřekročil MVZ - 1 245 216 Kč. Zohlední se mi nějak tato solidární daň při ročním zúčtování ? Běžně od základu daně odečtu odečitatelné položky, částku zaokrouhlím a vypočtu z ní 15-ní daň, odečtu slevu na poplatníka, daň. zvýhodnění na děti a úhrn sražených záloh ze závislé činnosti, čímž vypočítám přeplatek na dani. V daňovém přiznání v ř. 59 je sice řádek pro solidární daň, ale já její výši neznám a domnívám se, že se vyplňuje jen v případě překročení ročního MVZ. Znamená to tedy, že při výpočtu ročního vyúčtování této zaměstnankyně postupují obvyklým způsobem, jako kdyby neměla solidární daň strženou a výpočtem se jí tato daň vrátí?

Do 31. 3. 2014 OSVČ, plátce DPH. Od 1. 4. 2014 živnost přerušena, zrušena registrace k DPH, evidence na Úřadu práce. Od června pracovní poměr v Německu do listopadu 2014. Pak opět Úřad práce v ČR. Od ledna 2015 opět pracovní poměr v Německu. Jak zdaňovat příjmy v roce 2014? Příjmy ze živnosti ANO, příjem z Německa ANO, ale s využitím vynětí příjmů. Jaký doklad je potřeba z Německa k doložení do daňového přiznání u nás? V německé firmě žádný nevydají. Budou dostačující výplatní pásky? Musí být přeloženy do češtiny?