Ing. Irena Fučíková - strana 3

Naše společnost je plátce DPH se sídlem v tuzemsku. Nyní jsme zajišťovali přepravu zboží pro naší mateřskou společnost v Německu, která je také plátcem DPH a registrována k dani je v Německu. Poskytovatel služeb vyfakturoval cenu přepravy s DPH české společnosti a my jí budeme mateřské společnosti přefakturovávat v režimu reverse-charge (přeprava se uskutečnila přímo do Německa). Můžeme si uplatnit DPH na vstupu, i když se v podstatě nejednalo o náš náklad, a matce přefakturovat pouze základ daně nebo je potřeba přefakturovat celou částku včetně daně? Byl by rozdíl, pokud by se nejednalo o službu, ale např. o náhradní díly, které by byly přímo dopraveny do Německa a vyúčtovány nám i s DPH? Je směrodatné, kdo dané zboží spotřebuje?

Léčebna dlouhodobě nemocných již nemůže v r. 2014 uplatnit § 20 odst. 7 a snížit základ daně o 30 %? Má možnost jiného snížení základu? Do roku 2013 uplatňovala LDN podle § 20 odst. 7 položku snižující základ daně ve výši 30 %. Od r. 2014 je v tomto par. výjimka pro poskytovatele zdravotních potřeb, kteří si toto snížení již nemohou uplatnit. Znamená pro naše zdravotnictví velkou daňovou zátěž. Vysvětluji si tento paragraf správně?

Prosím o vysvětlení kódu 28.2 - ostatní všestranně použitelné stroje a zařízení vč. subdodavatelských prací. Jedná se mi zejména o vyložení slova vč. subdodavatelských prací - mám si pod tím představit jen výrobu vyjmenovaných strojů a zařízení nebo i instalace, montáže a opravy? U některých uvedených strojů a zařízení je uveden jen název stroje či zařízení a u něčeho je uvedeno, že se jedná o subdodavatelské práce při výrobě toho či onoho stroje a zařízení..... Tudíž vůbec netuším, zda brát u daného kódu slovní popis doslova či ne, neboť název celé kategorie 28.2 je vč. subdodav. prací a vůbec o jaké práce se jedná. Je velmi důležité pochopit tuto skupinu pro správné zatřídění do kódu CZ-CPA a poté následné uplatnění či neuplatnění režimu PDP.

Zrušení registrace k DPH by proběhlo v 1. Q 2015. Osobní vůz, který byl zakoupen v roce 2010 a je plně daňově odepsán, je používán pouze pro firemní účely. Dle § 78 odst. 3 začíná lhůta pro úpravu odpočtu daně běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen, tj. r. 2010. Znamená toto ustanovení, že počet let pro úpravu odpočtu se počítá: první rok-2010, druhý-2011,třetí- 2012,čtvrtý -2013, pátý-2014? A v roce 2015 by se již nemuselo žádné DPH z tohoto IM odvádět?

Vstupují provize za zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví (uzavírání pojistek) do obratu pro registraci k DPH?

Klient uvažuje o zrušení registrace k DPH, jeho obrat nepřesahuje dlouhodobě 1 000 000 Kč. Na kartě hmotného majetku eviduje osobní vůz, zakoupený v r. 2010 ve výši 794 062 Kč včetně DPH. Vozidlo je již daňově odepsáno, používáno pouze pro firemní účely. Z jaké ceny se bude při zrušení registrace k DPH vracet DPH? V jakém řádku daňového přiznání se vozidlo objeví?

Lhůty při správě daní jsou upraveny v DŘ 1), další lhůty jsou pak řešeny přímo v konkrétních (hmotně právních) daňových zákonech, jako je ZDP 2), ZDPH 3), zákon o dani silniční 4) apod. V tomto článku se zabýváme obecně lhůtami při správě daní, v poslední části příspěvku uvádíme některá specifika pro neziskové organizace, resp. pro veřejně prospěšné poplatníky.