Ing. Barbora Krížová

Pokud nakoupím službu z EU, např. reklamu na facebooku s datem vystavení dokladu 31. srpna (reklama byla poskytována celý srpen), ke kterému datu mám přepočítat kurzem na CZK pro DPH a pro daň z příjmu? Ke kterému datu vyměřit DPH pro přiznání k DPH?

Společnost s. r. o., plátce DPH provozující jak činnost bez nároku na odpočet DPH, tak s nárokem (na vstupu koeficient) prodává osobní automobil s datem první registrace v TP 9. srpna 2006. Tento osobní automobil společnost nabyla na základě fúze (v r. 2014) se společností, která nebyla plátcem DPH a která osobní automobil nabyla vkladem fyzické osoby – podnikatele (přeměna fyzické osoby na s. r. o.). Fyzická osoba – neplátce DPH, osobní automobil splácela v rámci leasingu a od leasingové společnosti jej po řádném splacení všech splátek odkoupila 31. října 2009. Má naše společnost nyní povinnost odvést na výstupu při jeho prodeji DPH?

Fyzická osoba (český rezident, nepodnikatel): Nakupuje 100% obchodní podíl na českém s. r. o., a to od současných dvou vlastníků tohoto s. r. o., kterými jsou: a)      právnická osoba, rezident čl. státu EU a b)      právnická osoba, rezident tzv. třetí země (není smlouva o zamezení dvojího zdanění, neexistuje mezinárodní spolupráce). Jaká bude daňová povinnost obou prodávajících z hlediska zákona o daních z příjmů, a to zejména s ohledem na ustanovení § 22 odst. 1 písm. h), případně osvobození podle § 19 zákona o daních z příjmů (tzn. pokud by byla splněna podmínka pro osvobození a variantně i pokud by splněna nebyla). V případě nesplnění podmínky je prodávající povinen podat v ČR daňové přiznání k DPPO a případně uplatnit nabývací hodnotu jako daňový výdaj. V případě osvobození, je také povinnost podat daňové přiznání?   Nakupuje od stejných výše uvedených dvou daňových nerezidentů ČR „české“ pohledávky, které jsou: a)      jejich vlastní a b)      nabyté postoupením. Prosím o posouzení daňových povinností nerezidentů (prodávajících), a to zejména z pohledu § 22 odst. 1 písm. g) bod 11, případně § 36 či povinnost kupujícího z pohledu § 38e (zajištění daně). Pokud je tam povinnost zajištění daně, musí tuto provádět i uvedená fyzická osoba?  

Uzavřeli jsme smlouvu na dodávku a montáž oken na nemovité věci na Sněžce. Odběratelem byl plátce v té době pouze s českým DIČ. Výrobu jsme zadali u sesterské firmy v Polsku, dopravně byla blíže. Fakturu jsme vystavili s českou DPH českému plátci. Od polské firmy jsme ale dostali konečnou fakturu s polskou DPH. Až tehdy jsme ale zjistili, že nemovitá věc není na české straně, ale na polské straně. Žádali jsme o vrácení polské daně, ale polský finanční úřad nám naopak zaslal výzvu k přihlášení se k polské DPH s tím, že naše faktury měly obsahovat polskou daň a místo plnění je v Polsku. Jak máme opravit původní české faktury s českou DPH? Jde o opravu výše daně podle § 43 a tedy o dodatečná daňová přiznání? Nebo o opravu základu daně podle § 42? Chápeme správně, že toto plnění nebylo předmětem daně podle českého zákona o dani z přidané hodnoty?

V roce 2015 společníci společnosti s. r. o. prodali podíl ve společnosti za 40 000 000 Kč. Společnost byla založena v roce 2007. Základní kapitál ve výši 200 000 Kč byl uhrazen. Každý vlastnil 50% podíl. V roce 2013 byla provedena kapitalizace ve výši 10 000 000 Kč, kterou složil pouze jeden společník. Bude prodej podílu osvobozen od daně? Jakým způsobem by mělo být provedeno vypořádání?

Naše firma začala dovážet zboží ze třetích zemí. Dovoz jsme dle JSD samovyměřili, což se projevilo na ř. 7 a zároveň na ř. 42 daňového přiznání – tak je to i v účetním softwaru. Úřednice z FÚ požaduje, abychom údaj z ř. 42 přehodili do ř. 43. Co tedy patří do ř. 42, když samovyměření při dovozu zboží patří do ř. 43?

Klient nakupuje zboží v Polsku a bude ho prodávat v ČR. Na daňových dokladech má vyčíslenu polskou DPH a bude žádat o vrácení DPH z Polska. Žádat se má do 30. 9. následujícího roku, nemýlím-li se. Znamená to tedy, že o DPH „zaplacené“ letos v Polsku, může žádat až po ukončení celého roku? Jak mám účtovat o polském DPH?

Jsme spediční firma, plátci DPH. Nakoupili jsme přepravu z třetí země do ČR a přefakturujeme ji dále na českého plátce DPH. Dopravce, který tuto přepravu „odjel“, nám poskytl doklady potvrzené celním úřadem, že se jedná o přepravu vázanou na dovoz a vývoz. Tuto přepravu přefakturujeme bez DPH, osvobození dle § 69 a uvedeme na řádku 26. Je tento náš postup správný?

Česká firma – plátce DPH, koupila pro firemní účely loď ze 3. země. Tato loď byla ze 3. země dopravena do Německa, kde do ní pobočka prodávajícího montuje motor. Po dokončení prací bude loď přemístěna kupujícímu do ČR. Fakturu za celou loď obdržel kupující ze 3. země již nyní (jako prodávající je na ní uvedena firma ze 3. země), loď je stále v Německu. Kdy a v jakých řádcích přiznání k DPH se projeví nákup lodě a její převoz do ČR a z jakých dokladů se získávají částky, které se do přiznání uvedou?

Jsme česká firma, plátci DPH, provozujeme mezinárodní kamionovou dopravu. Obdrželi jsme fakturu od obchodního partnera z Francie. Na faktuře je napsáno, že nám účtují „ztracené kartony s korkem“ (opravdu se při přepravě ztratily). Částka je bez DPH. Z faktury není poznat, zda bude toto ztracené zboží zahrnuto u francouzské firmy do režimu reverse- charge. Podle mého názoru bych účtovala jako o škodě, která nepodléhá DPH a korky nedodaňovala. Myslím si to správně ?

Česká firma - zaregistrovaná k DPH jako osoba identifikovaná k dani, nakoupila v Rakousku zboží od firmy registrované k DPH v Rakousku a prodala ho německé firmě, která je registrovaná k DPH v Německu. Zboží bylo odesláno z Rakouska rovnou do Německa. Může být využit režim třístranného obchodu, i když je česká firma pouze identifikovaná jako plátce DPH? Tzn. že rakouská firma na svém daňovém přiznání uvede dodání zboží do EU, česká firma uvede nákup zboží do přiznání v částce uvedené na přijaté faktuře do řádku č. 30 a v částce uvedené na vydané faktuře do řádku č. 31 a německá firma pak samovyměří DPH k nákupu zboží? Předpokládáme, že řádek č. 30 a 31 musí být u české firmy vyplněn v jednom zdanitelném období.

Jsme česká dopravní firma, plátci DPH. Uskutečnili jsme službu - dopravu pro jiného českého zákazníka, plátce DPH. Tento náš zákazník obdržel od svého německého partnera fakturu (50 EUR) za „vícenáklady“ související s naší přepravou. Faktura byla v režimu revers charge (máme k dispozici kopii). Německý plátce fakturuje českému plátci, toto je určitě v pořádku. Jenže náš obchodní partner „přefakturovává“ tento náklad k naší tíži rovněž v režimu reverse charge. Částka k úhradě je přepočtena na CZK, české DPH není připočteno, na faktuře je uvedeno: daň odvede zákazník. Tato fakturace probíhá mezi dvěma českými firmami, plátci DPH. Jsem přesvědčená, že nám měli fakturovat s českou DPH. Mám pravdu?

Společnost pořídila v roce 2014 osobní automobil pro vedoucího pracovníka v hodnotě 900 000 Kč. Odpočet DPH byl při pořízení vozu krácen, protože vozidlo bylo poskytnuto i pro soukromé účely. V přiznání DPH bylo zachyceno na řádku 47. Vozidlo bylo řádně odpisováno. V roce 2015 bude vozidlo prodáno (cena + 21%DPH). Je nutné posuzovat tržbu z prodeje vozu a zůstatkovou cenu? K čemu slouží řádek 47 v přiznání DPH?

Společnost s. r. o., plátce DPH, fakturuje prezentaci na webových stránkách do Velké Británie neplátci DPH. Zaregistruje se v MOSS. Jak má vypadat faktura, kterou společnost vystaví? Může být v korunách? Uvádí se celková částka včetně DPH, či popřípadě jen základ DPH?

Český plátce DPH sepsal smlouvy o dílo dle českého obchodního zákoníku s polskými občany na provedení IT služeb. Dodatečně se zjistilo, že někteří z těchto polských občanů mají v Polsku ŽL (podnikají, ale nejsou plátci DPH) a někteří ne. Neplyne z těchto smluv pro českého plátce povinnost sražení zvláštní daně podle § 36 zákona o dani z příjmů z částek dohodnutých ve smlouvách u těch polských občanů, kteří nemají živnostenské listy?

Plátce DPH vystavil fakturu za služby (reklamu proběhlou na internetu). Tato služba při fakturaci v rámci EU podléhá reverse charge a tudíž daň odvádí příjemce služby. Plátce ale fakturuje italské regionální agentuře na podporu cestovního ruchu, která sídlí v Livignu. Livigno je svobodná bezcelní zóna v Itálii - neplatí se zde daně a tudíž ani DPH. Tento výnos z dob Napoleona o daňových výhodách potvrdilo i Evropské hospodářské společenství. Jak má v tomto případě český plátce fakturovat?

Vyplácíme odměnu režisérovi živého televizního vysílání. Předpokládáme, že se jedná o autorský honorář. Odměny měsíčně jsou vyšší než 10 000 Kč, nesrážíme daň. Režisér je, ale s ohledem na bydliště, maďarským poplatníkem. Neměli jsme v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění provádět srážku daně (myslím, že je 5 %)? Má si on podávat u nás přiznání k dani z příjmů a zaplatit sociální a zdravotní pojištění? Nebo u nás nebude podávat nic a jen si vyžádá potvrzení od FÚ a vše zdaní v Maďarsku? a může si tam uplatnit např. vyloučení nebo jenom zápočet? Nestane se náhodou osobou povinnou k DPH? Poskytl službu plátci z jiného členského státu EU.

Pokud nakupuji zboží z Ruska, zboží je přepraveno na území ČR, pak DPH počítám celním kursem dle JSD a základ daně pro daň z příjmu také?

Jsme česká dopravní firma, plátci DPH. Uskutečnili jsme službu-dopravu pro jiného českého zákazníka, plátce DPH. Tento náš zákazník obdržel od svého německého partnera fakturu (50 EUR) za "vícenáklady" související s naší přepravou. Faktura byla v režimu revers-charge (máme k dispozici kopii). Německý plátce fakturuje českému plátci, toto je určitě v pořádku. Jenže náš obchodní partner "přefakturovává" tento náklad k naší tíži rovněž v režimu reverse-charge. Čáska k úhradě je přepočtena na CZK, české DPH není připočteno, na fakruře je uvedeno: daň odvede zákazník. Tato fakturace probíhá mezi dvěma českými firmami, plátci DPH. Jsem přesvědčená, že nám měli faktuovat s českou DPH. Mám pravdu?

Ilustrátor z Kanady, vytvoří na počítači ilustraci, následně provede digitalizaci tiskových dat, aby bylo možné ilustraci vytisknout v České republice. České firmě ji pošle buď poštou na DVD, nebo bude dovezena na DVD fyzickou osobou nebo tisková data budou poslána elektronicky. Tato česká firma ji bude následně fakturovat již vytištěnou jiné české firmě v rámci celé zakázky. Jaké povinnosti tím vzniknou české firmě při různém způsobu dodání těchto dat z Kanady vzhledem ke clu, DPH popř. další povinnosti z hlediska daní.